Loutkáři ze Znojma nemají o práci nouzi

Znojmo - V lednu bývá v loutkařské dílně Pavla Maška ze Znojma obvykle klid. Letos se ale nezastaví. Divadlení soubory si objednaly dvakrát více loutkových výprav než obvykle. K tomu si soukromníci chodí plnit své sny a nechávají si vyrobit loutku podle vlastního návrhu. A další v pořadí zase čekají na výrobu ztracené ježibaby, která z jejich rodinného divadélka po prababičce zmizela už před válkou.

„Máme zákazníky, kteří přijedou až do provozovny s tím, že mají doma rodinné loutkové divadlo z 30. letech a rozbil se jim čert a potřebují to doplnit. Fundus naštěstí máme a jsme schopní jim nabídnout asi z padesáti druhů, co bychom jim dodělali,“ popsal jeden druh zákazníků výrobce loutek Pavel Mašek, který svou zručnost zdědil po otci, jež loutky vyráběl už v roce 1968.

Velkou zakázku letos dostal loutkář Mašek od loutkového divadla z Bzence. „Získali jsme pro nás nové hry a mezi nimi i Aladinovu kouzelnou lampu. Žádnou takovou loutku ale nemáme, tak jsme požádali pana Maška, aby nám je vyrobil. Cenu odhaduji na 30 tisíc korun,“ vypočítal principál bzeneckého loutkového divadla Josef Ženata.

Tradice tamního divadla, které funguje pod TJ Sokol, sahá do roku 1931. „Fungovalo do 50. let, loutky pak zůstaly na sokolovně,“ zavzpomínal Ženata. Divadelní pauzu za minulého režimu značná část loutek nepřežila. Po válce jich mělo divadlo více než stovku, dochovalo se jich jen 25. Část shnila, další část lidé rozkradli. „Teď máme 60 loutek, cena se přitom pohybuje kolem pěti tisíc za jednu,“ odhadl Ženata. Bzenecké divadlo hraje především klasické pohádky a starší divadelní kousky pro děti do sedmi let.

„Do roku 1990 to byla umělecká výroba. V televizi se dělala spousta seriálů a pro ně jsme dělali loutky a dekorace. Po revoluci v tom pár lidí našlo byznys v rámci turistického ruchu. Najednou byli všichni loutkáři,“ posteskl si nad boomem výroby loutek Mašek. Přestože konkurence narostla, na nezájem si znojemský loutkář stěžovat nemůže.

Pro loutková divadla i jednotlivé zákazníky vyrábí maňásky na ruku, sádrové loutky, dřevěné i kašírované loutky. Ty největší z nich přitom měří až 90 centimetrů. Pavel Mašek ale na zakázku vyrobí a vybaví i celé loutkové divadélko.

Velká část návrhů loutek pochází od výtvarníka Emila Hauptmanna, se kterým loutkář dlouhé roky pracoval. Největší zájem ale mají zákazníci o snad nejslavnější loutky českého divadla: na dračku jde hlavně Spejbl a Hurvínek, které znojemská dílna vyrábí hned v několika provedeních.