Vyvezeme mléko, vrátí se nám německý jogurt

Praha - Potraviny v Česku zdražují rychleji než v Evropské unii. Od roku 2005 u nás ceny stouply o 30 procent, v unii ale jen o čtvrtinu. Problém je částečně v tom, že Česko ztrácí potravinovou soběstačnost. A zemědělství a potraviny budou i tématem pro krajské lídry ve volební debatě ČT z Olomouckého kraje. Právě jižní a centrální část regionu patří mezi oblasti s nejúrodnější půdou. Přímý přenos debaty sledujte na ČT24 v úterý 8. října 2013 od 20:00 hod. na ČT24.

Na prudké zdražování potravin upozornila v březnu i členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. Podle ní má být konec lánům s řepkou a dřevinami pro spalovny a zemědělství se má naopak vrátit k produkci jídla. Hodlá se na tuto otázku zaměřit i budoucí vláda, nebo bude hledat priority jinde? 

Právě k potravinové soběstačnosti se zavázalo ministerstvo zemědělství ještě za ministra Petra Bendla ve své dlouhodobé strategii. V řadě oblastí k ní totiž máme v současnosti daleko, třeba u vepřového masa nebo zeleniny. Stát už ale avizoval, že se u základních komodit jednou přiblížíme až 90procentní soběstačnosti.  

Agrárníci připomínají, že politika z poslední doby přivedla tuzemskou zemědělskou produkci zpátky na úroveň 30. let. Přitom zemědělství a potravinářství tvoří skoro šestinu HDP země a jeho sestupnou tendenci pocítili lidé jak při placení v obchodech, tak při shánění práce na venkově. 

Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR

„My vyrábíme třeba suroviny, obilí, vyvážíme to do Německa nebo do Polska. Tam z toho udělají vepřové maso, zaměstnají lidi, shrábnou přidanou hodnotu a dovezou to zpátky k nám. V tomto bodě je ta strategie velmi správná, protože si klade za cíl toto zastavit.“


Ilustrační foto
Ilustrační foto

V úbytku domácích potravin podle zemědělců sehrály svou roli i obchodní řetězce, které berou potraviny tam, kde je koupí levněji. Stejně si stěžují i jejich slovenští kolegové. A aby se tuzemští výrobci vyrovnali s cenou těm zahraničním, musí s kvalitou dolů. 

Nabízí se paralela s problémovými potravinami. Jen za poslední dva roky znervóznilo české zákazníky více než deset potravinových afér – od koniny místo hovězího přes ošizené uzeniny až po technickou sůl v jídle. Některé firmy proto výrazně zpřísnily kontroly, aby byly jejich výrobky důvěryhodné a bezpečné. „Nejčastějším prohřeškem je asi prodej zboží s prošlým datem trvanlivosti, které není označeno či odděleno,“ upozorňuje Martin Štoll, mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce.  

Polský výrobek, špatný výrobek? 

V souvislosti s nižší kvalitou se pak nejčastěji skloňují výrobky z Polska. Jen za posledních 12 let vzrostl dovoz polských potravin do České republiky více než čtyřnásobně a náš severní soused je po Německu druhým největším exportérem potravin do ČR.

VYBRANÉ SKANDÁLY S POLSKÝMI POTRAVINAMI

  • Únor 2012: Polské firmy prodávaly technickou sůl označenou jako jedlou výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb i pekárnám.
  • Březen 2012: Polská policie zadržela desítky tun prášku ze zkažených sušených vajec. Obsahoval několikasetnásobně víc nebezpečných bakterií, než povolují normy.
  • Listopad 2012: Čeští veterináři stáhli z prodeje 12 tun zkaženého strojově odděleného masa.
  • Leden 2013: Státní zemědělská a potravinářská inspekce informovala, že se na českém trhu objevily polské oplatky, které můžou obsahovat jed na potkany.
  • Červenec 2013: Veterinární kontroly objevily v zásilce drůbežího masa z Polska antibiotika.
  • Září 2013: Polská televize TVN24 přišla s tím, že tamní krávy jsou krmené masokostní moučkou z mrtvých zvířat. To je ale v celé Evropské unii přísně zakázáno, moučka je hlavní zdroj šíření tzv. nemoci šílených krav.

Polský boršč z červené řepy
Polský boršč z červené řepy

Nepřekvapilo, že představitelé polské vlády přijeli v srpnu do Prahy hájit kvalitu svých potravin. Za kritikou polských výrobků vidí snahu domácí produkce vytlačit jejich potraviny z trhu. Poláci tvrdí, že kontroly kvality jsou spolehlivé a provádějí se podle evropských standardů. Negativní hodnocení kvality polských potravin podle nich poškozuje dobré sousedské vztahy obou zemí. České ministerstvo zemědělství přitom už dříve uvedlo, že se neřídí původem potravin, ale jedině kvalitou. 

„Samozřejmě, byly tady problémy s polskými potravinami, ale nesmí se uplatňovat skupinová zodpovědnost za jednotlivé případy,“ míní Wojciech Pagowski z oddělení propagace obchodu a investic Polska. „Kupujeme-li potravinu nejnižší cenové úrovně, nemůžeme očekávat, že bude mít takové parametry jako potraviny nejkvalitnější,“ dodala Zofia Szalczyková z polského ministerstva zemědělství. 

Zofie Szalczyková, náměstkyně polského ministerstva zemědělství a rozvoje venkova: „Ráda bych vás ujistila, že polské potraviny, které jsou uváděny na české i zahraniční trhy, mají vysokou kvalitu a jsou bezpečné. Myslím, že by bylo dobré říct, že na současnou kvalitu polských potravin má velký vliv členství Polska v EU. Za posledních 10 let Polsko obdrželo z rozpočtu EU značné prostředky na modernizaci potravinářského sektoru.“


Jenže i na nízkou cenu teď Češi přestávají slyšet a dlouholetý růst dovozu polských potravin se v posledních měsících zastavil. Jen v květnu podle Českého statistického úřadu meziročně klesal o 8,5 %. Do České republiky přitom Polsko nevyváží jen potraviny, ale třeba oblečení a obuv. 

Jak to bude s přímými platbami zemědělcům? 

Od vstupu do Evropské unie začali čeští zemědělci čerpat dotace. Problém je však každoročně v tom, podle jakého vzorce se bude jejich výše vypočítávat. V poslední době se pak začalo mluvit o tom, že Česko dostane z Bruselu méně peněz na tzv. přímé platby farmářům. V tuzemsku je totiž více větších zemědělských podniků, kterým chce Evropská komise dotace pokrátit.

Průměrná výměra farem v hektarech
Průměrná výměra farem v hektarech

Nižšími dotacemi pro farmáře chce Brusel vyřešit nedostatek peněz v letošním zemědělském rozpočtu. A největší spory jsou právě okolo pravidla, podle kterého se více peněz bralo rozsáhlejším zemědělským podnikům, jejichž obvyklá roční dotace převyšuje 5 000 eur (kolem 130 000 korun). Čeští zemědělci by tak podle posledního vyjádření ministra příslušného resortu Miroslava Tomana měli z evropských peněz oproti loňsku přijít o zhruba 800 milionů korun. O konečné částce by se však mělo rozhodnout co nejdříve.

  • Hynek Fajmon, český europoslanec za ODS: „Komise si konečně všimla, že evropské zemědělství je dlouhodobě předotované a neufinancovatelné. To se ale rozhodně netýká českých zemědělců.“ 

Česko, zemědělců ráj 

Česko má zdaleka největší průměrnou výměru zemědělsky využívané plochy (v hektarech) na zemědělský podnik v celé EU. Zatímco v tuzemsku podle údajů EK z konce roku 2011 byl průměr 89 hektarů, v Dánsku, které je v rámci EU na druhém místě, šlo o 60 hektarů. Například v Německu je velká rozloha zemědělských podniků charakteristická spíše pro oblasti bývalé NDR než pro někdejší západní Německo a průměrná velikost zemědělského podniku činí 46 hektarů. Naopak drobné rodinné farmy jsou typické pro Itálii či pro Řecko, ale také pro bývalé státy socialistického bloku, v nichž kolektivizace z různých politických důvodů nedosahovala takových rozměrů jako v Československu či v NDR (typicky Maďarsko či Polsko). 

Ilustrační foto
Ilustrační foto