Emancipovaná dívka z dobré rodiny řeší svůj první „velký případ“. Česká komedie (1937). Hrají: T. Grosslichtová, O. Nový, R. Šlemrová, T. Pištěk, B. Veverka a další. Scénář V. Wasserman. Kamera F. Pečenka. Režie M. Frič
00:00:01ADVOKÁTKA VĚRA
00:02:27-Náš lid bojuje za samostatnost ženy a za její práva.
00:02:32V lidské společnosti, v povolání, v boji o existenci
00:02:36nesmí být rozdílu mezi mužem a ženou.
00:02:39Žena není na světě proto, aby zašívala muži prádlo,
00:02:43přišívala knoflíky, látala ponožky,
00:02:47pečovala o jeho žaludek a byla hromosvodem jeho nálad.
00:02:52Ve 20. století se žena musí osvobodit nadobro.
00:02:57Dnes zaujímají ženy významné postavení v životě veřejném.
00:03:03Zastávají funkce, které kdysi byly svěřovány jen mužům,
00:03:08a zastávají je dobře.
00:03:14Vítězí ve sportu a o pokrok mají stejné zásluhy jako muži.
00:03:22Žena inteligentní musí zůstat svobodná, být samostatná.
00:03:28A když už se provdá jako já, musí si umět dupnout.
00:03:33Chci mít totéž právo, jako má můj muž.
00:03:36-Jedno kuřátko. Třeba tohle. To má Věruška ráda.
00:03:42A jedno zelíčko. To má taky Věruška ráda.
00:03:47-Podívejte se na tvar jeho hlavy.
00:03:50Tato hlava je s to postavit znovu na nohy Lombrosovu teorii.
00:03:54A podívejte se na jeho tvář. Je to němá tvář, a přece mluví.
00:03:58Jsem idiot.
00:04:00Páni porotci, nežádám vás obvyklými frázemi,
00:04:03abyste ho soudili mírně, ale ptám se vás:
00:04:07Nevidíte snad největší polehčující okolnost na tváři obžalovaného?
00:04:11Vždyť je to tvář zatíženého člověka a k tomu ještě pijana,
00:04:15jehož mozek je věčně zahalen parami alkoholovými,
00:04:18který, když čin spáchal, jistě nevěděl, co činí.
00:04:24-Tak a už dost, slečno doktore.
00:04:27Abyste věděla, já jsem výlučný abstinent a starej dobrák.
00:04:31Ale vy umíte mluvit tak přesvědčivě,
00:04:35že bych tomu úplně věřil, co o mně povídáte.
00:04:39No jo, jako posledně tady před tím senátem.
00:04:42To jste ze mě udělala takovou oběť špatný společnosti,
00:04:46že jsem se úplně bál jít mezi slušný lidi.
00:04:50-Pak vám to všechno vynahradím,
00:04:52až budu samostatná a budu mít advokátní kancelář.
00:04:54-Teď, prosím, slečno, nadepište kurziva.
00:04:57Je to pro rubriku Poradna tety Růženy.
00:05:00Značka Fialinka.
00:05:06Nečekejte, až si pro vás, skromnou čtyřicetiletou dívku,
00:05:11přijde nějaký muž.
00:05:14Přehlížejí-li vás muži, ukažte jim, že o ně nestojíte.
00:05:21-Maminka si přeje, abych měla samostatnou advokátní kancelář,
00:05:23tak ji mít budu, i kdyby se tatínek postavil na hlavu.
00:05:27A vy, Oktábče, vy budete u mě.
00:05:34-Co to znamená? Proč jste v livreji?
00:05:36-Pan Donát nařídil. Přijdou hosté.
-Hosté?
00:05:42-Dobrý den.
-Dobrý den.
00:05:53-Prosím, začni už láteřit. Nebo já raději začnu sám.
00:05:58Mně se nic neřekne. Tady se prostře, pozvou se hosti.
00:06:04-Ano, mně se nic neřekne.
00:06:06Tady se prostře, pozvou se hosti a já nic nevím.
00:06:10-Samozřejmě, ty nic nevíš.
00:06:12Ty ani nevíš, že Věruška má dnes narozeniny, co?
00:06:14Pochopitelně.
00:06:16Ty se o podobné záležitosti vůbec nestaráš.
00:06:19Ty jsi doma jenom jako host.
00:06:21Já jsem sám musel uspořádat malou rodinnou slavnost,
00:06:23ale tobě jsem to neřekl, protože bys to byla překazila.
00:06:26Uvidíš, jak bude Věruška nadšená.
00:06:28-Dobrý den.
00:06:30Tak prvního mám po advokátní praxi. Konec kancelářské dřiny pro jiné.
00:06:35-Konečně bude mít tatínek něco ze své dospělé dcery.
00:06:38Mám už pro tebe program.
00:06:40-Směli bychom vědět ten tvůj program?
00:06:43-Tak ven s tím, tati!
-Nejdříve bude trochu doma.
00:06:47A potom bychom mohli jet třeba do hor.
00:06:49Mezitím nějaké divadlo.
00:06:51-Dál, dál. Vím, kam s tím míříš.
-Trochu tancování s mladými muži.
00:06:55-Dál, dál.
00:06:57-Je přece hezká, mladá, vzdělaná. Musíme se starat o její štěstí.
00:07:01A šťastna může být jedině v manželství.
00:07:04-Ale já se nechci vdávat! Chci si otevřít advokátní kancelář.
00:07:08Budu první samostatnou advokátkou.
00:07:11-Prosím tě! A koho budeš obhajovat?
00:07:14-Vdovy a sirotky.
-To je báječný úkol.
00:07:17-Ale to je práce pro muže.
00:07:19K advokátce nemají klienti nikdy důvěru.
00:07:21-Věra ti dokáže, že se klienti k ní jen pohrnou.
00:07:24-A že má advokátní kancelář bude vzkvétat.
00:07:26-Jestli ji vůbec otevřeš.
-Otevře ji.
00:07:28-A budu advokátkou!
-A já chci být dědečkem!
00:07:39Věruško, pojď sem.
00:07:49Já doufám, Věruško, že si to při dnešním večírku rozmyslíš.
00:07:52Pozval jsem několik roztomilých mladých mužů z výborných rodin.
00:07:56Tady máš například Jan Vrzal, nadaný malíř.
00:08:01Sice diletant, ale dědic továrny na umělé tuky.
00:08:04Velký ctitel a znatel ženské krásy.
00:08:08Karel Benda, básník, ale jinak bohatý člověk.
00:08:12Pan Riant, to je bankéř.
00:08:18Pan Cifra, báječný sportovec.
00:08:27-Je mi velkým potěšením.
-Mně rovněž.
00:08:53-Slyšel jsem, že se zajímáte o hokej, slečno.
00:08:57-Hokej? Ano. Ale nikdy jsem to neviděla.
00:09:01Jsem strašně zimomřivá.
00:09:04-To já jsem zase otužilý.
00:09:07Pro mě je radost spát v mraze při otevřeném okně
00:09:11a po lyžařské túře se masírovat sněhem.
00:09:26Pardon.
00:09:38-Prosím tě, co to děláš?
00:09:40Tak bav se trochu, vždyť jsou to tak příjemní lidé.
00:09:43-Vždyť to vidíš, tatínku. Patrně nemám sex appeal.
00:09:46-Tak to nejsi po mně.
00:09:59-Mohu vás ujistit, milostivá paní,
00:10:01že moje obchody na burze jsou velmi důmyslně prováděny.
00:10:04Mé akcie nikdy neklesají.
00:10:06-Jenom stoupají?
-Ano, správně.
00:10:09-Kdybyste někdy potřeboval dobrého právního zástupce,
00:10:11obraťte se na mou dceru,
00:10:13která si co nejdříve otevře advokátní kancelář.
00:10:16-Ano? Děkuji. Prosím.
00:10:23-Pardon.
-Prosím.
00:10:25-Vůně růží, mořský příboj, plachetka stříbrná.
00:10:30Vonný dech tropů přinášející fatu morganu
00:10:35se sladkou vidinou vás.
00:10:41Napsal jsem tolik veršů,
00:10:43že bych je mohl recitovat po celou noc.
00:10:45Od stvoření luny stříbrné až do kuropění.
00:10:54Promiňte, hořím.
00:11:00-Prosím tě, co to děláš s těma mládencema?
00:11:03-Nic, já nevím, co jim je.
00:11:22-Tady je dnes nějak moc zatopeno.
00:11:43-Zahraji vám vlastní skladbu. Půlnoční serenáda.
00:11:50Pánové, prosím.
00:13:12-Věruško, chci s tebou mluvit.
00:13:15-Ano, hned, tati. Ale ty budeš přísný.
00:13:18-Ano, budu přísný.
00:13:21-Tak když budeš přísný, tak já budu spát ve vaně.
00:13:24-Tak já nebudu přísný.
-Vážně už nebudeš přísný?
00:13:28-Ale ne.
-Tak dobře.
00:13:43-Podívej se na mě, jak jsem ustaraný.
00:13:45-A já ne?
00:13:47Podívej se, jaké mám vrásky, protože jsi neústupný.
00:13:50-Ty jsi neústupná.
00:13:52Máš tvrdou hlavu jako maminka a nechceš povolit.
00:13:55Tak dobře, tak tedy povolím já.
00:13:59-Tati! Tatínku!
00:14:03-No prosím. Můžeš si zařídit advokátní kancelář.
00:14:08-Ty jsi báječný táta!
00:14:10-Ale tak počkej! Neumačkej mě! Nech mě domluvit.
00:14:16-Tatínku!
00:14:18-Chci ti dokonce pomoci.
00:14:21Najmu ti byt a kancelář, abys měla kde přijímat klienty.
00:14:25Budu ti platit měsíční příspěvek na živobytí.
00:14:28Můžeš si vzít naše malé auto,
00:14:30aby ses měla čím reprezentovat u soudu.
00:14:32Ale!
-Ale?
00:14:34-To všechno budu platit pouze po dobu jednoho roku.
00:14:37Jestliže v té době nezískáš dostatečnou klientelu,
00:14:40aby tě to uživilo, vrátíš se bez odmluvy domů.
00:14:42Platí?
-Platí.
00:14:45-A Marii si můžeš vzít s sebou.
00:14:47Ta ti bude vařit a obstarávat domácnost.
00:14:50-A budeš mi platit i solicitátora? Víš, Oktábce od nás z kanceláře.
00:14:53-Všecko ti udělám, jenom nezapomeň na to, co jsi slíbila.
00:14:56Pa, dobrou noc.
-Dobrou noc.
00:15:03Marie! Mařenko!
-Co se stalo?
00:15:07-Vyhrála jsem! Budu se stěhovat.
00:15:47(ZVONEK)
00:15:58-Dobré jitro.
-Jsou tam klienti?
00:16:00-Klienti? Kde by se vzali?
00:16:02Vždyť jsme se sem teprve před týdnem nastěhovaly.
00:16:04-Tak rychle připrav snídani a do práce!
00:16:07-Prosím.
00:16:25-Dobré jitro.
-Dobré jitro.
00:16:27-Všecko v pořádku?
00:16:29-Ano. Já myslím, že těch papírů na ty palmární účty bude dost.
00:16:32-Hm.
00:16:42To je dnešní pošta?
-Ano.
00:16:45Samý účty.
-Hm. Tak ty donesete tatíčkovi.
00:16:52-Zase jedna žena, která jde svou cestou.
00:16:55-Báječné.
00:16:57Moje dcera je dnes už vyhledávána klienty a myslím,
00:16:59že si advokátní praxí vydělá slušné peníze.
00:17:08(ZVONEK)
00:17:18-Račte si přát?
00:17:20-Mohu mluvit s doktor Donátovou?
-Prosím. Pardon.
00:17:25Je tu nějaký pán. Asi klient.
-Moment!
00:17:35Ať vstoupí.
00:17:37-Račte, prosím.
-Děkuji.
00:17:55-Promiňte, jsem tak zabraná do práce.
00:17:58Račte se posadit.
-Děkuji.
00:18:15-Je libo?
-Děkuji, já nepiji.
00:18:17-Jen si vezměte. To nemůže nikdy škodit.
00:18:20-Ne, děkuji.
-To dodá odvahy.
00:18:23-Děkuji.
00:18:30-Malý okamžik, hned to bude.
00:18:33-Račte mít hodně práce?
-Šíleně.
00:18:37-Nemůžete to zřejmě stačit.
-Pracuji ve dne v noci.
00:18:46(ZVONÍ TELEFON)
00:18:52-Haló? Tady kuchyně.
00:18:55-Ten případ Weinl kontra Pichl nutno srovnat.
00:18:57Palmáre bude asi šest tisíc.
00:19:00Nezapomeňte, zítra máme devět stání.
-Ale...
00:19:10-Ale pro váš případ si ještě čas najdu.
00:19:14Prosím.
00:19:16-Můj případ je jednoduchý.
00:19:18Jsem advokátní solicitátor s desetiletou praxí.
00:19:21Snažil bych se všemožně, abych si získal vaši důvěru,
00:19:25kdybyste mi dala místo ve své kanceláři.
00:19:28-Promiňte, ale právě jsem přijala pomocnou sílu.
00:19:35Snad později.
00:19:37-Rád a ochotně platím. Plním to, co jsem slíbil.
00:19:40Ale jenom po dobu, kterou jsem Věře určil.
00:19:42-Prosím.
00:19:44-Až ta doba uplyne, bude po ochotě, rozumíte?
00:19:47-Ano.
00:19:49-Je libo doutníček?
-Děkuji.
00:19:52To já si nechám na neděli, až pojedu na ryby.
00:19:55-To já vám věřím. Člověk si rád v klidu pochutná, co?
00:19:59-Ne, to já kvůli komárům, aby tak neobtěžovali.
00:20:02-Na to by vám snad stačila fajfka, ne?
00:20:04-Děkuji.
00:20:10(SÍPAVÝM HLASEM)-Má úcta.
-Moje úcta.
00:20:12-Je pan doktor doma?
-Paní doktor. Paní doktor je doma.
00:20:15-To je mi jedno, hlavně doktora.
00:20:18-Račte prosím dál. Paní doktor přijde hned.
00:20:20-Děkuju.
00:20:38Slyšíte to pískání v trubicích?
00:20:41A to mě nemocenská nechce uznat.
00:20:44-Pane, to je snad omyl.
-Ne, to je nachlazený, prosím.
00:20:49V noci mě to probouzí.
00:20:52Můj spolubydlící si stěžuje, tak jsem se rozhodl jít k lékaři.
00:20:56-Tady mi nepískejte, pane. Lékař je o patro výše.
00:21:02-To je omyl. Promiňte. To jsem nevěděl.
00:21:07To je trapný omyl. Promiňte mi.
00:21:14Promiňte. Tak říkáte o patro výš?
00:21:18To se ještě napískám. To vám děkuju.
00:21:28-Prosím.
00:21:33-Marie!
-Prosím.
00:21:35-Když někdo přijde, zeptej se radši dvakrát,
00:21:37jestli hledá opravdu právníka.
-Prosím.
00:21:44(ZVONEK)
00:21:49-Moje úcta.
-Má úcta.
00:21:52-Račte si přát?
-Hledám doktora.
00:21:54-Jakého doktora?
00:21:56-Když chci podat žalobu, tak to asi bude právník.
00:21:58-Račte moment posečkat.
00:22:01Klient! Je to záležitost čistě právní.
00:22:03-Ať vejde!
00:22:08-Má poklona.
-Dobrý den.
00:22:16Co to děláte, pane?
00:22:18-Svlékám se, abyste mi mohla prohlédnout modřiny a oděrky.
00:22:22-Ven!
-Pardon.
00:22:24-Řekla jsem ven!
-Ale račte prominout.
00:22:27-Ihned ven!
00:22:29Ven!
00:22:35-Koho račte hledat?
00:22:37-Hledal jsem advokáta, abych mu ukázal, jak mě zřídila žena.
00:22:40-Ale prosím, tak račte dál, tady je advokátní kancelář.
00:22:43-To není advokátní kancelář. To je blázinec, pane.
00:22:50-Určitě hledal advokáta.
-Ovšem že hledal advokáta.
00:22:54-Náš první klient a já ho vyhodila.
00:22:57-No jo!
00:23:03Haló! Pojďte sem!
00:23:11Toho už nedohoníme.
00:23:20-Dobrý den.
-Dobrý den.
00:23:22-Dobrý den.
-Dobrý den.
00:23:27-Haló! Dobrý den.
-Ruku líbám.
00:23:30-Tak co nového u Věrušky, pane solicitátore?
00:23:33-Bohužel nic nového, milostivá paní.
00:23:36Ačkoliv již plných deset měsíců trvá advokátní kancelář, tak...
00:23:40-Žádní klienti? Nic?
00:23:43-Já už se na to nemůžu dívat, milostivá paní.
00:23:45Vždyť já tam vlastně jsem úplně zbytečný.
00:23:49Kdyby milostivá paní byla tak hodná a ráčila říci slečně dceři,
00:23:53aby mi dala výpověď.
00:23:56-Ona vám má dát výpověď?
-Ano, ona.
00:23:59Já už jsem jí totiž dal tolikrát výpověď, milostivá paní,
00:24:01že si to neumíte představit, vždycky mě odmítla.
00:24:03Že prej práce bude, klienti že přijít musí.
00:24:07-Ano, klienti přijít musí. Protože nejdou sami,
00:24:10musíte je sehnat, řeknu vám jak.
00:24:13-Já ti přečtu, co mi konzul Raboch píše.
00:24:18Milý příteli, to víš, že jsem dvacet let strávil v cizině.
00:24:22Konečně jsem definitivně přeložen do Prahy.
00:24:24Rád bych uložil své vědomosti a kapitál do nějakého podniku,
00:24:27v němž by také můj syn našel zaměstnání.
00:24:30-Prosím tě, proč mě má tohle zajímat?
00:24:33-Píše přece o svém synovi.
-Vždyť já ho vůbec neznám.
00:24:36-Ale právě proto jdu k tobě.
00:24:39Podívej se, ty musíš toho mladého Rabocha poznat.
00:24:41A jistě uznáš, že je to pro tebe ideální manžel.
00:24:44-No dovol, tati! Všecko se mnou můžeš udělat.
00:24:47Přirozeně až uplyne jistá lhůta, kterou jsi mi povolil.
00:24:50Ale nikdy, pamatuj si nikdy, si nevezmu za muže člověka,
00:24:53kterého vůbec neznám.
00:24:55-Rozmysli si to dobře.
00:24:57Čekám trpělivě doma na tvůj kající návrat.
00:25:01A víc už neřeknu!
00:26:23-Tak, a teď budeme mít klienty. Za chvilku jsou tady dva.
00:26:27Pojďte se podívat!
00:26:31Podívejte se!
00:26:46(HLASITÝ SMÍCH)
00:26:58-Ti si teďka řeknou pěkný věci. To bude žalobička.
00:27:19Jděte si sednout! Rychle!
00:27:27-Račte se, prosím, posadit. Hned vás ohlásím.
00:27:30(ZVONEK)
00:27:32-Moje úcta.
-Má úcta.
00:27:35Vy už jste tady?
-A co má bejt?
00:27:37-Počkejte, pane! Počkejte, já vás proženu, že vám budou perka malý.
00:27:40-Dobře, já vám taky něco řeknu. Víte, že...
00:27:43-Pane, já jsem si o vás vždycky myslel jen to nejlepší.
00:27:46-A já jsem si myslel o vás to nejhorší.
00:27:49-Tak to řekněte! Řekněte to, pane!
-Já to řeknu, ale až u soudu.
00:27:52-A já to nemusím u soudu říkat. Já už jsem vám to řekl, pane.
00:27:55-Ti se krásně rafají.
00:28:00Já jim tam můžu dát to paraple.
00:28:03Z toho může koukat krásně lehký ublížení na těle.
00:28:08-Nebudu se tady s něčím takovým bavit.
00:28:10Kdybych po vás skočil, tak strachy vypadnete z kalhot.
00:28:12-Já vám ukážu mně vyhrožovat. Takových jsme viděli.
00:28:15-Jen mě nedrážděte!
00:28:17Nechte si ty vaše rozumy, vy housko jedna.
00:28:20-Je to dobrý, to bude mazec.
00:28:22Ty, pane, už neusmíří nikdo na světě.
00:28:24-Co na mě křičíte, prosím vás?
00:28:26Já ještě dnes ráno v posteli povídám svojí ženě:
00:28:28Ten náš soused je takovej skromnej snaživej člověk.
00:28:31-Koukejte, to mně neimponuje, co jste říkal, to mě nezajímá.
00:28:35-Ženě povídám: Podívej se,
00:28:37já bych nejradši ten obchod prodal a šel bych si odpočinout.
00:28:43-Co jste říkal?
00:28:45-Že bych to nejradši prodal a šel si odpočinout.
00:28:48-Pane, vždyť to je moje největší touha spojit svoje s vaším.
00:28:52-Vidíte, dal bych vám to za babku.
-Za co? -Za babku vám to dám.
00:28:55-Tak to si plácneme.
-Tak si plácneme.
00:28:57(PLÁCNUTÍ)
-Už ji dostal.
00:28:59Spor vyvrcholil, já tam jdu.
00:29:06-Kamaráde! Kolego!
00:29:08Přece my dva se dohodneme.
-To víte, že my se dohodneme.
00:29:12-Pojďte, pojďte!
00:29:14-Vždyť já jsem rád, že to takhle dopadlo.
00:29:16-Prosím, prosím, račte, račte. Kdepak takovej kamarád...
00:29:23-Tak tomu se říká smůla.
-To je smůla.
00:29:27(TELEFON)
00:29:32-Haló! Doktor Věra Donátová.
00:29:35Prosím?
00:29:37Pan prezident?
00:29:39-Jste advokátní komorou ustanovena obhájcem ex offo, ale to spěchá.
00:29:44Přijeďte do mé kanceláře co nejrychleji.
00:29:47Je to těžký případ.
-Prosím.
00:29:51Máme vyhráno! Dostanu klienta.
00:29:55Marie! Víte, kdo to byl?
-Ne.
00:29:57-Sám pan prezident krajského trestního soudu.
00:29:59Dává mi těžký případ. Rychle kabát, Marie!
00:30:01Rychle, rychle!
00:30:13(ZPÍVÁ)
00:30:15Já jedu dopředu, jak nejlíp dovedu.
00:30:18Já jedu tak jako pán.
00:30:22Z radosti v hlouposti pletu si rychlosti,
00:30:27když sednu si za volant.
00:30:33Tady plyn přidám, stovkou se mihnu.
00:30:35Tomuhle pánovi lehce se vyhnu.
00:30:37Prokristapána! Tady je nový.
00:30:39Z tohohle mohly být pěkné dvě vdovy.
00:30:42Tady je strážník, uberu plynu. Mile se usměj a vlídně kynu.
00:30:48Tuhle zatáčku si říznu.
00:30:52Já hezky se nesu ke svému procesu.
00:30:56Já jedu tak jako pán.
00:31:02Já jedu dopředu, jak nejlíp dovedu.
00:31:04Z radosti v hlouposti pletu si rychlosti,
00:31:07protože krásnou náladu mám.
00:31:30-Co to, prosím tě, provádíš?
-Vybírám záclony pro Věřin pokoj.
00:31:35Musíme to krásně zařídit, když se vrátí domů.
00:31:37-S tím nepočítej!
00:31:39Právě mi telefonovala Marie, že Věra bude mít velký proces.
00:31:43-On ji někdo žaluje?
00:31:45-Ale ne. Bude obhajovat nějakého zločince.
00:31:47-Toho zločince lituju.
-Buď bez starosti.
00:31:50Teď má Věra klienta, ostatní se dostaví.
00:31:52-Věřím, že se vám jako ženě podaří vynutit z něho přiznání.
00:31:56Je neobyčejně zatvrzelý.
00:31:59-Děkuju vám, pane prezidente, za důvěru.
00:32:02-Víme o něm jen to, co jsme sami vyšetřili.
00:32:05Že se jmenuje Petr Kučera
00:32:09a že spal v přepychovém autu cizí značky.
00:32:12Ale kde to auto ukradl a co se stalo s vlastníkem auta, nevíme.
00:32:17A to právě už je vaší věcí, abyste si to vyšetřila,
00:32:21poněvadž přiznání je pro něho polehčující okolnost.
00:32:25Je tu totiž důvodné podezření,
00:32:29že se stalo něco mnohem vážnějšího než krádež.
00:32:34Tak, přeji vám úspěch. Na shledanou.
00:32:37-Děkuji.
00:32:40-Zatelefonuji do vězení, že jdete se svolením
00:32:44pana vyšetřujícího soudce navštívit svého klienta.
00:32:48A nezapomeňte jméno! Petr Kučera.
00:32:55Haló!
00:33:00-Tak prosím. Račte, slečno.
00:33:09-Prosím vás, račte mít tady hodně pánů vězňů?
00:33:12-Dost, teď je sezona. Tady je hezký mladý blonďák,
00:33:17který zamordoval bosňáka kvůli šestnácti korunám.
00:33:21Tady máme darebu, který škrtil dívky.
00:33:25Každou středu, když se setmělo, jednu.
00:33:28A tady, tady je vrah, který zabil svou tetu kvůli tomu,
00:33:33že mu nechtěla koupit brusle.
00:33:36Ale jinak nic zvláštního. No tak, už jsme tady.
00:33:41-Proč se tak usmíváte?
00:33:43-Já jsem zvědav, jestli z toho paličáka něco vytáhnete.
00:33:46Oni totiž páni říkali, že prý by ženská mohla dobře
00:33:49působit na jeho cit a že by z něho mohla vytáhnout doznání.
00:33:53Prosím.
00:33:57-Vy chcete jít pryč?
-Já tady počkám.
00:34:00-To jste hodný.
00:34:44-Co je, slečinko? Přišla jste mi dělat manikúru?
00:34:47-Jsem advokátka doktor Věra Donátová.
00:34:53-A co má bejt?
00:34:55-Byla jsem soudem vyzvána, abych vás obhajovala.
00:34:58-Vy mě? To nemyslíte vážně.
-Vážně.
00:35:06Prosím vás, co je na tom k smíchu, že vás chci obhajovat?
00:35:08-No právě to.
00:35:10-Že byste byl galantní, to se o vás nedá říci, pane...
00:35:14-Říkají mi Petr Tygr.
00:35:21Já jsem se vážně tak správně dlouho nezařehtal.
00:35:26Nemáte cigaretu?
-Ano.
00:35:35-Dovolte.
00:35:37Hm. Oheň!
-Prosím.
00:35:47-Tak vy mě chcete obhajovat?
00:35:50Ale já nechci obhájce, tím méně ženského obhájce.
00:35:54-Ale já vás obhajovat budu. A možná že líp než mnohý advokát.
00:35:58Ani netušíte, jakou mám výmluvnost.
00:36:01Hladce vás dostanu na svobodu, ven z vězení.
00:36:03Budu bojovat jako lvice na vašem osvobození.
00:36:06-Zaprvé nechci na svobodu a zadruhé chci mít svatý pokoj.
00:36:09Poklona.
00:36:12-To má takový zločinec z pekla štěstí,
00:36:15když dostane takové nadané a skvělé stvoření za obhájce,
00:36:18jako je slečna dcera.
00:36:21-Paní Donátová, vaše dcera je neobyčejně inteligentní.
00:36:24-A co vlastně učinil ten zločinec?
00:36:27-Abych byla upřímná, vlastně ani nevím.
00:36:30Ale čím víc toho provedl, tím lépe, totiž pro mou dceru samozřejmě.
00:36:40-Sakra, nebrečte mně tady. Brečím snad já?
00:36:43-Ale já nepláču nad vámi, ale nad sebou.
00:36:47Proč nechcete, abych vás před soudem hájila?
00:36:50-Ženská. Teď to začne zase od Adama.
00:36:53-Ale proč?
-Ale proč, ale proč, ale proč.
00:36:57Protože chci mít pokoj. Chci nějaký čas zůstat tady.
00:37:02Mám největší zájem na tom, aby se nepátralo po tom,
00:37:06co se dělo, než mě našli spícího v autu.
00:37:10-Ale měl byste se přiznat. To je polehčující okolnost.
00:37:14-Tuhle! Ať čuchají.
00:37:17Podívejte se, slečinko, nepleťte se do toho.
00:37:22Jsou to divný věci.
00:37:29-Já vám rozumím, ale kdybyste chtěl i vy mně rozumět.
00:37:33Jde o moji existenci, o moji budoucnost.
00:37:37Jste můj první klient. Ztratím-li vás, ztratím i naději.
00:37:41-Jakou naději?
-Na samostatný život.
00:37:45A tatínek mě provdá za člověka, kterého nemohu mít ráda.
00:37:50-Tak já bych vám vlastně prokázal velkou službu,
00:37:53kdybych se dal vámi obhajovat.
00:37:55-Ohromnou službu.
00:38:01-Víte, že mě to začíná bavit?
00:38:04-Dáte se tedy ode mě obhajovat?
-Když vám to dělá tak dobře.
00:38:15-Děkuji vám, děkuji vám srdečně. Jste můj zachránce.
00:38:21Přinesu vám cigarety.
-A něco na holení.
00:38:30(PROZPĚVUJE SI)
00:38:39-Tak jak to vypadá?
-Rozebrala jsem ho důkladně.
00:38:43Víte, že slzel?
-Ale!
00:38:45-Vyhrkly mu slzy jako malému dítěti.
-Ale jděte! -Hm.
00:38:50-To on tak plakal, až vás celou postříkal, viďte?
00:39:04-Je to ubohý, zcela kajícný mladý muž.
00:39:08Řeknu mu ještě jednou pár moudrých slov.
00:39:11-Myslíte, že to něco pomůže?
-Když mu řeknu:
00:39:14Jste mladý a zdravý, budete pracovat,
00:39:18váš hříšek bude zapomenut, jen nesmíte zoufat.
00:39:22-Hříšek? Doufejme, že to je skutečně jenom hříšek.
00:39:26Nevypátráme-li, že za tím je něco mnohem horšího.
00:39:28On se asi sotva přizná.
00:39:31-Ale co má znamenat to ťukání?
00:39:35-Moje metoda, jak dostat z vězně přiznání.
00:39:38-Dovol, já nejsem ani zločinec, ani nevím, k čemu bych se přiznával.
00:39:41-Ale já ti jen demonstruju, jak jsem s tím mládencem mluvila.
00:39:44Povídám mu: Mládenče, vy jste spal v přepychovém autu!
00:39:49A teď překvapující otázka. Čí bylo to auto?
00:39:54On se vykrucoval, to se rozumí,
00:39:57ale já jsem rozebrala jeho svědomí jako hodinky.
00:39:59-A prosím tě, nebála ses sama se zločincem v cele?
00:40:02-Já? To bych byla špatná advokátka.
00:40:06-Neptej se tak hloupě. Dítě, řekni mně, jak, prosím tě,
00:40:09vypadá takový zločinec. Příšerně, viď?
00:40:11-Hrůzně.
00:40:32Dobrý den.
-Dobrý.
00:40:35-Jak jste se vyspal?
-Tak ne jako vy.
00:40:39-Už byste se mohl naučit mluvit slušně s lidmi,
00:40:41kteří to s vámi myslí dobře.
00:40:43-Koukám, koukám, že to se mnou nějak dobře myslíte.
00:40:52-A tady jsem vám přinesla nějaké maličkosti na přilepšenou.
00:40:56Řízky.
00:40:59Kuřátko.
00:41:02Holicí přístroj.
00:41:05A něco ke čtení.
00:41:08-Příště mně na to přineste také ledničku.
00:41:15-A teď mluvme vážně!
00:41:18Mohu vás dobře hájit jen tehdy, budu-li znát úplnou pravdu.
00:41:22-Jakou pravdu?
00:41:24-O krádeži auta a to ostatní, co jste naznačil.
00:41:28-Do toho vám nic není. Tak abychom si rozuměli, slečno.
00:41:31Dám se od vás zastupovat jen proto,
00:41:33abych vás uchránil před nevítanými vdavkami.
00:41:35To vám musí stačit.
00:41:38Ostatně ať je pravda jakákoliv, zavřen budu stejně.
00:41:42-Budete osvobozen.
-Musím být zavřen.
00:41:46-Proč?
00:41:48-Když mě budete zastupovat vy, taková začátečnice.
00:41:51-Co? Začátečnice?
-Hm.
00:41:54-Já vám ukážu, mladý muži.
00:42:14-Tak strop se trochu opraví, ty štuky zůstanou.
00:42:18Jenom hlavně aby to bylo veselé. Postel bude široká manželská.
00:42:22Ale co bych chtěl hlavně, na lustr nějaké růže.
00:42:26-Co to tu, prosím vás, děláte?
00:42:28-Vždyť vidíš, co děláme. Zařizujeme Věře...
00:42:31-To ti říkám, že jsou to zbytečně vyhozené peníze.
00:42:35-Počkej! Nepředbíhej události.
-Právě přicházím od Věry.
00:42:40Kancelář se zavedla. Věra má spoustu práce.
00:42:43-Tak dělej taky něco a podrž to!
00:42:46-Jak jsem již v odstavci jednatřicátém uvedla,
00:42:49není obviněnému možno vinu dokázat,
00:42:54ba není ani dokonce možno jej vůbec viniti.
00:43:02Kolik stránek už máme napsáno?
-Sedmatřicet, slečno.
00:43:06-Tak dále.
00:43:08-Bude to ještě dlouho trvat?
-Celou noc.
00:43:12Proč jste si tak vzdychl?
00:43:15-Já jenom jsem zapomněl dát doma rybičkám žrát.
00:43:19-Tak dále. Kde jsme skončili?
-Vůbec viniti.
00:43:23-Co?
-Vůbec viniti.
00:43:26-Ano.
00:43:28Přikročme k další kapitole. Řekla bych lidské,
00:43:34po níž jistě mému klientovi neupřete právo na svobodu.
00:43:37Habeam sua fata homines,
00:43:40jak by řekl filozofující právník a latiník.
00:43:43Lidé mají své osudy.
00:43:45A osud mého mandanta budiž příkladem.
00:43:48Státní zástupce klade za vinu obžalovanému,
00:43:52že obžalovaný podle žalobního nálezu pana žalobce žehral na železnici,
00:43:55že železnice je vinna a že želí, pakliže se dopustil krádeže,
00:43:58že krádeže však se nedopustil, pakliže jen v autu spal,
00:44:01čímž státní zástupce v žalobním spisu obžalovanému křivdí,
00:44:04že by pan státní zástupce žaloval žalovanému...
00:44:07-Poslyšte, slečno doktor, mě dneska bolí nějak hlava.
00:44:10Prosím vás, předneste své námitky panu prokurátorovi
00:44:13nebo státnímu zástupci.
00:44:15Možná že vám vyhoví a obviněného zprostí a propustí...
00:44:19-Ne, ne, ne, já půjdu k samotnému panu prezidentovi.
00:44:21Ale kdybyste měl jen chvilku trpělivosti,
00:44:24mám už jen pětatřicet stránek důvodů.
00:44:27-Ne, ne, ne, prosím vás, račte k panu prezidentovi.
00:44:30-Nejde tu vůbec o zločin krádeže a je možno diskutovat
00:44:33s panem státním zástupcem o předpokladech,
00:44:35pravděpodobně mylných,
00:44:37které by ho mohly vésti k podání žaloby.
00:44:39Zde není žádná skutková podstata trestného činu.
00:44:42Proč byl čin spáchán, za jakým účelem a hlavně kdo byl poškozen.
00:44:47Usuzovat na krádež jen podle zevnějšku?
00:44:50Že někdo je chudák a spí v přepychovém autu?
00:44:52To není přece důkaz.
00:44:54Šel tam prostě přespat, protože byla zima a neměl na noclehárnu.
00:44:57Je snad spánek v autu zločinem?
00:45:00Je neoholená tvář přečinem? Je chudý zevnějšek přestupkem?
00:45:04Je touha po teplém koutku proviněním?
00:45:07-Počkat! Dost.
00:45:09Prosím, jděte ještě jednou k vyšetřujícímu soudci.
00:45:12On to s vámi vyřídí.
00:45:15-Auto bylo otevřené, a vlezl-li do něj,
00:45:18pak jen proto, aby je hlídal až do té doby,
00:45:20než přijde jeho vlastník.
00:45:22Namítá-li státní zástupce, že to měl hlásit strážníkovi,
00:45:24namítám zase já, že svědecky prokáži,
00:45:27že strážník číslo 12 365 nebyl na svém místě,
00:45:29neboť odváděl na komisařství opilého výtržníka,
00:45:31který sypal lidem popel na hlavu, tvrdě, že je Popeleční středa.
00:45:35A tady mám pro vás lístek od pana soudního prezidenta.
00:46:06Proč se tak mračíte?
00:46:08-Budu se smát a děkovat vám za to, co jste provedla.
00:46:11-Provedla? Dovolte.
-Žádné dovolte.
00:46:13Tváříte se jako vítěz, ale teď mně poraďte, co mám dělat.
00:46:17-Jste na svobodě.
-Na svobodě.
00:46:20Bez krejcaru v kapse a bez práce.
00:46:22A co mně teď zbyde?
00:46:24Teď abych se sebral a šel hrát karty U Pavouka.
00:46:26-Hrát karty U Pavouka?
00:46:28-To je můj lokál. Tam se scházíme s kumpány,
00:46:31a když přijde nějaká kavka, tak ji v kartách obereme.
00:46:34A už je ze mě zase ten starý Petr Tygr a tím jste vinna vy.
00:46:58(TROUBÍ)
00:47:06(TROUBÍ)
00:47:15-Máte jedinýho klienta a vy ho pustíte.
00:47:17-Musela jsem dokázat, že něco umím.
00:47:20-To jste měla právě dokázat tím,
00:47:22že jste ho nechala zavřenýho a hájila ho před senátem.
00:47:24Teď jste zrovna tam, kde jste byla na začátku.
00:47:26-Však to nebyl poslední klient. Člověk nesmí hned věšet hlavu.
00:47:30Budu denně jezdit k soudu a bylo by to smutné,
00:47:32aby se tam nenašel člověk, který potřebuje právní ochranu.
00:47:34-A já vám řeknu, paní doktore,
00:47:37že pro jistotu dávám jubilejní výpověď.
00:47:39-Jak to jubilejní výpověď?
-Jubilejní.
00:47:41Dávám ji dneska popadesáté, ale upozorňuji vás,
00:47:44že neodvolatelně posledně, přece nebudu brát peníze zadarmo.
00:47:47-Ale...
-Nic neříkejte!
00:47:49Vy byste mě zase přemluvila.
00:47:57Možná že se ale vrátím. Poklona.
00:48:17-Poslouchej, je ta advokátka vůbec hezká?
00:48:20-Prima. Doufám, že sem přijde.
00:48:23Nasadil jsem jí totiž brouka do hlavy.
00:48:26Má mě na svědomí.
00:48:28-Umíš psát na stroji?
-Tak trochu.
00:48:31-Budeš vypomáhat v kanceláři.
00:48:33-Ale to nebudu moci chodit nakupovat.
00:48:36-Neměj strach. Ještě dnes dostaneš pomocníka.
00:48:38-Pomocníka? Jak jste na to přišla?
00:48:41-Tak se tak nekoukej a jdi psát.
00:49:07Prosím vás, je tady pan Kučera?
00:49:09-Pan Kučera? Toho neznám. Neznáš nějakýho Kučeru?
00:49:12-Kučeru vůbec neznám žádnýho.
-Říkají mu také Petr Tygr.
00:49:16-Jo, Petr Tygr. Ten sedí tamhle vzadu, hraje karty.
00:49:20Jděte tady doprava.
-Děkuji.
00:49:41-Lepší jsem to zahrát nemohl.
00:49:46Mně se zdá, že mě hledáte. Račte dál.
00:49:51To jsou moji kamarádi.
00:49:55Franta Štístko, Ferda Pálený a Dlouhý Gusta.
00:49:59To je advokátka Věra.
-Donátová.
00:50:02-Donátová. Která mně pomohla na svobodu.
00:50:05Tak se posaďte, slečno.
00:50:08My zatím dohrajeme partii, když dovolíte.
00:50:13Copak vás sem přivedlo?
-Mám pro vás zaměstnání.
00:50:17-Ale! Tak jedeme.
00:50:20-Kolik tam je?
00:50:22-Tak vy jste pro mě našla zaměstnání?
00:50:25-Ano.
-A kde bych jako měl být zaměstnán?
00:50:28-U mě.
-U vás?
00:50:31-Jsem totiž odpovědná za to,
00:50:33co se po tom propuštění s vámi stane,
00:50:35a tak pro začátek řádného života
00:50:37vám služba u mě bude velmi prospěšná.
00:50:40-Tak poslechněte, slečinko.
00:50:42Zaprvé se nenechám ani hlídat, ani vychovávat.
00:50:45A zadruhé nepřijímám almužny.
00:50:47-Tak vy nazýváte almužnou,
00:50:50když vám dávám příležitost stát se poctivým členem lidské společnosti.
00:50:54Almužnou je pro vás důvěra, kterou vám věnuji?
00:50:57Sympatie, kterou pro vás mám?
00:50:59Že mám pro vás více sluchu než každý jiný?
00:51:01To vy odbýváte posměšnými slovy?
00:51:03-To jste se naučila ve škole, nebo jste to vyčetla z knížky?
00:51:06-Pane, to je troufalost, co mně říkáte.
00:51:08Měla bych vlastně odejít.
00:51:10-Sedněte si a nešermujte mně tady rukama před nosem.
00:51:13-Proč já se vlastně o vás starám? Co je mi do vás?
00:51:15-Také si myslím. Jednadvacet.
-Člověče, vem to.
00:51:18Vždyť ona to s tebou myslí docela dobře.
00:51:20-Ona má pravdu.
00:51:22-Taková šance se ti hodí jednou za život.
00:51:24-Tady tohle tě přivede zase jenom za katr.
00:51:26-Tak tady to slyšíte od svých kamarádů.
00:51:28-Myslíte to vážně, kluci?
-No jo, samo sebou.
00:51:31-Ty taky, Franto?
-To se ví.
00:51:34-Tak dobrá, přijímám. Ale upozorňuju vás,
00:51:37že nejsem zvyklý pracovat, já vůbec nic neumím.
00:51:39-To se naučíte. Tak půjdeme, ne?
-Nazdar, kluci!
00:51:42Nazdar! Pokusím se sekat dobrotu.
00:51:45Ale ručit za sebe nemůžu.
00:51:48-Na shledanou.
-Pardon.
00:51:54-Ten kluk má ale z pekla štěstí, co?
00:52:14-Práce budete mít dost a bydlet budete v podkroví.
00:52:18Hlavně si potrpím na bezvadný pořádek.
00:52:21Rozuměl jste?
00:52:58Ááááá!
-Pardon, promiňte.
00:53:21-Ááááá!
-Pardon, promiňte.
00:54:40Pardon, promiňte. Promiňte.
00:54:43Já jsem...
00:54:46Já jsem tady vysával prach, milostivá.
00:54:57(ZVONEK)
00:54:59-Jděte otevřít!
-Prosím.
00:55:02-Tak jděte otevřít!
00:55:13-Pardon, to je omyl.
00:55:16Ale je to přece kancelář doktor Donátové?
00:55:18-Ano, milostivá paní.
00:55:20-Má dcera je tam?
-Ano, milostivá paní.
00:55:36-Kdo to byl, ten sympatický muž, který mně otevřel?
00:55:39-To je můj první klient, kterého jsem dostala z vězení.
00:55:41-Ten zločinec? Panebože, já tam nechala kabelu.
00:55:51Ne, ne, ne, bohudíky, neztratilo se mi nic.
00:55:54-Neměj strach. Ten krade jen velké věci.
00:55:56Auta a podobné.
00:55:58-Slib mi, že s ním nebudeš pod jednou střechou.
00:56:01Zločinec. Dítě, co kdyby tě zamordoval?
00:56:04-Ale mami!
-Zaměstnej ho jinak.
00:56:07-Také už jsem na to myslela, ale jak?
00:56:10-Byl by z něj docela dobrý šofér.
-Neobávej se, mami.
00:56:14Znám své lidi.
-Opatrnosti nikdy nezbývá.
00:56:21-Prosím?
-Pojďte dál.
00:56:24-Vy přece umíte řídit auto?
00:56:28-V mé lepší minulosti jsem rozvážel v jisté mlékárně mléko a smetanu.
00:56:31Jednou se mně to srazilo a bylo po práci.
00:56:35-Budete mi dělat šoféra.
-Prosím.
00:56:38-Jako plat budete mít polovinu toho, co má Marie jako písařka na stroji.
00:56:42-Polovinu. Prosím.
00:57:01-Chodíte rád do biografu?
-Nerad.
00:57:04-Je to krásné, když Gable objímá tu Crawfordovou.
00:57:09Já ráda tančím.
-To já neumím.
00:57:13-Až budeme mít volno,
00:57:15půjdete se mnou a já vás naučím ze sympatie.
00:57:19-Poslyšte, jaký máte plat jako písařka na stroji?
00:57:23-Žádný. Já jsem placena jenom jako panská.
00:57:43-Co to má znamenat? Dovolte.
00:57:56Kde je můj vůz?
-Váš vůz je v garáži.
00:58:00S takovou konzervou nemůžete jezdit,
00:58:02když chcete být známou advokátkou a dělat kariéru.
00:58:05-Kde jste vzal tenhle vůz? Vy jste ho zřejmě ukradl.
00:58:08-Poctivým způsobem se člověk k takovému vozu nedostane.
00:58:11-Zastavte, já vystoupím.
00:58:14Zastavte, vám poroučím.
-Nekřičte, sebere nás policajt.
00:58:17-Zastavte!
00:58:25Prosím vás, jedeme tady dobře k soudu?
00:58:28-Prosím, doleva.
00:58:47-Mám čekat, milostivá?
-Ne.
00:58:51Ale prokažte mi tu laskavost, když už nedovedete poslouchat,
00:58:54a vraťte okamžitě ten vůz tam, odkud jste ho vzal.
00:58:57-Vám se nelíbí? Podívejte se, jaký je to krásný kousek.
00:59:00-Odvezete mě v mém voze. Není sice nádherný, ale je můj.
00:59:04-Ale dovolte...
-Žádné ale. Pojedu autobusem.
00:59:07A doma si to s vámi spravím.
00:59:10A není-li vám to vhod, můžete jít tam, odkud jste přišel.
00:59:37-Já bych sice dal přednost polévce s jaterními knedlíčky,
00:59:41ale taková florente, to se líp vyjímá.
00:59:44-Ovšem, ovšem.
00:59:46A pak bychom podávali telecí ledvinu, kuřata s nádivkou.
00:59:51Zkrátka já do dvou dnů vypracuju návrh pro pořad jídel.
00:59:55-A nezapomeňte na sýry, camembert, gorgonzola.
00:59:58Zkrátka aby byl výběr.
-Ano.
01:00:00-Copak to tu umlouváte jako spiklenci?
01:00:02-Děláme si tady chutě.
01:00:04-Ty, který máš tak přísnou dietu, sýry? Nic, rozumíš, nic.
01:00:08-Dovol, přece aspoň mluvit o tom mohu s nejlepším kuchařem Evropy.
01:00:12-Kuchařem. Copak ho chceš vyměnit za Toničku?
01:00:17-Tak se nerozčiluj.
01:00:20Já přeci nechci Toničku propustit, ale ten pán bude vařit.
01:00:23-Proč by vařil, když vaří Tonička?
01:00:25-Ale dej pokoj s Toničkou. Ta přece nemůže vařit na hostinu.
01:00:28-Proč na hostinu?
-Protože jsem pozval hosty.
01:00:30-Proč jsi pozval hosty?
01:00:32-Protože v pondělí přijede konzul Raboch.
01:00:34-Proč by přijel konzul Raboch?
-Protože bude zasnoubení.
01:00:38-Zasnoubení? To se nesmí stát!
01:00:44Já vám dám zásnuby.
01:00:51-Ruku líbám.
-Je moje dcera doma?
01:00:53-Ne, prosím.
-Taky dobře.
01:00:56Ráda bych si s vámi, mladý muži, promluvila několik slov.
01:00:58-Jsem vám k službám, milostivá paní.
01:01:00-Pojďte!
01:01:09Vy jste zkušený zločinec.
-Totiž byl jsem.
01:01:13-A mohl byste jím být znovu?
-To přijde na okolnosti.
01:01:18-Aha. Kolik byste žádal, kdybyste musel znovu do vězení?
01:01:22-Myslím, že vám dobře nerozumím, milostivá.
01:01:24-Totiž moje dcera potřebuje do měsíce velký proces.
01:01:27Nic maličkého, totiž proces, o kterém by se psalo v novinách.
01:01:31-Teď rozumím. Měla by jako téci krev.
01:01:38-Krev, to ne. Tak pár kapek.
01:01:41-Co takhle pěkné vloupáníčko?
-Vloupáníčko, ale něco velkého.
01:01:47-Prosím. Zůstaneme při tom vloupání.
01:01:49Na mě se můžete, milostivá, spolehnout.
01:01:51-Ovšem mé dceři o tom ani slůvko.
01:01:56Poslyšte, co to bude stát?
01:01:59-To přenechávám úplně milostivé paní, až jak bude spokojena.
01:02:07-Kdybyste nebyl zločincem, byl byste docela roztomilý člověk.
01:02:13-Ruku líbám.
01:02:31(ZVONEK)
01:02:49-Přál jste si něco?
01:02:51-Ano, sedněte si ke stroji, Marie, napíšete mně dopis na rozloučenou.
01:02:55-Snad nechcete odejít?
-Nedělalo by to tady dobrotu.
01:02:57-Ale dělalo.
01:02:59-A kamarádi mě potřebují. Sedněte si a pište.
01:03:07Jste připravena?
-Prosím.
01:03:09-Tak pište!
01:03:11Vážená slečno velitelko!
01:03:16Děkuji za vaši dobrotu a laskavost,
01:03:20se kterou jste mně chtěla pomoci,
01:03:24ale kamarádi mě potřebují pro větší podnik,
01:03:29a proto odcházím.
01:03:32Ne, ne, odcházím, ne.
01:03:34Dejte tam odjíždím i s tím autem.
01:03:40Bude to tak lepší.
01:03:46Tak, to by bylo.
01:03:48Haló! U Pavouka?
01:03:51Prosím vás, zavolejte mně Dlouhýho Gustu nebo Frantu Štístka.
01:03:59To jsi ty, Franto? Mám něco velkýho v pácu.
01:04:02Tak na mě čekejte.
01:05:16Co je to?
-Co se mi do toho pleteš?
01:05:21To je moje záležitost, ne?
-To je náhodou moje záležitost.
01:05:25-Jak to?
01:05:38-Policie!
01:05:44(ZPÍVÁ)
01:05:46-Každý na něco je citlivý.
01:05:48Každému se něco protiví.
01:05:52Maličkost budí zlost.
01:05:55A hned je tu mrzutost.
01:05:59Mě, ač dobrákem jsem od kosti,
01:06:02jedna věc přivede ke zlosti.
01:06:06Leze-li do zelí mně někdo, můj příteli.
01:06:15Koukej! Na děvče mně nesahej.
01:06:20Víš, to já nemám rád.
01:06:23A rychle zmiz, i kdybys byl můj kamarád.
01:06:30Na děvče mi nesahej. Víš, to já nesnesu.
01:06:35Nežli tě střelhbitě ze sálu vynesu.
01:06:43Staré dobré přísloví nás moudře poučuje,
01:06:49že dýmka ani žena
01:06:53nikomu se nepůjčuje.
01:06:59Na ostatní děvčata se beze všeho směj,
01:07:03ale na to moje děvče, na to nesahej.
01:08:01Na děvče mi nesahej, který mám tak rád.
01:08:08To je mý jediný, to si nedám brát.
01:08:15-Chtěla bych z vás udělat pořádného člověka.
01:08:18-To asi nepůjde. Já se už těžko předělám.
01:08:22-Z lásky člověk dokáže všecko.
01:08:31Dává pan Gusta.
-Pan?
01:08:34Kluci, slyšeli jste? Pan Gusta.
01:08:37-Nekecej a dávej.
01:08:39Ty to mícháš jak polívku u milosrdnejch.
01:08:41Pak má člověk dostat list.
-Někdo, prosím, zvonil.
01:08:45-Tak nekoukej jako vrána a jdi otevřít.
01:08:47A když je to náhodou klient, tak ať počká.
01:08:50Mám důležitou konferenci.
01:08:53Hrajeme dál.
-Franta dává.
01:08:57-Je má dcera doma?
-Je. Totiž není.
01:09:01-Tak je nebo není?
-Totiž je, ale má konferenci.
01:09:11-Jéje, tati, ty jsi tady? To je hezký od tebe, že jsi přišel.
01:09:16Jak vidíš, jsem právě velmi zaměstnána.
01:09:20-To vidím, vidím.
01:09:23-Totiž páni byli tak laskavi a předvádějí mi tu hru,
01:09:28při které došlo k hádce, lehkému ublížení na těle a urážkám.
01:09:31A já jako jejich advokát musím tu hru znát a ovládat, ne?
01:09:36-To se podívejme.
01:09:39-My můžeme přijít jindy, slečno advokátko.
01:09:41-Prosím, prosím, pánové.
01:09:43Já nechci rušit úřední výkony své dcery.
01:09:45-Ale ne, my přijdeme radši jindy. Tak půjdeme.
01:09:47-Corpus delicti vezmeme s sebou.
01:09:49-Tak to bude lepší a zatelefonujte mi.
01:09:51-Poklona, poklona.
-Na shledanou.
01:09:53-Má úcta.
-Na shledanou.
01:10:00-To jsou zvláštní klienti.
-Zajímaví, co?
01:10:04To víš, to už přináší moje povolání s sebou,
01:10:07že se musím stýkat s takovými lidmi,
01:10:09abych pronikla do prostředí,
01:10:11v němž se říká přečin, zločin a urážka.
01:10:14Je to sice namáhavé, ale když se člověk do toho vžije,
01:10:17pak může přece jenom docela jinak o tom mluvit.
01:10:19-Teď budeš těchto starostí prosta.
01:10:22Konzul Raboch se synem přijedou a v pondělí přijdou k nám.
01:10:26To víš, Věruško, že já jsem svůj slib splnil do posledního puntíku.
01:10:30A teď je na tobě, aby ty jsi splnila, co jsi slíbila.
01:10:33-Ale tati...
-Tak konec! Dost!
01:10:37V pondělí hezky se vrátíš domů. Máš všechno nově zařízené.
01:10:40Bude se ti to líbit.
01:10:42Já doufám, že mladý Raboch se ti bude také líbit.
01:10:45-Určitě nebude.
01:10:50-Dovolíte, pánové, okamžik, okamžik.
01:10:52Hned jen co najdu svého syna.
01:10:54Richarde! Richarde, pojď sem! Pojď sem!
01:10:57Rychle! Tak. Teď, prosím.
01:11:02-Kam mě vlastně vezete?
-Vezu vás ve vypůjčeném autu
01:11:06do jedné vily, kde bude připravena malá hostina na rozloučenou.
01:11:11Máte přece dneska svůj poslední volný den.
01:11:41(PÍSKÁNÍ)
01:11:57-Pěkně vítám.
-Nazdar, Ferdo!
01:11:59-Těbůh!
01:12:03-Rozkošné. Čí je to vila?
-Tu jsem si vypůjčil
01:12:06od jednoho známého, který je teď na cestách.
01:12:09-A proč jsme museli lézt přes zeď?
-On mi zapomněl dát klíče.
01:12:12Prosím, posaďte se.
-Děkuji.
01:12:17-Prosím.
-Já už mám hrozný hlad.
01:12:20-Smím vám nabídnout?
-Ano.
01:12:25-Připijeme si?
-Ano.
01:12:40To je divné. Okna jsou zabedněná. Vypadá to tady jako v tunelu.
01:12:43-To je proto, aby nás tu nikdo neviděl.
01:12:46-Aha.
01:13:00-Už jste se najedla?
-Hm.
01:13:03-A nemáte už hlad?
-Ne.
01:13:05-Já bych vám chtěl něco říci, ale je to něco vážného.
01:13:11Tady tohle se k tomu nehodí.
01:13:24-Tak co jste mi chtěl říci?
01:13:29-Víte, že byste zasloužila být opravdu šťastná?
01:13:32-Proč vás tohle napadlo?
-Protože vás mám rád.
01:13:37-A na to jste přišel teprve teď?
01:13:42-Už tenkrát, když jsme spolu tančili.
01:13:47Vzpomínáte si ještě?
-Hm.
01:13:51(PROZPĚVUJÍ SI)
01:14:01-Víte, jaké štěstí myslím? Mít muže a děti a...
01:14:07-To radíte vy mně?
-Ano. Já vám.
01:14:13Slibte mně, že budete hodná holčička,
01:14:15která poslouchá tatínka, protože to s ní dobře myslí.
01:14:19-Ano, ale...
-Policie! Utečte!
01:14:23-Jé!
01:15:04-Tak, děťátko, pojď dolů. Rabochovi už jsou tady.
01:15:08-Jak si přeješ, tatínku.
01:15:15-Už jsem ti to řekl desetkrát,
01:15:18aby ses k nim choval zábavně a pozorně jako k rodině,
01:15:20se kterou zakrátko budeme v užším příbuzenském svazku.
01:15:24Ty se tady cpeš chlebíčkama. Strašné!
01:15:42-Moje dcera. Konzul Raboch a jeho syn.
01:16:08(PÍSKNUTÍ)
01:16:17-Pst!
01:16:34-Vy umíte báječně mlčet.
01:16:43-To nic není, to se všechno spraví.
01:16:45To ona se šla Věruška asi napudrovat.
01:16:49-Prominete, milostivá.
01:16:54Tu svatbu ještě zkazíš, ty trulante.
01:17:02(VÝKŘIK)
01:17:08-Vy jste se sem vloupal?
-Ano.
01:17:11-A co tu chcete?
-Vás.
01:17:18Ale stačí slovo a odejdu.
01:17:31-Víš, tati, my tu máme...
01:17:34My jsme tu měli jeden těžký případ, víš?
01:17:38-Opět těžký případ. Ale prosím, nenechte se vyrušovat.
01:17:41Já jsem jenom rád, že došlo na moje slova.
01:17:45Pánové, výborně jste to sehráli.
01:17:49Vy jste to taky moc dobře zahrál, ale naše maminka, ta prohrála.
01:17:54-Co jsem prohrála?
01:18:00-Představuji ti staršího syna konzula Rabocha,
01:18:04který musel přijet o dva měsíce dřív,
01:18:07aby se naše dcera do něho mohla zamilovat.
01:18:09-Co?
-No co. Nevidíš?
01:18:12Je na něm přilepená jako známka na psaní.
01:18:26-Na tohle nepotřebovala taky tak dlouho studovat.
01:18:32Skryté titulky: Věra Kotlínová Česká televize, 2019
Na čtyřicet filmů nám po sobě zanechal herec zvláštní noblesy a elegance – Oldřich Nový (1899–1983), u něhož si v těchto dnech připomínáme 120 let od jeho narození. Téměř všechny své slavné snímky do roku 1945 natočil s režisérem Martinem Fričem, a to včetně nezapomenutelného Kristiana. Jejich mimořádně šťastná spolupráce začala roku 1937 nenáročným snímkem Advokátka Věra. Jeho hlavní hrdinkou je mladá novopečená právnička JUDr. Věra Donátová. Jejím prvním opravdovým případem je obhajoba záhadného a nebezpečného zločince, který si nechává říkat Tygr. V příběhu se šťastným koncem se ukáže, že zločinec vlastně zločincem není, a my prožijeme příjemných osmdesát minut v té nejlepší společnosti: Oldřicha Nového, Trudy Grosslichtové, Růženy Šlemrové a dalších.
