Ondřej Suchý vám tentokrát nabídne J. Krónera v komedii Dědek a M. Kopeckého jako průvodce nejkrásnějšími melodiemi z operet J. Strausse (1995). Připravili: K. Spurný, J. Radek a Z. Havlíček
00:00:06ZPĚV
00:00:08Čeho je jako šafránu,
00:00:13je jedno, zda večer či po ránu.
00:00:16To budí u lidí zvědavost spíš než to,
00:00:20čeho je všude dost.
00:00:25Šafrán je barva v polévce
00:00:28anebo trojčata v kolébce.
00:00:33Šafrán má různé podoby,
00:00:36může být i pravý rádoby.
00:00:42Tato tužka už nepíše,
00:00:44pro novou mohu jít do krámu,
00:00:47jenže ta tužka je od Kyše,
00:00:53a takových je jak šafránu.
00:00:57Zvláštnosti, ač to jak chce, vyzní,
00:01:01podobné v krabici ukrývá také náš archiv televizní,
00:01:10což dokáže, jak jen dozpívám,
00:01:18jak jen dozpívám,
00:01:21jak jen dozpívám.
00:01:29Tak vás pěkně vítám v novém roce.
00:01:32Máme za sebou předvánoční shon i silvestrovské veselí.
00:01:37Už jsme rekapitulovali a teď plánujeme.
00:01:42Máme také trochu času probrat se
00:01:45vánočními pohlednicemi a novoročenkami.
00:01:51Právě ty patří na začátek nového roku.
00:01:55Svědčí nejen o vztahu pisatele k adresátovi,
00:01:59ale jsou i malým zrcadlem toho, kdo je odesílá.
00:02:06Novoročenky, které mám před sebou,
00:02:09nejsou pro letošní rok.
00:02:11Nashromáždil jsem je v letech minulých.
00:02:14Rád se jimi probírám,
00:02:16protože mi připomínají různé události
00:02:20a etapy mého života.
00:02:23Tyto 2 mi ještě adresovány nebyly.
00:02:26Ty jsem dostal od Ljuby Hermanové.
00:02:29Pro Jana Wericha je vytvořil
00:02:31jeho životní přítel, malíř, Jiří Trnka.
00:02:36Jan Werich měl mezi výtvarníky mnoho přátel.
00:02:39Když Jiří Trnka zemřel,
00:02:41tak úlohu dvorního dodavatele novoročenek
00:02:45převzal Ota Janeček.
00:02:51Když jsem od pana Wericha poprvé dostal janečkovské PF,
00:02:55pochlubil jsem se tím panu Janečkovi.
00:02:59Tak jsem v následujících letech dostával podepsané novoročenky
00:03:03nejen jejich majitelem, ale i jejich tvůrcem.
00:03:07Poslední novoročenka pana Wericha byla na rok 1981.
00:03:13Bylo tam prasátko se čtyřlístkem pro štěstí.
00:03:17Místo jména Jan Werich
00:03:18musel Ota Janeček vysázet své jméno,
00:03:22aby ji měl kdo rozesílat.
00:03:26Spisovatele Františka Nepila
00:03:28mám moc rád pro jeho hračičkovství.
00:03:32Podívejte se kolik novoročenek vlastnoručně dotvořil.
00:03:38V roce 1977 nechyběla v žádné jeho PF malá makovička,
00:03:44co by pozdrav od Makové panenky.
00:03:48Na rok 1980 málem oplešatil svou jinou literární postavičku
00:03:53Polní žínku Evelínku.
00:03:55Její pravý vlásek je k vidění vlevo.
00:04:01Sušenou kapičku z lesní studánky,
00:04:04abyste se mohli napít alespoň vy,
00:04:06když já jsem Nepil, posílá František.
00:04:11To stojí napsáno v novoročence pro rok 1981.
00:04:16Tady je zrníčko lávy z Vesuvu,
00:04:19kdyby se vám zachtělo trochu soptit v roce 1982.
00:04:25Na rok 1983 poslal František trochu líčí na střevíce.
00:04:32Pro dobrá a ještě lepší jitra v roce 1984,
00:04:36alespoň 1 zrníčko do ranní kávy.
00:04:42Toto je zajímavá série novoročenek.
00:04:45PF 1970 Jiřího Grossmanna a Miloslava Šimka
00:04:50mělo podobu přídělových lístků.
00:04:53V roce 1983 měl Miloslav Šimek
00:04:57se svým 2. partnerem Luďkem Sobotou v úmyslu využívat
00:05:01obecně známe psavosti Jaroslava Dietla.
00:05:09V roce 1986 vidíme za Luďkem Sobotou
00:05:12černého Jiřího Krampola.
00:05:15Vlevo pak dalšího pilného spisovatele
00:05:18Miloslava Švandrlíka.
00:05:20Stojí tu psáno.
00:05:22Nechť je u vás v novém roce veselo,
00:05:24přejí Kašpar, Melichar a Othello.
00:05:28Nemýlím-li se,
00:05:30tak Luďek Sobota představuje Desdemonu.
00:05:35Melichara vystřídá Melicharová.
00:05:37Jitka Molavcová dělá směšný obličej,
00:05:40sedí na schodech, drží se saxofonu
00:05:42a je za krasavici.
00:05:47U Semaforu chvíli zůstaneme. Vrátím se až do poloviny 60. let.
00:05:53Podívejte se na semaforskou novoročenku pro rok 1965.
00:05:59Z výstřižku autentické novinové zprávy se dovídáme.
00:06:03Večer ve 23 hod. okradl J. S. opilého J. Š. v restauraci,
00:06:08když si hrál na ochránce a podnapilého vedl na záchod.
00:06:13Cestou mu vytáhl z náprsní kapsy tašku
00:06:16s větším obnosem peněz a doklady.
00:06:19Na druhé straně této kuriózní novoročenky
00:06:22dodává pak Divadlo Semafor a pánové Suchý a Šlitr.
00:06:26Vše nejlepší v roce 1965 přeje Semafor
00:06:29a méně podobných článků v denním tisku
00:06:33přejí J. S. a J. Š.
00:06:38Jsme u zpěváků a hudebních skupin.
00:06:41Zatímco skupina Olympic v původní sestavě
00:06:45vyplouvá vpřed do roku 1966 na své plachetničce,
00:06:50tak skupina Zelenáči vyráží do roku 1983 po svých.
00:07:00Jiná novoročenka prozrazuje na odesílatele Pavla Sedláčka,
00:07:04že byl v roce 1968 zahleděn do secese.
00:07:11Sestry Martha a Tena Elefteriadů
00:07:13se nechaly do roku 1984 zvěčnit výtvarníkem,
00:07:17což v témže roce učinila i Naďa Urbánková.
00:07:25Do záňadří jí výtvarnice Ema Srncová
00:07:27přimalovala její nerozlučné kolegy.
00:07:31Kapelníka Jiřího Brabce a zpěváka Karla Černocha.
00:07:38Kdo zná textaře, hudebníka
00:07:40a zpěváka Zdeňka Rytíře, musí uznat,
00:07:43že se pod svůj vlastnoruční autoportrét na novoročence
00:07:46pro rok 1972 vskutku podepisovat nemusel.
00:07:52Jméno Zdeňka Rytíře
00:07:54je spjato i se skupinou Golden Kids,
00:07:57která za dobu své krátké existence
00:07:59měla čas rozeslat 2 novoročenky.
00:08:02Na té první vidíme Martu, Helenu a Vaška
00:08:05připravené na startu vyrazit z roku 1968 do roku 1969.
00:08:10Na druhé jsou právě ve výskoku,
00:08:14aby přes překážku vběhli do roku 1970.
00:08:20Jak víme, tak překážka
00:08:23nebyla zdaleka tak snadná jako na novoročence.
00:08:26Golden Kids byli ve výskoku dlouhých 25 let.
00:08:30Doskočili teprve ve 2. polovině minulého roku.
00:08:36Ovšem vy jste mohli být při tom.
00:08:39ZPĚV
00:08:41Sem pojďte blíž lidé, dny i týdny jdou
00:08:44a mraky se toulaj a vlny se dmou,
00:08:47a spustí se déšť na čtyřicet dní,
00:08:51prší a záchrany není, musíš plavat nebo skončíš
00:08:57jak těžký kamení, každý ví - časy se mění.
00:09:07Jsi básník a píšeš o tajemství snů
00:09:11a vidíš tak dál až do koncednů.
00:09:15Bydlí v propasti slov a na poušti vět,
00:09:20znáš podstatu lidského dění, jednou jsi ztracen,
00:09:26zítra patří ti svět, každý ví - časy se mění.
00:09:40Jsi politik, jsi státník, jsi císař a stát,
00:09:44víš, kolik je zemí, tak tolik je vlád.
00:09:48A kolik je států, tak tolik je měn
00:09:52a peníze znamenají jmění, ten kdo je má,
00:09:57může být zítra okraden, každý ví - časy se mění.
00:10:14Tátové a mámy přistupte blíž, jsme vaše děti
00:10:18a s dětmi je kříž, zlobíme od mala,
00:10:23nechceme jít spát, teď ke spaní vhodná chvíle není.
00:10:30Je za pět minut dvanáct a čas nechce stát,
00:10:33každý ví - časy se mění.
00:10:48Jsme mouchy, nic víc a pavouk je čas,
00:10:52ten do sítě vteřin teď polapil nás,
00:10:56je jemná jak mech a tenká jak vlas
00:11:00a nikde z ní úniku není, do denního spěchu
00:11:05zní přísloví hlas, každý ví - časy se mění.
00:11:14V každé rodině se najdou věci,
00:11:16které už nejsou funkční, ale které mají své kouzlo.
00:11:20Kouzlo vzpomínek.
00:11:23U nás doma máme na polici
00:11:25tento kávový mlýnek s monogramem A. Š.
00:11:33Kdysi ho od někoho dostala moje maminka
00:11:36a já ho dostal od ní.
00:11:38Bylo to v době, kdy jsem čekal rodinu
00:11:40a toužil jsem mít dceru Adélku.
00:11:44Ten mlýnek bude jednou Adélky, říkala maminka.
00:11:48To by šlo, řekl jsem, ale co s tím Š?
00:11:51Nic, bude to mlýnek Adélky Šuchý.
00:12:01Od té doby uplynulo spoustu let, maminka tady dávno není.
00:12:05Adélka na světě nikdy nebyla.
00:12:08Zbyl pouze tento kávový mlýnek
00:12:12se záhadným monogramem A. Š. a hezká vzpomínka.
00:12:21Velkou cenu pro mě má tato věc.
00:12:25Kufříkový psací stroj značky Corona
00:12:28po strýci Erichovi.
00:12:30Na tomto stroji jsem si ještě jako malé dítě
00:12:33ťukal své první literární pokusy a uplynulo celých 30 let,
00:12:38než se mi do rukou dostal inzerát na psací stroj Corona,
00:12:42ze kterého jsem se dozvěděl, že na něm psali
00:12:46své první divadelní hry pánové Voskovec a Werich.
00:12:52Při nejbližší příležitosti
00:12:54jsem si vzal inzerát k panu Werichovi
00:12:57a ten mi do něho fixem připsal věnování.
00:13:00Jak vidíte, prostřednictvím věcí
00:13:03si často můžeme připomínat lidi, které jsme měli rádi,
00:13:07a kterých jsme si vážili.
00:13:43Prosím, to je dědek.
00:13:46Dědek Sodomka Josef. Říkají mu tak všichni.
00:13:49Dědkové bývají různí.
00:13:51Staří, navztekaní, chytří i hlupáci.
00:13:54V našich krajích se vyskytují ovšem dědkové mladí.
00:13:58A Sodomka je dědek náš.
00:14:00Svědomí, ale i hnací motor naší vesnice.
00:14:03Bez něho nejde nic. S ním jde všechno.
00:14:06I když poněkud jinak než normálně.
00:14:09Někde májí stoletou lípu, my máme dědka.
00:14:14On má naštěstí svou Boženku.
00:14:16On je totiž něco jako divoká sázka do loterie,
00:14:19zatímco Boženka je výhra.
00:14:22Víte co? Pojďme, nahlédneme do hospody.
00:14:25Dědek tam bývá každý čtvrtek.
00:14:31Dělej, už na tebe čekáme.
00:14:35HUDBA Z JUKEBOXU
00:14:59Chlapi, to je nádhera.
00:15:01Slyšeli jste? Ta písnička.
00:15:04Každá píseň má své záření, hlubokou noc náhle promění,
00:15:09takže s půlnocí je velká show, tohle jenom písně dokážou.
00:15:15To je fakt. Je to naprostá pravda.
00:15:19Lojzo, pamatuješ,
00:15:21jak jsem pod vašimi okny krásně zpívali
00:15:24Když se ten Tálinskej rybník nahání?
00:15:28Já jsem zpíval, ale ty jsi hulákal.
00:15:32Teď je mi to jasné.
00:15:34Ta písnička v sobě měla záření,
00:15:36proto nás jeho stará polila kýblem.
00:15:41Kdyby jenom kýblem,
00:15:42ale já jsem musel být do rána venku.
00:15:45Půlnoc se změnila ve velkou show.
00:15:49Není nad to, když někdo dokáže přírodní jev pěkně pojmenovat.
00:15:54Mě jen mrzí,
00:15:56že to starému dědkovi musí říct taková malá žába.
00:16:02V tom showbyznysu je veliká moudrost.
00:16:05-Já tomu nerozumím jako dědek.
-Josef taky ne.
00:16:10Kdybys nekecal, dědek náhodou rozumí všemu.
00:16:12Skoro všemu, chlapi. Jinak máš pravdu.
00:16:22HUDBA Z JUKEBOXU
00:16:39Příště musím písničky poslouchat pozorněji.
00:16:44Když si představím, že mě uspává měsíc
00:16:47a Boženka ke mně kráčí tichounce jak myška.
00:16:57Nejpravdivější písnička je stejně Lásko mně ubývá sil.
00:17:03Nechte toho, pane Sodomka.
00:17:05My vám taky nesaháme na tu vaši dechovku.
00:17:08To jsou tady pěkné bláboly.
00:17:10O tom žádná řeč, chlapci, ale když v televizi vidím,
00:17:14jak fešný, mladý chlap sděluje v televizi národu,
00:17:19že Andulka šafářova husičky nemá doma,
00:17:22že jsou někde v ječmeni a panímáma lehce spí,
00:17:25tak si říkám, že doba pokročila,
00:17:29ale poezie zůstává.
00:17:32Bravo!
00:17:36Ale to máš těžké, kdyby poezie pokročila,
00:17:38tak se třeba můžeme dočkat
00:17:41a to jsem nedávno slyšel v rádiu těsně před zákrutou,
00:17:47že až přijde pan Strass a řekne nám raus.
00:17:52Čestné slovo. Přesně tak jsem to slyšel.
00:17:55Ale nejvíc obdivuji zpěváky, jak se u písniček nadřou.
00:17:59To je vám pohybu.
00:18:07To už náš tatínek říkával,
00:18:09že když nemáš co říct, tak abys alespoň vypadal.
00:18:13Dědo, vy strašně přeháníte. Takové mám moc rád.
00:18:1710 let za pecí u panímámy, ale do všeho kecat to ano.
00:18:24Já se ti, chlapče, omlouvám, že jsem ještě neumřel.
00:18:27Snad to v budoucnosti napravím.
00:18:30Ale my důchodci musíme do všeho kecat,
00:18:32jinak bychom tady už nemuseli být.
00:18:36Jeden chytrý a starý pán,
00:18:38byl ještě starší než já, jednou říkal,
00:18:42že všechno je lepší než úplná smrt.
00:18:45A tak my důchodci kecáme do věcí,
00:18:49o kterých vy nemáte ani páru.
00:18:53Dědo, vy jste byl frézař,
00:18:55tak nás poučujte o frézařině anebo o tom,
00:18:57jak vydržet přes 50 let s jednou ženou,
00:18:59ale ne o pop music.
00:19:02A proč ne? Proč ne?
00:19:05Já dokážu to, co ti vaši chlapečkové.
00:19:10Chlapi, vždyť to nic není.
00:19:12Oni to pustí z pásky,
00:19:14já budu otevírat pusu a poskakovat.
00:19:18Dědku, varuju tě, nesázej se zase.
00:19:21Pamatuješ si,
00:19:22jak ses v loni vsadil, že prolezeš rourou
00:19:24a pak tě 3 chlapi nemohli dostat ven.
00:19:28Jak tě pak stará hnala domů sviňským krokem.
00:19:32Pane Sodomka, tak se vsaďte, že to nedokážete.
00:19:35Za týden bude v kulturním domě ples.
00:19:37Budou tam 2 kapely. Dixík a dechovka.
00:19:40Tak si můžete vybrat.
00:19:42Kluci, tady se baví dospělí,
00:19:43tak si vezměte pivo a jděte k mamince.
00:19:46Nezamlouvejte to, pane Bláha.
00:19:47Děda se kasal, že to nic není, tak ať to dokáže.
00:19:50A taky že jo!
00:19:53Zazpívám bez toho... Jak tomu říkají?
00:19:56-Playback.
-Jo, bez toho playbacku.
00:20:01A s kapelou, dědo.
00:20:03Bez kapely nezpívám, to bys mohl vědět.
00:20:06A o co je ta sázka?
00:20:08Chlapci, jestli prohrajete,
00:20:10tak celý rok v této hospodě nebudete pít nic jiného
00:20:14než sodovku a minerálku.
00:20:16Žádné pivo.
00:20:19Pane Sodomka,
00:20:20vy vylezete k mikrofonu a prohlásíte,
00:20:22že jste se vytahoval.
00:20:23A to i v tom případě, že byste písničku nedozpíval.
00:20:26Neblbni, v životě jsi neměl v ruce mikrofon.
00:20:29Platí, chlapci!
00:20:33Já vám ukážu, co je to showbyznys.
00:20:37KUKAJÍ KUKAČKOVÉ HODINY
00:20:47Chlapi, padla.
00:21:10Týden se přehoupl a ples je tady.
00:21:12Samozřejmě pověst o sázce a atrakci,
00:21:15která se chystá, se rozkřikla po celé vesnici.
00:21:19V hospodách a domácnostech
00:21:20se toto téma rozvádělo ze všech stran.
00:21:22Jenom dědek Sodomka na dotazy neodpovídal.
00:21:25Pak se dokonce někam ztratil.
00:21:27Zlí jazykové šířili,
00:21:29že odjel na stáž ke Karlu Gottovi.
00:21:31Jiní, že raději emigroval.
00:21:34Nezbylo než počkat na den D s plesem P.
00:21:41Tady je ještě jedno, ať si to pivečko užijete.
00:21:45Dejte pokoj, my to vyhrajeme.
00:21:50POTLESK
00:21:57-Kde je ten dědek?
-Copak já vím?
00:21:59Sodomková říkala, že šel k synovi.
00:22:02Tak je to jasné.
00:22:03To neznáš dědka,
00:22:04ten vyleze na jeviště i po čtyřech.
00:22:07POTLESK A HUDBA
00:22:15Vážení a milí přátelé,
00:22:17mám dnes vzácnou příležitost uvítat u mikrofonu hosta.
00:22:24Zazpívat přišel starý, dobrý Josef Sodomka.
00:22:29POTLESK
00:22:38Dědku, ukaž jim, co je to show!
00:22:44Neboj se, dědku, držíme ti palce!
00:22:55HUDBA
00:23:10ZPĚV
00:23:11Míval jsem klobouk, leč klobouky pomíjejí.
00:23:17Zlý vítr ho vzal a pak se mi z dálky smál.
00:23:26Míval jsem děvče, leč dívky nás opouštějí.
00:23:34Vzal ji ďas, já najdu si jinou zas.
00:23:42Jenomže když se večer stmívá a šedé stíny plynou dál,
00:23:49na tebe myslím a vzpomínám na vítr,
00:23:53který mi šedý klobouk vzal.
00:23:57Kdybyste našli ten klobouk, tak to bych byl rád.
00:24:04Tu dívenku snad si můžete ponechat.
00:24:12HUDBA
00:24:43Jenomže když se večer stmívá a šedé stíny plynou dál,
00:24:50na tebe myslím a vzpomínám na vítr,
00:24:55který mi šedý klobouk vzal.
00:24:58Kdybyste našli ten klobouk, tak to bych byl rád.
00:25:06Tu dívenku snad si můžete ponechat.
00:25:17POTLESK A SKANDOVÁNÍ
00:25:35Ať žije Sodomka! Ať žije Sodomka!
00:25:45Dědku, já to říkal, nic to není.
00:25:48Vůbec nic.
00:25:51Já jsem to týden trénoval s kapelníkem.
00:25:53Je to kamarád mého syna. Ten obleček je taky jeho.
00:25:57Člověče, to není žádná sranda.
00:26:03SKANDOVÁNÍ A POTLESK
00:26:16A teď rychle domů. Boženka se sama bojí.
00:26:20Boženka čeká.
00:26:23Pane Sodomka, byl jste hvězda.
00:26:25Děkuji.
00:26:27Dědo, vše beru zpátky,
00:26:29ale musíte mi vysvětlit, co je to za písničku?
00:26:34To bylo od Kajnara, ale to vás nikde neučí.
00:26:38Čau!
00:26:46Na dědkovu pěveckou show
00:26:48se pochopitelně v hospodě vzpomínalo dlouho.
00:26:51Dědek na žádné turné neodjel, co by tam také bez Boženky dělal.
00:26:56Jak běžely měsíce, tak vše začalo být normální.
00:27:00Až jednou.
00:27:01Když já běhal, to už byly tretry?
00:27:04-Ne.
-Ne, nebyly.
00:27:06Byly, ale taková bagančata s hřebíky.
00:27:10Jednou jsem vystartoval tak prudce,
00:27:13že mi podrážka i s hřebíky zůstala na škváře.
00:27:17Sodomka, nevykládej, že jsi byl atlet.
00:27:20Já ti věřím všechno, ale tohle ne.
00:27:23Nevěřící prohlédli a prohlédnout začali.
00:27:30Ty troubo, já jsem byl mistr
00:27:33v sokolském běhu a na bradlech.
00:27:39Sám bratr náčelník mě jednou pochválil.
00:27:41Tebe? A jenom jednou?
00:27:46To byl místní náčelník,
00:27:48ale potom mě už chválil jen bratr Tyrš
00:27:51a předtím bratr Žižka.
00:27:55Škoda, že Josef už má taky přes 70.
00:27:59Mládí je dar, stáří je výsada.
00:28:02Mladý může být každý pitomec,
00:28:04ale starý nemůže být každý pitomec.
00:28:07Jenom někteří vyvolení.
00:28:09Proč je škoda, že je dědkovi přes 70?
00:28:13Protože jsem nedávno četl v Mladém světě,
00:28:16že už několik let běhají Velkou pardubickou také lidé.
00:28:19To jo, ale pod nimi koně. Ne, sami lidé.
00:28:24A také si dávají jména jako koně.
00:28:26Potom vyrazí přes překážky.
00:28:27-Ženské taky?
-Taky.
00:28:29To by se ta moje mohla jmenovat Katapult.
00:28:35Ne abyste jí to někdo řekli nebo mě zase vyhodí z domu.
00:28:39Moje Boženka by se jmenovala Červánek.
00:28:43Já bych jí nedovolil běžet, já bych ji nesl.
00:28:47-I přes Taxis?
-Taxis skáču.
00:28:50Taxis skáču a najíždím si středem.
00:28:54Jako kůň bych se jmenoval Sodomka.
00:28:57Tak se ještě žádný kůň nejmenoval.
00:29:02Chlapi, to by byla nádhera.
00:29:04Vy byste na mě sázeli, já bych vyhrával.
00:29:07To je škoda, že už nejsem hřebec.
00:29:10-Jak už?
-Teď jsem spíš valach.
00:29:13Ale valach Sodomka také nezní špatně, co?
00:29:20Dědo, valaši jsou pomalejší než hřebci, že?
00:29:24To zase prrr, synečku.
00:29:29Historie ukázala mnoho příkladů,
00:29:32kde valaši porazili nepřítele na hlavu.
00:29:37Neuhýbejte, pane Sodomka. Tak jsou nebo nejsou?
00:29:40Synečku, když já byl hřebec,
00:29:43tak to ty jsi ještě nebyl ani v projektu.
00:29:48A ještě dnes...
00:29:50Dědku, neblbni a nevytahuj se zase.
00:29:52Ještě dnes bych kdejakého hřebce zkrotil tak,
00:29:56že by se zahrabal kopýtkem, abych ho nechal.
00:30:00Dědku, už zase začínáš?
00:30:02O co se vsadíte, že ne, dědo?
00:30:04Ty budeš něco vykládat. Přiveď mi třeba
00:30:07arabského plnokrevníka
00:30:10a já ti ukážu, co je to drezér divokých koní.
00:30:14Tak platí!
00:30:16Zpívat umíte. Všechna čest.
00:30:17Ale na koně si netroufnete.
00:30:19Kráso, nech toho! Proč ho hecuješ?
00:30:22-Je mu přes 70, ty troubo.
-Právě proto by měl mít rozum.
00:30:26-Tak co? Platí?
-Platí!
00:30:30Josefe, měj rozum. To nemůžeš vyhrát.
00:30:33Dědo, když na jezdeckém koni přeskočíte plot u hospody,
00:30:37zaplatím bečku piva.
00:30:39Když ne?
00:30:40A když ne, přestanu pít tuto barevnou vodu
00:30:44a budu zase smět pít pivo.
00:30:46-Tak co?
-Platí!
00:30:50KUKAJÍ KUKAČKOVÉ HODINY
00:31:00-2. ?Co 2?
-2 bečky!
00:31:10HUDBA
00:31:24Kamarádi, dědek už jde!
00:31:28POTLESK
00:31:48SMÍCH
00:32:23SMÍCH
00:32:33Bacha na klobouk, ten musím vrátit.
00:32:40Jupííí!
00:32:44Pane Sodomka, vezmeme to zpátky.
00:32:48Já vás nechci mít na svědomí.
00:32:50Uhni mi ze slunce, cizinče.
00:32:52Tvoje milenka bude vdovou dříve, než se bude moct stát matkou.
00:32:58Dědku, běž dolů.
00:33:00Že na koni umíš, to už jsi ukázal.
00:33:02Pusťte uzdu, chlapci.
00:33:08-Ten kůň má víc rozumu než dědek.
-To je fakt.
00:33:14Co je to za hajtru? Kluci, roztlačte ho!
00:33:18Pojď, pomůžeme mu.
00:33:25Ty potvoro!
00:33:28Chlapi, zatlačte.
00:33:34Krása, vy jste ho navedli! To je sabotáž!
00:33:38Hajtra jedna!
00:33:47POTLESK
00:33:57Valaši zvítězili!
00:34:03Výborně, dědku!
00:34:13-Kam jede?
-Asi do stáje.
00:34:15-Vždyť je to 5 km.
-To je pro takového koně nic.
00:34:19Ale pro dědka?
00:34:29Božka, Josef tady není.
00:34:31Dneska přijde trochu později, ale zvítězil.
00:34:52Já nevím, já u toho tenkrát nebyl,
00:34:55ale dědek až po týdnech prozradil, že svůj slavný návrat
00:34:59chtěl korunovat s kamarády v hospodě,
00:35:03ale tam by musel sedět, to on jaksi nemohl.
00:35:19Zdravíčko!
00:35:22To je ale zima.
00:35:30Nazdar, mladíci! Co vy tady sedíte jako sirotci?
00:35:34Kde je dědek? Dej mi jedno pivko, prosím.
00:35:38Vsadil se s Krásou,
00:35:40že bývalá pošta v Radvanicích už je zase omítnutá.
00:35:44Kruci, snad se tam nešel podívat?
00:35:48Na kole a s baterkou. Půl hodiny cesty v tomhle dešti.
00:35:54Že si nedáš pokoj.
00:35:56Na mě to nesváděj. Dědek si pořád začíná.
00:35:58Zesměšňuje mě, kde může.
00:36:00Když ho provokuješ a pak prohráváš.
00:36:02To je na dědka živá voda.
00:36:04Vidím to tak, že když budeš mít limonádu,
00:36:06tak dědek bude mít radost ze života.
00:36:08Dědek by měl být anglický lord
00:36:10a uzavírat sázky v klubu u skotské whisky.
00:36:12Takhle se sází v hospodě u Radegasta.
00:36:15Chlapi, já bych si dal 1 pivo.
00:36:18Chlapi, dědek tady není. Jenom jedno.
00:36:20Ani nápad, synku. To by byla zrada na ideálech.
00:36:24Chlapi, já bych si dal pivo a přestal bych hecovat.
00:36:28Nic. Jdi si domů na láhvové a nechoď mezi chlapy.
00:36:33Tak co?
00:36:35Je to omítnuté, jak jsem pravil.
00:36:38Tady je kus omítky jako důkaz.
00:36:41Krása přestane kouřit.
00:36:45Ještě se vsadili o kouření.
00:36:53Dědku, my se známe už dlouho, viď?
00:36:56Řekněme 30 let.
00:36:59-Já tě znám už 40 let.
-Počkej, to snad ne.
00:37:02Pojď se vsadit.
00:37:04Dědku, nech toho nebo mu taky zakážeš pivo
00:37:07a budeme se scházet v cukrárně.
00:37:12-Copak, chlapci?
-Nemáme čas.
00:37:18Chci se tě dlouho na něco zeptat?
00:37:20Z tebe to leze jako z chlupaté deky, člověče.
00:37:23Kdybys nekecal, tak jsem to mohl říct.
00:37:25Dědku, byl jsi v životě někdy pořádně otrávený, nešťastný?
00:37:30Připadá mi, že se ti všechny maléry vyhýbají.
00:37:38Nováku, tobě je teprve 60.
00:37:41To ještě nepochopíš, to je moc brzy.
00:37:44Chlapi, to bych vám musel vysvětlovat.
00:37:46Ty si myslíš, že jsme nějací zajíci?
00:37:49Na maléry nesmíte čekat.
00:37:52Proti nim musíte bojovat ještě dřív, než se vyklubou.
00:37:56Ne jako ty, Nováku.
00:37:58Už jsi dědeček a to před synovou svatbou.
00:38:02To už je pozdě.
00:38:05Vy tady na mě děláte oči,
00:38:07abych se s mladým Krásou nehádal, ale to já právě musím.
00:38:11Život je boj a na ten boj člověk musí mít
00:38:16nastudováno ještě dřív, než něco přijde.
00:38:20Život by mi přinesl situaci,
00:38:23že bych musel zazpívat na jevišti.
00:38:29Vidíte, já už to mám natrénováno.
00:38:33Vy si myslíte, že jsem cvok.
00:38:35Nebo Velká pardubická. Co kdybych musel startovat.
00:38:40Vidíte, já už jsem připravený.
00:38:46Josefe, tohle to máš ze sebe?
00:38:52Něco ano a něco ne. Ale jednou, je to už dávno.
00:39:03Četl jsem knížku. Tam to všechno bylo.
00:39:07Já vám ji přinesu, teď ale ne.
00:39:14Teď jedu k synovi, pak za dcerou.
00:39:17Ale ten čtvrtek co přijde, uvidíte.
00:39:21Tam je napsáno všechno.
00:39:23Pochybuji, že to tak někde přečtu.
00:39:26Není to tam po lopatě.
00:39:29Člověk musí umět takové věci číst
00:39:33nebo se alespoň učit umět číst.
00:39:39KUKAJÍ KUKAČKOVÉ HODINY
00:39:55Tak ve čtvrtek.
00:40:11Nováku, co je s tím pivem? Pojď!
00:40:17Aby se člověk zbláznil, když má všem vyhovět.
00:40:21Z jedné strany na tebe ukazují prstem,
00:40:23nejezte vejce, obsahují cholesterol.
00:40:30Na druhé straně čteš reklamu,
00:40:33vejce na tvrdo je snídaně moderního člověka.
00:40:36Kdo se v tom má vyznat?
00:40:37Oni si ten život představují moc jednoduše.
00:40:40-Počkej, kdo oni?
-Kdo oni?
00:40:43Říkal jsi, oni si představují.
00:40:45To se tak říká. Oni tam nahoře.
00:40:50Když nevíš, co máš říct, konkrétně vynadat,
00:40:55tak jsou to vždycky oni.
00:40:56Oni zničili, oni po nás chtějí.
00:40:58Odjakživa je lehčí říkat,
00:40:59oni to zkazili, než my jsme to zkazili.
00:41:01Máš pravdu.
00:41:03Oni opravdu říkají, že máš bezbolestnou vrtačku
00:41:06a my víme, že to není pravda.
00:41:08Tohle by ti nejlépe vysvětlil dědek.
00:41:10Pamatuješ, jak ti tady tehdy bezbolestně trhal stoličku?
00:41:13To byla taky jediná sázka, kterou nevyhrál.
00:41:19Dnes má dědek zpoždění.
00:41:21Co myslíš, že teď dělá?
00:41:23Hledá to svoje čtení s receptem na život.
00:41:28Dnes je čtvrtek.
00:41:29Stejně najde starou bačkoru, protože taková kniha není.
00:41:33To jenom dědek nechce přiznat, že to vymýšlí vlastní hlavou.
00:41:38Boženka je tady!
00:41:40Božka, co tady děláš?
00:41:42Josef tady ještě není, nepřišel.
00:41:48Už nepřijde.
00:41:51Dnes ráno u syna usnul a už se neprobudil.
00:42:19KUKAJÍ KUKAČKOVÉ HODINY
00:43:55Teď vám zpěvák Standa Procházka starší,
00:43:58kterému jsme před 8lety
00:44:00přizvukovali spolu s Jaroslavem Wykrentem,
00:44:03připomene jednu slavnou písničku, kterou krátce po válce
00:44:08s Orchestrem Karla Vlacha nazpíval jistý komik.
00:44:12Jestlipak si vzpomenete, který to byl?
00:44:19ZPĚV
00:44:20Zda najdu sympatickou děvu
00:44:22vysoce moderního zjevu
00:44:24tak asi něco jako Anabelu
00:44:27přes rameno kabelu.
00:44:30Každý den bude se mnou v kinu,
00:44:33může si dát i grenadínu,
00:44:35to všechno budu klidně financovat,
00:44:38jen když umí tancovat.
00:44:41Hledám děvče na bugy-vugy,
00:44:44dal bych všechno za bugy-vugy,
00:44:46chtěl bych slyšet jen bugy-vugy hrát.
00:44:52Zrodil jsem se jen pro bugy-vugy,
00:44:56dal bych všechno za bugy-vugy,
00:44:58chtěl bych slyšet jen bugy-vugy hrát.
00:45:03A že ten tanec trsám skvěle, sobě si hledám světačku,
00:45:07musí mít tenhle rytmus v těle a musí žvýkat žvýkačku.
00:45:14Hledám děvče na bugy-vugy,
00:45:16dal bych všechno za bugy-vugy,
00:45:18chtěl bych slyšet jen bugy-vugy hrát.
00:45:41Hledá děvče na bugy-vugy,
00:45:43dal by všechno za bugy-vugy,
00:45:46chtěl by slyšet jen bugy-vugy hrát.
00:45:51Zrodil prý se pro bugy-vugy, nedovede při bugy-vugy stát.
00:46:02A že ten tanec trsám skvěle, sobě si hledám světačku,
00:46:07musí mít tenhle rytmus v těle a musí žvýkat žvýkačku.
00:46:13Hledám děvče na bugy-vugy,
00:46:15dal bych všechno za bugy-vugy,
00:46:18chtěl bych slyšet jen bugy-vugy hrát.
00:46:29Teď mě tak napadlo,
00:46:30jak by tuto písničku dnes zpívali Yo Yo Band.
00:46:34Hledám děvče pro regé-regé.
00:46:37Hledám děvče pro bugy-vugy
00:46:39nazpíval jako první komik Fanda Mrázek v roce 1946.
00:46:45Byla to písnička z operety.
00:46:49Napsal ji Josef Stelipský.
00:46:53Jmenovala se U veselého kamzíka
00:46:56a uváděli ji v nuselském Tyláčku.
00:46:59Tam byl také Fanda Mrázek doma.
00:47:02Ve skutečnosti nebyl pouze hercem,
00:47:05zpěvákem a komikem.
00:47:10Na nejedné z těchto korunových písniček se dočteme,
00:47:13že k nim často psal slova
00:47:16a někdy si svůj text i zhudebnil.
00:47:20Mnozí z nás mají Fandu Mrázka zafixovaného
00:47:23jako figurku z filmových epizod a jako zpěváka lidovek,
00:47:27který se často doprovázel i sám na tahací harmoniku.
00:47:32Trochu jiné svědectví
00:47:34o něm podává ve své knize Úsměv klauna Jan Werich.
00:47:38Vzpomínám si,
00:47:40že v raných dobách Fandy Mrázka
00:47:43se tento zpěvák vyskytoval na jevišti
00:47:46a připomínal Maurice Chavaliera.
00:47:50Celým postojem, způsobem zpěvu
00:47:54a hlavně spodní čelistí a spodním pyskem,
00:47:59kterým dovedl připomenout Chavaliera,
00:48:03aniž by ho imitoval.
00:48:06Docela mu to slušelo a dělal to hezky.
00:48:09Ovšem Mrázek byl dobrý herec a mohl být daleko lepší,
00:48:13kdyby mu dal osud víc příležitostí.
00:48:16Jestli si ten osud připravoval sám
00:48:18nebo jestli si osud připravil jeho,
00:48:21to už nerozřešíme.
00:48:23Tolik Jan Werich.
00:48:26Ovšem já jsem o Fandovi Mrázkovi začal mluvit
00:48:29kvůli těmto operetním stuhám.
00:48:33Jsou to stuhy z věnců,
00:48:36které dostával při premiérách, při kulatém počtu repríz,
00:48:41i při derniérách mnoha operet, ve kterých hrál.
00:48:46Mám jich jenom pár.
00:48:48Z mnohých se již zlaté písmo vydrolilo.
00:48:52Některé nápisy se vyšisovaly.
00:48:55Čas na nich zapracoval,
00:48:57stejně tak odvál většinu operetek
00:49:00jako Ztracená varta či Brandejští dragouni.
00:49:06Všechna sláva polní tráva.
00:49:09Jen na ty nejlepší z nejlepších operet
00:49:12se vzpomíná dodnes.
00:49:15A ty od Johanna Strausse k nim bezesporu patří.
00:49:21Co vy na to, pane Kopecký?
00:49:24Vídeňská opereta měla svého krále.
00:49:27Byl to Johann Strauss.
00:49:31Ale všechno na světě má svůj začátek,
00:49:34a tak i vídeňské kralování Straussů.
00:49:37Ve 20. letech minulého století
00:49:40provozoval kapelník Josef Lanner hudbu se svými 4muzikanty.
00:49:46V roce 1819 se mezi nimi ocitnul
00:49:50i bývalý tovaryš cechu knihařského
00:49:54Johann Strauss, otec.
00:50:08Johann Strauss starší měl syna
00:50:12a ten byl rovněž Johann.
00:50:16Tento syn se narodil čtvrt roku po svatbě svých rodičů.
00:50:21Bylo to přesně 25. října 1825.
00:50:27Johann Strauss to byl nějaký muzikant.
00:50:34Napsal nespočet krásných a nádherných melodií.
00:50:42Dosáhl úspěchu i uznání.
00:50:50Byl jmenován ředitelem c. k. dvorní hudby.
00:50:57Jak už to na světě chodívá,
00:50:59tak tatíček si nepřál, aby synáček dělal muziku.
00:51:02Jenomže synáček o to víc. Studoval tajně.
00:51:05Když dospěl, odpoutal se od tatínka
00:51:08a Vídeň zažila senzaci.
00:51:14Johan Strauss se představil veřejnosti
00:51:16v Domayerově kasinu se svým vlastním orchestrem.
00:51:19Pardon.
00:51:23-To můžete říci nahlas.
-Jak si přejete.
00:51:26Jste netrpělivě očekáván. pánskou společností.
00:51:31Promiňte, prosím.
00:51:41-Dobrý večer, pánové.
-Dobrý večer.
00:51:44Prosím, ke stolu.
00:51:51Já jsem si vás dovolil pozvat do této místnosti,
00:51:55na kterou máme každý dobré vzpomínky.
00:51:59Musím vás poprosit o malinkou licenci.
00:52:02Dopustíme se jisté odchylky od běžného společenského bontonu.
00:52:08Zatím se neznáme.
00:52:10Známe jen data narození a podle toho uzpůsobíme pořadí.
00:52:19Pánové, máte své žetony?
00:52:22SOUHLAS
00:52:23Prosím, vložte se do hry.
00:52:25Je mi ctí, pánové, hlásit se k právům prvorozeného.
00:52:30Fakta nelze měnit.
00:52:32Narodil jsem se roku 1871 a mou vlastí je Indigo.
00:52:37Pozdější název své rodné neuvádím,
00:52:40necítím k němu ten správný synovský vztah.
00:52:43-Tisíc a jedna noc.
-Prosím, je to název historický.
00:52:50Vešel do historie dávno před mým zrozením.
00:52:53Pánové, nikdo z vás neměl příležitost prožít to co já.
00:53:01Myslím tu tisíc a jednu noc.
00:53:07Vaše příběhy jsou také zajímavé,
00:53:10ale odehrávaly se většinou v noci jedné.
00:53:13Myslíte? Pánové, promiňte.
00:53:19Jistě to nemyslím doslova.
00:53:23Ovšem v podvědomí kulturní veřejnosti...
00:53:25Ano, tady.
00:53:27...je těch tisíc nocí provždy připsáno mně.
00:53:32Taková to mohla být velká láska, když si představím svou Lejlu.
00:53:46ZPĚV
00:53:47Láska v srdci tiše dřímá,
00:53:53vím, že ve snu mne objímá.
00:54:01Vím to jistě, rád mě má,
00:54:10stále na mě vzpomíná.
00:54:18Růžové nás pouto váže,
00:54:22nic je rozbít nedokáže.
00:54:27Ve dne, v noci bouře temné,
00:54:37vím, že opět přijde ke mně.
00:54:43Slunce lásky nám zaplane,
00:54:48slavík zpívat nepřestane.
00:54:54Ráj se změní, žití celé,
00:55:03až on zlíbá rty mé rozechvělé.
00:55:14Láska v srdci tiše dřímá,
00:55:23vím, že ve snu mne objímá.
00:55:31Vím to jistě, rád mě má,
00:55:43vždyť stále na mě vzpomíná.
00:55:53Vraťme se do historie. Mě zajímá tohle.
00:55:56Jak se stalo to,
00:55:58že král valčíků začal najednou skládat operety?
00:56:01Když pánové dovolí, měl jsem tu čest.
00:56:06-Znal jsem tu dámu.
-Paní Jetty?
00:56:09To byla velice slavná subreta své doby.
00:56:15To je zajímavé, že jste ji znal. To je fantastické.
00:56:18Povídejte.
00:56:19Byl jsem náhodou přítomen recepci, kde ta dáma...
00:56:22Henrieta Straussová šíleně toužila po tom,
00:56:27aby byl manžel slavný a měl úspěch.
00:56:32Co se vlastně přihodilo?
00:56:35Nesl jsem té dámě
00:56:38a císařské milosti šampaňské do hudebního salonku,
00:56:43kde dáma zřejmě zpívala, protože seděla u klavíru.
00:56:51"Vy muži jste jako děti, jasnosti,?
00:56:54slyšel jsem, jak říkala.
00:56:56Pak začala vyprávět o Straussovi, že komponuje jen samé valčíky,
00:57:00ale aby zkomponoval něco pořádného to ne.
00:57:09Tak sesbírala jeho noty, valčíky, nějaké polky a pochody
00:57:14a zanesla je divadelnímu řediteli na Vídeňce.
00:57:19Jednoho dne pozvala Strausse,
00:57:22aby si šel poslechnout ukázky nové operety.
00:57:27Strauss v divadle poslouchal a bylo mu divné,
00:57:30že jsou mu melodie povědomé, že je odněkud zná.
00:57:37Když se ho divadelní ředitel ptal, jak se mu opereta líbila,
00:57:41tak říkal, že je báječná, ohromná,
00:57:43jenom by rád věděl, kdo ty melodie komponoval.
00:57:48A najednou byl představen sám sobě jako autor.
00:57:55Znal jsem jednu dámu, která by jednala asi stejně.
00:57:59Která to byla dáma?
00:58:04Znáte ji všichni, pánové. Vaše choť, milý Gabrieli.
00:58:10Rosalinda?
00:58:13Gabrieli, dovolte,
00:58:14abych vám připomenul příběh jedné noci.
00:58:17Dovolte, abych já vám připomenul,
00:58:20že je čas na malou reprezentaci.
00:58:23Nějaká data, fakta o sobě. Prostě se představit.
00:58:27Princi, máte slovo.
00:58:29Jsem Orlovský
00:58:31a jsem o 2 roky mladší než předcházející pánové.
00:58:37Mne Johann Strauss uvedl na scénu v roce 1874.
00:58:42Byla to tenkrát velice slavná premiéra.
00:58:44Tehdy se zrodil náš milý Einzenstein.
00:58:48Děkuji vám,
00:58:49nikdy mě nenapadlo pátrat po svém původu.
00:58:52Úspěch byl fascinující,
00:58:54záhy jsme se objevili na všech světových scénách.
00:59:11OPERETNÍ ZPĚV
01:01:17Pánové, já vám teď budu něco vypravovat.
01:01:20Je to historka, která se opravdu stala.
01:01:22Je to fakt.
01:01:24Vypadá to jako anekdota, ale stalo se to.
01:01:27Za Straussem přišli libretisti a přinesli mu 2 libreta.
01:01:31Trochu váhal a sáhl po jednom libretu.
01:01:35Bylo to libreto Žebravého studenta.
01:01:37To přece zkomponoval Millöcker.
01:01:41To samozřejmě víme.
01:01:42Kdybyste mě nechal domluvit, jasnosti, to by bylo.
01:01:46Oni to věděli také.
01:01:48Bylo to už dokonce přislíbené Millöckerovi,
01:01:52ale dobře věděli, že kdyby mu to řekli,
01:01:54tak by o to víc stál.
01:01:56Nehnuli brvou, neřekli ani slovo.
01:01:59Naopak mu pochválili výběr.
01:02:02Řekli mu, že má opravdu vkus.
01:02:05Stejně je to druhé libreto zamluvené.
01:02:09To dostane pan Millöcker.
01:02:11V tu ránu Strauss změnil názor a sáhl po tom druhém libretu.
01:02:16Byla to Noc v Benátkách.
01:02:25Mým rodištěm byl Berlín.
01:02:27Do Vídně jsem se dostal o týden později v roce 1883.
01:02:32Měl jsem stejný osud jako tady Gabriel.
01:02:35Také jsem byl nástrojem smíchu, jenomže ne přátel.
01:02:40-Nýbrž?
-Ženy.
01:02:42Byl jsem se svým pánem na cestách.
01:02:46Tenkrát se tomu říkalo na zkušenou.
01:02:49Doma v Benátkách jsem zanechal děvče.
01:02:52Nepsal jsem jí.
01:02:54Věrný jsem jí byl také jen duševně.
01:02:56To je dost, ne?
01:02:58Ale když jsem se vracel, myslel jsem jenom na ni.
01:03:06ZPĚV
01:03:34Pojď do mé gondoly, miláčku, tebe jen mám.
01:03:44Čas dlouhý tady bloudím,
01:03:48toužím, jsem tak sám.
01:03:54Sám i s tebou jsem tak daleko od lidí sám.
01:04:03Jedu v dál, kde čeká
01:04:06líbezná tam zem.
01:04:13Pod kouzlem svým
01:04:15světle měsíčním
01:04:21tam se tvář usmívá,
01:04:27tam my půjdem, moje milá.
01:04:35Tam chtěl bych ji vzíti,
01:04:39toužebně chci se tě ptát.
01:04:42Píseň lásky já ti zazpívám rád.
01:05:25Dovoluji si upozornit,
01:05:27že teď uvidíte vrcholné číslo našeho programu.
01:05:31Tančí slavná Saffi.
01:05:34Óóóóóó.
01:05:44HUDBA
01:07:08Zajímavé místo.
01:07:10Kdybych byl v literárním klubu, tak bych položil otázku,
01:07:14kde se objevila postava tohoto jména.
01:07:18Máte za to, že jenom v literatuře?
01:07:20Já si myslím, že je to možné i v životě.
01:07:23Samozřejmě, ale tohle je literární postava,
01:07:26která se určitou transkripcí dostala do Straussových operet.
01:07:30Ano, měl bych tu čest.
01:07:32Saffi byla jakýmsi předobrazem mé ženy.
01:07:43Konečně také došlo na vás, příteli.
01:07:46Hodně jsem o vás slyšel. Jste skoro slavný jako já.
01:07:49Určitě. Uklidněte se.
01:07:51Cikánský baron a Netopýr
01:07:53jsou totiž 2 nejvíc ceněné operety Johanna Strausse.
01:07:57Pánové, tady nejsme na žádném kritickém ani teoretickém klání.
01:08:01Našim kolbištěm je spíše citová oblast.
01:08:06-Barone, máte slovo.
-Bez toho titulu, prosím.
01:08:09Toto je pouze titul ne šlechtický predikát.
01:08:14Prosím, začněte.
01:08:17Původně jsem se jmenoval Gaspar Barikay.
01:08:22Můj rod pocházel z Temešváru.
01:08:25Vídeňský libretista ze mě udělal romantického snílka,
01:08:28který přijde velice snadno nejen k ženě,
01:08:31ale dokonce i k pokladu.
01:08:34Málo platné.
01:08:35Opereta byla vždy významnou a velikou událostí.
01:08:38-Pokračujte!
-Povídejte!
01:08:40Snad bude nejlepší, abych začal od začátku.
01:08:48ZPĚV
01:08:49Mé vyhnanství za těch pár let jsem procestoval celý svět,
01:08:53a protože mám život rád, musel jsem se s ním často prát.
01:08:57Když už nic to nebylo, mě nadšení vždy živilo,
01:09:00že zapomněl jsem na své strasti
01:09:03a těšil jsem se z těchto vlastí.
01:09:06Abych vám to řekl krátce, nebál jsem se žádné práce,
01:09:10nic jsem nedbal na svůj rod, byl jsem i čističem bot.
01:09:14Tak se vracím zpátky k vám, co je život, já už znám
01:09:23Já vím, proč mám život rád,
01:09:26žít chci, já chci se smát,
01:09:30lásku k lidem kdo má, dny smutné nepozná.
01:09:54POTLESK
01:09:56To je zvláštní.
01:09:57Můj příběh také začal návratem z cest.
01:09:59Dovedu si představit, jak jste byl asi rád,
01:10:02když jste se konečně vrátil domů.
01:10:04Ano, máte pravdu. Byl jsem rád.
01:10:06I kdy na mě čekal jen starý hrad, který se pomalu rozpadal.
01:10:10Nedaleko hradu byl statek, který kdysi patřil mému otci.
01:10:15Tak přece něco.
01:10:18Když dovolíte, pánové, to je přece moje zboží.
01:10:24Když bloudil po cizině,
01:10:26já jsem všechno skoupil a zvelebil.
01:10:29Pánové, chcete vědět, kde je klíč k mému bohatství?
01:10:33Já vám to prozradím. V živočišné výrobě.
01:10:37To byste nevěřil, kolik to člověku vynese peněz.
01:10:41Pánové, moje specialita,
01:10:44moje chlouba a moje láská jsou přece?
01:10:51Moji vepři.
01:10:55ZPĚV
01:10:56Jak vykrmí se sele, to známo, dá se skvěle,
01:10:58u mě je stručně, krátce jen samá dobrá práce.
01:11:015 000 tisíc mám tu kousků prasátek jako brousků,
01:11:04a kdybys prošel celý kraj, u mě je vepřů ráj.
01:11:08Já jsem tu, znám v šířkách i v dál,
01:11:12já jsem ten mocný vepřů král.
01:11:24Ale, moji páni, to není zaměstnání,
01:11:27už od útlého mládí mě vepři měli rádi,
01:11:32psát knihu nebo básně.
01:11:35Abecedu neumím,
01:11:37však s prasaty si krásně i přesto rozumím.
01:11:44Já na všechno mám jen jeden lék
01:11:47jen štětiny a sádlo, špek.
01:11:49Já na všechno mám jen jeden lék
01:11:52jen štětiny a sádlo, špek,
01:11:54jen štětiny a sádlo, špek.
01:12:03Mohu vám něco říct?
01:12:05Vy jste stejně romantik, snílek a idealista.
01:12:08Kdybyste jen trošku chodil po zemi,
01:12:11tak byste se snažil stát zetěm tohoto moudrého muže.
01:12:14To bych prosil. Já mám překrásnou dceru.
01:12:18Pánové, takovou hned tak neuvidíte.
01:12:20Mezi námi.
01:12:22Já jsem s tou svatbou tak trochu počítal.
01:12:25On měl starý hrad a já peníze.
01:12:28Nic ve zlém, ale víte přece sám,
01:12:31že jsem nesplňoval základní podmínku vaší dcery.
01:12:35Chtěla přece šlechtice. Tím jsem já nikdy nebyl.
01:12:38Milovala přece jiného,
01:12:41za kterého se šťastně provdala nebo se mýlím?
01:12:44Vzala si zrovna takového, jako jste vy.
01:12:47Romantika a navíc ještě blond.
01:12:51Vůbec nerozuměl živočišné výrobě.
01:12:54Tak jsem děvče vydědil.
01:12:57Pokud vím, váš zeť měl sám tolik,
01:12:59že si mohl dovolit nejchudší nevěstu na světě.
01:13:03Budiž mu to přáno. Já mám svoje prasátka.
01:13:06-A copak máte vy?
-Já?
01:13:11Já mám svou Žofku.
01:13:14Ten den, kdy jsem ji potkal, byl nejšťastnější v mém životě.
01:13:20Vzali jsme se.
01:13:32OPERETNÍ ZPĚV
01:15:13Na zdraví nejšťastnějšího člověka Straussových operet.
01:15:17Na zdraví!
01:15:19Mýlíte se, pánové.
01:15:21V ten čas nebylo zdaleka všem dnům konec.
01:15:24Měl krásnou ženu, měl poklad.
01:15:26Co si člověk může víc přát?
01:15:31Když je člověk rozumný, tak je určitě spokojen.
01:15:34Ale tento pán se mi svěřil,
01:15:36že nějaký libretista z něj udělal romantika.
01:15:40Pánové, to je neštěstí, před kterým nás chraň sám satanáš.
01:15:45To potom ještě přišla válka.
01:15:47Tak to je mi jasné.
01:15:49To jste prodával sádlo a špek načerno
01:15:51a dál jste bohatl.
01:15:53Gabrieli, to sem netahejte.
01:15:55Jenom ho nechte, on má pravdu.
01:15:57Pánové, potom jsem bojoval a on také.
01:15:59V boji jsem se dostal až do Španěl a on také.
01:16:03Já jsem si v boji něco nahospodařil,
01:16:06ale on věnoval všechno zbylé zlato
01:16:09na vojenské účely.
01:16:11Pánové, řekněte mi,
01:16:12udělá tohle trochu rozumně hospodařící člověk?
01:16:16Když jsme se vrátili,
01:16:17tak jsem koupil vše, co mu zůstalo.
01:16:20Teď něco řekněte, pánové.
01:16:22Někdo bojuje pro čest, jiný pro peníze.
01:16:24Každý pro to, co mu chybí.
01:16:26Samozřejmě v operetě se o tom nic nepraví,
01:16:29ale život takový je.
01:16:31Jak se komu líbí, pánové. On měl čest a já peníze.
01:16:35Za ty peníze jsem si koupil ten jeho starý hrad.
01:16:37Teď mě pomlouvají, že tam chodím strašit.
01:16:41Takže vám nezůstalo nic?
01:16:43Ale ano. Zůstala mi Žofka.
01:16:48Rodinné album a cikáni.
01:16:53ZPĚV
01:16:55Baron jsem zván, baron a pán.
01:16:57Váš pán,
01:17:02váš pán.
01:17:06Na trůn krále vídeňské operety dorazil Johann Strauss.
01:17:10Připijme jeho nádherným melodiím,
01:17:12ale hlavně připijte vy, pánové, na ty, které stvořil.
01:17:16Připijme kráse života,
01:17:18lásce a rytmu ve tříčtvrtečním taktu,
01:17:22neboť toto je království, které je věčné.
01:17:31ZPĚV
01:17:32Vím, proč mám život rád, žít chci, já chci se smát,
01:17:40lásku k lidem kdo má, dny smutné nepozná.
01:17:47Vím, proč mám život rád, žít chci, já chci se smát,
01:17:54lásku k lidem kdo má, dny smutné nepozná.
01:18:18Jak jsem to říkal na začátku?
01:18:20Máme za sebou předvánoční shon i silvestrovské veselí.
01:18:24Už jsme rekapitulovali.
01:18:26Teď začínáme plánovat a těšíme se dárkem,
01:18:31který jsme našli pod stromečkem.
01:18:35Já jsem tam našel tohoto pána,
01:18:38který se mi v tuto chvíli náramně hodí.
01:18:41Zatímco vám řeknu, mějte se hezky, přátelé,
01:18:45a zase brzy na shledanou, on se za mě hezky ukloní.
01:18:59Skryté titulky: Leona Kminiaková, Česká televize, 2012
