Zemědělci sčítají škody po loňském suchu

Jižní Morava - Jihomoravští zemědělci teprve nyní zjišťují, jak fatální bylo loňské sucho. Chybí peníze, propouští zaměstnance a nemají ani čím krmit prasata. O půjčku takzvaného levného obilí od státu zájem nemají. Tvrdí, že půjčka je nevýhodná.

„Přišel jsem o osmdesát procent úrody. V tržbách jde o čtrnáct milionů korun,“ vypočítává škody zemědělec z Hrušovan nad Jevišovkou Bronislav Formánek. Sýpky zejí prázdnotou. Pocítili to i v zemědělském podniku v Kobylí, kde se loňské sucho promítlo do tržeb i cen vepřového. Kvůli nedostatku krmiv se chov prodražuje. Horší je prý také kvalita kravského mléka, protože kravám chybí podestýlka.

„Jenom za loňský rok jsme byli nuceni propustit na tři desítky zaměstnanců,“ potvrzuje krizi Tomáš Čačík ze zemědělského podniku v Kobylí. Kvůli suchu žádali jihomoravští zemědělci o dotace už loni na podzim. Stát žádali o 750 milionů korun jako kompenzaci.

„Ministerstvo připravilo pro zemědělce několik úlev: například odložení splátek z pronájmu státní půdy. Ministr také vyjednal urychlení výplaty přímých plateb, a domluvil i zápůjčky obilí,“ tvrdí mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček. O půjčky obilí se zemědělci měli přihlásit do konce února. Zájem ale projevilo pouze čtyřiatřicet zemědělců, ačkoliv na jihu Moravy dolehlo sucho na stovky pěstitelů.

Klimatologové: Pšenici na jihu Moravy odzvonilo

Podle klimatologů ale tradičním zemědělským plodinám na jihu Moravy odzvonilo. To potvrzuje i výzkum klimatologa Petra Koláře z Masarykovy univerzity, který tvrdí, že pěstování pšenice a ječmene by mělo být v budoucnu už jen záležitostí Vysočiny.

„Podíváme-li se na výnosy pšenice a ječmene v uplynulých patnácti až dvaceti letech, je možné tu najít několik extrémně nízkých výnosů, které byly způsobeny především intenzivními jarními suchy nebo vysokými teplotami. Tento trend lze očekávat i v budoucnosti. Na příkladu výnosu jarního ječmene z roku 1993 je možné doložit, že ve výše položených oblastech situace nebývá tak závažná. Jako nejvhodnější pro pěstování těchto plodin se tedy jeví okresy Vysočiny. Z hlediska klimatologie je jižní Morava vhodná zejména pro pěstování vinné révy a kukuřice,“ tvrdí Kolář.


„Podmínky, které definoval stát, jsou velmi tvrdé: jednak vysoká cena, za druhé vysoký úrok a za třetí dopravní vzdálenost. To nechápu jako pomoc,“ říká předseda jihomoravské regionální Agrární komory Václav Hlaváček. Zástupci Agrární komory tvrdí, že z loňského sucha se zemědělci budou vzpamatovávat ještě dlouho.

V Rakousku a na Slovensku zemědělci už částečnou kompenzaci od státu získali.