Kdesi, kdysi v roztančeném přelomu století se na palubě výletní lodi setkávají postarší Ital a Rus. Ital vypráví novému známému příběh veliké lásky, kterou zažil s jistou ruskou dámou. I druhý cestující má však něco na srdci…
Nikita Michalkov natočil Oči černé nostalgicky, ve smetanových a okrových tónech evokujících za přispění hudby Francise Laie idylu dávných časů. Základní osa příběhu je inspirována Čechovovou Dámou s psíčkem: co začalo jako povrchní lázeňská romance, stane se pro oba hrdiny překvapivě osudovou záležitostí. Michalkov a scenárista Alexandr Abadašjan však zrušili postavu solidního úředníka Gurova a hlavní roli napsali na tělo Marcellu Mastroiannimu. Ten postavě Romana Patroniho propůjčil rysy histrióna, klauna a do jisté míry „zbytečného člověka“. Michalkov tak Čechovově předloze ubírá na melodramatičnosti a na neklidná srdce svých hrdinů nahlíží s jistou ironií.

Příběh nenaplněné lásky, natočený volně na motivy povídek A. P. Čechova. Italský koprodukční film.

Oči černé očima Kamily Dolotiny

Ostatní také sledují

Mé jméno je Terence Hill

Neznámí hrdinové

Zlatý ostrov

Transky, body, vteřiny

Napište nám