Zábavná a poučná soutěžní hra o české historii. Dnes z Pivovarského muzea v Plzni (1995). Uvádí Marek Eben. Dále účinkují: K. Doležalová, V. Zavřel, L. Gerendáš, B. Slováček, J. Knot a další. Režie A. Vomáčka

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

V soutěžním cyklu budeme postupně navštěvovat hradní, zámecká i další historická sídla v jednotlivých koutech naší země. O jejich bohaté minulosti se dozvíme nejen díky otázkám připraveným pro soutěžící, ale také prostřednictvím historických epizod v podání předních herců. Dnes navštívíme Pivovarské muzeum, které sídlí ve starobylém plzeňském právovárečném domě z 15. století. Jeho prostory nás budou kromě moderátora Marka Ebena provázet i herci Vlastimil Zavřel, Ladislav Gerendáš či Břetislav Slováček. Díky nim se setkáme například s vrchním sládkem a bodrým hostinským Salzmannem, jenž nás nechá nahlédnout do historické sladovny.

Plzeňský pivovar, foto: Dfred, wikimedia.org V úvodu soutěžní exkurze Pivovarským muzeem v Plzni jsme byli svědky názorné ukázky, jak to na dvoře hostince vypadalo koncem 19. století. Všudypřítomný ruch, pečená kuřata a samozřejmě spousta piva.

Kdy se v Plzni začalo vařit pivo?

Katedrála sv. Bartoloměje, foto: Adam Hauner, wikimedia.org O přibližně 300 let zpátky do historie se soutěžící přenesli s měšťanskými pány Ignácem Pytlíkem (Břetislav Slováček) a Tobiášem (Ladislav Gerendáš), kteří se zmínili o pobytu císaře Rudolfa ve městě a dalších milnících plzeňských dějin. Sám Ignác Pytlík sepsal kroniku města.

Jakou významnou událostí se může Plzeň, v tuzemském měřítku, chlubit?

Plzeňský pivovar, foto: adrigu, wikimedia.org Nechyběla ani prohlídka sladovny, kterou aktéry pořadu provedl hostinský Salzmann. Předvedl jim a popsal jednotlivé postupy při výrobě zlatavého chmelového moku. Soutěžící měli za úkol seřadit míry, od nejmenší po tu největší, od žejdlíku přes holbu, máz až po vědro.

Nedílnou součástí pivovarnického řemesla bylo i ochutnávání piva. Jen málokdo by nechtěl být zkoušečem piva. Víte, jak se jim v minulosti říkalo?

Hostinského vystřídal účetní Bierhanzl, který hovořil o mzdách bednářů, sladmistrů a trestech za nepoctivost. Nevynechal ani stručnou charakteristiku cechu.

Plzni bylo po nějakou dobu přiřknuto také takzvané mílové právo. Jakou výhodu díky tomu měli místní obyvatelé?

Vynálezce obloukové lampy, foto: Ignác Šechtl, wikimedia.org Největší rozmach zažilo město na soutoku Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy zhruba v polovině 19. století. Roku 1832 v Plzni vzniklo první kamenné divadlo, o sedmadvacet let později se v ulicích města dočkal uplatnění vynález obloukové lampy, a to pro účely pouličního osvětlení. Kdo byl strůjcem zmíněného vynálezu, tedy obloukové lampy?

Stopáž39 minut
Rok výroby 1995
 ST 4:3
ŽánrZábava