V brněnských ulicích budou zachraňovat životy nově rozmístěné defibrilátory

(Brno) - Záchranáři dnes učili v Brně veřejnost pracovat s externími defibrilátory, které budou během června přibývat v ulicích. "Defibrilátor může zachránit život v případě náhlé srdeční příhody, důležitá je ale rychlá pomoc," řekla mluvčí záchranářů Barbora Zuchová. Přístrojů bude v ulicích celkem 13. Jsou řízené hlasem, lidem při jejich obsluze pomohou i operátorky zdravotnického dispečinku. Na obrazovkách v čekárnách u lékařů, na úřadech a dalších veřejných místech všude po Brně se budou promítat krátké instruktážní filmy.

Na jihu Moravy dostane podle Zuchové mimo nemocnici náhlou srdeční příhodu zhruba 700 lidí ročně. „Zhruba 50 procent lidí umírá přímo v terénu. Jen pět až 15 procent pacientů se po příhodě vrací zpět do běžného života. Chceme toto číslo zvýšit,“ uvedla Zuchová. Lidé proto mohli přijít na náměstí Svobody naučit se s přístrojem pracovat.

  • Defibrilátor na náměstí Svobody zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4746/474589.jpg
  • Figurant bere defibrilátor ze skříňky podle instrukcí operátorky tísňové linky zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4746/474592.jpg
  • Ukázka resuscitace na plastové figiríně zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4746/474593.jpg
  • Figuranti předvádějí resuscitaci pacienta se zástavou srdce zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4746/474594.jpg
  • Správně přiložené elektrody podle instrukcí z tísňové linky zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4746/474598.jpg



Právě vhodná a rychlá pomoc je při srdeční příhodě rozhodující. Defibrilátory jsou určené pro pacienty, kteří jsou náhle v bezvědomí a nedýchají. Pokud je lidé na ulici objeví, operátorka na čísle 155 jim poradí, kde najít nejbližší defibrilátor a jak s ním zacházet. „Lidé se obvykle bojí, že postiženému ještě více ublíží. Není to neochotou, spíše nízkou povědomostí o resuscitaci. Manipulace s defibrilátorem přitom není složitá, jen je potřeba u toho ještě masírovat hrudník,“ řekla mluvčí.

Mluvčí brněnské záchranky Barbora Zuchová hovoří o defibrilátorech v ulicích města (zdroj: ČT24)

S každou minutou prodlevy u resuscitace klesá naděje na záchranu člověka o deset procent. Při včas zahájené a správně provedené resuscitaci pomocí defibrilátoru, zkombinované s masáží hrudníku, je naděje na přežití postiženého 70 až 80 procent. Při náhlé zástavě nastane takzvaná fibrilace komor. V této fázi pomůže právě včasný výboj, který člověku dá defibrilátor.

Defibrilátory byly dosud ve čtyřech veřejných budovách ve městě a několikrát se díky nim podařilo zachránit život. Nyní budou i na ulicích, kvůli vandalům ale pouze na místech, které hlídají kamery.

Resuscitace pacienta v bezvědomí

  1. Zjistíme, zda je osoba v bezvědomí.
    • pokusíme se upoutat její pozornost hlasitým oslovením a zatřesením za rameno. Zběžně postiženého ohledáme, jestli nemá jiná život ohrožující poranění, která případně ošetříme
      • POKUD NEREAGUJE:
  2. Zavoláme pomoc z okolí.
    • zavoláme hlasitým „Pomoc!“ další zachránce z okolí
  3. Zprůchodníme dýchací cesty.
    • pokud je to možné, zraněného uložíme na záda a dýchací cesty uvolníme prostým zakloněním hlavy a odstraněním překážek v dutině ústní (např. bahno u tonoucích, zvratky, ale i obyčejná žvýkačka nebo umělý chrup…)
  4. Zjistíme, zda postižený dýchá.
    • přiložíme ucho k jeho ústům a kontrolujeme dýchání třemi smysly. Dech slyšíme, cítíme na tváři a vidíme, zda se zvedá hrudník
      • POZOR! za zachované dýchání nepočítáme „lapavé“ dechy
      • POKUD NEDÝCHÁ:
  5. Voláme 155.
    • uvedeme naše jméno, tel. číslo a polohu, zdravotní stav pacienta, případně povětrnostní podmínky a terénní přístupnost pro přistání vrtulníku ZZS
  6. Pokud zjistíme, že pacient:
    1. má zachované dýchání:
      • uložíme zraněného do stabilizované polohy a monitorujeme jeho životní funkce do příjezdu LZS
    2. nedýchá,
      • nezdržujeme se zjišťováním tepu, protože k zástavě krevního oběhu dochází v brzké době po zástavě dýchání

    Zevní srdeční masáž

    • stlačujeme uprostřed hrudníku (dolní část hrudní kosti mezi prsními bradavkami)
    • frekvence je 100 - 120 stlačení za minutu
    • masírujeme s propnutýma rukama přeloženými zápěstími přes sebe (případně s propletenými prsty) kývavým pohybem celého těla
    • stlačujeme do hloubky 5 cm, u dětí do hloubky 1/3 hrudníku
    • při dvou zachráncích jeden poskytuje srdeční masáž, druhý plicní ventilaci, v případě únavy se mohou zachránci vystřídat po 2 minutách KPR

    Plicní ventilace

    • postiženému zakloníme hlavu
    • prsty jedné ruky zacpeme nosní díry a nadechneme se (objem vdechu by měl být jako u normálního nádechu, velký objem vdechu je chybou!)
    • široce otevřeme ústa, přitiskneme je kolem úst poraněného a vydechneme vzduch do jeho plic
    • pozorujeme, jak se zvedá hrudník
    • oddálením úst umožníme výdech, pozorujeme hrudník, zda klesá, a zároveň se nadechujeme
    • máme-li k dispozici lékárničku použijeme resuscitační roušku, nebo resuscitační masku

    Zdroj: wikipedia.org