Dokumentarista Jan Špáta v roce 1990 zamířil do severomoravského pohraničí nedaleko hradu Sovinec k fotografovi Jindřichu Štreitovi. Jeho sociální humanistické černobílé snímky nejobyčejnějších životních situací mu byly blízké a nabízely se jako prostředek ke svědectví o sociálním a duchovním stavu české společnosti na prahu svobody. "Tím, že jsem se nechal unášet světem Štreitových fotografií, je to obsahově jeden z mých nejdrsnějších filmů," říká právem Špáta. Štreit vzpomíná: "Já jsem mu předvedl různá prostředí, co by ho zajímalo, co by se mu líbilo, a je pravdou, že měl velmi ulehčenou práci ve dvou směrech. Jednak tím, že tito lidé byli zvyklí, že jsou fotografováni, a jednak jsem mu vybral ta nejatraktivnější prostředí a ty nejatraktivnější lidi. Věděl jsem, že jsou fotogeničtí a že to jsou nosné situace".

Archiv

Dokument

Dokument o osobnostech

Fotografie Jindřicha Štreita jako svědectví o sociálním a duchovním stavu české společnosti na prahu svobody.

Mezi světlem a tmou

Dcera dokumentaristy Jana Špáty Olga Špátová představuje dokument svého otce Mezi světlem a tmou.

Rozhovor s Olgou Špátovou

Ostatní také sledují

Jindra ze Sovince

Štreit - Fotografuji, tedy jsem

Josef Koudelka

Svoboda podle Ságla

Napište nám