Amatér

Autorem názvu Kina morálního neklidu je režisér Janusz Kijowsky. Jasný směr ukázalo vystoupení režisérů Andrzeje Wajdy a Krzysztofa Zanussiho na Filmovém fóru v Gdaňsku v roce 1975, které se otevřeně vymezilo vůči komunistické vládě, vůči jejímu omezování tvůrčí svobody a diskusí o aktuálních společenských tématech. Kieślowski vstoupil do toho nespoutaného proudu svým hraným debutem Personál z roku 1976. Zprvu natáčel dokumentární filmy, ale jeho uvažování o odpovědnosti vůči lidem, o kterých dokumenty natáčel, a o možnosti manipulativnosti navzdory úmyslům režiséra, se Kieślowski věnoval hrané tvorbě. Po filmech Amatér, Náhoda a Bez konce natočil televizní cyklus Dekalog, který se později promítal v mnoha zemích i v kinech a Kieślowského proslavil. Z tohoto cyklu vznikly dva oceňované celovečerní filmy Krátký film o zabíjení a Krátký film o lásce. Ve francouzsko-polské koprodukci vznikly oceňované filmy Dvojí život Veroniky a triptych Tři barvy: modrá, červená, bílá.

Ve filmu Amatér Kieślowski dokonale využil vlastní dlouholeté zkušenosti z natáčení dokumentárních snímků. Formálně strohé dílo s mnohými významovými podtexty vypovídá o probuzení člověka z dřímoty šedivého nenáročného života a zároveň o ztrátách, které toto rozběhnutí se k novým, dosud netušeným hodnotám přináší. Film vypráví o nijak výjimečném třicátníkovi, pro kterého je osudové setkání s kamerou výzvou k zamyšlení nad svým životem. Přístroj ho doslova přinutí vidět skutečnost v nové perspektivě, ostře a kriticky. Jeho závěrečná zpověď do vlastní kamery svědčí o tom, že vidí ve svém životě smysl a bere za něj odpovědnost. Sám Krzysztof Kieślowski říká: "Kamera nutí hrdinu definovat sama sebe. Naivka z Wielic začal tím, že chtěl kamerou zachytit rodinné chvíle a končí náročným výkladem světa, dokonce sebeinterpretací." Na strhující podobě filmu má výrazný autorský podíl vynikající Jerzy Stuhr v hlavní roli.