Série literárních čtení zve do vyloučených lokalit města

Brno - Nezvyklá místa protknutá literaturou, to je cíl projektu Mikroměsto, který uspořádalo Muzeum romské kultury. V sobotu odpoledne se tak do sociálně vyloučených lokalit podívají lidé, kteří své každodenní kroky po Brně vedou jiným směrem. Pět míst v okolí ulice Cejl obsadí herci brněnských divadel, aby zde četli knižní úkázky českých i slovenských autorů.

Místa, která leží v bezprostřední blízkosti centra, ale přitom jsou svým sociálním vyloučením na hony vzdálená procházkám běžného Brňana. Právě na tyto adresy chtějí návštěvníky nalákat organizátoři akce Mikroměsto. V synagoze Agudas Achim v ulici Skořepka 13 přečte Pavel Zatloukal, herec brněnského divadla Husa na provázku, úryvek z knihy Arnošta Goldflama Tata a já.

Úryvek z knihy romské spisovatelky Eleny Lackové Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou bude číst herečka divadla Husa na provázku Ivana Hloužková v areálu brněnských Tepláren v ulici Špitálka 6. V bývalé parní elektrárně se zase ponoří do knihy člen činohry Národního divadla Brno Martin Sláma. Předčítat bude z nové knihy spisovatelky Magdaleny Platzové Anarchista. Jeho přednes si mohou návštěvníci vychutnat v ulici Vlhká 5.

Všechny tyto akce jsou zdarma. Čtení se na každém místě opakuje pětkrát, aby měli hosté šanci slyšet za jeden den všechny ukázky. Čte se vždy v 15:00, 15:35, 16:10, 16:45 a 17:20.


K literárnímu putování Mikroměsto se připojila také budova bývalé Dělnické úrazové pojišťovny v ulici Koliště 43, v níž bude číst člen činohry Městského divadla Brno Martin Havelka úryvek z knihy Jana Koubka Matky. K akci se připojil ještě klub Clubwash, který bude hostit literární čtení z nedávno vydané knihy Jany Soukupové Štatl za Husáka. Podnik očekává návštěvníky v ulici Stará 27.

O historii lokality

Brněnská věznice na Cejlu, kterou v 50. …Brněnský Cejl je bezpochyby jedním z nejzajímavějších míst na mapě Brna. Před první světovou válkou byla tato oblast mezi ulicemi Křenová, Cejl, Bratislavská a Francouzská díky rychle se rozvíjející textilní výrobě jedním z průmyslových center monarchie. V meziválečném období zde industrializace ještě zesílila, čtvrť se rozrostla a zvýšil se také počet jejích obyvatel. Rakouský Manchester, jak se Cejlu přezdívalo, byl na začátku 20. století také místem s mnohonárodnostním charakterem. Vedle sebe zde žilo obyvatelstvo, které se hlásilo k německé nebo české národnosti, a také početná židovská komunita. Druhá světová válka tvář Cejlu nevratně změnila. Ze čtvrti zmizelo nejprve židovské a poté i německy mluvící obyvatelstvo a do prázdných domů se nastěhovali noví obyvatelé, mezi nimiž tvořili početnou skupinu Romové.

Zdroj: Muzeum romské kultury