Děti za zdí
Herci se vydávají za dětmi v nemocnicích, putují za nimi do romských ghett či do oblastí zasažených přírodními katastrofami
Většina herců hraje v kamenných divadlech, někteří na ulicích, ale jsou i tací, kteří se vydávají za dětmi, které z nějakých důvodů do divadel nemohou.
Putují do romských ghett, do nemocnic či do oblastí zasažených zemětřesením, tsunami, válkou. Prostřednictvím her je odvádí z deprimující reality jinam - do světů fantazie a kouzel.
Jaký to má smysl - umění nejsou léky ani jídlo, ani vzdělání... Co na nečekaný "svátek" říkají děti "za ZDÍ"? Co velcí, kteří jsou jim na blízku? A terapeuti? A jak ta zkušenost proměnila ty, kteří pro děti hrají? Jaký to má vnitřní smysl? Jak je vnímána realita po intenzívní zkušenosti s jiným světem?
O tom všem je dokument, který rezonuje se zaměřením ČT na děti pro rok 2010.