Máme evropský prim v neschopnosti vyrovnat se s minulostí, říká Jan Urban

Ostrava - Je šedesát pět let po únoru 1948, kdy v Československu začali vládnout komunisté a novinář, pedagog a bývalý disident Jan Urban má jasno, proč i dnes mají velkou moc. „My jsme naše komunisty nevystavili nutnosti převléknout kabát. To je asi největší chyba, kterou jsme udělali po listopadu 1989. Komunista, který si přestane říkat komunista, přestane být komunistou. Nebude o nic mravnější, ale bude vědět, že název sám o sobě označuje ideologii, na kterou dokonce máme zákon, že je zavrženíhodná, zločinecká,“ uvedl v ostravském předpůlnočním studiu. A proč se národ s komunisty nevypořádal a nedal jasně najevo rozdíl mezi dobrem a zlem?

„Obyvatelé toho, co je dnes Česká republika, mají evropský prim v neschopnosti vyrovnat se s minulostí. To není jen listopad 1989. V těchto dnech se rozvíjí emoce kolem odsunu německého obyvatelstva po válce - po sedmdesáti letech!“ zdůraznil Urban. Uvedl, že lidé od změny režimu, od revoluce, od konce války, nečekají ekonomickou reformu, ale chtějí pocit spravedlnosti. „A ten jsme nedali,“ řekl.

Urban připomenul některá opomíjená fakta o československém komunismu. „Československo ze všech satelitních zemí sovětského bloku mělo největší počet poprav, největší počet politických vězňů v poměru k obyvatelstvu. To nedělali Sověti, dělali to naši lidé,“ řekl. Český komunismus byl podle něho zvláštní zvíře. A český občan? „Solidarita v Polsku měla 10 milionů členů, což je téměř polovina dospělého obyvatelstva. My jsme podle poznatků Státní bezpečnosti, která byla velmi dobře informovaná, měli to tvrdé jádro 50 až 60 lidí a kolem možná 600 aktivních spolupracovníků,“ řekl Jan Urban.

Vzpomínal také na Vácalva Havla a Václava Klause. „Václav Klaus byl náhodná figura. Havel si ho vytáhl proto, že přišel s Komárkem a Komárek prohlásil, že ví, jak na reformu. Havel si oddechnul, že nemusí pracovat s ekonomy,“ tvrdil Urban. Havla připomenul jako člověka se vším všudy. „Bylo několik Václavů Havlů, ale nikdy nezapomenu a nebudu dostatečně vděčný za Václava Havla v disentu, kdy dokázal lidi spojovat způsobem, jaký jsem od té doby nezažil. Jeho mravní autorita a schopnost formulovat různé názory byla až nelidská. Bylo něco nádherného zažít, když se čtyřicet lidí tři hodiny hádá, ten člověk poslouchá a pak začne mluvit a mluví tři minuty a je tam všechno,“ řekl.