Někteří Češi si dají raději bramborový salát a kapra v restauraci

Praha – Ačkoli tráví většina Čechů Štědrý večer v rodinném kruhu, mezi nimi se najde pár lidí, kteří nechtějí celý den „stát u plotny“, a proto dají raději přednost večeři v restauraci. Ty mají ve svém repertoáru buď klasické staročeské menu, nebo třeba i ústřice, mušle, pověstný anglický vánoční pudink nebo kaštanový cheesecake. Hospody někdy připravují i balíčky s jídlem, které si mohou zákazníci přinést rovnou domů.

Podle slov předsedy pražské a středočeské pobočky Asociace kuchařů a cukrářů České republiky Jana Pípala, který byl hostem Studia 6, připravuje většina restaurací dvě menu. Jedno klasické, kde nesmí chybět štědrovečerní rybí polévka, případně vánoční houbový kuba, smažený kapr a různá úprava bramborového salátu. Druhým jídlem se pak snaží zaujmout cizince, případně lidi, kteří nejedí ryby, tak si vymýšlí různé jiné pokrmy.

Podle něj existují i hotely a restaurace, které nabízejí dovoz vánočního menu až do domu, ale není jich moc. „Restaurace navštěvují na Štědrý den většinou cizinci, kteří se rozhodli trávit vánoční čas v Praze. Češi jsou více zvyklí na strávení tohoto svátečního dne s rodinou. Najdou se ale i ti, kteří nechtějí stát celý den doma u plotny, a proto volí restaurace,“ vysvětluje Pípal. Restaurace nyní mají poslední dny na přípravu. Hrnce se plní rybím vývarem a hospodští dolaďují poslední detaily. Někteří sázejí dokonce i na živou reklamu.

Pokud si někdo chce odnést balíček od kuchaře, zaplatí většinou klasickou cenu, jako by si ho snědl v restauraci. Tedy zhruba od 165 do sedmi set korun v luxusnějším podniku. Jednoznačně nejlevnější je ale připravit si štědrovečerní menu doma. S kaprem, salátem a případně i sladkou tečkou vyjde porce asi na padesát korun.

Jak se vyvíjela tradiční štědrovečerní večeře:

Kapr, coby hlavní večerní jídlo, však v českých zemích nemá dlouhou tradici. Štědrý den zůstával postním dnem, a proto i charakter jídla byl postní. Ryby se ovšem nepokládaly za maso, v 18. století ale byly drahé, a tak musela dát většina domácností přednost levnějším alternativám. Kapr se stává běžným štědrovečerním jídlem teprve ve 2. polovině 19. století, neboť se díky cenové regulaci stal dostupnějším.

Ilustrační fotoKlasickým způsobem přípravy je kapr načerno, který se připravoval tři dny a pekl se v omáčce z mandlí, rozinek, perníku, povidel, ořechů a sladkého piva. Podával se se šiškami, později s knedlíkem. Tento recept však postupně kvůli své složité přípravě zcela z jídelníčku zmizel. Do české kuchyně však z rakouské kuchyně přichází kapr smažený, na něhož nacházíme recept v Domácí kuchařce od Magdalény Dobromily Rettigové z roku 1895.

Ke kapru se jako příloha podává bramborový salát, který ovšem taktéž nemá v české kuchyni dlouhé tradice. Rodinné recepty na salát jsou velmi rozmanité. V předválečných kuchařkách nenalezneme na bramborový salát recept, odborníci se domnívají, že se v české kuchyni objevuje až někdy během druhé světové války, že jeho původ tkví zřejmě v ruské kuchyni.


Lidé si často objednávají i vánoční cukroví

Kromě štědrovečerní večeře v restauraci si často lidé objednávají vánoční cukroví. Ne každá rodina čerpá z rodinných receptů, někteří dají přednost profesionálním cukrářům. Ať už jde o strojovou výrobu nebo o domácí zpracování, profesionálové spotřebují až několik set surovin. Velký zájem je stále o vanilkové rohlíčky, čokoládové rohlíčky a včelí úly.

Video Rozhovor s Janem Pípalem
video

Rozhovor s Janem Pípalem