Vojáci zahraničních misí se učí na mrtvých, jak účinně pomoci živým

Olomouc - Vojáci v zahraničních misích musí umět rychle, účinně a často v ohrožení života pomoci zraněnému. Jak na to, je účí různé kurzy a školení – nacvičují ale pouze na modelech. Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci teď pro ně jako první v České republice připravila projekt, kdy si jednotlivé zákroky mohou vyzkoušet na mrtvém lidském těle.

Vojáci se během zahraničních misí setkávají s nejrůznějšími druhy poranění. Musí zvládnout zastavit krvácení, uvolnit dýchací cesty, ošetřit průstřel nohy a jiné.

Vojáci prošli řadou kurzů. Jak zraněného zachránit ale nacvičovali pouze na modelech. Odborníci z Lékařské fakulty Univerzity Palackého jim teď nabídli možnost zkusit si to na lidském těle na pitevně.

Při bojové akci mají vojáci na záchranu zraněného jen vteřiny. Ve speciálním kurzu se naučí, jak co nejrychleji pomoci. „Když si osaháte anatomii člověka, víte, co vás čeká, kde člověk co má,“ říká účastník výcviku Michal Kozák. 

Unikátní centrum pro výuku urgentní medicíny a medicíny katastrof, ve kterém se vojáci školí, slouží také pro výuku budoucích lékařů. „Spojili jsme se s oddělením urgentního příjmu, protože tam vznikla myšlenka naučit studenty už na škole život zachraňující výkony,“ vysvětluje šéfka projektu Radka Filipčíková.

A primář urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc Petr Hubáček dodává: „Studenti si velmi často stěžovali, že praktická část výuky je minimální. Díky tomuto projektu je můžeme dokonale seznámit s lidským tělem.“

Kromě praxe na pitevně budou mít medici k dispozici i v Česku ojedinělou pomůcku - plastináty, což jsou vypreparované části lidského těla. „Tyto plastináty jsou napuštěné speciální pryskyřicí a jsou téměř nezničitelné,“ říká Marcela Bezdičková z Ústavu normální anatomie olomoucké lékařské fakulty.

Urgentní medicína patří od tohoto roku na Univerzitě Palackého mezi povinné předměty. Zájem o ni má stále více studentů.