Učni vyrobili repliku středověkého úlu, ozdobí rosický zámek

Rosice/Bosonohy – Zmizelým dovednostem se učí mladí truhláři na Střední škole stavebních řemesel v Brně-Bosonohách. Na začátku školního roku začali vyrábět historické včelí úly neboli kláty. Stihli jich zhotovit už šest. První klát dnes ráno vyrazil na cestu do Rosic, kde ozdobí zámeckou zahradu. Zbývajících pět chtějí učni věnovat dalším moravským zámkům a muzeím. 

Vyrobit klát je poměrně náročné. „Ruční práce na klátu zabere asi 350 hodin. Dnes sice máme elektronické pomocníky, ale na klátech pracujeme jen s ručními nástroji,“ řekl restaurátor Roman Slaný. Právě on připravil podklady k výrobě. „V rožnovském skanzenu jsem zkoumal původní moravské kláty, které jsou tam k vidění. Vyšli nám vstříc, udělali jsme si dílenské výkresy,“ dodal Slaný. Jeho výukou starých řemeslných postupů prošlo na 150 učňů. 

S nimi sháněl stará kovaná dláta, teslice nebo štípací sekyry. U specializovaného kováře také nechali vyrobit několik replik vzácného šindelářského háčku, který našli na zapadlé chalupě – chtěli totiž dodržet původní pracovní postupy, ke kterým potřebovali i staré nástroje. „Postupy zdokumentované nejsou, vycházíme z původních nástrojů. Jako restaurátor jsem na práci s nimi zvyklý, často sám nástroj navede, jak s ním pracovat i jak má vypadat dílo,“ vysvětlil Slaný.

Moravský klát

Vyřezávaný včelí úl měří 3 metry a váží 150 kilo. Z naší krajiny kláty vymizely v polovině minulého století, s tím se ale zapomnělo i na výrobní postupy, které mají kořeny až v gotice. Díky restaurátorské práci Romana Slaného teď učni vědí, jak historický klát vyrobit.


Učni vyráběli kláty starými ručními nástroji

Kláty se podle Slaného vyrábí i dnes, ale komerčně a úplně jinak. „Naším cílem není kvantita, zaměřujeme se na autentičnost a historickou kvalitu. Chceme oživit dovednost zhotovování klasické šindele, jak se vyráběla v gotice nebo baroku,“ vysvětlil Slaný. Učňům se taková práce zamlouvá. „Bylo to zajímavé, spolupráce s panem Slaným je skvělá. Nejobtížnější bylo vyrobit šindele, je to fyzicky náročné,“ zhodnotila Anna Pokorná, jediná studentka, která na klátech pracovala.

První klát dnes z bosonožské střední školy odvezli do Rosic, i ostatní kláty chtějí mladí truhláři umístit po jižní Moravě. „Doufám, že i další kláty vyvezeme ven, je to v jednání. Byli bychom rádi, kdyby se nějaký úl podařilo zabydlet včelstvem,“ prozradil Slaný.

Truhlářští učni mají o výrobu klátů velký zájem, ve výuce starých pracovních postupů chce proto škola pokračovat. Záměr podpořil i projekt z Evropské unie. „Výroba moravských klátů se nikde jinde v republice neučí, díky projektu jsme mohli výuku obnovit,“ uvedl ředitel Střední školy stavebních řemesel Josef Hypr. Výuka by se mohla rozšířit i na selský nábytek.