Marie Rottrová si tentokrát k přátelskému setkání pozvala S. Zázvorkovou, J. Molavcovou, Y. Blanarovičovou a K. Černocha (1993). Režie Z. Havlíček
00:00:31 Dobrý večer, milí přátelé.
00:00:33 Skoro se mi chce říct ? vítejte v Divadélku pod věží.
00:00:36 To se ale stále opravuje, ale věřím,
00:00:40 že v prostorách, které jsme pro dnešek vybrali,
00:00:42 se budeme společně cítit dobře.
00:00:45 Jsme na zámečku v Porubě, v místech,
00:00:48 kde jsem shodou okolností téměř doma.
00:00:50 Zámek se léta krčil ve stínu tzv. moderní architektury,
00:00:57 jakéhosi "porubismu".
00:00:59 Podívejme se, jak někdejší ruiny probudil
00:01:02 k novému životu kolega s řeckým jménem
00:01:05 a moravským srdcem Statis Prusalis.
00:01:09 Toto mohutné zdivo nám vytvoří krásnou kulisu
00:01:13 a třeba nás dovede i do světa zázraků a kouzel.
00:01:18 Věřím, že v takovém prostředí se musí objevit i Bílá paní.
00:01:23 Bílá paní, já vím.
00:01:26 Vy si myslíte, že by se mi hodil ten účes, že?
00:01:30 Proč ne? Bílá paní byla zjevení dobrotivé, to mám ráda.
00:01:36 Jak se tak dívám po tom hezkém interiéru,
00:01:39 tak by se sem čarodějnice ani hejkalové nehodili.
00:01:44 Česnek tu je taky, takže tu nebudou ani upíři.
00:01:51 Stellu Zázvorkovou představovat nemusím,
00:01:54 ale měla bych se ujmout role hostitelky.
00:01:57 Co bych vám mohla nabídnout?
00:02:00 Jsem na to sama, možná stylovější by bylo mít
00:02:03 na všechno černocha.
00:02:06 Nemáme, ale ke kafíčku mi bude stačit hezká písnička od vás.
00:02:13 -To přece děláte pokaždé, ne?
-Vy nějak ten můj pořad znáte.
00:02:29 Padá, hvězda padá, do trávy i hlíny,
00:02:38 jestli jsi jen trochu jiný, tak mi to dej znát.
00:02:46 Padá, hvězda padá jako naše stíny,
00:02:55 ten, kdo hvězdy padat vidí, vše si může přát.
00:03:04 Padá, hvězda padá, už mě celou zdobí,
00:03:11 jak úsměv křišťálový, jak úsměv tichem nový,
00:03:18 jak lesklá hnízda stračí.
00:03:25 Jak melodie první písně ptačí.
00:03:48 Padá, hvězda padá, už mě celou zdobí,
00:03:55 jak úsměv tichem nový, jak úsměv křišťálový,
00:04:02 jak lesklá hnízda stračí.
00:04:08 Jak melodie první písně ptačí.
00:04:16 Padá, rosa padá na koleje vlakům,
00:04:24 které přivezou ti z mraků prosluněný den.
00:04:32 Padá, rosa padá a s ní zrnka strachu,
00:04:40 že se jednou v ranní rose rozplyne můj hvězdný sen.
00:04:59 Všimla jsem si, že jsou herci, kteří jsou pyšní na to,
00:05:03 že neumějí zpívat nebo nedokáží zpívat.
00:05:07 Jak je to s vaším přístupem k hereckému zpívání?
00:05:14 Je pravda, že někteří herci, např. Bohoušek Záhorský
00:05:22 měl i ve smlouvách napsáno, že nebude zpívat ani hvízdat.
00:05:30 Když se dělal "Šumař na střeše" v Národním divadle,
00:05:34 tak tančili, zpívali a hvízdali všichni.
00:05:38 Pro mne je to tak ? nic vroucněji jsem si nepřála
00:05:44 než umět zpívat.
00:05:46 Bohužel jsem zůstala na 1. třetině, ale přesto jsem natočila
00:05:51 hodně písniček pro televizi, hlavně v pořadech
00:05:55 Zdeňka Podskalského, na kterého vděčně vzpomínám.
00:06:01 Je to touha, každému to není dáno,
00:06:05 ale jinak jsem byla vděčná za každý úkol,
00:06:09 který mi byl svěřen.
00:06:11 Jen bych nechtěla, když už jsme na to narazili,
00:06:14 hrát ježibaby.
00:06:20 To je skutečně neskutečné.
00:06:23 Ta paní nechce hrát čarodějnice, co tak najednou?
00:06:27 A to si říká všestranná herečka, že jo!
00:06:33 A my, mladé holky, abychom furt hrály čarodějnice!
00:06:38 No mladé... Nevím, jak ty, ale mi táhne na 550.
00:06:44 Nechtěla jste mi věřit, že je to tady prolezlé živlama.
00:06:47 Snad jsem tak moc neřekla?
00:06:51 Vždyť se skoro nic nestalo. Nebo jo?
00:06:55 Nevím, paninko, ale za tohle jsou sankce.
00:07:01 -Sankce, sankce...
-Víš, co jsou sankce? Nevíš, viď?
00:07:06 -Já ji začaruji a bude to.
-Dělej, jak jsem tě to učila.
00:07:11 Čury, mury, fuk.
00:07:24 Není to paráda střihnout si občas čarodějničku?
00:07:30 To je nádhera, akorát jsem si narazila kyčel,
00:07:33 jak jsem letěla na koštěti z Prahy do Ostravy.
00:07:37 Co já jsem se nahrála krasavic, kolik respektu člověk má...
00:07:43 Nemyslete si, dámy, že se vás polekáme.
00:07:45 Vím, že než ježibaby jste spíše komendy.
00:07:51 Není mi volno.
00:07:54 Jé? Marie, co nám to děláš? Tak krásně jsme se rozehrály.
00:07:59 To je skutečně neskutečné!
00:08:02 Maruško, nesmí se říkat slovo komenda,
00:08:04 protože všechna kouzla a čáry pominou.
00:08:07 -Čarodějnice je charakter!
-A jakej!
00:08:10 Mně je takhle líp.
00:08:13 Hned se cítím líp, jsem ve své kůži.
00:08:16 Kuš!
00:08:18 Obě jste byly kouzelné, ale v civilu to bude lepší.
00:08:22 -Bude se vám lépe hovořit.
-Mně ne.
00:08:24 Bez těch zubů, Yvetto.
00:08:27 Yvetta Blanarovičová a Jitka Molavcová ?
00:08:30 další kolegyně, které mají kladný vztah ke zpěvu.
00:08:35 Nejen ke zpěvu.
00:08:38 Yvetta přes housle, operetní zpěv až k opernímu ? mám pravdu?
00:08:46 Ano.
00:08:48 Dostala jsem se na Pražskou konzervatoř.
00:08:50 Nejdřív jsem studovala žilinskou konzervatoř,
00:08:53 kde jsem studovala hlavní obor housle,
00:08:56 pak operní zpěv...
00:08:58 (zpívá)Večer je zde a slunko zašlo již...
00:09:04 Správně.
00:09:05 Pak jsem se dostala na Pražskou konzervatoř,
00:09:08 kde mě vzali hned do 2. ročníku.
00:09:12 -Jako velmi talentovanou dívku.
-To nevím.
00:09:16 Určitě.
00:09:17 Pak jsem začala točit se Zdeňkem Troškou,
00:09:21 teď jsem s ním dotočila 3. film, je to "Princezna ze mlejna",
00:09:24 kde jsem zase hrála čerta.
00:09:26 -Princeznu?
-Čerta.
00:09:28 Pořád říkám ? jsem malej, ale šikovnej.
00:09:33 Mi ta strašidla zůstanou.
00:09:37 Za 14 dní mám premiéru "Mamzelle Nitouche".
00:09:42 -Držím palce.
-Děkuji.
00:09:45 Pak odcházím do muzikálu "Pěna dní" režiséra Petra Novotného.
00:09:51 A moc se na to těším.
00:09:54 Obdivovala jsme tě velmi jako mladou čarodějnici,
00:09:56 takovou ježibabku,
00:09:59 v pohádce "O princezně Jasněnce a létajícím ševci".
00:10:04 -Jak se ti to natáčelo?
-Báječně.
00:10:06 Měla jsem velkou trému, když jsem šla na kamerové zkoušky,
00:10:09 protože jsem nevěděla, do čeho jdu, jak má čarodějnice vypadat.
00:10:15 Najednou jsem seděla v maskérně, začala se líčit.
00:10:18 Pak ty barvičky dotvářely všechno, pak přišel kudrnatý, fousatý kluk
00:10:23 a říká: "To je dobrý, to se povedlo, tady máš střapatý."
00:10:27 Já říkám: "To je co? To je ono."
00:10:30 Najednou to byl režisér Troška a říká:
00:10:32 -"Já jsem režisér Troška."
-Těší mě.
00:10:35 "Promiňte, pane režisére, já jsem vám nechtěla tykat."
00:10:39 -A bylo to tam.
-Bylo to tam s kostýmem, zuby,
00:10:42 podecpanýma ušima a najednou jsem zahrála tu princeznu...
00:10:47 Čarodějničku.
00:10:50 Pořád bych chtěla být princezna, ale nikdy se mi to nepovedlo.
00:10:54 Všechny toužíme po princezně.
00:10:57 -Pohádka měla úspěch, že?
-Měla velký úspěch.
00:11:00 Zahraniční ocenění dostala v Chicagu, Madridu, Belgii, Německu,
00:11:08 dostala hlavní cenu za herecký výkon a to jsem dostala já.
00:11:18 Čert, čert, že prý čert, maminko!
00:11:22 Švec to je, švec prťavec.
00:11:28 To má za to, že se pletla, do čeho neměla, že jo?
00:11:35 Teď uklidíme stoleček a ty teď prostírej! Ale rychle.
00:11:46 Jé!
00:11:51 Ale to je moje, to není tvoje, ty z toho nedostaneš ani kousíček.
00:12:01 Hem, hem.
00:12:05 Potíva.
00:12:08 Potíti, potíti.
00:12:16 To se ale raduju, to se ale raduju,
00:12:21 raduju se, raduju, to se ale raduju.
00:12:29 Raduju se, raduju se...
00:12:41 Ještě bych se vrátila k tomu čertíkovi.
00:12:43 Film už měl premiéru?
00:12:45 Ještě ne, dotočil se v říjnu, premiéru bude mít v březnu.
00:12:50 Mám tu fotky.
00:12:51 -To je náhoda.
-Že ano.
00:12:53 Můžu se podívat?
00:12:58 Byl problém, že mě proslavila čarodějnička z princezny Jasněnky.
00:13:04 Když mi zavolal Zdeněk Troška a řekl:
00:13:05 "Mám pro tebe roli, jednu z hlavních",
00:13:08 myslela jsem si, že je to princezna, víla nebo něco,
00:13:12 on řekl čert.
00:13:14 Říkám: "Počkej, čert? Snad čertice."
00:13:16 "Ne, kluk."
00:13:18 Říkala jsem: "Ježíši, to budu hrát kluka, já si budu říkat on."
00:13:25 Přišla jsem do maskérny a vynikající maskér Bohouš Sobotka
00:13:29 řekl: "Už to vidím. Celá tvář mastix, kudrnatá paruka,
00:13:35 rohy, dlouhý ocas a kožich."
00:13:39 Nevěděla jsem, jaký bič si na sebe pletu,
00:13:41 protože jsem 3 měsíce byla v pětikilovém kožichu,
00:13:47 padala jsem do vody, polykala hady a různé věci.
00:13:53 Rozkošné.
00:13:55 Fascinují mě ženské, které dokážou pro potěchu druhých
00:13:58 se zmaškařit, jak se dá, já bych to nedokázala.
00:14:04 Jitko, ty jsi začínala jako naivka, zpěvačka šansonů ? ó, lásko má,
00:14:09 slzy v očích...
00:14:12 A dotáhla jsi to až na Melicharovou.
00:14:14 Lásko má, má sladká něžná lásko, přísahám,
00:14:18 že ať se štěstí točí zády k nám, já stále mám tě ráda...
00:14:25 Tehdy jsem začínala jako slušné děvče,
00:14:29 vyhrála jsem celostátní pěveckou soutěž "Talent 70".
00:14:33 Karel Vlach, předseda poroty, mi tehdy zavěšil na krk
00:14:36 zlatý dudlík, tím mě pasoval na mimino
00:14:38 v šoubyznysu.
00:14:40 3 neděle nato jsem byla pozvána ke konkurzu do divadla Semafor
00:14:45 a už šlo ráz naráz.
00:14:48 První komická role byla Dornička v baladě "Zlatý kolovrat"
00:14:52 ve hře "Kytice".
00:14:55 Dornička byla hodná holka, ale cvok.
00:14:59 Tu roli jsem měla moc ráda.
00:15:01 Pak to šlo ? Elektrická puma, tam jsem měla nádherné něžné dialogy
00:15:06 1 dialog... Ne, monolog.
00:15:10 Dialog byl tak něžný...
00:15:15 Zase to spletla!
00:15:18 Monolog byl tak něžný:
00:15:20 Kytičky moje, kytičky, rozmarýnko,
00:15:28 proč se na mne usmíváš, když víš, že jsem smutná, přesmutná?
00:15:34 A ty, šalvěji, koukáš na mne fialovýma zamilovanýma očima,
00:15:39 na co asi myslíš?
00:15:42 Ty kanče!
00:15:45 Konec ukázky.
00:15:47 Dovedete si představit: já, něžné děvče,
00:15:50 absolventka SPŠ grafické, a takové monology jsem dostávala.
00:15:57 Pak jsem hrála těhotnou družičku, pak Markétu a Mefista,
00:16:02 ale s zusammen.
00:16:04 Pak Žofie Melicharová, něžná duše s velkými botami
00:16:08 a střapcem vlasů na hlavě.
00:16:11 Je zajímavé ? Melicharová je...
00:16:16 Když se podívám do zrcadla, tak jako Žofie Melicharová jsem
00:16:20 klidnější než Molavcová.
00:16:24 -Ty chceš vystupovat v televizi?
-No, to bych ráda.
00:16:29 Ani by to nemuselo být tak často, stačilo by každej čtvrtek.
00:16:31 -Proč ve čtvrtek?
-Protože v úterý nemůžu, to peru,
00:16:36 ale ve čtvrtek a v pátek bych vás mohla doprovodit.
00:16:39 A taky zpívat bychom mohly spolu, z nás dvou by byl docela pěkný trio.
00:16:46 My bychom se i do světa rozjely, my bysme jim načechraly
00:16:50 tu jejich Brodvaj a Holyvod.
00:16:59 HUDBA ? jen popěvky tydydý...
00:17:51 Na saxofon se ani ptát nebudu, to se beztoho ptá kdekdo.
00:17:55 Na playback dnes není problém si sehnat člověka, viď?
00:17:59 Já umím hráti a to na saxofon, jak se na něj hraje?
00:18:04 Saxi, sixi, suxi, sexy, saxi, suxi, saxofon.
00:18:09 Saxofon je můj přítel, občas to mezi námi skřípe,
00:18:13 chudáci sousedi, ale cvičím.
00:18:17 -Co děláš kromě toho?
-Kromě toho hraji Varvaru.
00:18:23 To je má oblíbená role ve hře "Nižnij Novgorod".
00:18:27 To je opak Žofie Melicharové, to je potvora schopná všeho.
00:18:33 Námořníci ze všech světa konců sedávali v naší hospodě.
00:18:41 A nudili se, bavili se, zlobili se, opili se
00:18:47 a pak vrátili se na lodě.
00:18:53 To je Varvara, moje zamilovaná role.
00:18:56 V poslední době jsem nazpívala písničky komiků,
00:19:00 které zpívali např. Ferenc Futurista Benny Hill, Jára Kohout,
00:19:09 Voskovec-Werich, Suchý-Šlitr, Laurel a Hardy
00:19:12 a taky Vlasta Burian.
00:19:18 S Vlastou Burianem jsem nějak osudově spřízněná,
00:19:22 to není možné.
00:19:24 Narodila jsem se v pivovaře v Praze,
00:19:29 dětství jsem trávila na pivovarském dvoře,
00:19:32 kde před válkou Vlasta Burian točil své filmy.
00:19:37 Nyní hrajeme v Divadle K, neboli v bývalém Divadle Komedie,
00:19:43 neboli v bývalém divadle Vlasty Buriana.
00:19:48 Před 2 roky jsem byla poctěna cenou Vlasty Buriana
00:19:52 a teď mám v repertoáru písničku Vlasty Buriana.
00:19:56 Schválně jestli poznáte, která to je.
00:20:01 Přednosta stanice, ten nekouká jen na šíny,
00:20:08 přednosta stanice, ten umí prohnat mašiny,
00:20:15 přednosta stanice, to prazvláštní je tvor,
00:20:21 před ním se klaní semafor,
00:20:25 šarže je hrozná, každej ho pozná,
00:20:28 červený nos i čepice, to je přednosta stanice.
00:20:40 Bremza ten má těžkej život, dře všechny koleje,
00:20:43 mašinfíra je jak černoch celej vod voleje,
00:20:47 konduktér ten štípe lístky a holky do tváře,
00:20:50 ten ve vlaku vlastně dělá jenom bachaře.
00:20:54 Pan revizor reviduje každýho haranta,
00:20:57 kouká, kde by načapat moh černýho pasanta,
00:21:01 oficiál, adjunkt a generální inspektor,
00:21:04 to všechno je přec proti nám jen fór.
00:21:11 Přednosta stanice, ten nekouká jen na šíny,
00:21:18 přednosta stanice, ten umí prohnat mašiny,
00:21:25 přednosta stanice, to prazvláštní je tvor,
00:21:32 před ním se klaní semafor, šarže je hrozná, každej ho pozná,
00:21:39 červený nos i čepice, to je přednosta stanice.
00:21:54 Nějak to nejde, musíme ji dostat ven ze sklenice.
00:21:56 -Jak?
-Zkusím to.
00:21:57 Abraka, dabraka, hopsa hejsa do Brandejsa.
00:22:02 Nejde to.
00:22:04 Čurymury fuk, čurymury fuk, nelekej se větších muk.
00:22:10 Holky pitomé, nezkušené, začátečnice!
00:22:16 Copak takhle se to dělá?
00:22:18 Zaklínat může jen ten, kdo to má napsané ve scénáři.
00:22:21 To je ta pravá čarodějná kniha!
00:22:25 To mám ale já.
00:22:28 Hujajá, juchacha.
00:22:32 To je divné, že? Ani tohle nefunguje.
00:22:37 Stačí jen lusknout prsty.
00:22:46 Vodu!
00:22:49 Maruško, ne, radši další písničku.
00:23:05 V záclonách skrývám tvář, mým oknem soumrak vchází,
00:23:12 stín padá na polštář na otisk po tvé tváři.
00:23:19 Ráno jsi vstal a šel, prý večer zas tě mám,
00:23:25 já bláhová čekám, snad ses zatoulal někam.
00:23:32 Zdá se, že pokojem vznáší se lehká vůně,
00:23:39 cítím tvůj intim spray, mé srdce při tom stůně.
00:23:45 A náhle ses bál, co dál, bál ses, že rád mě máš.
00:23:52 Ted mám v očích slzy, ach bylo to brzy.
00:23:59 Déšť, po oknech stéká déšť staccatem jemně dotírá a ševelí
00:24:09 a připomíná pláč.
00:24:12 Déšť, oči mi hladí déšť, krůpěje studí ramena
00:24:20 a zmatená slzy otírám, čekám.
00:24:32 Prázdnota mých čtyř zdí zdá se mi trochu příliš,
00:24:39 vzít švestek pár a jít, bůhvíkam ty tím míříš.
00:24:45 Soumrak teď v roletách uvězním a je fajn
00:24:52 a rozsvítím světla, kdo ví, snad jsem se spletla.
00:24:59 Déšť, oči mi hladí déšť, krůpěje studí ramena
00:25:07 a zmatená slzy otírám.
00:25:12 Déšť, po okně stéká déšť, staccatem jemně dotírá a ševelí
00:25:22 a připomíná pláč.
00:25:26 Pláč, oči mi hladí pláč, krůpěje studí ramena
00:25:33 a zmatená slzy otírám.
00:25:38 Za oknem déšť, oči mi hladí déšť.
00:25:52 Ten déšť, oči mi hladí déšť.
00:26:07 Že se tak ptám ? jak vám bylo v té sklenici?
00:26:10 No tak, kolegyně! Jak vám bylo v té sklenici?
00:26:15 Jen ji nechte, můžete si to vyzkoušet sama.
00:26:21 Tyhle šatičky vám sluší.
00:26:26 Á!
00:26:36 Teď si můžeme konečně v klidu popovídat.
00:26:40 -Jaké je to s tou ženskou komikou?
-To je složité.
00:26:45 Nejlepší by bylo uvést příklady, uvést mistryně tohoto oboru,
00:26:52 jak se to dělá, vám nepovím.
00:26:55 Myslím si, že žena-komička musí mít smysl pro humor.
00:26:59 Bude muset mít, každý musí mít smysl pro humor,
00:27:02 kdo chce v tomto oboru pracovat.
00:27:06 To se ani jinak nedá dělat, ale je to natolik složité,
00:27:10 jak to pak vnímá divák.
00:27:13 Měla jsem několik zkušeností, např. když jsme se teď pohybovali
00:27:17 v tom světě kouzel a čar, není to tak dlouho,
00:27:22 co jsme dokončili nových 26 dílů Arabely.
00:27:27 Jmenuje se to "Návrat Arabely".
00:27:29 Už jsem si myslela, že není možné vymyslet nová kouzla,
00:27:35 ale díky Miloši Macourkovi a Václavu Vorlíčkovi se to dokázalo.
00:27:44 Řekla bych vám dojmy, které mám nyní z uvádění
00:27:51 13 dílů Arabely, která už je před 10 let stará.
00:27:57 Seděla jsem u kadeřnice a malý chlapeček,
00:28:00 jak jsem byla pod helmou, ke mně přistoupil,
00:28:02 tahá mě za sukni a povídá: "Paní, prosím vás,
00:28:07 jak se to dělá s tím prstenem?
00:28:10 Sedím v postýlce, takhle točím,
00:28:14 a rodiče jsou furt doma a furt doma."
00:28:17 Kam je chtěl poslat nevím, ale smáli jsme se všichni.
00:28:22 Musím vám říct ještě jednu hezkou zkušenost.
00:28:26 Stála jsem na stanici autobusu na Kavčích horách, mrholilo,
00:28:34 byl nepříjemný podvečer, byla mi zima,
00:28:39 autobus dlouho nejel, já jsem nadávala
00:28:44 a najednou se za mnou ozval mladý hlásek a povídá:
00:28:48 "Nadáváš, viď, ale že má fotr 4 nohy to ti nevadí."
00:28:54 Takhle se na to některá mladá dušička dívá.
00:28:59 Jsem zvědavá, jaké nové dojmy budou mít
00:29:03 z těch 26 dílů.
00:29:05 Doufám, že tak krásné, jako jsme měli my,
00:29:07 když jsme na tom pracovali.
00:29:09 Tyto věci, které nás obklopují, ty děje, které sledujeme
00:29:18 v té pohádkové říši, mohou být stejně komické,
00:29:24 když to někdo umí podat, jako jsou dojmy z normální situace,
00:29:31 která obklopuje normální lidi.
00:29:33 O tom jsme se přesvědčili
00:29:35 při natáčení menšího seriálku "Pomalé šípy".
00:29:41 Proč se to jmenuje "Pomalé šípy"?
00:29:44 Když to pan Foglar psal, tak to psal pro mládež rychlou,
00:29:50 bystrou, toužící po hrdinských činech.
00:29:53 Ale co se stalo?
00:29:55 Uplynulo mnoho let a z těch mladých lidí se stali
00:30:00 starci ? dědečkové, babičky, mají vnoučata
00:30:04 a už chodíme pomalu.
00:30:06 Tak to jsou ty pomalé šípy.
00:30:07 Řeknu vám, že je mi taková zima,
00:30:09 že bych si přála být šípem rychlým,
00:30:11 abych mohla obměnit naše pití a trochu se zahřát.
00:30:17 Ale vy jste na všechno sama, černocha nemáte.
00:30:22 Kde ho vzít a nekrást?
00:30:25 Dámy, to je ohraný fór, to už tu bylo několikrát.
00:30:30 Ohraný fór, ale působivý.
00:30:32 -Ahoj, Karle.
-Dobrý večer.
00:30:35 Poté, co jsme se báječně zbavili těch 2 ježibab, doufám,
00:30:39 že tu nastanou normální poměry, jak se na evropské studio sluší.
00:30:44 Proč ne, pan Černoch je skvělý komik.
00:30:48 Ano?
00:30:49 Jistě, vzpomeňte si ? "Možná že přijde i kouzelník".
00:30:54 Aha.
00:30:55 Přece ty dudy.
00:30:58 Copak dudy, tam se ženy ptaly, zda Wimmer pod sukní něco měl.
00:31:07 Stala se mi jiná historka v "Kouzelníku",
00:31:10 která je grandiózní.
00:31:13 Točili jsme díl, kdy si Wimmer vymyslel,
00:31:17 jakože lavina na Vánoce, já budu zasypaný lavinou
00:31:23 a on mne bude hledat a bude záchranná akce kolem toho,
00:31:28 přivedou bernardýna, bude mít soudek s rumem.
00:31:33 Na zkoušce na mne hodili peřinu, byl jsem na čtyřech,
00:31:40 na mne vylezl Wimmer na běžkách, netušil jsem,
00:31:43 že to budou běžky.
00:31:45 14 dnů jsem měl dlouhé čáry na zádech.
00:31:47 Dělal na mně patičky, píchal holí, jakože mě hledá.
00:31:50 Fór byl v tom, že bernardýna nesehnali,
00:31:54 soudek rumu někdo vychlastal, ten se ztratil.
00:31:59 Přivedli malého ratlíka, který měl šílený strach,
00:32:04 co se děje, tolik lidí, všichni se dívali na něj,
00:32:08 tak nevěděl nic lepšího, protože viděl kouli,
00:32:12 to jsem byl já, na mně peřina,
00:32:14 tak vlítl do peřiny v domnění, že se tam schová,
00:32:18 tam ucítil živočišné teplo, zvednul nohu
00:32:23 a rovnou mi do obličeje.
00:32:28 Jsem sice komik, ale jsem tady za charakterní roli.
00:32:34 Tady určitě.
00:32:36 To je ten úhel pohledu.
00:32:40 -Víte co, děti, zazpívejte mi.
-Souhlasím.
00:32:46 Málo zbývá, víš to jak já, láska už je příliš vzdálená,
00:32:55 víckrát se nevrátí, dávno už neplatí co já, já si přál.
00:33:05 Málo zbývá, ach já to vím, na tom ale už já nic nezměním,
00:33:15 dál půjdeš, kam chceš sám a já tě zřejmě nepotkám,
00:33:22 teď když zbývá nám
00:33:25 pár slov, pár kroků, pár gest, co dál se může dít
00:33:30 pár slov, pár kroků, pár gest nic víc nemůžem chtít,
00:33:35 víme, že nám bude lépe hned se rozejít
00:33:39 -to zbývá, to zbývá,
-nám teď zbývá.
00:33:45 Pár slov, pár kroků, pár gest proč dál si máme lhát,
00:33:50 pár slov, pár kroků, pár gest co víc můžem si dát,
00:33:54 pár slov, pár kroků, pár gest a příště vzpomínat
00:33:59 -nám zbývá,
-málo zbývá,
00:34:02 nám zbývá.
00:34:06 Málo zbývá z těch našich snů, ztrácely se v šedi prázdných dnů,
00:34:15 nezbylo téměř nic, tak bude lépe říct
00:34:19 co zbývá, co zbývá.
00:34:25 Pár slov, pár kroků, pár gest, proč dál si máme lhát,
00:34:29 pár slov, pár kroků, pár gest co víc můžem si dát,
00:34:34 pár slov, pár kroků, pár gest a příště vzpomínat
00:34:39 -nám zbývá,
-nám zbývá.
00:34:44 Pár slov, pár kroků, pár gest proč dál si máme lhát,
00:34:49 pár slov, pár kroků, pár gest, co víc můžem si dát,
00:34:54 pár slov, pár kroků, pár gest a příště vzpomínat
00:34:59 nám zbývá...
00:35:06 Co víc nám ještě zbývá?
00:35:09 Pár slov, možná pár gest a rozloučit se.
00:35:12 Takže je to na vás, Karlíčku, Maruško.
00:35:17 Přátelé, končí naše další ČINČIN, loučím se s vámi za naše hosty
00:35:23 a naše 2 indisponované kolegyně.
00:35:31 Chtěli byste k tomu něco dodat?
00:35:34 Já taky ne.
00:35:38 Já nemám, co bych k těm čarodějnicím dodal.
00:35:56 Skryté titulky: Milena Nečadová Česká televize, 2012
