Uherčický zámek přežívá bez dotací, jeho opravy ale pokračují

Uherčice - Popelka mezi zámky, takovou přezdívku si vysloužil zámek v Uherčicích na Znojemsku. Podle statistik Národního památkového ústavu měl letos suverénně nejnižší návštěvnost ze všech českých památek. Zámek z dob bývalého režimu pamatuje chov hospodářských zvířat, vojáky i vězení, dnes se však pomalu mění – a to s nulovými dotacemi od státu. Díky podpoře britské nadace restaurátoři v těchto dnech dokončují opravy starobylých fresek na stropě banketního sálu.

Kasteláni mnoha jihomoravských památek si na konci sezony spokojeně mnou ruce - letošní rok byl pro spoustu z nich výrazně úspěšnější než ten loňský. Největším lákadlem kraje byl již tradičně zámek v Lednici. Zámek v Uherčicích, vzácná památka, jež bývá označována za učebnici slohů, se ocitl přesně na opačném konci žebříčku. Letos jej navštívilo jen 2 238 návštěvníků. Na svém kontě má i jiné nechvalné prvenství - zároveň je nejzchátralejší státem vlastněnou památkou na Moravě.

„Když zámek za bývalého režimu připadl do rukou státu, měl se stát rekreačním střediskem pro ministerské úředníky a z jižního křídla se měla stát vyšší zemědělská škola. Jenomže z těchto plánů sešlo,“ krčil rameny správce zámku František Štěpán. „Zámek byl účelově využíván - byly zde teletníky, vepřín. V nájmu zde byla i státní vojska, chvíli v padesátých letech dokonce i ženská káznice. Jeho historická hodnota nikoho nezajímala,“ míní zámecký správce.

Rekonstrukce by si vyžádala několik set milionů

V roce 1996 se rozbořené památky ujal Národní památkový ústav a zpřístupnil ji veřejnosti. Zámek se měl stát vlajkovou lodí památkové obnovy a konkurencí nedalekého Vranova a Bítova. Od té doby se na zámku proinvestovalo 62 milionů korun. Většina peněz šla na nezbytnou opravu střech, krovů napadených dřevomorkou, záchranu statiky a restaurátorské práce. Na kompletní rekonstrukci by však zámek potřeboval další stovky milionů. Současný rozpočet vystačí sotva na zajištění provozu.

„Za poslední dva roky jsme zcela bez státních dotací. V podstatě přežíváme z příspěvků různých dárců,“ řekl František Štěpán.

Mezi nimi je například britská nadace milovníků českých památek, ta na jaře poslala 30 tisíc liber (asi 900 tisíc korun) na opravu fresek v nejhezčím zámeckém sálu. Restaurátor Miloš Gavenda se svými třemi kolegy na záchraně stropu strávili dva měsíce. „Byla zde poškozená střecha, kterou do sálu dlouhodobě zatékalo. Kvůli tomu byla porušena nejen omítková vrstva s malbami, ale mělo to i vliv na částečné zboření nosné konstrukce,“ uvedl Gavenda.

Zrestaurovaný strop je potřeba ještě domalovat a bude hotovo. Kromě britské nadace zámku každoročně pomáhá i charitativní koncert - z výtěžku dostal sál nová okna.

Historie zámku v Uherčicích

Uherčice patřily do konce 15. století oslavanskému klášteru. Roku 1493 je získal od krále rod Krajířů z Krajku. Lipolt z Krajku tam v roce 1495 začal budovat tvrz. Roku 1564 byly Nové Uherčice (tvrz se vsí) centrem panství složeného z několika okolních městeček a vsí. 

Přestavba původní tvrze na renesanční zámek se uskutečnila krátce po polovině 16. století. Nejstarší renesanční část zámku s nádvořím byla vybudována do roku 1554. V další stavební fázi byl postaven lichoběžníkový dvůr s dvoupatrovými renesančními arkádami a současně vznikl i východní arkádový dvůr, přístupný branou s věží.

Přestavbu dokončili Strejnové ze Švarcenavy, kteří zámek od Krajířů odkoupili. V jejich vlastnictví zůstal do roku 1628, kdy zámek spolu s panstvím odkoupil Jakub z Berchtoldu. Za Berchtoldů kolem roku 1670 byl zámek částečně upraven v barokním stylu, dvůr a interiéry byly vyzdobeny bohatou štukovou výzdobou. Od roku 1768 držel zámek až do nejnovější doby rod Collaltů. Dalších úprav, tentokrát předělávek interiéru v klasicistním stylu, se zámek dočkal počátkem 19. století. 

Vlivem žalostných poválečných osudů spočívajících v nevhodném využívání této významné kulturní památky (státní statek, sídlo vojska) se zámek v 80. letech 20. století ocitl na pokraji hrozícího zániku. Přechodem pod správu Národního památkového ústavu v Brně roku 1995 byl rehabilitován. V roce 1996 byla zahájena komplexní památková obnova a téhož roku v létě byla část interiérů poprvé zpřístupněna veřejnosti.

Zdroj: hrady.cz, npu.cz


Bujný porost v parku ukrýval zapomenutou rozhlednu

Přitáhnout více turistů památce nepomohl ani nedávný překvapivý objev. Nadšencům z Klubu přátel rozhleden se v okolí zámku podařilo vypátrat ztracenou rozhlednu z 19. století. „Vůbec se o ní nevědělo, byla zarostlá v zámeckém parku. Pátrali jsme po její historii a zjistili jsme, že vznikla v roce 1801. Je tak pravděpodobně nejstarší rozhlednou u nás,“ popsal Pavel Gajdoš z Klubu přátel rozhleden.

Rozhledna už v době svého vzniku měla připomínat středověkou ruinu. Gotizující okna, hradby, a především kamenná věž už tehdy vypadaly, že se na nich podepsal zub času. „Patřila do koncepce vytvářeného anglického parku,“ uvedla kastelánka uherčického zámku Eva Štěpánová.

Členové klubu se hned pustili do shánění peněz na opravu rozhledny. Podle Gajdoše budou potřebovat asi půl milionu korun. Doufají, že se jim podaří oslovit především soukromé firmy.