Začal pašijový týden

Ostrava - Je poslední neděle postní neboli Květná a začíná svatý, tzv. pašijový týden. V návaznosti na tradici židovského svátku pesach se Velikonoce slaví v neděli po prvním jarním úplňku.

Květná neděle – Připomíná památku Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali palmovými listy a provolávali „Hosana“ (hebrejsky „zachraň nás“, ovšem ve smyslu zvolání oslavujícím Ježíše jako krále či Mesiáše). Do kostelů se přinášejí ratolesti (nejčastěji vrbové kočičky), jejichž posvěcení zajišťuje ochranu domovů.

Video Květná neděle
video

Květná neděle

Modré pondělí, Šedivé úterý – Původ označení těchto dnů není přesně znám, jednalo se zřejmě o tiché a klidné dny určené k rozjímání a duchovní očistě.

Škaredá (Sazometná) středa – Přívlastek „škaredá“ získala středa na základě biblického příběhu, podle něhož se Jidáš na Krista „škaredil“ (žaloval, udal ho). Odtud pak byla odvozena pověra, podle které se v tento den nesměl nikdo mračit, prtože by mu mrzutost zůstala po všechny středy v roce. Název „sazometná“ zase připomíná poslední den uklízení domácností.

Zelený čtvrtek – Zelený čtvrtek připomíná Ježíšovu poslední večeři s učedníky a ustanovení eucharistie (svátost těla a krve). Zvony podle tradice „odlétají do Říma“ a opět začnou vyzvánět až o Velikonoční noci. Lidé dříve jedli jen zelenou stravu (např. špenát, zelí), aby byli po celý rok zdraví. Jedná se o velmi starý zvyk převzatý z židovské slavnostní večeře Seder (hebrejsky „řád, pořádek“).

Velký pátek – Tento den byl Ježíš Kristus odsouzen, ukřižován a pohřben. Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se v tento čas konají obřady, které mají tří části: bohoslužbu slova (čtou se pašije), uctívání kříže a přijímání. V mnohých farnostech se také koná pobožnost křížové cesty.

Detail obrazu Ukřižování při rekonstrukci
Zdroj: ČT Brno

Bílá sobota – Bílá sobota je dnem ticha. Podle tradice byl Ježíš v pekle, kde kázal těm, kteří zemřeli před jeho smrtí. Křesťané prodlévají u Ježíšova hrobu a rozjímají nad jeho utrpením. Mše se neslouží. Po západu slunce, tj. v sobotu večer, začíná velikonoční bdění (tzv. vigilie), a tím také začíná slavnost Kristova vzkříšení. V tento den se světí oheň.

Neděle, Boží hod Velikonoční – Křesťané slaví Ježíšovo zmrtvýchvstání jako svátek života a naděje. V kostelech se světí velikonoční pokrmy – beránek, mazanec, vejce, chléb a víno.

Pondělí velikonoční – První den po zmrtvýchvstání Ježíše Krista je prakticky nejvýraznějším dnem Velikonoc, přestože není výrazně spjat s žádnou liturgickou tradicí.

Bílá neděle – Druhá neděle velikonoční, která bývá často dnem slavnostního prvního přijímání.