Emancipovaná dívka z dobré rodiny řeší svůj první „velký případ“. Česká komedie (1937). Hrají: T. Grosslichtová, O. Nový, R. Šlemrová, T. Pištěk, B. Veverka a další. Scénář V. Wasserman. Kamera F. Pečenka. Režie M. Frič
00:00:01 ADVOKÁTKA VĚRA
00:02:27 -Náš lid bojuje za samostatnost ženy a za její práva.
00:02:32 V lidské společnosti, v povolání, v boji o existenci
00:02:36 nesmí být rozdílu mezi mužem a ženou.
00:02:39 Žena není na světě proto, aby zašívala muži prádlo,
00:02:43 přišívala knoflíky, látala ponožky,
00:02:47 pečovala o jeho žaludek a byla hromosvodem jeho nálad.
00:02:52 Ve 20. století se žena musí osvobodit nadobro.
00:02:57 Dnes zaujímají ženy významné postavení v životě veřejném.
00:03:03 Zastávají funkce, které kdysi byly svěřovány jen mužům,
00:03:08 a zastávají je dobře.
00:03:14 Vítězí ve sportu a o pokrok mají stejné zásluhy jako muži.
00:03:22 Žena inteligentní musí zůstat svobodná, být samostatná.
00:03:28 A když už se provdá jako já, musí si umět dupnout.
00:03:33 Chci mít totéž právo, jako má můj muž.
00:03:36 -Jedno kuřátko. Třeba tohle. To má Věruška ráda.
00:03:42 A jedno zelíčko. To má taky Věruška ráda.
00:03:47 -Podívejte se na tvar jeho hlavy.
00:03:50 Tato hlava je s to postavit znovu na nohy Lombrosovu teorii.
00:03:54 A podívejte se na jeho tvář. Je to němá tvář, a přece mluví.
00:03:58 Jsem idiot.
00:04:00 Páni porotci, nežádám vás obvyklými frázemi,
00:04:03 abyste ho soudili mírně, ale ptám se vás:
00:04:07 Nevidíte snad největší polehčující okolnost na tváři obžalovaného?
00:04:11 Vždyť je to tvář zatíženého člověka a k tomu ještě pijana,
00:04:15 jehož mozek je věčně zahalen parami alkoholovými,
00:04:18 který, když čin spáchal, jistě nevěděl, co činí.
00:04:24 -Tak a už dost, slečno doktore.
00:04:27 Abyste věděla, já jsem výlučný abstinent a starej dobrák.
00:04:31 Ale vy umíte mluvit tak přesvědčivě,
00:04:35 že bych tomu úplně věřil, co o mně povídáte.
00:04:39 No jo, jako posledně tady před tím senátem.
00:04:42 To jste ze mě udělala takovou oběť špatný společnosti,
00:04:46 že jsem se úplně bál jít mezi slušný lidi.
00:04:50 -Pak vám to všechno vynahradím,
00:04:52 až budu samostatná a budu mít advokátní kancelář.
00:04:54 -Teď, prosím, slečno, nadepište kurziva.
00:04:57 Je to pro rubriku Poradna tety Růženy.
00:05:00 Značka Fialinka.
00:05:06 Nečekejte, až si pro vás, skromnou čtyřicetiletou dívku,
00:05:11 přijde nějaký muž.
00:05:14 Přehlížejí-li vás muži, ukažte jim, že o ně nestojíte.
00:05:21 -Maminka si přeje, abych měla samostatnou advokátní kancelář,
00:05:23 tak ji mít budu, i kdyby se tatínek postavil na hlavu.
00:05:27 A vy, Oktábče, vy budete u mě.
00:05:34 -Co to znamená? Proč jste v livreji?
00:05:36 -Pan Donát nařídil. Přijdou hosté.
-Hosté?
00:05:42 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:05:53 -Prosím, začni už láteřit. Nebo já raději začnu sám.
00:05:58 Mně se nic neřekne. Tady se prostře, pozvou se hosti.
00:06:04 -Ano, mně se nic neřekne.
00:06:06 Tady se prostře, pozvou se hosti a já nic nevím.
00:06:10 -Samozřejmě, ty nic nevíš.
00:06:12 Ty ani nevíš, že Věruška má dnes narozeniny, co?
00:06:14 Pochopitelně.
00:06:16 Ty se o podobné záležitosti vůbec nestaráš.
00:06:19 Ty jsi doma jenom jako host.
00:06:21 Já jsem sám musel uspořádat malou rodinnou slavnost,
00:06:23 ale tobě jsem to neřekl, protože bys to byla překazila.
00:06:26 Uvidíš, jak bude Věruška nadšená.
00:06:28 -Dobrý den.
00:06:30 Tak prvního mám po advokátní praxi. Konec kancelářské dřiny pro jiné.
00:06:35 -Konečně bude mít tatínek něco ze své dospělé dcery.
00:06:38 Mám už pro tebe program.
00:06:40 -Směli bychom vědět ten tvůj program?
00:06:43 -Tak ven s tím, tati!
-Nejdříve bude trochu doma.
00:06:47 A potom bychom mohli jet třeba do hor.
00:06:49 Mezitím nějaké divadlo.
00:06:51 -Dál, dál. Vím, kam s tím míříš.
-Trochu tancování s mladými muži.
00:06:55 -Dál, dál.
00:06:57 -Je přece hezká, mladá, vzdělaná. Musíme se starat o její štěstí.
00:07:01 A šťastna může být jedině v manželství.
00:07:04 -Ale já se nechci vdávat! Chci si otevřít advokátní kancelář.
00:07:08 Budu první samostatnou advokátkou.
00:07:11 -Prosím tě! A koho budeš obhajovat?
00:07:14 -Vdovy a sirotky.
-To je báječný úkol.
00:07:17 -Ale to je práce pro muže.
00:07:19 K advokátce nemají klienti nikdy důvěru.
00:07:21 -Věra ti dokáže, že se klienti k ní jen pohrnou.
00:07:24 -A že má advokátní kancelář bude vzkvétat.
00:07:26 -Jestli ji vůbec otevřeš.
-Otevře ji.
00:07:28 -A budu advokátkou!
-A já chci být dědečkem!
00:07:39 Věruško, pojď sem.
00:07:49 Já doufám, Věruško, že si to při dnešním večírku rozmyslíš.
00:07:52 Pozval jsem několik roztomilých mladých mužů z výborných rodin.
00:07:56 Tady máš například Jan Vrzal, nadaný malíř.
00:08:01 Sice diletant, ale dědic továrny na umělé tuky.
00:08:04 Velký ctitel a znatel ženské krásy.
00:08:08 Karel Benda, básník, ale jinak bohatý člověk.
00:08:12 Pan Riant, to je bankéř.
00:08:18 Pan Cifra, báječný sportovec.
00:08:27 -Je mi velkým potěšením.
-Mně rovněž.
00:08:53 -Slyšel jsem, že se zajímáte o hokej, slečno.
00:08:57 -Hokej? Ano. Ale nikdy jsem to neviděla.
00:09:01 Jsem strašně zimomřivá.
00:09:04 -To já jsem zase otužilý.
00:09:07 Pro mě je radost spát v mraze při otevřeném okně
00:09:11 a po lyžařské túře se masírovat sněhem.
00:09:26 Pardon.
00:09:38 -Prosím tě, co to děláš?
00:09:40 Tak bav se trochu, vždyť jsou to tak příjemní lidé.
00:09:43 -Vždyť to vidíš, tatínku. Patrně nemám sex appeal.
00:09:46 -Tak to nejsi po mně.
00:09:59 -Mohu vás ujistit, milostivá paní,
00:10:01 že moje obchody na burze jsou velmi důmyslně prováděny.
00:10:04 Mé akcie nikdy neklesají.
00:10:06 -Jenom stoupají?
-Ano, správně.
00:10:09 -Kdybyste někdy potřeboval dobrého právního zástupce,
00:10:11 obraťte se na mou dceru,
00:10:13 která si co nejdříve otevře advokátní kancelář.
00:10:16 -Ano? Děkuji. Prosím.
00:10:23 -Pardon.
-Prosím.
00:10:25 -Vůně růží, mořský příboj, plachetka stříbrná.
00:10:30 Vonný dech tropů přinášející fatu morganu
00:10:35 se sladkou vidinou vás.
00:10:41 Napsal jsem tolik veršů,
00:10:43 že bych je mohl recitovat po celou noc.
00:10:45 Od stvoření luny stříbrné až do kuropění.
00:10:54 Promiňte, hořím.
00:11:00 -Prosím tě, co to děláš s těma mládencema?
00:11:03 -Nic, já nevím, co jim je.
00:11:22 -Tady je dnes nějak moc zatopeno.
00:11:43 -Zahraji vám vlastní skladbu. Půlnoční serenáda.
00:11:50 Pánové, prosím.
00:13:12 -Věruško, chci s tebou mluvit.
00:13:15 -Ano, hned, tati. Ale ty budeš přísný.
00:13:18 -Ano, budu přísný.
00:13:21 -Tak když budeš přísný, tak já budu spát ve vaně.
00:13:24 -Tak já nebudu přísný.
-Vážně už nebudeš přísný?
00:13:28 -Ale ne.
-Tak dobře.
00:13:43 -Podívej se na mě, jak jsem ustaraný.
00:13:45 -A já ne?
00:13:47 Podívej se, jaké mám vrásky, protože jsi neústupný.
00:13:50 -Ty jsi neústupná.
00:13:52 Máš tvrdou hlavu jako maminka a nechceš povolit.
00:13:55 Tak dobře, tak tedy povolím já.
00:13:59 -Tati! Tatínku!
00:14:03 -No prosím. Můžeš si zařídit advokátní kancelář.
00:14:08 -Ty jsi báječný táta!
00:14:10 -Ale tak počkej! Neumačkej mě! Nech mě domluvit.
00:14:16 -Tatínku!
00:14:18 -Chci ti dokonce pomoci.
00:14:21 Najmu ti byt a kancelář, abys měla kde přijímat klienty.
00:14:25 Budu ti platit měsíční příspěvek na živobytí.
00:14:28 Můžeš si vzít naše malé auto,
00:14:30 aby ses měla čím reprezentovat u soudu.
00:14:32 Ale!
-Ale?
00:14:34 -To všechno budu platit pouze po dobu jednoho roku.
00:14:37 Jestliže v té době nezískáš dostatečnou klientelu,
00:14:40 aby tě to uživilo, vrátíš se bez odmluvy domů.
00:14:42 Platí?
-Platí.
00:14:45 -A Marii si můžeš vzít s sebou.
00:14:47 Ta ti bude vařit a obstarávat domácnost.
00:14:50 -A budeš mi platit i solicitátora? Víš, Oktábce od nás z kanceláře.
00:14:53 -Všecko ti udělám, jenom nezapomeň na to, co jsi slíbila.
00:14:56 Pa, dobrou noc.
-Dobrou noc.
00:15:03 Marie! Mařenko!
-Co se stalo?
00:15:07 -Vyhrála jsem! Budu se stěhovat.
00:15:47 (ZVONEK)
00:15:58 -Dobré jitro.
-Jsou tam klienti?
00:16:00 -Klienti? Kde by se vzali?
00:16:02 Vždyť jsme se sem teprve před týdnem nastěhovaly.
00:16:04 -Tak rychle připrav snídani a do práce!
00:16:07 -Prosím.
00:16:25 -Dobré jitro.
-Dobré jitro.
00:16:27 -Všecko v pořádku?
00:16:29 -Ano. Já myslím, že těch papírů na ty palmární účty bude dost.
00:16:32 -Hm.
00:16:42 To je dnešní pošta?
-Ano.
00:16:45 Samý účty.
-Hm. Tak ty donesete tatíčkovi.
00:16:52 -Zase jedna žena, která jde svou cestou.
00:16:55 -Báječné.
00:16:57 Moje dcera je dnes už vyhledávána klienty a myslím,
00:16:59 že si advokátní praxí vydělá slušné peníze.
00:17:08 (ZVONEK)
00:17:18 -Račte si přát?
00:17:20 -Mohu mluvit s doktor Donátovou?
-Prosím. Pardon.
00:17:25 Je tu nějaký pán. Asi klient.
-Moment!
00:17:35 Ať vstoupí.
00:17:37 -Račte, prosím.
-Děkuji.
00:17:55 -Promiňte, jsem tak zabraná do práce.
00:17:58 Račte se posadit.
-Děkuji.
00:18:15 -Je libo?
-Děkuji, já nepiji.
00:18:17 -Jen si vezměte. To nemůže nikdy škodit.
00:18:20 -Ne, děkuji.
-To dodá odvahy.
00:18:23 -Děkuji.
00:18:30 -Malý okamžik, hned to bude.
00:18:33 -Račte mít hodně práce?
-Šíleně.
00:18:37 -Nemůžete to zřejmě stačit.
-Pracuji ve dne v noci.
00:18:46 (ZVONÍ TELEFON)
00:18:52 -Haló? Tady kuchyně.
00:18:55 -Ten případ Weinl kontra Pichl nutno srovnat.
00:18:57 Palmáre bude asi šest tisíc.
00:19:00 Nezapomeňte, zítra máme devět stání.
-Ale...
00:19:10 -Ale pro váš případ si ještě čas najdu.
00:19:14 Prosím.
00:19:16 -Můj případ je jednoduchý.
00:19:18 Jsem advokátní solicitátor s desetiletou praxí.
00:19:21 Snažil bych se všemožně, abych si získal vaši důvěru,
00:19:25 kdybyste mi dala místo ve své kanceláři.
00:19:28 -Promiňte, ale právě jsem přijala pomocnou sílu.
00:19:35 Snad později.
00:19:37 -Rád a ochotně platím. Plním to, co jsem slíbil.
00:19:40 Ale jenom po dobu, kterou jsem Věře určil.
00:19:42 -Prosím.
00:19:44 -Až ta doba uplyne, bude po ochotě, rozumíte?
00:19:47 -Ano.
00:19:49 -Je libo doutníček?
-Děkuji.
00:19:52 To já si nechám na neděli, až pojedu na ryby.
00:19:55 -To já vám věřím. Člověk si rád v klidu pochutná, co?
00:19:59 -Ne, to já kvůli komárům, aby tak neobtěžovali.
00:20:02 -Na to by vám snad stačila fajfka, ne?
00:20:04 -Děkuji.
00:20:10 (SÍPAVÝM HLASEM)-Má úcta.
-Moje úcta.
00:20:12 -Je pan doktor doma?
-Paní doktor. Paní doktor je doma.
00:20:15 -To je mi jedno, hlavně doktora.
00:20:18 -Račte prosím dál. Paní doktor přijde hned.
00:20:20 -Děkuju.
00:20:38 Slyšíte to pískání v trubicích?
00:20:41 A to mě nemocenská nechce uznat.
00:20:44 -Pane, to je snad omyl.
-Ne, to je nachlazený, prosím.
00:20:49 V noci mě to probouzí.
00:20:52 Můj spolubydlící si stěžuje, tak jsem se rozhodl jít k lékaři.
00:20:56 -Tady mi nepískejte, pane. Lékař je o patro výše.
00:21:02 -To je omyl. Promiňte. To jsem nevěděl.
00:21:07 To je trapný omyl. Promiňte mi.
00:21:14 Promiňte. Tak říkáte o patro výš?
00:21:18 To se ještě napískám. To vám děkuju.
00:21:28 -Prosím.
00:21:33 -Marie!
-Prosím.
00:21:35 -Když někdo přijde, zeptej se radši dvakrát,
00:21:37 jestli hledá opravdu právníka.
-Prosím.
00:21:44 (ZVONEK)
00:21:49 -Moje úcta.
-Má úcta.
00:21:52 -Račte si přát?
-Hledám doktora.
00:21:54 -Jakého doktora?
00:21:56 -Když chci podat žalobu, tak to asi bude právník.
00:21:58 -Račte moment posečkat.
00:22:01 Klient! Je to záležitost čistě právní.
00:22:03 -Ať vejde!
00:22:08 -Má poklona.
-Dobrý den.
00:22:16 Co to děláte, pane?
00:22:18 -Svlékám se, abyste mi mohla prohlédnout modřiny a oděrky.
00:22:22 -Ven!
-Pardon.
00:22:24 -Řekla jsem ven!
-Ale račte prominout.
00:22:27 -Ihned ven!
00:22:29 Ven!
00:22:35 -Koho račte hledat?
00:22:37 -Hledal jsem advokáta, abych mu ukázal, jak mě zřídila žena.
00:22:40 -Ale prosím, tak račte dál, tady je advokátní kancelář.
00:22:43 -To není advokátní kancelář. To je blázinec, pane.
00:22:50 -Určitě hledal advokáta.
-Ovšem že hledal advokáta.
00:22:54 -Náš první klient a já ho vyhodila.
00:22:57 -No jo!
00:23:03 Haló! Pojďte sem!
00:23:11 Toho už nedohoníme.
00:23:20 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:23:22 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:23:27 -Haló! Dobrý den.
-Ruku líbám.
00:23:30 -Tak co nového u Věrušky, pane solicitátore?
00:23:33 -Bohužel nic nového, milostivá paní.
00:23:36 Ačkoliv již plných deset měsíců trvá advokátní kancelář, tak...
00:23:40 -Žádní klienti? Nic?
00:23:43 -Já už se na to nemůžu dívat, milostivá paní.
00:23:45 Vždyť já tam vlastně jsem úplně zbytečný.
00:23:49 Kdyby milostivá paní byla tak hodná a ráčila říci slečně dceři,
00:23:53 aby mi dala výpověď.
00:23:56 -Ona vám má dát výpověď?
-Ano, ona.
00:23:59 Já už jsem jí totiž dal tolikrát výpověď, milostivá paní,
00:24:01 že si to neumíte představit, vždycky mě odmítla.
00:24:03 Že prej práce bude, klienti že přijít musí.
00:24:07 -Ano, klienti přijít musí. Protože nejdou sami,
00:24:10 musíte je sehnat, řeknu vám jak.
00:24:13 -Já ti přečtu, co mi konzul Raboch píše.
00:24:18 Milý příteli, to víš, že jsem dvacet let strávil v cizině.
00:24:22 Konečně jsem definitivně přeložen do Prahy.
00:24:24 Rád bych uložil své vědomosti a kapitál do nějakého podniku,
00:24:27 v němž by také můj syn našel zaměstnání.
00:24:30 -Prosím tě, proč mě má tohle zajímat?
00:24:33 -Píše přece o svém synovi.
-Vždyť já ho vůbec neznám.
00:24:36 -Ale právě proto jdu k tobě.
00:24:39 Podívej se, ty musíš toho mladého Rabocha poznat.
00:24:41 A jistě uznáš, že je to pro tebe ideální manžel.
00:24:44 -No dovol, tati! Všecko se mnou můžeš udělat.
00:24:47 Přirozeně až uplyne jistá lhůta, kterou jsi mi povolil.
00:24:50 Ale nikdy, pamatuj si nikdy, si nevezmu za muže člověka,
00:24:53 kterého vůbec neznám.
00:24:55 -Rozmysli si to dobře.
00:24:57 Čekám trpělivě doma na tvůj kající návrat.
00:25:01 A víc už neřeknu!
00:26:23 -Tak, a teď budeme mít klienty. Za chvilku jsou tady dva.
00:26:27 Pojďte se podívat!
00:26:31 Podívejte se!
00:26:46 (HLASITÝ SMÍCH)
00:26:58 -Ti si teďka řeknou pěkný věci. To bude žalobička.
00:27:19 Jděte si sednout! Rychle!
00:27:27 -Račte se, prosím, posadit. Hned vás ohlásím.
00:27:30 (ZVONEK)
00:27:32 -Moje úcta.
-Má úcta.
00:27:35 Vy už jste tady?
-A co má bejt?
00:27:37 -Počkejte, pane! Počkejte, já vás proženu, že vám budou perka malý.
00:27:40 -Dobře, já vám taky něco řeknu. Víte, že...
00:27:43 -Pane, já jsem si o vás vždycky myslel jen to nejlepší.
00:27:46 -A já jsem si myslel o vás to nejhorší.
00:27:49 -Tak to řekněte! Řekněte to, pane!
-Já to řeknu, ale až u soudu.
00:27:52 -A já to nemusím u soudu říkat. Já už jsem vám to řekl, pane.
00:27:55 -Ti se krásně rafají.
00:28:00 Já jim tam můžu dát to paraple.
00:28:03 Z toho může koukat krásně lehký ublížení na těle.
00:28:08 -Nebudu se tady s něčím takovým bavit.
00:28:10 Kdybych po vás skočil, tak strachy vypadnete z kalhot.
00:28:12 -Já vám ukážu mně vyhrožovat. Takových jsme viděli.
00:28:15 -Jen mě nedrážděte!
00:28:17 Nechte si ty vaše rozumy, vy housko jedna.
00:28:20 -Je to dobrý, to bude mazec.
00:28:22 Ty, pane, už neusmíří nikdo na světě.
00:28:24 -Co na mě křičíte, prosím vás?
00:28:26 Já ještě dnes ráno v posteli povídám svojí ženě:
00:28:28 Ten náš soused je takovej skromnej snaživej člověk.
00:28:31 -Koukejte, to mně neimponuje, co jste říkal, to mě nezajímá.
00:28:35 -Ženě povídám: Podívej se,
00:28:37 já bych nejradši ten obchod prodal a šel bych si odpočinout.
00:28:43 -Co jste říkal?
00:28:45 -Že bych to nejradši prodal a šel si odpočinout.
00:28:48 -Pane, vždyť to je moje největší touha spojit svoje s vaším.
00:28:52 -Vidíte, dal bych vám to za babku.
-Za co? -Za babku vám to dám.
00:28:55 -Tak to si plácneme.
-Tak si plácneme.
00:28:57 (PLÁCNUTÍ)
-Už ji dostal.
00:28:59 Spor vyvrcholil, já tam jdu.
00:29:06 -Kamaráde! Kolego!
00:29:08 Přece my dva se dohodneme.
-To víte, že my se dohodneme.
00:29:12 -Pojďte, pojďte!
00:29:14 -Vždyť já jsem rád, že to takhle dopadlo.
00:29:16 -Prosím, prosím, račte, račte. Kdepak takovej kamarád...
00:29:23 -Tak tomu se říká smůla.
-To je smůla.
00:29:27 (TELEFON)
00:29:32 -Haló! Doktor Věra Donátová.
00:29:35 Prosím?
00:29:37 Pan prezident?
00:29:39 -Jste advokátní komorou ustanovena obhájcem ex offo, ale to spěchá.
00:29:44 Přijeďte do mé kanceláře co nejrychleji.
00:29:47 Je to těžký případ.
-Prosím.
00:29:51 Máme vyhráno! Dostanu klienta.
00:29:55 Marie! Víte, kdo to byl?
-Ne.
00:29:57 -Sám pan prezident krajského trestního soudu.
00:29:59 Dává mi těžký případ. Rychle kabát, Marie!
00:30:01 Rychle, rychle!
00:30:13 (ZPÍVÁ)
00:30:15 Já jedu dopředu, jak nejlíp dovedu.
00:30:18 Já jedu tak jako pán.
00:30:22 Z radosti v hlouposti pletu si rychlosti,
00:30:27 když sednu si za volant.
00:30:33 Tady plyn přidám, stovkou se mihnu.
00:30:35 Tomuhle pánovi lehce se vyhnu.
00:30:37 Prokristapána! Tady je nový.
00:30:39 Z tohohle mohly být pěkné dvě vdovy.
00:30:42 Tady je strážník, uberu plynu. Mile se usměj a vlídně kynu.
00:30:48 Tuhle zatáčku si říznu.
00:30:52 Já hezky se nesu ke svému procesu.
00:30:56 Já jedu tak jako pán.
00:31:02 Já jedu dopředu, jak nejlíp dovedu.
00:31:04 Z radosti v hlouposti pletu si rychlosti,
00:31:07 protože krásnou náladu mám.
00:31:30 -Co to, prosím tě, provádíš?
-Vybírám záclony pro Věřin pokoj.
00:31:35 Musíme to krásně zařídit, když se vrátí domů.
00:31:37 -S tím nepočítej!
00:31:39 Právě mi telefonovala Marie, že Věra bude mít velký proces.
00:31:43 -On ji někdo žaluje?
00:31:45 -Ale ne. Bude obhajovat nějakého zločince.
00:31:47 -Toho zločince lituju.
-Buď bez starosti.
00:31:50 Teď má Věra klienta, ostatní se dostaví.
00:31:52 -Věřím, že se vám jako ženě podaří vynutit z něho přiznání.
00:31:56 Je neobyčejně zatvrzelý.
00:31:59 -Děkuju vám, pane prezidente, za důvěru.
00:32:02 -Víme o něm jen to, co jsme sami vyšetřili.
00:32:05 Že se jmenuje Petr Kučera
00:32:09 a že spal v přepychovém autu cizí značky.
00:32:12 Ale kde to auto ukradl a co se stalo s vlastníkem auta, nevíme.
00:32:17 A to právě už je vaší věcí, abyste si to vyšetřila,
00:32:21 poněvadž přiznání je pro něho polehčující okolnost.
00:32:25 Je tu totiž důvodné podezření,
00:32:29 že se stalo něco mnohem vážnějšího než krádež.
00:32:34 Tak, přeji vám úspěch. Na shledanou.
00:32:37 -Děkuji.
00:32:40 -Zatelefonuji do vězení, že jdete se svolením
00:32:44 pana vyšetřujícího soudce navštívit svého klienta.
00:32:48 A nezapomeňte jméno! Petr Kučera.
00:32:55 Haló!
00:33:00 -Tak prosím. Račte, slečno.
00:33:09 -Prosím vás, račte mít tady hodně pánů vězňů?
00:33:12 -Dost, teď je sezona. Tady je hezký mladý blonďák,
00:33:17 který zamordoval bosňáka kvůli šestnácti korunám.
00:33:21 Tady máme darebu, který škrtil dívky.
00:33:25 Každou středu, když se setmělo, jednu.
00:33:28 A tady, tady je vrah, který zabil svou tetu kvůli tomu,
00:33:33 že mu nechtěla koupit brusle.
00:33:36 Ale jinak nic zvláštního. No tak, už jsme tady.
00:33:41 -Proč se tak usmíváte?
00:33:43 -Já jsem zvědav, jestli z toho paličáka něco vytáhnete.
00:33:46 Oni totiž páni říkali, že prý by ženská mohla dobře
00:33:49 působit na jeho cit a že by z něho mohla vytáhnout doznání.
00:33:53 Prosím.
00:33:57 -Vy chcete jít pryč?
-Já tady počkám.
00:34:00 -To jste hodný.
00:34:44 -Co je, slečinko? Přišla jste mi dělat manikúru?
00:34:47 -Jsem advokátka doktor Věra Donátová.
00:34:53 -A co má bejt?
00:34:55 -Byla jsem soudem vyzvána, abych vás obhajovala.
00:34:58 -Vy mě? To nemyslíte vážně.
-Vážně.
00:35:06 Prosím vás, co je na tom k smíchu, že vás chci obhajovat?
00:35:08 -No právě to.
00:35:10 -Že byste byl galantní, to se o vás nedá říci, pane...
00:35:14 -Říkají mi Petr Tygr.
00:35:21 Já jsem se vážně tak správně dlouho nezařehtal.
00:35:26 Nemáte cigaretu?
-Ano.
00:35:35 -Dovolte.
00:35:37 Hm. Oheň!
-Prosím.
00:35:47 -Tak vy mě chcete obhajovat?
00:35:50 Ale já nechci obhájce, tím méně ženského obhájce.
00:35:54 -Ale já vás obhajovat budu. A možná že líp než mnohý advokát.
00:35:58 Ani netušíte, jakou mám výmluvnost.
00:36:01 Hladce vás dostanu na svobodu, ven z vězení.
00:36:03 Budu bojovat jako lvice na vašem osvobození.
00:36:06 -Zaprvé nechci na svobodu a zadruhé chci mít svatý pokoj.
00:36:09 Poklona.
00:36:12 -To má takový zločinec z pekla štěstí,
00:36:15 když dostane takové nadané a skvělé stvoření za obhájce,
00:36:18 jako je slečna dcera.
00:36:21 -Paní Donátová, vaše dcera je neobyčejně inteligentní.
00:36:24 -A co vlastně učinil ten zločinec?
00:36:27 -Abych byla upřímná, vlastně ani nevím.
00:36:30 Ale čím víc toho provedl, tím lépe, totiž pro mou dceru samozřejmě.
00:36:40 -Sakra, nebrečte mně tady. Brečím snad já?
00:36:43 -Ale já nepláču nad vámi, ale nad sebou.
00:36:47 Proč nechcete, abych vás před soudem hájila?
00:36:50 -Ženská. Teď to začne zase od Adama.
00:36:53 -Ale proč?
-Ale proč, ale proč, ale proč.
00:36:57 Protože chci mít pokoj. Chci nějaký čas zůstat tady.
00:37:02 Mám největší zájem na tom, aby se nepátralo po tom,
00:37:06 co se dělo, než mě našli spícího v autu.
00:37:10 -Ale měl byste se přiznat. To je polehčující okolnost.
00:37:14 -Tuhle! Ať čuchají.
00:37:17 Podívejte se, slečinko, nepleťte se do toho.
00:37:22 Jsou to divný věci.
00:37:29 -Já vám rozumím, ale kdybyste chtěl i vy mně rozumět.
00:37:33 Jde o moji existenci, o moji budoucnost.
00:37:37 Jste můj první klient. Ztratím-li vás, ztratím i naději.
00:37:41 -Jakou naději?
-Na samostatný život.
00:37:45 A tatínek mě provdá za člověka, kterého nemohu mít ráda.
00:37:50 -Tak já bych vám vlastně prokázal velkou službu,
00:37:53 kdybych se dal vámi obhajovat.
00:37:55 -Ohromnou službu.
00:38:01 -Víte, že mě to začíná bavit?
00:38:04 -Dáte se tedy ode mě obhajovat?
-Když vám to dělá tak dobře.
00:38:15 -Děkuji vám, děkuji vám srdečně. Jste můj zachránce.
00:38:21 Přinesu vám cigarety.
-A něco na holení.
00:38:30 (PROZPĚVUJE SI)
00:38:39 -Tak jak to vypadá?
-Rozebrala jsem ho důkladně.
00:38:43 Víte, že slzel?
-Ale!
00:38:45 -Vyhrkly mu slzy jako malému dítěti.
-Ale jděte! -Hm.
00:38:50 -To on tak plakal, až vás celou postříkal, viďte?
00:39:04 -Je to ubohý, zcela kajícný mladý muž.
00:39:08 Řeknu mu ještě jednou pár moudrých slov.
00:39:11 -Myslíte, že to něco pomůže?
-Když mu řeknu:
00:39:14 Jste mladý a zdravý, budete pracovat,
00:39:18 váš hříšek bude zapomenut, jen nesmíte zoufat.
00:39:22 -Hříšek? Doufejme, že to je skutečně jenom hříšek.
00:39:26 Nevypátráme-li, že za tím je něco mnohem horšího.
00:39:28 On se asi sotva přizná.
00:39:31 -Ale co má znamenat to ťukání?
00:39:35 -Moje metoda, jak dostat z vězně přiznání.
00:39:38 -Dovol, já nejsem ani zločinec, ani nevím, k čemu bych se přiznával.
00:39:41 -Ale já ti jen demonstruju, jak jsem s tím mládencem mluvila.
00:39:44 Povídám mu: Mládenče, vy jste spal v přepychovém autu!
00:39:49 A teď překvapující otázka. Čí bylo to auto?
00:39:54 On se vykrucoval, to se rozumí,
00:39:57 ale já jsem rozebrala jeho svědomí jako hodinky.
00:39:59 -A prosím tě, nebála ses sama se zločincem v cele?
00:40:02 -Já? To bych byla špatná advokátka.
00:40:06 -Neptej se tak hloupě. Dítě, řekni mně, jak, prosím tě,
00:40:09 vypadá takový zločinec. Příšerně, viď?
00:40:11 -Hrůzně.
00:40:32 Dobrý den.
-Dobrý.
00:40:35 -Jak jste se vyspal?
-Tak ne jako vy.
00:40:39 -Už byste se mohl naučit mluvit slušně s lidmi,
00:40:41 kteří to s vámi myslí dobře.
00:40:43 -Koukám, koukám, že to se mnou nějak dobře myslíte.
00:40:52 -A tady jsem vám přinesla nějaké maličkosti na přilepšenou.
00:40:56 Řízky.
00:40:59 Kuřátko.
00:41:02 Holicí přístroj.
00:41:05 A něco ke čtení.
00:41:08 -Příště mně na to přineste také ledničku.
00:41:15 -A teď mluvme vážně!
00:41:18 Mohu vás dobře hájit jen tehdy, budu-li znát úplnou pravdu.
00:41:22 -Jakou pravdu?
00:41:24 -O krádeži auta a to ostatní, co jste naznačil.
00:41:28 -Do toho vám nic není. Tak abychom si rozuměli, slečno.
00:41:31 Dám se od vás zastupovat jen proto,
00:41:33 abych vás uchránil před nevítanými vdavkami.
00:41:35 To vám musí stačit.
00:41:38 Ostatně ať je pravda jakákoliv, zavřen budu stejně.
00:41:42 -Budete osvobozen.
-Musím být zavřen.
00:41:46 -Proč?
00:41:48 -Když mě budete zastupovat vy, taková začátečnice.
00:41:51 -Co? Začátečnice?
-Hm.
00:41:54 -Já vám ukážu, mladý muži.
00:42:14 -Tak strop se trochu opraví, ty štuky zůstanou.
00:42:18 Jenom hlavně aby to bylo veselé. Postel bude široká manželská.
00:42:22 Ale co bych chtěl hlavně, na lustr nějaké růže.
00:42:26 -Co to tu, prosím vás, děláte?
00:42:28 -Vždyť vidíš, co děláme. Zařizujeme Věře...
00:42:31 -To ti říkám, že jsou to zbytečně vyhozené peníze.
00:42:35 -Počkej! Nepředbíhej události.
-Právě přicházím od Věry.
00:42:40 Kancelář se zavedla. Věra má spoustu práce.
00:42:43 -Tak dělej taky něco a podrž to!
00:42:46 -Jak jsem již v odstavci jednatřicátém uvedla,
00:42:49 není obviněnému možno vinu dokázat,
00:42:54 ba není ani dokonce možno jej vůbec viniti.
00:43:02 Kolik stránek už máme napsáno?
-Sedmatřicet, slečno.
00:43:06 -Tak dále.
00:43:08 -Bude to ještě dlouho trvat?
-Celou noc.
00:43:12 Proč jste si tak vzdychl?
00:43:15 -Já jenom jsem zapomněl dát doma rybičkám žrát.
00:43:19 -Tak dále. Kde jsme skončili?
-Vůbec viniti.
00:43:23 -Co?
-Vůbec viniti.
00:43:26 -Ano.
00:43:28 Přikročme k další kapitole. Řekla bych lidské,
00:43:34 po níž jistě mému klientovi neupřete právo na svobodu.
00:43:37 Habeam sua fata homines,
00:43:40 jak by řekl filozofující právník a latiník.
00:43:43 Lidé mají své osudy.
00:43:45 A osud mého mandanta budiž příkladem.
00:43:48 Státní zástupce klade za vinu obžalovanému,
00:43:52 že obžalovaný podle žalobního nálezu pana žalobce žehral na železnici,
00:43:55 že železnice je vinna a že želí, pakliže se dopustil krádeže,
00:43:58 že krádeže však se nedopustil, pakliže jen v autu spal,
00:44:01 čímž státní zástupce v žalobním spisu obžalovanému křivdí,
00:44:04 že by pan státní zástupce žaloval žalovanému...
00:44:07 -Poslyšte, slečno doktor, mě dneska bolí nějak hlava.
00:44:10 Prosím vás, předneste své námitky panu prokurátorovi
00:44:13 nebo státnímu zástupci.
00:44:15 Možná že vám vyhoví a obviněného zprostí a propustí...
00:44:19 -Ne, ne, ne, já půjdu k samotnému panu prezidentovi.
00:44:21 Ale kdybyste měl jen chvilku trpělivosti,
00:44:24 mám už jen pětatřicet stránek důvodů.
00:44:27 -Ne, ne, ne, prosím vás, račte k panu prezidentovi.
00:44:30 -Nejde tu vůbec o zločin krádeže a je možno diskutovat
00:44:33 s panem státním zástupcem o předpokladech,
00:44:35 pravděpodobně mylných,
00:44:37 které by ho mohly vésti k podání žaloby.
00:44:39 Zde není žádná skutková podstata trestného činu.
00:44:42 Proč byl čin spáchán, za jakým účelem a hlavně kdo byl poškozen.
00:44:47 Usuzovat na krádež jen podle zevnějšku?
00:44:50 Že někdo je chudák a spí v přepychovém autu?
00:44:52 To není přece důkaz.
00:44:54 Šel tam prostě přespat, protože byla zima a neměl na noclehárnu.
00:44:57 Je snad spánek v autu zločinem?
00:45:00 Je neoholená tvář přečinem? Je chudý zevnějšek přestupkem?
00:45:04 Je touha po teplém koutku proviněním?
00:45:07 -Počkat! Dost.
00:45:09 Prosím, jděte ještě jednou k vyšetřujícímu soudci.
00:45:12 On to s vámi vyřídí.
00:45:15 -Auto bylo otevřené, a vlezl-li do něj,
00:45:18 pak jen proto, aby je hlídal až do té doby,
00:45:20 než přijde jeho vlastník.
00:45:22 Namítá-li státní zástupce, že to měl hlásit strážníkovi,
00:45:24 namítám zase já, že svědecky prokáži,
00:45:27 že strážník číslo 12 365 nebyl na svém místě,
00:45:29 neboť odváděl na komisařství opilého výtržníka,
00:45:31 který sypal lidem popel na hlavu, tvrdě, že je Popeleční středa.
00:45:35 A tady mám pro vás lístek od pana soudního prezidenta.
00:46:06 Proč se tak mračíte?
00:46:08 -Budu se smát a děkovat vám za to, co jste provedla.
00:46:11 -Provedla? Dovolte.
-Žádné dovolte.
00:46:13 Tváříte se jako vítěz, ale teď mně poraďte, co mám dělat.
00:46:17 -Jste na svobodě.
-Na svobodě.
00:46:20 Bez krejcaru v kapse a bez práce.
00:46:22 A co mně teď zbyde?
00:46:24 Teď abych se sebral a šel hrát karty U Pavouka.
00:46:26 -Hrát karty U Pavouka?
00:46:28 -To je můj lokál. Tam se scházíme s kumpány,
00:46:31 a když přijde nějaká kavka, tak ji v kartách obereme.
00:46:34 A už je ze mě zase ten starý Petr Tygr a tím jste vinna vy.
00:46:58 (TROUBÍ)
00:47:06 (TROUBÍ)
00:47:15 -Máte jedinýho klienta a vy ho pustíte.
00:47:17 -Musela jsem dokázat, že něco umím.
00:47:20 -To jste měla právě dokázat tím,
00:47:22 že jste ho nechala zavřenýho a hájila ho před senátem.
00:47:24 Teď jste zrovna tam, kde jste byla na začátku.
00:47:26 -Však to nebyl poslední klient. Člověk nesmí hned věšet hlavu.
00:47:30 Budu denně jezdit k soudu a bylo by to smutné,
00:47:32 aby se tam nenašel člověk, který potřebuje právní ochranu.
00:47:34 -A já vám řeknu, paní doktore,
00:47:37 že pro jistotu dávám jubilejní výpověď.
00:47:39 -Jak to jubilejní výpověď?
-Jubilejní.
00:47:41 Dávám ji dneska popadesáté, ale upozorňuji vás,
00:47:44 že neodvolatelně posledně, přece nebudu brát peníze zadarmo.
00:47:47 -Ale...
-Nic neříkejte!
00:47:49 Vy byste mě zase přemluvila.
00:47:57 Možná že se ale vrátím. Poklona.
00:48:17 -Poslouchej, je ta advokátka vůbec hezká?
00:48:20 -Prima. Doufám, že sem přijde.
00:48:23 Nasadil jsem jí totiž brouka do hlavy.
00:48:26 Má mě na svědomí.
00:48:28 -Umíš psát na stroji?
-Tak trochu.
00:48:31 -Budeš vypomáhat v kanceláři.
00:48:33 -Ale to nebudu moci chodit nakupovat.
00:48:36 -Neměj strach. Ještě dnes dostaneš pomocníka.
00:48:38 -Pomocníka? Jak jste na to přišla?
00:48:41 -Tak se tak nekoukej a jdi psát.
00:49:07 Prosím vás, je tady pan Kučera?
00:49:09 -Pan Kučera? Toho neznám. Neznáš nějakýho Kučeru?
00:49:12 -Kučeru vůbec neznám žádnýho.
-Říkají mu také Petr Tygr.
00:49:16 -Jo, Petr Tygr. Ten sedí tamhle vzadu, hraje karty.
00:49:20 Jděte tady doprava.
-Děkuji.
00:49:41 -Lepší jsem to zahrát nemohl.
00:49:46 Mně se zdá, že mě hledáte. Račte dál.
00:49:51 To jsou moji kamarádi.
00:49:55 Franta Štístko, Ferda Pálený a Dlouhý Gusta.
00:49:59 To je advokátka Věra.
-Donátová.
00:50:02 -Donátová. Která mně pomohla na svobodu.
00:50:05 Tak se posaďte, slečno.
00:50:08 My zatím dohrajeme partii, když dovolíte.
00:50:13 Copak vás sem přivedlo?
-Mám pro vás zaměstnání.
00:50:17 -Ale! Tak jedeme.
00:50:20 -Kolik tam je?
00:50:22 -Tak vy jste pro mě našla zaměstnání?
00:50:25 -Ano.
-A kde bych jako měl být zaměstnán?
00:50:28 -U mě.
-U vás?
00:50:31 -Jsem totiž odpovědná za to,
00:50:33 co se po tom propuštění s vámi stane,
00:50:35 a tak pro začátek řádného života
00:50:37 vám služba u mě bude velmi prospěšná.
00:50:40 -Tak poslechněte, slečinko.
00:50:42 Zaprvé se nenechám ani hlídat, ani vychovávat.
00:50:45 A zadruhé nepřijímám almužny.
00:50:47 -Tak vy nazýváte almužnou,
00:50:50 když vám dávám příležitost stát se poctivým členem lidské společnosti.
00:50:54 Almužnou je pro vás důvěra, kterou vám věnuji?
00:50:57 Sympatie, kterou pro vás mám?
00:50:59 Že mám pro vás více sluchu než každý jiný?
00:51:01 To vy odbýváte posměšnými slovy?
00:51:03 -To jste se naučila ve škole, nebo jste to vyčetla z knížky?
00:51:06 -Pane, to je troufalost, co mně říkáte.
00:51:08 Měla bych vlastně odejít.
00:51:10 -Sedněte si a nešermujte mně tady rukama před nosem.
00:51:13 -Proč já se vlastně o vás starám? Co je mi do vás?
00:51:15 -Také si myslím. Jednadvacet.
-Člověče, vem to.
00:51:18 Vždyť ona to s tebou myslí docela dobře.
00:51:20 -Ona má pravdu.
00:51:22 -Taková šance se ti hodí jednou za život.
00:51:24 -Tady tohle tě přivede zase jenom za katr.
00:51:26 -Tak tady to slyšíte od svých kamarádů.
00:51:28 -Myslíte to vážně, kluci?
-No jo, samo sebou.
00:51:31 -Ty taky, Franto?
-To se ví.
00:51:34 -Tak dobrá, přijímám. Ale upozorňuju vás,
00:51:37 že nejsem zvyklý pracovat, já vůbec nic neumím.
00:51:39 -To se naučíte. Tak půjdeme, ne?
-Nazdar, kluci!
00:51:42 Nazdar! Pokusím se sekat dobrotu.
00:51:45 Ale ručit za sebe nemůžu.
00:51:48 -Na shledanou.
-Pardon.
00:51:54 -Ten kluk má ale z pekla štěstí, co?
00:52:14 -Práce budete mít dost a bydlet budete v podkroví.
00:52:18 Hlavně si potrpím na bezvadný pořádek.
00:52:21 Rozuměl jste?
00:52:58 Ááááá!
-Pardon, promiňte.
00:53:21 -Ááááá!
-Pardon, promiňte.
00:54:40 Pardon, promiňte. Promiňte.
00:54:43 Já jsem...
00:54:46 Já jsem tady vysával prach, milostivá.
00:54:57 (ZVONEK)
00:54:59 -Jděte otevřít!
-Prosím.
00:55:02 -Tak jděte otevřít!
00:55:13 -Pardon, to je omyl.
00:55:16 Ale je to přece kancelář doktor Donátové?
00:55:18 -Ano, milostivá paní.
00:55:20 -Má dcera je tam?
-Ano, milostivá paní.
00:55:36 -Kdo to byl, ten sympatický muž, který mně otevřel?
00:55:39 -To je můj první klient, kterého jsem dostala z vězení.
00:55:41 -Ten zločinec? Panebože, já tam nechala kabelu.
00:55:51 Ne, ne, ne, bohudíky, neztratilo se mi nic.
00:55:54 -Neměj strach. Ten krade jen velké věci.
00:55:56 Auta a podobné.
00:55:58 -Slib mi, že s ním nebudeš pod jednou střechou.
00:56:01 Zločinec. Dítě, co kdyby tě zamordoval?
00:56:04 -Ale mami!
-Zaměstnej ho jinak.
00:56:07 -Také už jsem na to myslela, ale jak?
00:56:10 -Byl by z něj docela dobrý šofér.
-Neobávej se, mami.
00:56:14 Znám své lidi.
-Opatrnosti nikdy nezbývá.
00:56:21 -Prosím?
-Pojďte dál.
00:56:24 -Vy přece umíte řídit auto?
00:56:28 -V mé lepší minulosti jsem rozvážel v jisté mlékárně mléko a smetanu.
00:56:31 Jednou se mně to srazilo a bylo po práci.
00:56:35 -Budete mi dělat šoféra.
-Prosím.
00:56:38 -Jako plat budete mít polovinu toho, co má Marie jako písařka na stroji.
00:56:42 -Polovinu. Prosím.
00:57:01 -Chodíte rád do biografu?
-Nerad.
00:57:04 -Je to krásné, když Gable objímá tu Crawfordovou.
00:57:09 Já ráda tančím.
-To já neumím.
00:57:13 -Až budeme mít volno,
00:57:15 půjdete se mnou a já vás naučím ze sympatie.
00:57:19 -Poslyšte, jaký máte plat jako písařka na stroji?
00:57:23 -Žádný. Já jsem placena jenom jako panská.
00:57:43 -Co to má znamenat? Dovolte.
00:57:56 Kde je můj vůz?
-Váš vůz je v garáži.
00:58:00 S takovou konzervou nemůžete jezdit,
00:58:02 když chcete být známou advokátkou a dělat kariéru.
00:58:05 -Kde jste vzal tenhle vůz? Vy jste ho zřejmě ukradl.
00:58:08 -Poctivým způsobem se člověk k takovému vozu nedostane.
00:58:11 -Zastavte, já vystoupím.
00:58:14 Zastavte, vám poroučím.
-Nekřičte, sebere nás policajt.
00:58:17 -Zastavte!
00:58:25 Prosím vás, jedeme tady dobře k soudu?
00:58:28 -Prosím, doleva.
00:58:47 -Mám čekat, milostivá?
-Ne.
00:58:51 Ale prokažte mi tu laskavost, když už nedovedete poslouchat,
00:58:54 a vraťte okamžitě ten vůz tam, odkud jste ho vzal.
00:58:57 -Vám se nelíbí? Podívejte se, jaký je to krásný kousek.
00:59:00 -Odvezete mě v mém voze. Není sice nádherný, ale je můj.
00:59:04 -Ale dovolte...
-Žádné ale. Pojedu autobusem.
00:59:07 A doma si to s vámi spravím.
00:59:10 A není-li vám to vhod, můžete jít tam, odkud jste přišel.
00:59:37 -Já bych sice dal přednost polévce s jaterními knedlíčky,
00:59:41 ale taková florente, to se líp vyjímá.
00:59:44 -Ovšem, ovšem.
00:59:46 A pak bychom podávali telecí ledvinu, kuřata s nádivkou.
00:59:51 Zkrátka já do dvou dnů vypracuju návrh pro pořad jídel.
00:59:55 -A nezapomeňte na sýry, camembert, gorgonzola.
00:59:58 Zkrátka aby byl výběr.
-Ano.
01:00:00 -Copak to tu umlouváte jako spiklenci?
01:00:02 -Děláme si tady chutě.
01:00:04 -Ty, který máš tak přísnou dietu, sýry? Nic, rozumíš, nic.
01:00:08 -Dovol, přece aspoň mluvit o tom mohu s nejlepším kuchařem Evropy.
01:00:12 -Kuchařem. Copak ho chceš vyměnit za Toničku?
01:00:17 -Tak se nerozčiluj.
01:00:20 Já přeci nechci Toničku propustit, ale ten pán bude vařit.
01:00:23 -Proč by vařil, když vaří Tonička?
01:00:25 -Ale dej pokoj s Toničkou. Ta přece nemůže vařit na hostinu.
01:00:28 -Proč na hostinu?
-Protože jsem pozval hosty.
01:00:30 -Proč jsi pozval hosty?
01:00:32 -Protože v pondělí přijede konzul Raboch.
01:00:34 -Proč by přijel konzul Raboch?
-Protože bude zasnoubení.
01:00:38 -Zasnoubení? To se nesmí stát!
01:00:44 Já vám dám zásnuby.
01:00:51 -Ruku líbám.
-Je moje dcera doma?
01:00:53 -Ne, prosím.
-Taky dobře.
01:00:56 Ráda bych si s vámi, mladý muži, promluvila několik slov.
01:00:58 -Jsem vám k službám, milostivá paní.
01:01:00 -Pojďte!
01:01:09 Vy jste zkušený zločinec.
-Totiž byl jsem.
01:01:13 -A mohl byste jím být znovu?
-To přijde na okolnosti.
01:01:18 -Aha. Kolik byste žádal, kdybyste musel znovu do vězení?
01:01:22 -Myslím, že vám dobře nerozumím, milostivá.
01:01:24 -Totiž moje dcera potřebuje do měsíce velký proces.
01:01:27 Nic maličkého, totiž proces, o kterém by se psalo v novinách.
01:01:31 -Teď rozumím. Měla by jako téci krev.
01:01:38 -Krev, to ne. Tak pár kapek.
01:01:41 -Co takhle pěkné vloupáníčko?
-Vloupáníčko, ale něco velkého.
01:01:47 -Prosím. Zůstaneme při tom vloupání.
01:01:49 Na mě se můžete, milostivá, spolehnout.
01:01:51 -Ovšem mé dceři o tom ani slůvko.
01:01:56 Poslyšte, co to bude stát?
01:01:59 -To přenechávám úplně milostivé paní, až jak bude spokojena.
01:02:07 -Kdybyste nebyl zločincem, byl byste docela roztomilý člověk.
01:02:13 -Ruku líbám.
01:02:31 (ZVONEK)
01:02:49 -Přál jste si něco?
01:02:51 -Ano, sedněte si ke stroji, Marie, napíšete mně dopis na rozloučenou.
01:02:55 -Snad nechcete odejít?
-Nedělalo by to tady dobrotu.
01:02:57 -Ale dělalo.
01:02:59 -A kamarádi mě potřebují. Sedněte si a pište.
01:03:07 Jste připravena?
-Prosím.
01:03:09 -Tak pište!
01:03:11 Vážená slečno velitelko!
01:03:16 Děkuji za vaši dobrotu a laskavost,
01:03:20 se kterou jste mně chtěla pomoci,
01:03:24 ale kamarádi mě potřebují pro větší podnik,
01:03:29 a proto odcházím.
01:03:32 Ne, ne, odcházím, ne.
01:03:34 Dejte tam odjíždím i s tím autem.
01:03:40 Bude to tak lepší.
01:03:46 Tak, to by bylo.
01:03:48 Haló! U Pavouka?
01:03:51 Prosím vás, zavolejte mně Dlouhýho Gustu nebo Frantu Štístka.
01:03:59 To jsi ty, Franto? Mám něco velkýho v pácu.
01:04:02 Tak na mě čekejte.
01:05:16 Co je to?
-Co se mi do toho pleteš?
01:05:21 To je moje záležitost, ne?
-To je náhodou moje záležitost.
01:05:25 -Jak to?
01:05:38 -Policie!
01:05:44 (ZPÍVÁ)
01:05:46 -Každý na něco je citlivý.
01:05:48 Každému se něco protiví.
01:05:52 Maličkost budí zlost.
01:05:55 A hned je tu mrzutost.
01:05:59 Mě, ač dobrákem jsem od kosti,
01:06:02 jedna věc přivede ke zlosti.
01:06:06 Leze-li do zelí mně někdo, můj příteli.
01:06:15 Koukej! Na děvče mně nesahej.
01:06:20 Víš, to já nemám rád.
01:06:23 A rychle zmiz, i kdybys byl můj kamarád.
01:06:30 Na děvče mi nesahej. Víš, to já nesnesu.
01:06:35 Nežli tě střelhbitě ze sálu vynesu.
01:06:43 Staré dobré přísloví nás moudře poučuje,
01:06:49 že dýmka ani žena
01:06:53 nikomu se nepůjčuje.
01:06:59 Na ostatní děvčata se beze všeho směj,
01:07:03 ale na to moje děvče, na to nesahej.
01:08:01 Na děvče mi nesahej, který mám tak rád.
01:08:08 To je mý jediný, to si nedám brát.
01:08:15 -Chtěla bych z vás udělat pořádného člověka.
01:08:18 -To asi nepůjde. Já se už těžko předělám.
01:08:22 -Z lásky člověk dokáže všecko.
01:08:31 Dává pan Gusta.
-Pan?
01:08:34 Kluci, slyšeli jste? Pan Gusta.
01:08:37 -Nekecej a dávej.
01:08:39 Ty to mícháš jak polívku u milosrdnejch.
01:08:41 Pak má člověk dostat list.
-Někdo, prosím, zvonil.
01:08:45 -Tak nekoukej jako vrána a jdi otevřít.
01:08:47 A když je to náhodou klient, tak ať počká.
01:08:50 Mám důležitou konferenci.
01:08:53 Hrajeme dál.
-Franta dává.
01:08:57 -Je má dcera doma?
-Je. Totiž není.
01:09:01 -Tak je nebo není?
-Totiž je, ale má konferenci.
01:09:11 -Jéje, tati, ty jsi tady? To je hezký od tebe, že jsi přišel.
01:09:16 Jak vidíš, jsem právě velmi zaměstnána.
01:09:20 -To vidím, vidím.
01:09:23 -Totiž páni byli tak laskavi a předvádějí mi tu hru,
01:09:28 při které došlo k hádce, lehkému ublížení na těle a urážkám.
01:09:31 A já jako jejich advokát musím tu hru znát a ovládat, ne?
01:09:36 -To se podívejme.
01:09:39 -My můžeme přijít jindy, slečno advokátko.
01:09:41 -Prosím, prosím, pánové.
01:09:43 Já nechci rušit úřední výkony své dcery.
01:09:45 -Ale ne, my přijdeme radši jindy. Tak půjdeme.
01:09:47 -Corpus delicti vezmeme s sebou.
01:09:49 -Tak to bude lepší a zatelefonujte mi.
01:09:51 -Poklona, poklona.
-Na shledanou.
01:09:53 -Má úcta.
-Na shledanou.
01:10:00 -To jsou zvláštní klienti.
-Zajímaví, co?
01:10:04 To víš, to už přináší moje povolání s sebou,
01:10:07 že se musím stýkat s takovými lidmi,
01:10:09 abych pronikla do prostředí,
01:10:11 v němž se říká přečin, zločin a urážka.
01:10:14 Je to sice namáhavé, ale když se člověk do toho vžije,
01:10:17 pak může přece jenom docela jinak o tom mluvit.
01:10:19 -Teď budeš těchto starostí prosta.
01:10:22 Konzul Raboch se synem přijedou a v pondělí přijdou k nám.
01:10:26 To víš, Věruško, že já jsem svůj slib splnil do posledního puntíku.
01:10:30 A teď je na tobě, aby ty jsi splnila, co jsi slíbila.
01:10:33 -Ale tati...
-Tak konec! Dost!
01:10:37 V pondělí hezky se vrátíš domů. Máš všechno nově zařízené.
01:10:40 Bude se ti to líbit.
01:10:42 Já doufám, že mladý Raboch se ti bude také líbit.
01:10:45 -Určitě nebude.
01:10:50 -Dovolíte, pánové, okamžik, okamžik.
01:10:52 Hned jen co najdu svého syna.
01:10:54 Richarde! Richarde, pojď sem! Pojď sem!
01:10:57 Rychle! Tak. Teď, prosím.
01:11:02 -Kam mě vlastně vezete?
-Vezu vás ve vypůjčeném autu
01:11:06 do jedné vily, kde bude připravena malá hostina na rozloučenou.
01:11:11 Máte přece dneska svůj poslední volný den.
01:11:41 (PÍSKÁNÍ)
01:11:57 -Pěkně vítám.
-Nazdar, Ferdo!
01:11:59 -Těbůh!
01:12:03 -Rozkošné. Čí je to vila?
-Tu jsem si vypůjčil
01:12:06 od jednoho známého, který je teď na cestách.
01:12:09 -A proč jsme museli lézt přes zeď?
-On mi zapomněl dát klíče.
01:12:12 Prosím, posaďte se.
-Děkuji.
01:12:17 -Prosím.
-Já už mám hrozný hlad.
01:12:20 -Smím vám nabídnout?
-Ano.
01:12:25 -Připijeme si?
-Ano.
01:12:40 To je divné. Okna jsou zabedněná. Vypadá to tady jako v tunelu.
01:12:43 -To je proto, aby nás tu nikdo neviděl.
01:12:46 -Aha.
01:13:00 -Už jste se najedla?
-Hm.
01:13:03 -A nemáte už hlad?
-Ne.
01:13:05 -Já bych vám chtěl něco říci, ale je to něco vážného.
01:13:11 Tady tohle se k tomu nehodí.
01:13:24 -Tak co jste mi chtěl říci?
01:13:29 -Víte, že byste zasloužila být opravdu šťastná?
01:13:32 -Proč vás tohle napadlo?
-Protože vás mám rád.
01:13:37 -A na to jste přišel teprve teď?
01:13:42 -Už tenkrát, když jsme spolu tančili.
01:13:47 Vzpomínáte si ještě?
-Hm.
01:13:51 (PROZPĚVUJÍ SI)
01:14:01 -Víte, jaké štěstí myslím? Mít muže a děti a...
01:14:07 -To radíte vy mně?
-Ano. Já vám.
01:14:13 Slibte mně, že budete hodná holčička,
01:14:15 která poslouchá tatínka, protože to s ní dobře myslí.
01:14:19 -Ano, ale...
-Policie! Utečte!
01:14:23 -Jé!
01:15:04 -Tak, děťátko, pojď dolů. Rabochovi už jsou tady.
01:15:08 -Jak si přeješ, tatínku.
01:15:15 -Už jsem ti to řekl desetkrát,
01:15:18 aby ses k nim choval zábavně a pozorně jako k rodině,
01:15:20 se kterou zakrátko budeme v užším příbuzenském svazku.
01:15:24 Ty se tady cpeš chlebíčkama. Strašné!
01:15:42 -Moje dcera. Konzul Raboch a jeho syn.
01:16:08 (PÍSKNUTÍ)
01:16:17 -Pst!
01:16:34 -Vy umíte báječně mlčet.
01:16:43 -To nic není, to se všechno spraví.
01:16:45 To ona se šla Věruška asi napudrovat.
01:16:49 -Prominete, milostivá.
01:16:54 Tu svatbu ještě zkazíš, ty trulante.
01:17:02 (VÝKŘIK)
01:17:08 -Vy jste se sem vloupal?
-Ano.
01:17:11 -A co tu chcete?
-Vás.
01:17:18 Ale stačí slovo a odejdu.
01:17:31 -Víš, tati, my tu máme...
01:17:34 My jsme tu měli jeden těžký případ, víš?
01:17:38 -Opět těžký případ. Ale prosím, nenechte se vyrušovat.
01:17:41 Já jsem jenom rád, že došlo na moje slova.
01:17:45 Pánové, výborně jste to sehráli.
01:17:49 Vy jste to taky moc dobře zahrál, ale naše maminka, ta prohrála.
01:17:54 -Co jsem prohrála?
01:18:00 -Představuji ti staršího syna konzula Rabocha,
01:18:04 který musel přijet o dva měsíce dřív,
01:18:07 aby se naše dcera do něho mohla zamilovat.
01:18:09 -Co?
-No co. Nevidíš?
01:18:12 Je na něm přilepená jako známka na psaní.
01:18:26 -Na tohle nepotřebovala taky tak dlouho studovat.
01:18:32 Skryté titulky: Věra Kotlínová Česká televize, 2019
Na čtyřicet filmů nám po sobě zanechal herec zvláštní noblesy a elegance – Oldřich Nový (1899–1983), u něhož si v těchto dnech připomínáme 120 let od jeho narození. Téměř všechny své slavné snímky do roku 1945 natočil s režisérem Martinem Fričem, a to včetně nezapomenutelného Kristiana. Jejich mimořádně šťastná spolupráce začala roku 1937 nenáročným snímkem Advokátka Věra. Jeho hlavní hrdinkou je mladá novopečená právnička JUDr. Věra Donátová. Jejím prvním opravdovým případem je obhajoba záhadného a nebezpečného zločince, který si nechává říkat Tygr. V příběhu se šťastným koncem se ukáže, že zločinec vlastně zločincem není, a my prožijeme příjemných osmdesát minut v té nejlepší společnosti: Oldřicha Nového, Trudy Grosslichtové, Růženy Šlemrové a dalších.
