Doba ledová ve Velké Británii - možná již brzy, varují vědci

Praha - Severní a západní Evropu by mohla do několika desítek let postihnout předčasná doba ledová, varoval v rozhovoru pro ČT24 oceánolog Zdeněk Kukal. Ústí Golfského proudu, který otepluje i podnebí v České republice, se podle vědců vlivem změny klimatu a tání arktických ledovců stáčí směrem k jihu.

Problematika změny světového klimatu a tání polárních ledovců se podle vědeckých výzkumů stále vážněji dotýká všech oblastí lidského konání. Na poplach vytrvale bijí oceánské ostrovy, které jsou zvyšováním hladiny světového oceánu a narůstajícím množstvím přírodních katastrof bezprostředně ohroženy, stejně jako mezinárodní organizace. Podle oceánologa Zdeňka Kukala však nebezpečí může hrozit i západní Evropě.

Odtávání grónského ledovce a pouť ledových ker až k 30. stupni severní šířky podle něj způsobilo odtlačení Golfského proudu o 100-200 km na jih a snížení jeho tepelné intenzity. Proud odpradávna otepluje podnebí Velké Británie a velké části Evropy. „Když tohle zmizí, v Severním moři mají další dobu ledovou. Klima bude prostřednictvím Atlantského oceánu, odkud k nám chodí tlakové níže, ovlivněno i v České republice,“ uvedl Kukal.

Golfský proud v Anglii
Zdroj: ISIFA
Autor: Matt Cardy/Getty Images

Ke globálnímu oteplování podle vědců přispívá i člověk svým nehospodárným jednáním a produkcí nadměrného množství oxidu uhličitého. Velkým problémem pro oceán, který se na redukci skleníkového plynu podílí z přibližně 30%, jsou také škodliviny přinášené do moří řekami. Splašky, chemikálie, uniklá ropa a hnojiva rozpuštěné v říční vodě regulační možnosti oceánu snižují. Podle vedoucího katedry fyzické geografie a geologie Bohumíra Jánského je tak klíčové začít na souši, důsledně čistit odpadní vody.

Plovoucí města jako Noemova archa

Tání ledovců zvedá hladinu světového oceánu rychlostí 2,9 milimetru za rok, což přináší problémy zejména rovinatým pobřežním státům, kterým je v Evropě např. Nizozemsko. Nedostatek prostoru pro výstavbu by podle architektů mohla vykompenzovat tzv. plovoucí města. S prvními návrhy těchto zatím utopických celků přišli v 60. letech Japonci hledající způsob, jak rozšířit přelidněná a přírodními katastrofami sužovaná města. V Ósace či Hongkongu vznikla plovoucí letiště, v USA dokonce plovoucí věznice. Mezi výhody patří oddělenost od změn v zemské kůře, zejména zemětřesení, naopak největší překážku činí architektům sedimentace, eroze či kolísání vodní hladiny.

V Nizozemsku jde zatím jen o kolonie domů či městské části napojené na stávající infrastrukturu, v budoucnu se však napříč celým světem počítá s komplexními městy poskytujícími bydlení, práci, zábavu i rekreaci. Hlavní otázkou výzkumných a posléze komerčních projektů jsou investice - zakladatel úspěšného internetového systému placení PayPal, nyní miliardář Peter Thiel, do výzkumu vložil už přes 1,5 milionu dolarů. A další bohatí lidé jej následují.

Investora hledá i nový projekt, který by se mohl stát říční dominantou Prahy. Na hladině Vltavy by se mohla zvolna kolíbat plovoucí plovárna. Střed kruhové stavby by zaujímal bazén s čistou vodou, sloužil by i jako místo pro koncerty a společenské akce.