Někteří rodiče účelově mění svým dětem bydliště, aby je dostali do školky

Brno - Brněnské městské části Bohunice i Vinohrady v posledních letech výrazně investovaly do rozšíření kapacit školek, přesto se na desítky dětí po letošním zápise nedostalo. Svoje děti do zdejších mateřských škol přihlašují i rodiče, kteří tady nebydlí. Dětem totiž změní trvalé bydliště, aby si jejich přijetí pojistili. Vedení radnic to vnímá jako podraz.

Dcera Veroniky Planetové Zora bude mít v srpnu tři roky. Její matka se chce po mateřské v září vrátit do práce a tak se Zorou zamířila k zápisu. „V naší městské části se přihlásilo 170 dětí, ale míst bylo jen 70. Tím pádem se Zorinka do školky nedostala,“ řekla Planetová.

Pro rodinu to znamenalo velkou čáru přes rozpočet. „Je to značná komplikace. Teď je jediná varianta hledat soukromou školku, nebo ještě rok zůstat doma. To bych ale nejspíš přišla o zaměstnání. A jak se mi pak jako matce s dvěma malými dětmi bude hledat práce?,“ ptala se sama sebe Planetová.

Podle vedení dvou městských brněnských částí, Bohunic a Vinohrad, ale problémem není nedostatek míst v mateřských školách. „Počet míst měl dostatečně pokrýt populační nárůst. Letos se ale najednou stalo, že se objevilo sto dětí navíc. Když jsme potom zjišťovali proč, zjistili jsme, že významná část rodičů se sem účelově přihlásila k trvalému pobytu odjinud, kde mají ve školkách kriticky málo míst,“ řekl místostarosta Bohunic Antonín Crha (KDU-ČSL).

Stejnou zkušenost mají i na Vinohradech. „Pokud bychom brali v úvahu jenom vlastní obyvatele, máme míst ve školkách dostatek. Poslední dobou se stále častěji setkáváme s tím, že dítě je na Vinohradech napsáno u svých prarodičů. Výjimkou není ani situace, kdy otec, matka i dítě má každý jinou trvalou adresu,“ potvrdil trend místostarosta Jiří Karásek (ČSSD).

Nápor v obou městských částech má specifické příčiny - v případě Bohunic to může být fakultní nemocnice a kampus, tedy fakt, že rodičům může více vyhovat vyzvedávání dětí blízko pracoviště. Na Vinohrady se zase rodiče uchylují kvůli kritickému nedostatku míst v okolních městských částech.

Crha: Žádné další školky rozšiřovat nebudeme, nemá to smysl

Recept na to, jak s podobnými praktikami zatočit, obě městské části teprve hledají. Vedení Vinohrad by rádo změnilo bodový systém v rámci jednotného elektronického zápisu, s jehož pomocí rodiče děti do školek přihlašují. „Já se domnívám, že by se to mohlo odstranit bodovým zvýhodněním za to, že celá rodina má stejné bydliště. Aby ti, kteří tady skutečně bydlí, svoje děti do školek dostali,“ potvrdil Karásek. 

Bohunice jsou radikálnější a rozhodly se, že do nových míst ve školkách už investovat nebudou. „Investovali jsme desítky milionů pro to, abychom umístili naše děti, ale právě na ně se teď paradoxně nedostalo. Do budoucna rezignujeme na vytváření dalších míst. Nemá to smysl. Ukazuje se, že když vybudujeme novou kapacitu, tak ji stejně nezaplníme našimi dětmi,“ argumentoval Crha.

Mimo to městská část zvažuje také vystoupení z elektronického systému zápisu. „Pokud si je budeme dělat sami, jsme schopní si nastavit přísnější kritéria, aby se do našich školek nedostali mimobohuničtí,“ dodal Crha.

S trvalým bydlištěm si často pohrávají studenti vysokých škol i majitelé psů

Získat koleje třeba na Masarykově univerzitě v Brně je pro studenty problém. Na vysoké škole aktuálně studuje 38 tisíc lidí, koleje ale mají kapacitu jen 4 300 lůžek. Aby na koleje dosáhli, přehlašují si studenti trvalé bydliště dál od jihomoravské metropole. Pravdou je, že složitou administrativu chce vyřizovat málokdo, a tak se většina těch, kteří na koleje nedosáhnou, odstěhuje na privát. Jeho cena je s kolejemi srovnatelná nebo nižší, a studenti navíc mohou získat ještě ubytovací stipendium.

Vůbec nejčastěji mají virtuální domovy jinde městští psi. I když žijí se svým majitelem celý život v centru Brna, není výjimkou, když jejich psí známku nevydal úřad Brna-středu, ale třeba Ostopovic. Důvod je jediný – peníze. Zatímco v Brně poplatek za psa přesahuje tisíc korun za rok, v malých obcích majitelé platí maximálně dvě stovky. Lidé tak psa raději přihlásí na rodiče nebo známé, kteří na venkově bydlí.

„Radnice městské části Brno-střed ročně zaplatí za udržování psích výběhů a sběr exkrementů dva miliony korun. Od majitelů psů ale vybereme pouze jeden a půl milionu. Je to pro nás mírně ztrátové, byli bychom samozřejmě rádi, kdyby lidé nepodváděli a neokrádali nás. Za půl milionu se dá opravit třeba dětské hřiště,“ uvedl mluvčí Brna-středu Roman Burián.