Člověk nikdy nemá říct, že je hotovo

Ostrava – V čele Národního moravskoslezského divadla v Ostravě stojí už téměř čtyři roky. Když nastupoval do funkce, řekl: „Chci jasně vyprofilovaný operní soubor s progresivní dramaturgií, velký činoherní soubor a balet a vytvořit prostor pro moderně koncipovaný velký muzikál.“ Že to nebyla planá slova, dokázala už loňská nominace na Thálie, byl to historický úspěch, divadlo získalo sedm nominací. Na to, co bude dál a zda divadlo neusne na vavřínech, se ředitele divadla Jiřího Nekvasila ptala Šárka Bednářová v ostravském vysílání pořadu Před půlnocí.

„Jsem pyšný na to, co se nám společně podařilo, kam jsme se za čtyři roky dostali, zatím jsme na cestě. Říkám, že spokojený umělec je mrtvý umělec, musíme se snažit to dělat stále lépe, zajímavěji, aby nás to bavilo a diváky taky. Člověk nikdy nemá říct, že je hotovo. Divadlo má být otevřenou kulturní institucí, myslím, že se to daří,“ říká Jiří Nekvasil.

Pod jeho vedením se divadlo proměňuje. Nejen dramaturgicky, ale i vylepšováním technického zázemí. Divadlo má nové ozvučení, každý rok se vylepšuje světelný park, vše se děje postupně. Z dramaturgického hlediska Jiří Nekvasil vsadil na nový repertoár, kterým chce přesvědčit diváky, že existují i jiné tituly, které stojí za zhlédnutí. Byli tak jediným divadlem, které uvedlo opery Richarda Wagnera. Na repertoáru mají i česká díla Bohuslava Martinů, věnují se i Leoši Janáčkovi, pouští se i do experimentů ve spolupráci s Petrem Kotíkem. Do divadla přišla řada nových zpěváků, v Ostravě hostují i hvězdy zvučných jmen. A díky tomu všemu roste i návštěvnost divadla.

„Divadlo je skutečně konstantou, má své diváky. I v dnešní době, pokud se dělá s nasazením a nabízí zajímavá témata. Lidé rozčarováni politikou a hudebním smogem se rádi vracejí tam, kde to funguje. Snažíme se tedy být zajímaví, a dát lidem, co se nějak vztahuje k jejich životu,“ dodává Jiří Nekvasil.