Místo chřipky trápí pacienty průjmová onemocnění

Jižní Morava - Zatímco loni touto dobou plnila ordinace lékařů chřipka, letos se žádná epidemie nekoná. Přesto se lidé potýkají s průjmovými onemocněními. Podle hygieniků se také mění nejčastější příčiny těchto problémů. Postupně mizí salmonela, naopak narůstá počet případů, kdy průjem způsobují rotaviry. Kvůli teplému počasí je navíc možné chytit i v lednu klíště.

Letošní nezvykle teplá zima sice uchránila pacienty před epidemií chřipky, respiračním onemocněním se přesto nevyhli. Zatímco loni se chřipce dařilo a nemocnice musely omezit návštěvní hodiny, letos by vlna tohoto onemocnění mohla přijít nejdříve na přelomu ledna a února.

Podle epidemiologů má v Evropě vlna chřipky zpoždění a může dorazit nejdříve za několik týdnů. Zatím je v kraji na sto tisíc obyvatel jen necelá tisícovka nemocných. Hranice epidemie se přitom pohybuje mezi 1600 a 1800 nemocnými. Lékaři z brněnské fakultní nemocnice ale nemají na kom testovat nový lék proti chřipce. „Letos jsme neměli možnost lék někomu nasadit, protože chřipka prakticky nebyla, neměli jsme žádného pacienta, který by s ní byl hospitalizován,“ prozradil přednosta Klinky infekčních chorob FN Brno Petr Husa.

„Loni byla těžká a dlouhá chřipková epidemie, letos ještě nenastoupila. Doufejme, že hned tak ani nenastoupí. Dřív lidé chodili s každým drobným projevem nachlazení, dnes mají lepší přístup do lékáren a spoustu drobnějších projevů řeší sami,“ naznačila praktická lékařka Renáta Novotná.

Narozdíl od běžného respiračního onemocnění, se kterým bývá často zaměňována, je chřipka vážnou nemocí, již doprovází horečka, únava a bolesti kloubů.


Narůstá počet případů černého kašle

Hygienici ale upozorňují na stále častější případy černého kašle, který se objevuje už od 90. let, a to navzdory tomu, že je více než 97 procent dětí proti němu naočkováno. „V 90. letech jsme přešli na novou očkovací látku, která je sice bezpečnější, ale její ochrana proti onemocnění netrvá tak dlouho, jako u té předchozí,“ vysvětlovala jeden z důvodů nárůstu nemoci epidemioložka Kateřina Fabiánová.

Černý kašel se přitom projevuje jako dlouhodobé pokašlávání a není vždy snadné jej rozpoznat. Antibiotika na něj přitom nejvíce zabírají, pokud jsou podávána hned od počátku. Později už dokáží jen mírnit komplikace nemoci.

Nárůst případů černého kašle se objevil i v sousedním Rakousku a Německu, kde zdravotníci apelují na plošné přeočkování. Jedním z dalších důvodů, které podle epidemiologů vedou k rozvinutí této dříve vytlačené nemoci, je častější cestování, přičemž ze zahraničí si budoucí pacienti mohou přivézt kmen černého kašle, který má vyšší infekčnost.

Veterinářům se podařilo vymýtit salmonelu

Místo respiračních onemocnění, které se letos objevily výrazněji ve Zlínském kraji, se lidé potýkají spíše se zažívacími obtížemi. Nejde ale o epidemie, spíše sezónní výskyt. „Jen dvě děti zůstaly doma s nějakým žaludečním nebo střevním problémem,“ uvedla dnes učitelka ze zlínské mateřské školky Markéta Macharáčková. Loni v lednu právě v této školce zůstala jen třetina dětí, většina se tehdy potýkala s chřipkou.

Podle hygieniků se postupně proměňují původci průjmových nemocí. Například mizí salmonela, naopak stále více případů způsobují viry, respektive rotaviry, které jsou nejčastější příčinou průjmových onemocnění u dětí do pěti let.

Průjmová onemocnění

Průjmová onemocnění patří k nejrozšířenějším zdravotnickým problémům, a to jak v celosvětovém měřítku, tak i u nás. Zatímco u zdravých dospělých osob většinou proběhnou bez větších komplikací, u osob oslabených, u malých dětí a starých lidí mohou mít velice závažné, někdy až život ohrožující následky.

Navzdory těmto opatřením se však u nás stále nedaří výskyt těchto nákaz snížit. Je to proto, že k naprosté většině onemocnění u nás dochází buď nedodržováním zásad osobní hygieny, nebo po konzumaci nedostatečně tepelně upravené potraviny živočišného původu.

Zdroj: KHS JMK