Romská strana chce práci pro své lidi. Ti ji musí chtít sami, tvrdí LEV 21 a HLAVU VZHŮRU

Praha – Romové by měli pracovat, shodli se v předvolebním vydání pořadu Politické spektrum Emil Horvát z Romské demokratické strany, Liana Janáčková z volebního bloku HLAVU VZHŮRU i Karel Horák ze strany LEV 21 – Národní socialisté. V receptech, jak toho dosáhnout se ale zásadně liší. Zatímco podle Horváta zklamal stát, který Romům nenabízí dobré pracovní podmínky, ale také třeba nezaručuje dobře fungující učňovské školství, podle Janáčkové i Horáka je třeba začít u samotných Romů a nejdříve se zamyslet, jestli vůbec pracovat chtějí, potom se zaměřit na ty nejmenší, u kterých je ještě možné vzděláním a výchovou vytvořit pracovní návyky.

Romská demokratická strana che přitáhnout hlavně mladé lidi, protože u nich vidí možnost zapojení se do pracovního procesu. Jejím hlavním cílem je totiž vytvořit pro Romy pracovní místa. „Česká republika se dala špatným směrem, nezačala vytvářet pracovní podmínky pro naše etnikum,“ řekla Karel Horvát, který je sám podnikatelem, od ostatních Romů ale o diskriminaci na pracovním trhu slyšel hodně. Strana navrhuje podporu učňovských oborů, aby se mohli vrátit do svých oborů. „Potřebujeme podchytit naši mládež, aby mohla začít pracovat a získala zpět svou hrdost,“ řekl Horvát.

  • „To, že vy sami říkáte, že chcete pracovat, to je hezké. Ale já za 23 let v komunální politice vidím opak,“ reaguje Liana Janáčková z volebního bloku HLAVU VZHŮRU.

  • „Co chtějí sami Romové? Protože problémy s nimi se táhnou od středověku a ani dnes nebyl nalezen recept, jak je začlenit do společnosti,“ oponoval Karel Horák ze strany LEV 21, podle něhož je zapotřebí, aby si Romové udělali pořádek mezi sebou a řekli si, jestli se chtějí integrovat. „Aby vzali na vědomí stav, že většinová společnost se jim přizpůsobovat nebude, že ten, kdo se bude přizpůsobovat, jsou právě menšiny,“ řekl Horák.


Horvát také připomněl, že problémy s romskou menšinou se kumulují spíše jen v některých částech republiky a třeba ve středních Čechách jejich soužití s majoritou funguje, Romové tu pracují, podnikají a zaměstnávají další lidi. Horvát poukázal také na to, že za komunismu Romové pracovali, i když spíše v manuálních profesích a řemeslech. Proto si Horvát myslí, že nyní pro zaměstnávání Romů společnost nevytváří dostatečné podmínky.

Naopak Liana Janáčková, která dlouhá léta pracovala na radnici, tvrdí, že se sama aktivně snažila pracovní místa pro Romy vyhledávat, snaha ale většinou ztroskotala na jejich nezodpovědnosti. „Pracovali tři dny a pak zase zmizeli,“ řekla Janáčová. S Horákem se přitom shodla na tom, že základem začleňování Romů by mělo být vzdělávání, podle Horáka už to předškolní. „Romové pokud já vím, tak se ve velké většině vzdělávat nechtějí,“ pochybuje ale Janáčková. „Pokud Romové nebudou respektovat povinnou školní docházku, tak to budou muset pocítit někde jinde. Je prostě třeba vyvážit práva a povinnosti,“ vidí řešení Horák. S tím souhlasí i Janáčková, které se pro začleňování Romů osvědčily i veřejně prospěšné práce.

Co dál s Evropskou unií, ptá se HLAVU VZHŮRU

Liana Janáčková je zásadně proti Lisabonské smlouvě, zásadní otázkou podle ní je i to, zda se Česká republika bude moci vyvázat z přijetí eura. „Kdybychom neměli EU, tak nemáme žádného strategického spojence,“ oponuje jí Horák. „Všichni Václavové Klausové Evropskou unii zbytečně provokují.“ dodal Horák, který zároveň poukázal na to, že Česká republika je čistým příjemcem evropských dotací. Navíc Česko je, jak poukázal Horvát, závislé na dovozu z Evropské unie. „My neustále působíme jako zlobivý fracek EU,“ opřel se do vztahu Čechů k unii Horák. „To je to, že vy vždy zůstanete v koutě a sklapnete podpatky,“ oponovala mu Janáčková, podle níž je nutné se Evropské unii postavit, úplný odchod by i pro ni byl až posledním řešením, o kterém by lidé měli hlasovat v referendu.

LEV 21 chce přísnější kontrolu veřejných zakázek

„Veřejné zakázky jsou největší tunel státního rozpočtu,“ řekl Karel Horák. Jeho strana by chtěla plýtvání při zadávání veřejných zakázek zabránit vybudováním úřadu, který by veškeré veřejné zakázky centrálně řídil a jednoznačně stanovil nejvyšší cenu, za kterou je zakázku možno realizovat. „To je tak přerozdělované, že v tom nikdo nemůže najít konce,“ souhlasí s potřebou větší kontroly Horvát, podle něhož by bylo řešením určit strop, o kolik si po uzavření smlouvy může firma cenu navýšit. S tím, že současný stav je špatný, souhlasí i Janáčková, centrální úřad podle ní ale řešením není. „Naším cílem je zeštíhlit byrokracii,“ zdůvodnila Janáčková, která je také přesvědčená, že není jediným řešením vždy volit zakázku nejlevnější, naopak by někdy raději upřednostnila třeba to, že zakázka dává práci místním firmám.