„Největší prospěch z konce studené války mělo Německo,“ říká Frank-Walter Steinmeier

Pád Berlínské zdi, konec studené války a znovusjednocení Německa začalo mimo jiné na balkonu velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze, když z něj Hans-Dietrich Genscher tisícům východoněmeckým uprchlíkům před 25 lety sdělil, že jejich cesta na Západ je volná. Nejen pro ně, ale i pro okolní svět to byl jasný signál, že začíná konec jedné epochy. O tehdejších pohnutých dnech, ale také o aktuálních záležitostech hovořila v exkluzivním rozhovoru pro Události, komentáře z 30. září s německým ministrem zahraničí Frankem-Walterem Steinmeirem Blanka Závitkovská.

Právě jste mluvil s některými z tehdejších uprchlíků z NDR. Jaký z toho máte pocit?
Je to pro mě velmi pohnutý den, být na místě, na kterém se mnoho lidí vzdalo části své minulosti. Ničím se nenechali zadržet, ani plotem ani zdmi, ale překonali je a tady v Lobkowiczkém paláci našli útočiště. Je to den, kdy tehdejší ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher mohl oznámit tu uklidňující zprávu, jste svobodní, můžete vycestovat. Velmi prožívám, že u toho dnes mohu být.

Jaký význam to mělo pro sjednocení Německa? Byl to první krok, začátek nebo součást procesu, který už nešlo zabrzdit?
My Němci nesmíme zapomenout, že bychom sjednocení Německa nedosáhli například bez toho událostí v Praze. Nebo bez toho, co se dělo v ulicích Bratislavy. To všechno byly předzvěsti změny v Evropě. To všechno byl začátek konce studené války. A myslím, že neexistuje žádná země, která z toho měla takový prospěch jako my. Jsme a vždycky za to budeme našim sousedů vděčni, že nám tuto cestu ke znovusjednocení země připravili.

Teď k mezinárodní situaci. Konflikt na východní Ukrajině se stále vyostřuje. Plánuje Evropská unie další sankce proti Rusku? Nebo se naopak Německo chystá některé už zavedené sankce zrušit kvůli vlivu na německé hospodářství?
Ne. V této chvíli mluvíme s oběma stranami, s ukrajinským vedením stejně jako s ruským, o tom, jak chtějí všechny ty nedořešené otázky vyřešit. Můj pocit je, že obě strany mají vůli naplnit dohodnutý mírový plán ke zmírnění konfliktu. Proto si myslím, že by teď nemělo smysl rozhodovat o nových sankcích. Ovšem pokud situace zůstane stejná jako v tuto chvíli, nebudeme ani uvažovat o jejich zrušení.

Hrozí, že teď v zimě, že z Ruska do Evropy plyn nepoteče?
Věříme, že pořád ještě existuje šance, že se Ukrajina a Rusko dohodnou a dodávky plynu v zimě budou zajištěny. Bylo to i součástí kompromisu při jednáních. Doufám, že se to podaří a že změny ve složení Evropské komise v Bruselu nebudou znamenat příliš dlouhé přerušení těchto jednání. Pokud by došlo k takovému kompromisu v ceně za dodávky plynu, znamenalo by to i zmírnění celého konfliktu.

V Iráku a Sýrii zesilují Američané, Francouzi a teď i Britové vzdušné útoky proti skupině Islámský stát. Co podnikne Německo?
Rozhodli jsme se nejdřív poskytnout humanitární pomoc. Velké množství jsme poslali hlavně do severního Iráku, ale hned potom jsme se rozhodli vyzbrojit zbraněmi bezpečnostní síly v severním Kurdistánu. Diskuse o tom v německém parlamentu nebyla jednoduchá. Sám jsem jednal v Bagdádu a v severním Iráku. Co se týče náletů, jsou určitě nezbytné, aby se oslabily útoky islamistů. Ale - a řekl jsem to i v OSN v New Yorku - teď je do vzdušných útoků zapojeno jedenáct zemí a nemá smysl, aby všichni členové Aliance postupovali proti Islámskému státu stejně. To by nás mohlo oslabit. Je důležité, aby každá země dělala něco jiného. Někdo podnikne nálety, jiní se budou snažit posílit ty, kteří proti Islámskému státu bojují přímo.

Do Iráku a Sýrie přišly také stovky bojovníků z Německa. Hrozí, že se vrátí a vycvičí nové teroristy. Co proti tomu chce německá vláda podniknout?
Je pravda, že neexistují žádně regionálně ohraničené konflikty. Konflikt na Ukrajině vedl k tomu, že Rada bezpečnosti téměř nepracuje, protože Rusko a Západ se spolu hádají. A také v Iráku nejde jen o konflikt v Iráku nebo na Blízkém východě. Kvůli velkému množství bojovníků, kteří tam přicházejí i z Evropy, jde o nebezpečí, které se dotýká také nás. Proto musíme proti islamistům bojovat a utlumit jejich schopnost zaútočit. A když to bude nutné, tak vojenskými prostředky. Zároveň jsem ale přesvědčený, že tyto vojenské akce musí být podpořeny politickou strategií.

(redakčně kráceno)