Zrzavá veverka
Další pozoruhodnou filmařskou osobností, s níž se můžete setkat prostřednictvím filmového klubu České televize, je španělský režisér Julio Medem. Už dnes lze bez nadsázky říci, že vedle Carlose Saury a Pedra Almodóvara je Medem nejvýraznější autorskou osobností španělského filmu mladé generace. Ačkoliv zatím natočil jednačtyřicetiletý režisér pouze čtyři celovečerní filmy, všechny, počínaje již jeho debutem Krávy /1992/, jsou doslova filmovou lahůdkou. Původem Bask a vzděláním lékař vnesl do filmového vyprávění nespoutanou fantazii a smysl pro skrytou magii v na pohled skutečných dějích. Jeho příběhy se odehrávají v tomto pozemském světě, za reálnými situacemi je však zřetelná přítomnost nějakého tajemství či magických sil. Emocionální působivosti svých filmů dociluje Julio Medem velmi nenápadně. Nepotřebuje výrazné vizuální ani zvukové efekty. Záběry a situace pouze vyjadřují víc než zobrazují. Nic, co Medem ve svém filmu použije, není náhodné. Každá situace, každý sled záběrů je jen zrcadlovým odrazem vnitřní logiky příběhu, jehož smysl však zůstává až do konce skryt v tajemném polostínu.
Filmy Julia Medema nejsou zajímavým artiklem pro filmovou distribuci, zaplavenou americkou produkcí, filmovým labužníkům na celém světě jsou však dobře známé. A rozhodně nejen proto, že figurovaly v mnoha kandidátských listinách na prestižní mezinárodní ceny. Česká televize uvedla v minulém roce jeho debut Krávy z roku 1992 /ceny za nejlepší debut doma i v Kanadě, Hlavní cena na MFF v Tokyu 1992/ a nyní vám nabízí kolekci jeho následujících tří snímků - Zrzavá veverka /1993, v ČT uvedena v roce 1997/, Země /v roce 1996 soutěžní snímek na MFF v Cannes, v současné době lze tento film vidět v Čechách i na plátně v síti kin Asociace českých filmových klubů/ a jeho dosud poslední film Milenci ze Severního pólu /1998, uvedený v soutěži na MFF v Benátkách a na MFF v Brusselu/.
Zrzavá veverka
Letní noc v San Sebastianu. Jotu opustila dívka a on sbírá odvahu skočit z mostu. V poslední chvíli ho předejde motocyklista, který se kolem něho přežene a zřítí se dolů, kousek od místa, kam měl původně dopadnout on. Jota zapomene, co chtěl udělat, a běží zraněnému na pomoc. Pod motoristickou přilbou se na něj omámeně otvírají krásné dívčí oči. Dívka ztratí při nehodě paměť a okouzlený Jota se prohlásí za jejího přítele. Přesvědčit ji samotnou není tak těžké, v nemocnici by se ale všechno brzy prozradilo, a tak Jota dívku přesvědčí, aby s ním utekla... Tajemný, až mystický začátek příběhu pokračuje jako podivný sen, v kterém se potkávají minulost s přítomností, realita je postavena na roveň snu a představám, stírají se zákonité hranice materiálního světa. Druhý film režiséra Julia Medema, který po jeho debutu Krávy z roku 1992 definitivně potvrdil režisérovu okouzlující schopnost vytvořit ve svém filmu jedinečný, v každém okamžiku záhadně tajemný svět, který udržuje diváky v napětí až do konce.