Třinec: Pro Oceláře má význam pouze titul, Růžička v klubu zůstává

Praha - S novým trenérem, bez dlouholeté opory Davida Květoně a po nepříliš vyvedeném přípravném turnaji vstupuje třinecký klub do nového ročníku extraligy. Na první pohled by se tedy zdálo, že semifinálové umístění v loňském play-off bude nyní již jen přáním. V Třinci však vnímají rovněž spoustu pozitiv a ambiciózní klub rozhodně nebude do utkání proti libereckým Bílým Tygrům, na něž narazí v prvním extraligovém kole, vstupovat v poraženecké náladě. Navíc po dlouhých peripetiích zůstává v klubu autor 83 bodů v loňské základní části Martin Růžička, kterému se nepodařilo sehnat angažmá v NHL.

Katy třineckých nadějí byli na jaře zlínští hokejisté. Semifinálová série se natáhla na šest zápasů, Třinec tehdy ještě s trenérem Josefem Turkem dlouho modrožlutým odolával a nakonec mu chyběla v rozhodujícím duelu jediná branka. Klub měl do finále blízko, vlastně celá sezona se dá vnímat v kladném duchu - čtvrté místo po základní části, zvládnuté čtvrtfinále proti silné Spartě. Poněkud nezvykle pak vyznívá rozhodnutí vedení ukončit spolupráci s trenérem Turkem, jehož na lavičce nahradil Jiří Kalous. Neskromné ambice klubu však později shrnul jeho prezident Ján Moder: „Naší snahou je to, aby celý klub žil jediným cílem, kterým je titul. Dávat si jiné cíle nemá význam.“

Dovede-li Kalous navázat na Turkovu práci, splňuje letošní sezona snad takřka všechny myslitelné parametry k tomu, aby se vyrovnala té předchozí. Vždyť byli to právě Třinečtí, kteří na domácím ledě získali vůbec nejvíce bodů ze všech (56 z možných 78) a nashromáždili i nejvíce výher (19 z 26). Co víc, hráči se k vítězstvím prostříleli - Třinec měl nejlepší útok loňského ročníku, přičemž takřka 200 vstřelených gólů daleko překonalo výkony konkurence. Druhá Sparta slavila o pětadvacet branek méně.

Nejvýznaměnším oslabením týmu je odchod zkušeného Davida Květoně, který po šesti sezonách odchází do finského Kärpät Oulu. Klub zatím posílil především obrannou fázi, když brzy po skončení play-off přišel zkušený Tomáš Linhart - paradoxně ze Zlína, který Oceláře v semifinálové sérii vyřadil. Linhart je však ceněným obráncem, který v extralize odehrál již přes pět stovek utkání a jeho zkušenosti, i ve světle dvou výše nastíněných odchodů, přijdou jistě vhod. Z hráčů do ofenzivy přibyl prozatím jen Alexander Gorškov z Rubinu Ťumen.

Na brankářském postu by měl o pozici jedničky soupeřit Hamerlík s nadějným Hrubcem, který se vyznamenal v loňské vyřazovací části. Prostor před nimi budou čistit veteráni Galvas se Zíbem a rovněž ofenziva není navzdory několika odchodům matná. Nadále zůstává nejen Růžička, třinecká ikona Jan Peterek, a i další jména budí respekt - Bonk, Varaďa či Adamský mají za sebou mnoho a mnoho zápasů, a to nejen v extralize. Mladou krev pak zastupuje Marek Růžička.

Důležitým aspektem dění kolem třineckého hokeje je i výstavba nového stadionu, tzv. Werk arény. Ta má pojmout více než pět tisíc diváků a nahradit tak již nevyhovující současnou halu, kterou si Oceláři navíc jen pronajímají. V současnosti probíhají stavební práce, přičemž do konce listopadu by měla být Werk aréna kompletně zastřešena. V plném provozu a k dispozici samotným hráčům pak bude ke konci července příštího roku. 

Co tedy od Ocelářů čekat? Často napovídají výkony klubů v předsezonních přípravách, právě ty třinecké však nezní povzbudivě - na turnaji konaném v Jekatěrinburgu skončil tým poslední, a to nastupoval proti klubům z nižších ruských soutěží. Avšak i tato přípravná turné mohou klamat, hráči nejsou rozehraní, a tak soudržné mužstvo, jakým to třinecké je, jistě znovu najde společnou řeč. Loňská pozice je po všech stránkách reálným očekáváním, navíc ani ambice vedení nejsou malé. S možným příchodem jednoho či dvou hráčů pak může být ve hře i vyšší pozice.

Tip na umístění po základní části: 5. místo