Ginger a Fred

Jak říká Federico Fellini, Ginger a Fred je "zas jednou film o světě zábavy, nahlížené médiem televize... se všemi jejími konvencemi, s její svůdností velikánského rozbitého zrcadla, v jehož každém střípku se odráží kousek reality..." A jak už to u Felliniho bývá, nejde jen o ironický pohled na televizní superspektákl a jeho zákulisí. Všechny ty lidské zrůdy, dvojníci, dámy, vyvolávající duchy, páteři, konající zázraky, a hlavně všudypřítomná reklama, vpadající do života v těch nejnevhodnějších a nejneočekávanějších okamžicích, představuje groteskní výpověď o světě, v němž vládne prázdnota, neustále zaplňovaná propagačním balastem, v němž se lidé dobrovolně vzdávají identity, podléhajíce ohlupující moci zbožněného média. Vlastně jedinými opravdovými lidskými bytostmi jsou tu Pippo a Amelia - lidé, zakotvení ve starých časech varietního divadla, kdy dělat podívanou bylo ještě uměním, kdy třeba i napodobovat znamenalo umět. V rolích stárnoucích lidí, po létech objevujících, že jim kdysi spolu bývalo dobře, se před kamerou sešli - Marcello Mastroianni a Giulietta Masinová.