Země si připomíná oběť Jana Palacha

Praha - Před pětačtyřiceti lety se v Praze na Václavském náměstí zapálil dvacetiletý student Jan Palach. Svým činem chtěl národ vyburcovat z rezignace, se kterou přijal okupaci vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Tři dny poté zemřel. Palachův pohřeb byl obrovskou demonstrací proti režimu. Jak to ukázal Palachův týden dvacet pět let poté, je to jedno z nejdůležitějších výročí českých moderních dějin. Dnes si Palacha opět připomínají lidé po celé republice. Akce pořádá například Filozofická fakulta Univezity Karlovy v Praze, kde Palach studoval. Pochodem uctí jeho památku také studenti Univerzity Palackého v Olomouci. Začátek je v šest hodin večer.

Václav Hanák, přítel a spolužák Jana Palacha: 

Hrob Jana Palacha„Říkali jsme mu diskutér. Týkaly se ho veškeré společenské problémy. Pořád hledal pravdu, byl v tom až úporný. Když jsme se 21. srpna 1968 potkali na nádraží, říkal, že se něco musí stát. A když 16. ledna v rozhlase říkali, že se upálil student JP, tak jsem okamžitě věděl, že to musel být Honza.“

„S odstupem doby můžu říct, že se Honza obětoval za pravdu až do krajnosti. Ve lži se mu žít nechtělo. Nebylo to hrdinství z ješitnosti. Šel tam sám za sebe, s tím, že společnost vyburcuje. V každém případě to byl čestnej a pracovitej chlap.“


Video Země si připomíná oběť Jana Palacha
video

Země si připomíná oběť Jana Palacha

Palachův týden: Jak informovala ČST a jak to opravdu bylo

Historik Blažek: Režim byl velmi nervózní

Na filozofické fakultě Univerzitay Karlovy se bude mimo jiné promítat film Agnieszky Hollandové o Janu Palachovi Hořící keř (více zde). V Lucerně se také chystá česká premiéra dokumentu Krystyny Krauze a Jacka Petryckého Návrat Agnieszky H.. Autoři ho natočili během příprav na film Hořící keř. Hollandová v něm třeba vzpomíná na to, jak v době Pražského jara studovala pražskou FAMU.

Pamětní deska Jana PalachaJan Palach se upálil 16. ledna 1969 v horní části Václavského náměstí na protest proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy a počínající normalizaci společnosti. Palach podlehl následkům popálenin 19. ledna 1969.


Palachova pohřbu se dne 25. ledna 1969 zúčastnilo na dvě stě tisíc lidí. Komunisté se báli, co bude následovat. Jeho apel přesto nebyl vyslyšen, požadavky nebyly splněny a komunistická moc postupně likvidovala jeho památku. Nepodařilo se to úplně. Palachův odkaz zůstal živý. Během takzvaného Palachova týdne v lednu 1989 zažila Praha největší protesty proti režimu od konce šedesátých let. V listopadu vyústily v Sametovou revoluci a konec diktatury Komunistické strany Československa.

Marie Stříbrná, spolužačka a přítelkyně Jana Palacha:

„Byl průvod. To bylo ticho, že kdyby upadl špendlík, tak byl slyšet. Mladá generace se zmátořila. Bylo mi ho líto. On byl daleko statečnější a dokázal vyjádřit svoji pravdu. My jsme nebyli tak stateční. Asi bychom se měli stydět. On chtěl svobodu, pravdu, zrušit cenzuru a ten neskutečný propagandistický tisk, který hanil Československo.“