Srpnová rapsodie (Hači gacu no šigeki)

Na příběhu staré ženy, která přežila atomový útok na Nagasaki, se Kurosawa vrací k věčnému japonskému tématu. Pomalu rozkrývané vzpomínky staré ženy na několik minut v srpnu roku 1945, které navždy poznamenaly celý její život, kladou ve společnosti jejích mladičkých vnoučat sugestivním způsobem otázku, je-li člověk schopen se poučit alespoň z těch nejstrašnějších zločinů, které kdy spáchal...

Role babiččina amerického synovce, kterou ve filmu přijal Richard Gere, tu samozřejmě do jisté míry reprezentuje novou generaci tehdejších "nepřátel", která, osvobozena od konsekvencí doby, je schopna nahlédnout hrůznost tehdejšího aktu. Kurosawův pohled však nahlíží přes hranice vojenských linií. Jeho film je zamyšlením nad základními principy, které lidstvu umožnují přežít - nad respektem člověka k člověku a odpovědnosti za své činy.