Maska rudé smrti

Americký režisér a producent Roger Corman patří mezi legendární tvůrce hororového žánru. Během své dlouhé kariéry proslul schopností natočit osobitý hororový či fantaskní snímek za minimální náklady v rekordně krátkém čase. Začátkem 60. let Corman natočil význačný cyklus sedmi volně navazujících snímků inspirovaných povídkami Edgara Allana Poea. První filmovou adaptací tohoto literárního klasika se stal v roce 1960 snímek Zánik domu Usherů, který pro Cormana představoval první zkušenost s barevným širokoúhlým formátem a začátek dlouholeté spolupráce s charismatickým hercem Vincentem Pricem. Krátce na to následovaly snímky Jáma a kyvadlo (1961), Předčasný pohřeb (1962), Historky hrůzy (1962) a Havran (1963). Po přesunu produkce do Velké Británie v roce 1964 pak vznikla poslední dvě vrcholná díla Maska rudé smrti (1964) a Ligeina hrobka (1965). V Masce rudé smrti představuje Vincent Prince satanistického prince Prospera, krutého tyrana a nejbohatšího muže v kraji, který pustoší děsivá choroba zvaná rudá smrt. Zatímco vesničané umírají v děsivých bolestech, Prospero pořádá na svém hradě opulentní maškarní ples v domnění, že je zde před smrtící nákazou v bezpečí. Na maškarní ples se však dostaví tajemný host v rudé masce a začíná tanec smrti. Závěrečná taneční scéna představuje společně se satanskou mší nezapomenutelný vrchol Cormanova snímku, který vyniká nápaditou kamerou Nicolase Roega, jemuž se podařilo využitím dlouhých kamerových jízd a barevné symboliky vyjádřit barevnou koncepci literární předlohy.