Něco z Alenky
Jan Švankmajer, malíř, grafik, scénograf, loutkař, filmař, režisér, animátor, střihač, autor námětů i scenárista - svým vstupem obohatil český animovaný film o nové výrazové prostředky. První film, na kterém spolupracoval jako loutkař, byl Radokův a Benešův film Johannes doktor Faust. Samostatně debutoval jako režisér i výtvarník v roce 1964 ve snímku Poslední trik pana Schwarzwaldea a pana Edgara. V následujících deseti letech natočil dvanáct českých filmů a dva zahraniční. Je mezi nimi i snímek Žvahlav aneb šatičky Slaměného Huberta, který vycházel z Carollovy Alenky v řiši divů a z Nezvalovy Aničky skřitka.. Film však nebyl přes poetické hodnoty pro svůj surrealistický charakter do distribuce uveden. Později byl prodán americkému producentovi a zvítězil na několika festivalech. Roku 1987 natáčí pro švýcarský Condor Film Curych svůj první celovečerní film , inspirovaný opět motivy Carrolovy půvabné knížky, pod názvem Něco z Alenky. Zde uplatnil všechny své znalosti a dokázal hrou fantazie a poezie upoutat divákovu pozornost téměř devadesát minut. Pozoruhodný celovečerní film vychází z dětské imaginace, nepozorovatelných přechodů snů v realný svět, z vazeb a poetiky surrealismu a rozvádí je svým výrazným výtvarným a filmařským rukopisem. I zde kombinuje hru herce s animací loutek a objektů v reálu. Film získal Cenu za dlouhý film na 27. mezinárodních dnech animovaného filmu v Annecy v roce 1989.