Křtěnov - Přesně před šedesáti lety pozatýkala v malé obci na Blanensku tajná policie 11 místních sedláků. Ve vykonstruovaném procesu byli obviněni z protirežimního spiknutí a jen o vlásek unikli smrti. Křtěnov se svými dvěma stovkami obyvatel se z této události dodnes jen těžko vzpamatovává.
Křtěnov si připomíná perzekuci svých spoluobčanů
O tragédii, která obec zasáhla před šedesáti lety, existují podrobné záznamy. Řada lidí si navíc sama na celou událost vzpomíná. V roce 1953 v této malé vesnici na Blanensku totiž policie pozatýkala několik místních obyvatel, které ve vykonstruovaném procesu obvinila z protirežimního spiknutí. Měli napomáhat západnímu agentovi, který byl ve skutečnosti nastrčený státní bezpečností. Jeden z obviněných byl odsouzen k trestu smrti. Ve většině případů se jednalo o sedláky, kteří se stavěli proti kolektivizaci venkova.
Na proces připravovala policie obviněné celé dva měsíce. Součástí jejich role u soudu bylo vynucené přiznání. Cílem veřejného procesu, který vysílal i Český rozhlas, bylo případné sympatizanty před podobným jednáním varovat.
Jedním z těch, kdo si celý proces pamatuje, je i František Kintr. Dnes je mu dvaasedmdesát let. „Tehdy mi bylo třináct a na všechno si pamatuju,“ dodává Kintr.
Další z místních obyvatel, František Procházka, byl přímo u zatýkání. Šel si vyzvednout kalhoty ke krejčímu ve chvíli, kdy byli v domě policisté. Kalhoty už nedostal. „Já jsem otevřel dveře a proti mně stál policista s pistolí. Řekl mi, ať dám ruce vzhůru. Ptal se, co tam hledám. Zakázal mi, abych to, co jsem viděl, řekl v dědině. Ani doma jsem nesměl nic říct,“ popisuje Procházka. Vyhrožovali mu, že jestli něco prozradí, najdou si ho a mohlo by se mu něco stát. Dodnes je Procházka přesvědčený o tom, že policisté měli přesný seznam těch, které budou zatýkat a ihned odvádět pryč. „Stalo se to v noci, kdy je klid,“ dodává Procházka.
Příběh v dokumentu Moc má jméno šibenice (zdroj: ČT24)
Josef Novotný, jenž se v obci narodil, o celé události napsal knihu s názvem Olešnické memento. Posbíral vzpomínky těch, kteří u události před šedesáti lety byli. „Padesátá léta byla drastická. Nejdřív vyvíjeli nápor na duchovní, pak i na zemědělce,“ říká Novotný. Hlavním zdrojem informací byl jeho soused Alois Šafařík, jeden ze zatčených, který se po letech strávených ve vězení do obce vrátil.
Křtěnov
Historie Křtěnova, jehož jméno značí pokřtěné místo, sahá daleko do české historie. Kdy přesně a kým byla obec založena, není jasné. První písemnou zmínkou je dopis z roku 1447, ve kterém se o obci zmiňuje Jan z Pernštejna.
O nevině sedláků jsou dnes téměř všichni v obci přesvědčeni. „Jen pár komunistů věřilo tomu, že ti lidé něco opravdu udělali. Drtivá většina si je vědoma toho, že to byl komunistický zločin nejvyššího formátu,“ dodal Novotný. V začátku devadesátých let došlo k rehabilitaci neprávem odsouzených sedláků.
Za měsíc od tragické události uplyne šedesát let. Smutnou historii si tak místní budou opět připomínat. Vědí ale, že to, co se stalo, už nelze vrátit zpět. „Všechno se tím rozbilo a dodneška je to rozbité. Nikdo už to dohromady nedá,“ uzavírá František Kintr. Přesto věří, že další pokolení procesem zasažena nebudou. Obec má tak možnost jednou začít znova a lépe.