Dušičky – čas symbolického prolínání světa živých a mrtvých

Česká republika - Přelom října a listopadu je ve znamení Halloweenu a dušiček. Halloween nemá v Česku takovou tradici jako v anglicky mluvících zemích, daleko hlubší význam má Památka zesnulých, lidově dušičky. Právě v této době vzpomínáme na ty, kteří s námi již nejsou, s kterými jsme prožili část života a měli jsme je rádi. Památku zesnulých oznamuje i zvýšený ruch na hřbitovech, kam lidé chodí zapalovat svíčky k hrobům svých blízkých a vzpomínají na ně. Na hřbitovech se tak zastaví i ti, kteří mají k Bohu daleko.

Halloween má kořeny v prastaré tradici Keltů, kteří se takto loučili s létem. Podle legendy lidé v dávných dobách věřili, že v noci z 31. října na 1. listopad se domů vracejí duše zemřelých a vyhledávají pomoc příbuzných, aby jim pomohli překročit onu hranici do země mrtvých, kde vládl bůh Anwinn. Aby duchové viděli na cestu, lidé jim svítili svítilnami z vydlabaných řep. Převlékali se do starých hadrů a malovali si obličeje, aby byli ochráněni před zlými duchy. Dnes se místo řepy používají dýně, protože jich roste víc. 

Svátek se líbí hlavně dětem, které se vydávají v maskách a v převlecích strašidel a duchů po domech příbuzných a známých, kde získávají sladkosti a ovoce. Pokud nedostanou, co chtějí, mohou vyvést v domě nějakou lotrovinu. V této magické noci se vyřezávají z tykve lucerny, které se dávají do oken nebo před vchod, aby chránily domácnost před zlomyslnostmi duchů. 

Tomáš Halík
Zdroj: ČTK
Autor: Stanislav Zbyněk

Období dušiček je příležitost k tomu, aby se lidé zastavili a zamysleli se nad vším, co souvisí se smrtí. Tomáš Halík dodává, že dušičky by neměly být jen o povinnosti dojít na hřbitov, rozsvítit svíčku a ozdobit hrob. „Měli bychom se zastavit a přemýšlet, v rodinách mluvit o posledních věcech. Nejenom, kde má člověk uloženou závěť a vkladní knížky, ale také o tom, jak by si člověk přál, aby se s ním lidé rozloučili, kde a jak by chtěl být pohřben. Také by to měl být večer, kdy lidé hovoří o svých předcích, rodinných tradicích,“ vysvětlil Halík svůj pohled na smysl dušiček.

Tomáš Halík: „Zavzpomínání na ty, kteří nás předešli. Uvědomění si, že nás každého může smrt zastihnout kdykoliv a jak jsme na ni připraveni, jak duchovně, tak prakticky.“


Kult zemřelých hrál odjakživa v lidském společenství významnou roli, nejen obřad pohřbu, ale i místo uložení. Zakořeněná víra, že duše nezaniká zároveň s tělem a za určitých okolností se může navracet, se odrazila v nejrůznějších obřadech k uctění ducha zemřelých. Pohanské národy konaly zádušní slavnosti, zvykem bylo obětovat na hrobech pokrmy a nápoje k usmíření zemřelých a temných čarovných sil. Také zapalování ohňů sloužilo v neposlední řadě k odehnání nečistých sil. Bylo tomu tak u Keltů a podobně i u Slovanů. 

Prapůvod dušiček odkazuje zvlášť na keltskou tradici. Keltský svátek Samhain oslavoval konec léta a počátek nového roku, kterým byl 1. listopad. V ten den se podle víry Keltů prolínal svět živých se záhrobím a živí pomáhali duším zemřelých světlem a ohněm lépe přečkat fázi očišťování. Tradice Samhainu se dodnes odráží nejvíc v podobě známého Halloweenu, jehož název je odvozen od „All Hallow Even“, tedy „předvečer Všech svatých“. 

Video Rozhovor s Giuseppem Maiellem
video

Rozhovor s Giuseppem Maiellem

Dušičky jsou spjaté se svátkem Všech svatých. Na 2. listopad, den po svátku Všech svatých, jej v roce 998 ustanovil clunyjský opat Odilo, který nařídil slavit Památku všech věrných zemřelých (tzv. dušičky), latinsky In commemoratione omnium fidelium defunctorum. Zvyklost, nejprve dodržovaná v klášteřích s cluniackou řeholí, se rychle uchytila ve Francii, Anglii a Německu a postupně se ve 13. století rozšířila po celé církvi. Památka dušiček je těsně spjatá se svátkem Všech svatých (1. listopadu). Ten se oficiálně slaví od roku 835 a připomíná všechny světce, na něž se v církevním kalendáři nedostalo. Oba svátky připomínají dokončení božského díla – vzkříšení. Liturgie dne dušiček obsahuje spíše velikonoční naději na vzkříšení, poněkud se tím liší od smutečního charakteru, jak dušičky obecně pojímá veřejnost.