Železniční terminál se po hubených letech znovu zaplnil

Brno – Stovky kontejnerů projdou každý měsíc železničním terminálem v Brně-Horních Heršpicích. Terminálu, který ještě před třemi lety zel prázdnotou, pomohla také plánovaná rekonstrukce dálnice D1. Ta totiž výrazně ochromí kamionovou dopravu. Vedení terminálu očekává, že do konce roku se množství přeprav zvýší o dalších dvacet procent.

Plánovaná rekonstrukce D1 a také rostoucí cena mýtného a nafty vrátila část firem ze silnice zpátky na železnici. Na brněnském terminálu měsíčně přeloží 350 kontejnerů a tisícovku návěsů. „Tento rok navíc předpokládáme nárůst množství přepravených kontejnerů o dvacet procent. U návěsů očekáváme nárůst dokonce o padesát procent,“ řekl oblastní ředitel ČD Cargo Zdeněk Škvařil. Terminál se proto intenzivně modernizuje, aby očekávaný nápor zákazníků zvládl.

Přeprava zboží vlakem sice stále není levnější, nabízí ale řadu jiných výhod – přepravu většího množství nákladu a navíc ekologičtěji. „Brněnský terminál těží z toho, že pokrývá průmyslovou část města. Jeho výhodou je také ideální napojení na dálnici a vhodné napojení na železnici,“ vysvětlil předseda představenstva Terminal Brno Jiří Vlček. Bonusem je také to, že nejbližší terminály jsou v Přerově nebo ve Vídni.

Do Brna míří kontejnery především z Německa. V jihomoravské metropoli se náklad překládá na vlaky, které ho rozváží do cílových destinací. „Třetina přeprav od nás jde na jih – tedy do Maďarska, Bulharska a Turecka, třetina do Rakouska a Itálie, třetina zůstává na jižní Moravě nebo putuje na Slovensko,“ popsal oblastní ředitel ČD Cargo Zdeněk Škvařil.

V brněnských Horních Heršpicích překladiště vzniklo už v roce 1973. Na začátku 90. let jej v privatizaci získala firma ČSKD Intrans. „Po roce 2000 došlo k takovému úbytku přeprav, které znamenalo, že provozování terminálu bylo ekonomicky nevýhodné. V roce 2005 byl provoz zastaven,“ řekl Škvařil. Provoz se podařilo obnovit až po čtyřech letech.