Brno - Vnitřní svět mentálně postižených má být inspirací pro třetí ročník mezinárodního workshopu v Moravské galerii v Brně. Hendikepovaní ze Švýcarska a Belgie zamířili do Brna, aby se pod dohledem švýcarského výtvarníka Iva Vonlanthena pokusili vytvořit ilustrace k surrealitiským básním Guillauma Apollinaira ze sbírky Bestiář aneb Orfeův průvod.
Hendikepovaní z Belgie i Švýcarska ilustrují knihu surrealistických básní
Chystané české vydání klasika francouzské poezie doprovodí grafické listy od mentálně postižených hostů brněnského workshopu. „Vytvořili jsme několik ilustrací a tisků, ze kterých budou sami později vybírat, který je nejlepší pro danou stranu,“ popsal vznik ilustrací švýcarský výtvarník Ivo Vonlanthen.
Sám se práci s mentálně postiženými věnuje už patnáct let a svou zkušenost hodnotí jen kladně. „Profesionálové, v uvozovkách normální umělci, jim dávají něco technického, ale zároveň jsou obohaceni o to, co jim přinášejí postižení,“ pohovořil o vzájemně výhodné inspiraci Vonlanthen. Podle svých slov poskytuje mentálně hendikepovaným při výrobě grafiky spíše technickou pomoc. Díla z brněnského workshopu spatří světlo světa na zítřejší vernisáži v budově České spořitelny na Jánské v Brně.
No comment: Mezinárodní workshop v Brně (zdroj: ČT24)
Guillaume Apollinaire
Francouzský básník, anarchista a novelista se narodil v roce 1880 v Římě. Jeho matka byla polská šlechtična, jeho skutečné jméno je tedy Wilhelm Apollinare de Kostrowitzky. Je považován za stěžejní osobnost surrealismu v literatuře. Snažil se o kritické umění. Dva roky poté, co byl zraněn v první světové válce, zemřel ve svých osmatřiceti letech na epidemii španělské chřipky v roce 1918. Mezi jeho nejslavnější díla patří básnické sbírky Alkoholy a Kaligramy. Působil také jako kritik výtvarného umění, především kubismu.
Loňský ročník mezinárodního workshopu vedla taktéž výtvarnice ze Švýcarska - Diana Rachmuth. Právě prací s psychicky hendikepovanými lidmi chce veřejnosti ukázat, jak bohatý dokáže být jejich vnitřní svět. „Jsou mnohem vnímavější než my. Byla v tom spousta citu. Byli tam i lidé, kteří plakali,“ popsala své loňské zkušenosti umělkyně Rachmuth.
Podobné projekty jsou určené i pro lidi, kteří s mentálně postiženými pracují. Mají jim představit zahraniční trendy v práci s nimi. Zatímco v tuzemsku stále převažuje přístup, kdy asistent na mentálně hendikepovaného dohlíží - určuje mu námět práce, vkládá mu do rukou správné pastelky apod., švýcarští umělci preferují tvůrčí svobodu, jež by neměla být odpírána ani postiženým. „Budou moci tvořit naprosto svobodně a ukazovat svůj vnitřní svět, své pocity, o kterých si mnoho lidí myslí, že je postižení nemají,“ popsala cíle spolupráce ředitelka sdružení Kunštát PRO FUTURO Zdenka Popelková.