Kuba: Klausův argument amnestie dlouhodobě stíhaných je legitimní

Praha – Přípustná délka soudního řízení je trnem v oku mnohým kritikům Klausovy hromadné amnestie zejména v těch případech, kdy se stíhání vleče více než osm let. Expert na ústavní právo a poradce prezidenta republiky Jaroslav Kuba se sice domnívá, že by bylo lepší jednotlivé případy individuálně posoudit, nicméně zdůrazňuje prezidentovo právo amnestii vyhlásit. Kuba konstatoval, že pokud tento institut nikdo nezrušil, je logicky využíván, a navíc s argumenty podloženými z Evropského soudu pro lidská práva. Nicméně podle právníků je zdůvodnění Hradu nesmyslné.

Podle Hradu soudci Evropského soudu pro lidská práva označili za nepřípustné porušení lidských práv soudní řízení delší šesti let. Úmluva o základních právech a svobodách totiž dává každému kromě práva na spravedlivý soud také právo na přiměřenou délku řízení. Kuba připouští, že by bylo vhodné, aby každý případ byl individuálně posouzen. „Pokud nikdo nezrušil institut amnestie a je k dispozici, je ho využíváno,“ konstatoval.  

Po vyhlášení prezidentské amnestie se zvedla vlna nesouhlasu mezi uživateli sociálních sítí. Proto se rozhodli vytvořit facebookovou událost Nesouhlasíme s Klausovou amnestií. Během pátku si získala na 146 tisíc příznivců, z nichž mnozí podepsali i petici pod stejným názvem. Signatářů bylo v pátek kolem 10 hodiny večerní téměř 43 tisíc.


S tím nesouhlasí bývalá soudkyně Ústavní soudu Eliška Vágnerová. „Nechápu, jak může bez protestů projít taková dezinterpretace. Evropský soud pro lidská prává nikdy nestanovil objektivní hranici, neboť to opravdu nejde. Nepřiměřená délka řízení je individualizovaná kategorie, k níž se dospěje podle určitých kritérií,“ zdůraznila.

Amnestie navíc podle ní ve svých parametrech nebere v úvahu právo poškozených, kterým protahování soudních řízení nejspíš škodí víc než obžalovaným. „V hospodářských kauzách jsou lidé velice frustrovaní, protože se snižuje jejich šance na odškodnění (…). Prostě řečeno, ti lidé jsou velmi naštvaní,“ reagoval Slavomil Hubálek, soudní znalec v oboru klinické psychologie.

Brání se i Unie státních zástupců. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva totiž pouze uvádí, že v odůvodněných případech může porušení práva na projednání případu v přiměřené lhůtě vést ke zmírnění trestu, přiznání odškodnění nebo v extrémním případě až k upuštění od trestu.

Unie státních zástupců by raději viděla samostatné posouzení každého případu včetně všech okolností. Podle ní se Klaus mýlí především ve svém zdůvodnění. S tím ale Kuba nesouhlasí. „Pokud se uvádí argument, který koresponduje s úmluvou o základních právech a svobodách (…), je to legitimní zdůvodnění. Větším problémem by bylo, kdyby neexistovalo žádné zdůvodnění,“ připustil. Jako právník si ale umí představit, že by amnestie byla sepsána lépe.

Amnestie jako šance, lidem ale vadí korupce

Při podmíněném propuštění jedince dochází k následnému omezení a kontrole pohybu. Amnestovaný člověk dostane ale novou šanci. „Efekt amnestie je, že na všechno zapomeneme a máš příležitost ukázat, že jsi slušný člověk,“ uvedl. Sám si ale neumí představit, že by se Ústavní soud zabýval stížností proti vykonané amnestii. „Nemyslím si, se dá nějakého opravného prostředku vůči amnestii dovolat,“ podotkl.

Přesto ale většina společnosti s amnestií nesouhlasí. Hubálek vidí problém v tom, že více jak devadesáti procentům lidí ve společnosti nejvíce vadí korupce. „Amnestii veřejnost z velké části vnímá jako pomoc korupčníkům. Lidem nevadí amnestie v případech drobných trestních činů, ale velice se bojí, že budou nepotrestáni ti tuneláři a pachatelé nejzávažnější ekonomické trestné činnosti,“ dodal. 

Hubálek zároveň konstatoval, že velká část vězňů tvrdí, že jsou odsouzeni jako nevinní. „To, že jsou amnestováni, berou krátkodobě jako satisfakci. Velká část populace se ale do výkonu trestu vrátí,“ dodal. Problém vidí i v tom, že většina lidí Klausově argumentaci nevěří. „Dobrý úmysl, který se snaží demonstrovat, většina populace nepřijímá.“

Video Hyde Park ČT24
video

Hyde Park ČT24