00:01:33-V roce 1848 vypukla v Praze revoluce

00:01:35proti nenáviděné Habsburské monarchii.

00:01:38Krvavě ji potlačil generál Windischgratz.

00:01:41Vůdci povstání byli odsouzeni k smrti,

00:01:44ale v poslední chvíli jim byl trest změněn na dvacetiletý žalář.

00:01:48Po mnoha letech strávených v pevnostech byli amnestováni.

00:01:52Jedním z posledních byl i náš hrdina.

00:01:55Po osmi letech vězení se vracel do Prahy.

00:02:09-Pospěšte si!

00:02:11-Preclíky! Kupujte výborné preclíky!

00:02:15Preclíky!

00:02:18Kupujte preclíky!

00:02:35-Františku!

00:02:39Museli jsme se na nádraží minout.

00:02:42Čekám tě od rána.
-Václave.

00:02:48-Posílá mě otec.

00:02:50Nerad by...
-Co by nerad?

00:02:53-Zamluvili jsme ti pokoj. U Zlatého anděla. Nejlepší hotel.

00:02:57Hned zítra nebo pozítří, jak budeš chtít,

00:02:59můžeš odjet do Horšovského Týna ke strýci.

00:03:02Chce, abys mu dělal na statku správce.

00:03:06Nevíš, jak to teď tady vypadá.

00:03:09Otec by měl na magistrátě potíže.

00:03:14Tady máš.

00:03:16Pro začátek.

00:03:19-Vyřiď otci, že nikam nepojedu. Zůstanu v Praze.

00:03:27-Frantíku, domů! Oběd!

00:03:30-Počkej na mě!

00:04:10-Oni jsou příbuznej?

00:04:15-Znali jsme se před léty.
-Ah. Já jen, že domácí dělá kravál.

00:04:20Zůstal dlužnej 6 tejdnů.

00:04:27Jdou dál, už je nachystanej.
-Dobře, dobře.

00:04:35-Kolik byl dlužnej?
-No, 8 zlatek.

00:04:42Jsou uznalej člověk, to se na nich pozná.

00:04:45A nechtěj ten pokoj pro sebe?

00:04:47Bude teď volnej. Dostali by ho lacino, co říkaj?

00:04:50ZVONÍ UMÍRÁČEK LATINSKÁ POHŘEBNÍ MODLITBA

00:05:39-Vítám tě.

00:05:42Před rokem nás pustili z pevnosti.

00:05:45Vzpomínal na tebe. Hodně.

00:05:47-Já na vás taky.

00:05:54-Těch si nevšímej. Stejně o nás vědí všechno.

00:05:57Pojď.

00:05:59-Proč nepřišli ostatní?
-Jsou zalezlí doma.

00:06:02Jeden se bojí druhýho. No, však uvidíš.

00:06:12-Mami, já už nechci.

00:06:15-Jen to hezky sněz. No tak!

00:06:18-Co budeme dělat?

00:06:21-Nic.

00:06:23-A nechceš si s ním přece jen promluvit?

00:06:30-O čem? O mamince?

00:06:35-Myslel jsem...

00:06:38Od tebe si dá třeba říct.

00:06:41-Přinesl jenom neštěstí.

00:06:44Ať si jde svou cestou, když myslí.

00:08:31-Was wünschen Sie?

00:08:33-Je slečna Ida doma?

00:08:35-To jste se asi spletl, jemnost pane.

00:08:37Tady žádná slečna Ida nebydlí.
-Ale bydlela tady.

00:08:41-Koho že hledají?
-Odpusťte, že vyrušuju.

00:08:45Ptám se na Ulmanovy.
-Ulmanovi?

00:08:49Ja, natürlich.

00:08:51Ti už se dávno odstěhovali. Tak 5 let.

00:08:58-A nevíte kam?

00:09:00-To jim neřeknu.

00:09:29-Co chceš?
-Hledám Idu.

00:09:32Nevíš, kde teď bydlí?

00:09:34-To nevím.

00:09:36A už sem, prosím tě, nechoď.

00:09:39Nikdy!

00:09:46-Františku!

00:09:50Jste to vy?
-Jsem, pane nakladateli.

00:09:55-Tak už jste si to tam protrpěl.

00:09:58No, teď už bude líp.
-Doufám.

00:10:00-Sedněte si, přeci. Kolikrát já si na vás vzpomněl.

00:10:06Tak povídejte, jak bylo?

00:10:09-Hm. Až někdy jindy.

00:10:12-Ale jistě, chápu.

00:10:14Odpusťte. Však se teď budem vídat častěji.

00:10:17-Hm. Přinesl jsem vám rukopis.

00:10:21Jestli budete mít zájem.

00:10:24-No, že se ptáte!

00:10:28Román?
-Napsal jsem ho...

00:10:31Tam.
-Hned si to přečtu. Hned.

00:10:34Ale budete muset na policii pro povolení.

00:10:36-Na policii?
-Jinak to nejde.

00:10:38Kdybych to vydal bez souhlasu, měli bychom oba nepříjemnosti.

00:10:42Je to jenom formalita.
-Dobře. Musím se tam stejně hlásit.

00:10:56-Nevidím důvod, proč bychom vám, při troše dobré vůle,

00:11:00to povolení neměli dát.

00:11:02Ovšem tu dobrou vůli očekáváme také od vás.

00:11:05-Jsem loajální občan, pane rado.

00:11:07-To předpokládám.

00:11:09Ale vzhledem k vaší minulosti...

00:11:12bude ještě chvilku trvat, než nás o tom přesvědčíte.

00:11:15Ovšem mohl byste to uspíšit, kdybyste chtěl.

00:11:18-A jak?

00:11:20-Pokud byste projevil ochotu nám vyjít vstříc.

00:11:23Stačilo by několik šikovně napsaných článků,

00:11:26asi v tom duchu,

00:11:28aby Češi měli rozum a konečně pochopili,

00:11:30že ty jejich řeči o samostatném státu jsou nesmyslné.

00:11:34Tohle byste jim měl nějak rozumně vyložit.

00:11:38Od vás by to mělo váhu.

00:11:41Když ty články napíšete, budete to mít všechno snazší.

00:11:46Rozumíte mi?
-Ano, ano.

00:11:49Ano, pane rado.

00:11:51Ale... nechme to tak, jak to je.

00:11:55-Jste sám proti sobě, Vinický.

00:11:58Ale jak myslíte.

00:12:00S tím povolením zatím nepočítejte.

00:12:06-Poroučím se vám, pane rado.

00:12:09-Vinický!

00:12:12Byl bych rád, kdybyste pochopil,

00:12:14že bez našeho povolení nesmíte otisknout ani slůvko!

00:12:17Mimoto nesmíte opustit Prahu a každý týden se tu budete hlásit.

00:12:22U komisaře Jaroše.

00:12:24Radím vám, abyste tyto zákazy dodržoval.

00:12:27Ve vlastním zájmu.

00:12:29-A co to vydat pod pseudonymem?

00:12:33-Na to by přišli.

00:12:35A vzali by mi koncesi.

00:12:38Nepustí vás teď z očí, s tím počítejte.

00:12:42Jenom nevěšet hlavu.

00:12:45Na to čekají.

00:12:47-Co jiného zbývá?

00:12:53-Je tu ještě jedna možnost.

00:12:56Schůdnější.

00:12:58-Jaká?
-Kdybyste si našel...

00:13:02Krycího autora. Někoho bezúhonného.

00:13:05Kdo by byl ochoten se na ten váš román podepsat.

00:13:09A nemusí to být spisovatel. Kdokoliv.

00:13:12Pak by bylo všechno jednodušší. Vydal bych to.

00:13:15Policie by mi nemohla nic dokázat. Ani vám.

00:13:18A až by byla příhodnější doba, román by vyšel znovu.

00:13:21Už pod vaším jménem.
-To by šlo.

00:13:27Lojzo!

00:13:31To jsem se tak změnil?

00:13:33-Servus.

00:13:37-Musím s tebou mluvit.

00:13:39-Nemůžu tě pozvat dál. Spěchám do kanceláře.

00:13:44Potřebuješ peníze?

00:13:49-Chci vydávat... literární almanach.

00:13:53Tak sháním spolupracovníky.

00:13:57-Na to já bych neměl kdy. V kanceláři mám spousty práce.

00:14:01Víš, do noci.

00:14:04Obrať se na někoho jiného.

00:14:09-Jakže se jmenuje?
-Kroupa.

00:14:12-Kroupa.

00:14:15-Má ležet tady u vás.

00:14:19-Ach jo, to je ten z devítky. Tak jdou se mnou.

00:14:23ŽENA:Nechte mě! Nechte mě! ODPOVĚĎ NĚMECKY

00:14:38-Čeho se pořád bojej, Kroupa?

00:14:42Tady jim nikdo neublíží.

00:14:44No! No tak.

00:14:46No!

00:14:50Mají tu návštěvu.

00:14:57-Jindřichu.

00:15:03Jindřichu, poznáváš mě?

00:15:06-Tak jdou, Kroupa.

00:15:08Jdou si zase lehnout.

00:15:18Nedá se mu pomoct.

00:15:26-Ještě jednu.

00:15:37-Almanach? To není špatný nápad.

00:15:40Když budeš potřebovat pomoc...

00:15:43Tak tohle je moje Marie.

00:15:45-Vinický.-František, jak jsem ti o něm vyprávěl.

00:15:50V osmačtyřicátém jsem byl v jeho legii.

00:15:53Ten uměl komandovat.

00:15:56Nejsi unavená?

00:15:58-Trochu. Půjdu nahoru. Těšilo mě.

00:16:03-Tak tímhle se teď zabývám.

00:16:06To bys neuhodl, viď?

00:16:09Ale celkem se z toho dá vyžít.

00:16:12-Takže si nestěžuješ.

00:16:18-Podívej se, Františku.

00:16:22Já vím, žes to měl těžký.

00:16:25Ale nemysli si, taky to nemám jednoduchý.

00:16:29Taky mi nemůžou zapomenout, že jsem byl na barikádách.

00:16:32-Já ti nic nevyčítám.

00:16:35Víš, Karle, ono je to trochu jinak.

00:16:39-Co jinak?

00:16:42-O ten almanach vůbec nejde.

00:16:45Trojan chce vydat můj román.

00:16:48A já se na něj nemůžu podepsat jako autor.

00:16:50Kvůli policii.

00:16:53Potřebuju někoho,

00:16:56pod jehož jménem ta knížka vyjde.

00:17:00-A ty myslíš, že já?

00:17:03-Hm.

00:17:07-Nakonec, proč ne?

00:17:10S tím mým veršováním to snad nebylo tak špatný.

00:17:15-Myslel jsem, že se mi spíš vyhýbáte?

00:17:17-Přestaň, na tyhle řeči nemám kdy.

00:17:22Poslouchej,

00:17:24otec dostal varování z místodržitelství od známého.

00:17:29Policie prý není spokojena s tvým chováním a styky.

00:17:33Máš si dát pozor.

00:17:35-No, když to říkáš ty.

00:17:39-Neber to na lehkou váhu, nebo to zase špatně skončí.

00:17:42Měl jsi nás poslechnout a odjet.

00:17:45-To je všechno?

00:17:55-Ida teď bydlí v Liliový u Zlatý konvice.

00:18:08ŽENSKÝ HLAS:Ne, já otevřu.

00:18:18-Ido.

00:18:33-Ido, kdo je to?

00:18:35-Pošta.

00:18:38Nezlob se, prosím tě.

00:18:40Prosím tě! Jdi, já...

00:19:03-Františku?

00:19:10Probudil jsem tě?

00:19:14-Nespal jsem.

00:19:18Šel jsi kolem?

00:19:21-Tohle ti posílá Marie.

00:19:26Štrůdl.

00:19:29-Děkuju.

00:19:33-Víš, Františku...

00:19:38Ještě jsem o všem přemýšlel.

00:19:41Nehněvej se na mě, ale já to nemůžu udělat.

00:19:46Kdyby se na to přišlo, mám obchod na úvěr.

00:19:50A teď, když čekáme to malý...

00:19:55Mrzí mě, že jsem ti to slíbil.

00:19:58-To nic, to nic.

00:20:02DĚTI:Počkej, chytím tě!

00:20:04-Všichni se bojí.

00:20:06Člověk jim to nemůže mít za zlé, taková je doba.

00:20:12Rád bych něco vymyslel s tím vaším rukopisem.

00:20:15Je ho škoda.
-S tím si nedělejte starosti.

00:20:18Dám ho do šuplíku.

00:20:20Tu zálohu vám vrátím příležitostně. Zatím bohužel nemám.

00:20:24-To pusťte z hlavy.

00:20:26Až jednou váš román vydám, strhnu si to z honoráře.

00:20:29-Myslíte, že někdy vyjde?
-Arci, že vyjde.

00:20:32Mimochodem, teď mě napadá,

00:20:36znáte Květoně?

00:20:38-Jenom z doslechu.
-Je teď v módě.

00:20:40Čtenáři hltají ty jeho strašidelné historky.

00:20:43Obratný člověk a vlivný.

00:20:45Má přímé kontakty s místodržitelstvím.

00:20:48Jestli chcete, dám mu ten váš román přečíst.

00:20:53-Proč ne? Nemám co ztratit.

00:20:56-Milost pane, oběd!
-Tak pojďte, bude husa.

00:21:15ZAKLEPÁNÍ
-Pojď ke mně, Julinko.

00:21:18-Milost pane, už maj dole fiakr.

00:21:21-Mami, já chci ještě.

00:21:24-Ne, běž se umít, abys byla hezká holčička.

00:21:27-Vrátím se brzy.

00:21:38-Vítám jich, Herr Květoň.

00:21:40Je to pro mě veliká čest. Dovolej kabát?

00:21:43-Ne, ne, ne, pane nakladateli. Jsem tu jen na skok.

00:21:46Musím honem zpátky do své cely.

00:21:49Mám rozdělanou takovou zajímavou historii. -Aha.

00:21:51-Mám ji do zítřka dodělat. Na sazárně čekají.

00:21:55-Rád bych jim představil, pan Vinický.

00:21:57-Květoň.-Těší mě.
-Sednou si, prosím. -Děkuji.

00:22:04-Prosím.

00:22:08-No tak já myslím, že přejdeme rovnou k věci, ne?

00:22:11Podívejte, mein lieber Herr, já jsem ochoten

00:22:13se pod ten váš román podepsat,

00:22:16ale řeknu vám to hned na začátku.

00:22:1850 procent honoráře pro mě, 50 pro vás.

00:22:21Musel bych ho totiž ještě trošku upravit.

00:22:24Třeba ty vězeňské pasáže, to by nebylo vhodné.

00:22:28A nebo jak se ti dva odsouzenci baví o poměrech uvnitř věznice.

00:22:32To by taky nešlo.

00:22:34Každý by si hned vykládal, že tím myslíte Rakousko a tak.

00:22:37Tak co, přijímáte?

00:22:40-Nezlobte se, to...

00:22:42Já bych to nemohl.

00:22:45Nevím, jestli mi rozumíte.

00:22:47-Jak myslíte, mein lieber Herr, já se vám nebudu vnucovat.

00:22:50Naopak, vy jste se obrátil na mne.

00:22:54-Jste velice laskav, že jste to přečetl, ale...

00:22:58mně na tom rukopise strašně moc záleží.

00:23:00-Ne, ne, ne, nemusíte se omlouvat. To je konečně vaše věc.

00:23:04Ale jestli mohu být radou,

00:23:06dívejte se kolem sebe trochu reálněji.

00:23:09Vždycky se musí dělat nějaké ústupky.

00:23:11Vždycky se musíme něčemu přizpůsobit.

00:23:14Dřív nebo později, milý pane.

00:23:18Pokud ovšem se nechcete stát mučedníkem.

00:23:23No nic, myslete na to a mějte se dobře.

00:23:27-Služebník, Herr Květoň.
-Sbohem, pane nakladateli.

00:23:29-Moje poklona vaší paní. A zajdou zas někdy.

00:23:31-No, vždyť víte, jak to chodí. Hory práce!

00:23:35Měl bych vlastně celé dny sedět doma a psát a psát.

00:23:38No, uvidíme.
-Poroučím se.

00:23:48Nevím, Františku, jestli jste udělal dobře.

00:23:52-To si mám nechat ten román zmrzačit?

00:23:55To ať raději leží v šuplíku.

00:23:57-A z čeho budete žít?

00:24:02-Něco se najde.

00:24:04-Víte, jaký mám náklad? 30 000! To už je, panečku, něco.

00:24:08Pražské noviny se čtou po celých Čechách, to není jako v Hlasu.

00:24:12Aber jetzt zur Sache.

00:24:15Natürlich, že vás přijmu. Měl jste dobré jméno.

00:24:18Redakci neuškodí trochu čerstvého luftu.

00:24:22Ale jenom trochu.

00:24:24-Jste velmi laskav, pane vydavateli.

00:24:27-Abych nezapomněl, budete muset napsat takové osobní prohlášení.

00:24:30Nemusí být dlouhé.

00:24:32Že obdivujete Jeho Císařskou Výsost,

00:24:35které napříště hodláte být věrným a oddaným služebníkem,

00:24:37a že uznáváte svoje dřívější omyly. Vždyť víte, co mám na mysli.

00:24:41Mladická nerozvážnost a tak podobně.

00:24:45My to otiskneme a bude všechno v pořádku.

00:24:47-Ale...

00:24:50Pane vydavateli, to já bych...

00:24:52-Je to nutné, Vinický. Jinak bych vám místo nemohl slíbit.

00:24:56Ale nedělejte si z toho těžkou hlavu.

00:24:58Nejste ani první ani poslední, kdo něco takového udělal.

00:25:02Sypání popele na hlavu je teď v módě.

00:25:06Tak domluveni?
-Ano.

00:25:10Uvážím to.

00:25:13-Náramek granátový.
-Jedny kalhoty. Za 7, 20.

00:25:18-Další!

00:25:22Kapesní hodinky.

00:25:24Stříbro.

00:25:273 zlaté.

00:25:30-Jeden kabát, pánský.
-Další!

00:25:33-Jeden rukávník.

00:25:36-Stříbrný řetízek, 6 dukátů.

00:25:39-Tak to máme. Dohromady to dělá 4 zlaté.

00:25:42-Dva prsteny. S rubínem.

00:25:44-Taky bez peněz?
-Hm.

00:25:49-Já to říkám dávno.

00:25:51Zastavárna je jediný humanitní zařízení v tomhle státě.

00:25:55-Měl jsi pravdu. Je to tady všechno stojatá voda.

00:25:58-Vždyť jsem ti to říkal. Těžko něco dělat.

00:26:03-S kým taky?

00:26:05Copak tady se dá vůbec dýchat?
-Musíš.

00:26:08Jenom trošku.

00:26:11-Já už toho přece teď moc nechci.

00:26:14Slušný místo. Psát knížky.

00:26:17Místo nemám, knížky vydávat nesmím.

00:26:22Tak co vlastně můžu?
-Jenom se dobře oženit.

00:26:26A hned máš po starostech.

00:26:29-Až o ňáký budeš vědět, tak mi vzkaž.

00:26:32-Tady bydlím, v tomhle dvoře.

00:26:35Kdybys šel někdy kolem.

00:26:38Na to místo se ti zeptám u nás na notářství.

00:27:07-Prosím tě, co jsem ti udělala, že se ke mně takhle chováš?

00:27:11Odsoudili tě na 20 let.

00:27:14Přece jsem nemohla vědět, že tě pustí dřív.

00:27:19Byla jsem za tvým bratrem a pověděl mi, kde bydlíš.

00:27:33Jsem ráda, že tě zase vidím, Františku.

00:27:36Františku.

00:27:38-Je to aspoň výhodná partie?

00:27:41-Prosím tě, neptej se mě na tyhle věci.

00:27:45-Proboha! Na co se tě mám ptát?

00:27:48Na co jiného se tě mám ptát?

00:27:50Nic jsem o tobě nevěděl!

00:27:53Nemohl jsem psát. Jenom jsem věřil.

00:27:56Věřil jsem.

00:27:58-Já jsem nezapomněla, Františku.

00:28:04Ale nemohla jsem nic dělat.

00:28:06Věř mi to.

00:28:10Kvůli otci.

00:28:13-Kvůli otci? To přece nemůže být pravda.

00:28:18-Musíme si pořád něco vyčítat?

00:28:41Co se tak díváš?

00:28:45-Co by?

00:30:08-To mám z pevnosti. Z tý zimy.

00:30:11Měl jsem tam radši chcípnout.
-Zvykneš si.

00:30:15Když mě před rokem pustili, tak jsem byl na tom stejně.

00:30:19-A na co si mám zvykat?

00:30:21Pro ně jsme pořád podezřelý. Nás nenechají ani dejchat.

00:30:25Vezmou tě na milost.

00:30:28Ale jenom když se zkurvíš.

00:30:31Oh! To ne.

00:30:33To já nechci.

00:30:35-Bach ve Vídni věčně sedět nebude.

00:30:38-Už jsem se rozhodl.

00:30:41Chci odtud zmizet. Ven.
-Za hranice?

00:30:45-Potřebuju falešnej pas. Jinak se odsud nedostanu.

00:30:49Kde bych ho mohl sehnat?

00:30:51-Hm. Nic snadnýho.

00:30:54Zeptám se, ale moc ti neslibuju.

00:30:57-Kluci, počkejte na mě. Kluci, počkejte! No tak, počkejte!

00:31:48-Ido, budu muset odjet.

00:31:52-Odjet? A proč?

00:31:55-Ztratil se mi deník. Jestli ho našla policie, tak...

00:31:59Musím zmizet z Prahy. Co nejdřív.

00:32:03-Můj bože.

00:32:05Co v něm bylo?-Dost na to, aby mě znovu odsoudili.

00:32:10Chci jet do Bělehradu. Mám tam známé.

00:32:15Pojeď se mnou.

00:32:19Proč mlčíš?

00:32:23Ty ho máš ráda!

00:32:25-Myslíš, že je to tak snadný, všechno tady nechat?

00:32:28-Tak si za ním běž, když ti na něm tolik záleží.

00:32:32Nestojíš za nic!

00:32:36Ido!

00:32:41-Proč to chceš mezi náma zničit?

00:32:44-Myslel jsem...

00:32:47že jsem pro tebe to co dřív.

00:32:50-Jsi, miláčku. Jsi.

00:33:00Kde máš skleničky?
-Mám jenom jednu.

00:33:04-Tak budem pít spolu.
-Počkej.

00:33:07Pojedeš?

00:33:11Nemusíš mít strach.

00:33:14Budu tam psát do novin.

00:33:17Tak co?

00:33:20-Pochop, Františku, já o tom chci jenom chvilku přemýšlet.

00:33:24Nic víc.

00:33:30-Jenže já už mám strašně málo času.

00:33:46-Milostpane, mají návštěvu.

00:33:49-Koho?

00:33:53-Moc přívětivě se netváříš.
-Nemám důvod.

00:33:57-Tohle tě potěší.

00:34:01Chci odjet.

00:34:04To jste si přece přáli.

00:34:06-Měl jsi to udělat už dávno.

00:34:09-Ale ne ke strýci.

00:34:11Chci do Srbska.

00:34:14Potřebuju... 300 zlatých na cestu.

00:34:18-Co tak najednou?

00:34:21Nemám ve zvyku nabízet něco dvakrát.

00:34:25-Rozmyslel jsem si to.

00:34:28Třeba se vám uleví, když se mě konečně zbavíte.

00:34:35-Uleví?

00:34:39Teď už ne, když je maminka po smrti.

00:34:43To ti neodpustím, že se kvůli tobě utrápila.

00:34:48-Takže mně ty peníze nedáš?

00:34:52-Sbohem!

00:35:11-Pan Vinický?
-Prosím.

00:35:14-Rada Maier.

00:35:16Pozvete mě dál?
-Račte.

00:35:22-Asi víte, proč jsem přišel.

00:35:27Nebudu z toho dělat aféru, ale žádám vás,

00:35:29abyste se přestal stýkat s mojí ženou.

00:35:33Chci vaše slovo.

00:35:35-Ida ví, že jste tady?
-Neví.

00:35:39Bude lépe, když všechno proběhne v klidu.

00:35:43Ještě jste mi neodpověděl.

00:35:46-Nemůžu vám nic slíbit.

00:35:50-Varuju vás.

00:35:55-Františku.

00:35:57-Ale copak, copak?

00:36:00Zase nějaké nepříjemnosti?

00:36:03-Tady máš těch 300 zlatých.

00:36:05Je to poslední věc, kterou pro tebe děláme.

00:36:07Tak abys věděl.

00:36:10Sbohem.

00:36:41-Mám pro tebe dobrou zprávu. Pojď dál.

00:36:47-Dobrý den.-Dobrej.
-Dáš si s náma polívku?

00:36:49-Ne, děkuju.-Ale dáš.
-Opravdu ne.-Běž sebrat prádlo.

00:36:54Nebo bude domácí zase hubovat jako posledně.

00:36:57-Aha.

00:37:10Ten pas bude.

00:37:13-Opravdu?
-Do dvou týdnů.

00:37:1550 zlatých, ale perfektní práce.

00:37:18-Chceš ty peníze hned nebo...
-Stačí zejtra.

00:37:20Teď už za ním stejně nepůjdu.
-Za kým?-To není důležitý.

00:37:24Lepší, když ho nebudeš znát.

00:37:29-Jak se ti budu revanšovat?

00:37:31-Stačí, když pro mě taky něco uděláš.

00:37:34-No, a co?
-Potřebujeme jistou částku.

00:37:371000 zlatých. Jsi jedinej, kdo je může sehnat.

00:37:40-Já?

00:37:43Kde bych je vzal?
-Pamatuješ výbor studentské legie?

00:37:47-V osmačtyřicátým?
-Byl jsi v něm taky, ne?

00:37:51-To byl. No a co?
-Dozvěděl jsem se,

00:37:53že dva členové výboru u sebe schovali peníze.

00:37:55Vybraný od členů legie. Každý 500.

00:37:58Na lepší časy.
-Kteří?

00:38:01-Brůna s Klimešem. Ty o tom nevíš?

00:38:05-To už jsme byli ve vazbě.
-Tobě budou důvěřovat.

00:38:08A když si vymyslíme nějakej pádnej vlasteneckej důvod,

00:38:12mohli by ti ty peníze vydat.

00:38:17-A co když mě udají? Neviděli jsme se 8 let.

00:38:20Mohli se změnit.
-Mohli.

00:38:23Ale jinak ty peníze nedostaneme. Řeknu ti, kde je oba najdeš.

00:38:27-Ještě nikam nejdu.

00:38:30-Nutit tě nebudu, ale je to moje podmínka.

00:38:36Jinak ten pas nedostaneš.

00:38:43-Jde jim to pořád od ruky, Kalista.

00:38:46-Pane Vinický!

00:38:49Je to pravda?

00:38:51Tolik let jsem jich neviděl. No jak se pořád maj?

00:38:54-Je to špatný. Vám to snad můžu říct, doufám.

00:38:58-Maj recht, že jsou opatrnej.

00:39:00Lidi se teď měněj jako dubnový počasí.

00:39:02Jenom já jsem pořád takovej starej kozel.

00:39:06Ale oni něco ode mě potřebujou, je to tak?

00:39:16-Cestovní pas.

00:39:19Ale na jiné jméno.

00:39:24-To bude těžký.

00:39:26Na to my tady nemáme inštrumenty.

00:39:32-A neznáte někoho?

00:39:35-Snad Adler, ten rytec z Jezuitský.

00:39:38Řeknou mu, že jich posílám.

00:40:05-Wo mit kann ich dinen?

00:40:09-Pan Adler?
-K službám.

00:40:12-Posílá mě za vámi Kalista.

00:40:15Ten sazeč.
-Tak už řeknou, co vlastně chtějí.

00:40:22-Reisepass, na jiné jméno.
-Rychle to zase schovají.

00:40:26Nic jsem neslyšel. Nechci...
-Ale já jsem...

00:40:28-Radši už jdou, pane. A jsou rádi, že jich neohlásím!

00:40:48-Františku.

00:40:52Dřív to nešlo.

00:40:54Že se nezlobíš, viď?
-Pojedeš?

00:40:57-Ale vezmu s sebou Julinku, jestli ti to nebude vadit.

00:41:01-Aspoň budeš klidnější.

00:41:03-Ale jeho to zničí. Přímo se v ní vidí.

00:41:06-Záleží ti na tom?

00:41:09-To bych tady nebyla.
-Promiň.

00:41:15Pojedeme hned, jak seženu pas.

00:41:20Budeme pořád spolu.

00:41:23Pořád.

00:41:26Těšíš se?

00:41:34-Herr Vinický?

00:41:38Komisař Jaroš. Mám jich předvést k nám na direkci.

00:41:42-A proč?-Chce s nima mluvit pan rada Berger.

00:41:46Prosím.

00:41:56-Mám vám oznámit rozhodnutí místodržitelství.

00:42:00Jako nenapravitelný a nebezpečný živel budete trvale internován

00:42:03v Sedmihradsku ve městě Deši.

00:42:05Odjezd zítra ráno s policejní eskortou.

00:42:08Do Prahy se už nevrátíte.

00:42:10Tu máte navždycky zakázanou. To je vše.

00:42:14-Proboha, z jakého důvodu?
-Těch důvodů je víc, Vinický.

00:42:17Nastřádaly se.

00:42:20-Tak co jsem vlastně udělal?

00:42:22-Například jste zúčastnil pohřbu buřiče Chvalkovského na Olšanech.

00:42:27I přes můj zákaz jste se dál pokoušel vydat ten svůj román

00:42:30a vyhledával jste různé kompromitované osoby.

00:42:33Měl jste se u nás pravidelně hlásit.

00:42:36A nehlásil jste se.

00:42:38Nehledě k tomu, že jste...

00:42:40čtrnáctého bez povolení opustil Prahu

00:42:43a byl v Chuchli u nakladatele Trojana.

00:42:47Měli jsme s vámi jistou trpělivost, ale zašel jste moc daleko, Vinický.

00:42:53Je to vaše?

00:42:55-Neměli jste přece právo prohledat můj byt!

00:43:02-Každému státu i národu, tedy i Čechám,

00:43:04má zůstati svobodná vůle rozhodovati o svém osudu.

00:43:09Rakousko se už nemůže dál udržet.

00:43:11My ho udržet nechceme, protože ho nepotřebujeme.

00:43:16Vídeň už o nás nesmí dál rozhodovat.

00:43:22Už znáte ty důvody?

00:43:29-Proč se ničej, Vinický? Maj to zapotřebí?

00:43:31-Co chcete?

00:43:33-Nejde mi to do hlavy, proč takhle marněj svůj život.

00:43:36Jsou přece študovanej člověk.

00:43:40-Chtěl bych napsat dopis.

00:43:42Mohl byste to zařídit?
-Jistěže můžu.

00:43:45Podívaj, Vinický.

00:43:47Byla by tady jistá šance, jak se z toho dostat.

00:43:51Pan rada Berger by byl ochoten zasáhnout v jejich prospěch,

00:43:56když slíběj, že s námi budou spolupracovat.

00:43:59Diskrétně, samozřejmě. Přemejšlejí o tom.

00:44:02Mohli by zůstat v Praze.

00:44:05Nemusejí mi odpovídat hned, maj čas.

00:44:08Do rána.

00:44:11Záleží jenom na nich.

00:44:58-Chci mluvit s panem radou.

00:45:00-Jsem rád, že jste dostal rozum.

00:45:03V Sedmihradsku by vás byla škoda. Tam byste skončil, to mi věřte.

00:45:09Tohle podepište.

00:45:11Že se zavazujete ke spolupráci.

00:45:39A teď konkrétně, co od vás chceme.

00:45:42Prosím.

00:45:44Potřebujeme každou podrobnost o českém vlasteneckém hnutí.

00:45:48I tu sebenepatrnější. Chceme vědět všechno.

00:45:52Vás nikdo podezírat nebude.

00:45:54Zprávy budete podávat písemně pod krycím jménem.

00:45:58Jaké si zvolíte?

00:46:02-Nevím.
-Co třeba Michal?

00:46:06Líbí se vám?

00:46:27-Antoš není doma?

00:46:30-Šel pryč před chvilkou.

00:46:33-A nevíte, kdy přijde?
-Nic neříkal.

00:46:35-Vyřiďte mu, že...

00:46:39Že s ním nutně potřebuju mluvit.

00:46:41-Jo, řeknu mu to.

00:47:06-Tak pojď. Prosím.
-Pojď.

00:47:13-Mami? -To nejde, Jůlinko. Koníčci už musí jít domů, víš?

00:47:16-Ale já je chci.
-Už jsi velká holčička, tak nezlob.

00:47:20-A uvidím je zítra?
-To víš, že je uvidíš.

00:47:26-Jednu.

00:47:28-No tak nedělej fóry.
-Hele, nech si to.

00:47:30-Mě nepozveš?

00:47:40-Dvakrát.

00:47:42-Ztratil jsi řeč?

00:47:45Povídej něco.

00:47:47-Co?
-Ty jsi taky požehnání.

00:47:52To jsem neviděla. Dej mi loka.

00:48:06Pro mne za mne si mlč, mně je to jedno.

00:48:10Můžeme si povídat jinak.

00:48:15NEVRLE: Nech toho!

00:48:23-Prasklo ti v kebuli? Dej to sem!

00:48:27No, co vejráš? Takovýhle kunčafty mám nejradši.

00:48:34A už se tady neukazuj!

00:48:53ÚŘEDNÍK TIŠE: Jaké to má číslo jednací?

00:48:55-218/B.

00:49:07-Udělám to.

00:49:10Ale potřebuju rychle ten pas. Platí?

00:49:16Klimeši!

00:49:20Potřebujeme ty peníze, abychom zaplatili kauci.

00:49:23Jinak nám ten časopis nepovolí.

00:49:25-A redaktory máš?

00:49:27-Hm. Jako hlavního Sojku. Znáš ho.

00:49:30-Hm. Už jsi s ním mluvil?
-Má o to zájem.-Hm.

00:49:34-Chápeš, jaký to bude mít význam? Zpočátku beletristický časopis.

00:49:38Ten se ve vhodnou chvíli přemění v politický deník.

00:49:42A bude hájit a prosazovat naše národní zájmy.

00:49:46Ale to si nech pro sebe.
-Samosebou.

00:49:49-Musíme zatím vystupovat jen s tím,

00:49:52že tu jde o naši českou literaturu, její povznesení.

00:49:56-To bych doporučoval.

00:49:58Protože jinak byste mohli nepěkně zabřednout.

00:50:02Je to teď zlé.
-Jistě, kolego, já k němu zajdu.

00:50:22-Abych se bál i před studenty.

00:50:25Pořád vážit slova.

00:50:28Někdy se bojím, že se z toho zalknu.

00:50:31-Dáš nám ty peníze?
-Dám.

00:50:34Ale musím do spořitelny.

00:50:44-Máš to?

00:50:48Tohle je Dostál. Před ním můžeš mluvit.

00:50:54Tak co, dal ti je?

00:51:00Nedělal potíže?

00:51:02-Ani ne. Docela to šlo.

00:51:05Víš něco nového? S tím pasem.

00:51:08-Už na něm dělá. Příští tejden ho dostaneš.

00:51:12-Zejtra zajdu za Brůnou do té jeho advokátní kanceláře.

00:51:18Tak dobrou.
-Počkej.

00:51:21Ještě tě zajímá, na co chceme ty peníze?

00:51:25-Hm.

00:51:27-Přečti mu to.

00:51:32-Od našeho vídeňského zpravodaje.

00:51:35Slavná událost. Dne 28. dubna poctí Prahu návštěvou

00:51:39jeho Excelence maršál Alfréd von Windischgratz,

00:51:42chvalně známý všem poctivým Čechům.

00:51:46Návštěva se uskuteční při příležitosti odhalení pomníku

00:51:50polního maršálka Radeckého na Malostranském rynku.

00:51:53Věříme, že všichni Pražané připraví vzácnému hostu vřelé ovace.

00:51:59-To mu chcete zamávat, až pojede?
-To chceme.

00:52:03Za všechny ty roky, co jsme byli v pevnostech.

00:52:06I za ty mrtvý z barikád.

00:52:09-A co vlastně?

00:52:24-Dobrej, co?

00:52:26-Bravo! Výborně!

00:52:29GONG

00:53:02Výborně! Bravo! Výborně! Bravo!

00:53:16-Počkejte na mě venku.

00:53:19-Je to ohromné, mistr Danken. Ohromné! Zase vyprodáno.

00:53:23Takhle nám to vydrží ještě měsíc. Nejmíň.

00:53:25-To já už být v Paris.
-Škoda, mistr Danken, škoda.

00:53:29A kdyby si to přece jen rozmysleli, netratili by.

00:53:36-Já muset být v Paris. Já tam mít smlouva.

00:53:40-Vždyť jim to nezazlívám, mistr, dobrou noc jim vinšuju.

00:53:51-Je to potvrzený. Přijede 28. dubna.

00:53:58Tady je těch 500 zlatých.

00:54:04-Gut.

00:54:07-To není Angličan, Maďar.

00:54:09Při povstání v Uhrách mu zabili bratra.

00:54:12Ještě pro něj potřebujeme těch druhejch 500,

00:54:15aby mohl potom zmizet.

00:54:19-Jak to chce udělat?

00:54:23-Zastřelí ho, až bude odhalovat ten pomník.

00:54:25Z půdy.

00:54:28Teď víš všechno, tak buď opatrnej.

00:54:34-Na to nevěřím, Vinický. To jsou iluze.

00:54:37-Gestatten Sie, Herr Doktor.
-Jetzt habe ich keine Zeit, Vaněk!

00:54:40In einer Weile.
-Jawohl, bitte.

00:54:46-Beletristický časopis. Vždyť je to, s prominutím, nesmysl.

00:54:50-Proč myslíte, pane doktore?
-A co si představujete?

00:54:52Že byste tam propašovali politické invektivy proti Vídni?

00:54:56To číslo by se nedostalo mezi lidi a vy byste byl šupem u soudu.

00:54:59A tím by ten váš časopis skončil.

00:55:02-Budu s vámi mluvit otevřeně, pane doktore.

00:55:05Doufám, že vám můžu důvěřovat.

00:55:07-O tom vás snad nemusím ujišťovat, Vinický.

00:55:10-Ten beletristický časopis, to opravdu byla kamufláž.

00:55:16Ty peníze potřebujeme na něco mnohem závažnějšího,

00:55:20jak jste sám říkal.

00:55:22-No prosím, ale o co konkrétně jde?

00:55:26-Bohužel...

00:55:28já jsem vázán mlčením.

00:55:30Ale jde o čin, který povzbudí všechny vlastence.

00:55:36-Mluvíte v hádankách, Vinický, a to nemám rád. Já jsem realista.

00:55:39Buď mně povíte, oč jde, a nebo mám příliš práce.

00:55:45-Rád bych, pane doktore, ale opravdu nemůžu.

00:55:50Myslel jsem, že vás přesvědčím, jako profesora Klimeše.

00:55:54-Klimeše?

00:55:58On vám ty peníze dal?
-Jistě. Důvěřuje nám.

00:56:03Zřejmě víc než vy.

00:56:08-Když je to tak...

00:56:11dejte mi nějaký čas na rozmyšlenou.

00:56:14Co kdybyste přišel třeba...

00:56:17Pozítří?

00:56:19Hodí se vám to?

00:56:21-Jdou blíž.

00:56:24Proč mi zatajili, kdo vlastně jsou?

00:56:27Mysleli si, že se nedozvím jejich pravé jméno?

00:56:31Teď mlčí, co?

00:56:34-Velice se omlouvám, pane přednosto.

00:56:36Ale neměl jsem na vybranou.

00:56:41Nebo byste mě přijal, kdybyste věděl, kdo jsem?

00:56:43-To nechají laskavě na mně.

00:56:478 let v olomoucké pevnosti.

00:56:50Vědí vůbec, co to znamená?

00:56:52Dneska?
-Bohužel teď ano.

00:56:56-Tak pochopí, že nemohu připustit, aby se o mně říkalo,

00:57:00že zaměstnávám bývalé osmačtyřicátníky.

00:57:03-Ale to už je všechno dávno pryč, pane přednosto.

00:57:07V Olomouci jsem měl...

00:57:09jsem měl dost času o všem přemýšlet.

00:57:12-Možná, Herr Vinický. Ale jistě uznají,

00:57:15že za těhle okolností nemohou u nás dál pracovat.

00:57:19Poohlídnou se někde jinde. Přeju jim štěstí.

00:57:33-Jak jsi dopadl ty?
-Zazlívá mi, že jsem tě doporučil.

00:57:37-Ale nevyhodil tě.
-Zatím ne.

00:57:40-Díky bohu.

00:57:42Od koho se to mohl dovědět?

00:57:45-Ehm, ehm!

00:57:49-Všude máš plno přítelíčků.

00:57:53-Kdybych už měl ten pas!

00:57:56Tady mi dovolí leda chcípnout.

00:58:11Chcete, aby nás tady každej viděl?

00:58:13-Pan rada je nespokojen, Vinický.

00:58:17Zatím od nich nemáme jedinej raport.

00:58:20-Nebudu si přece vymýšlet. Nic závažného se neděje.

00:58:24-Myslí? Nám to připadá, že se vyhýbají svému závazku.

00:58:29Nechtějí se namočit, co?

00:58:32-Napíšu ten report co nejdřív.
-To bych jim radil.

00:58:36Pan rada ho chce nejpozději do týdne!

00:58:42-Pojď mi pomoct.

00:58:44Odvezeš to honem do mlejna.

00:58:51-Ido, za pár dní dostanu pas.

00:58:55-Já s tebou nemůžu, Františku.

00:58:58Představ si, odvezl mi Jůlinku do Roztok.

00:59:01K příbuzným. Určitě něco tuší.

00:59:03-Ale já musím odjet!

00:59:05Já už to nemůžu dýl odkládat.
-Já bez ní nepojedu.

00:59:09Přece jsi mi slíbil, že ji můžu vzít?

00:59:11-Budeš ji tady muset nechat. Jinak to nejde!

00:59:14-To nemůžu.

00:59:17-Na kom ti vlastně záleží?

00:59:20-Na tobě, ale na ní taky.

00:59:24Kdybych aspoň věděla, co chce ještě udělat.

00:59:26-To mě nezajímá.
-Ty ho neznáš.

00:59:29Víš, kdo tě udal notářství?

00:59:31On.

00:59:38-Já už tady nemůžu dýl zůstat.

00:59:41Pochop to, prosím tě.

00:59:48-Co chcete?
-Poděkovat.

00:59:52Nebýt vás, tak bych ještě na notářství opisoval žaloby.

00:59:55Díky vám mě toho zprostili.

00:59:57-O čem to mluvíte? Já vám nerozumím.

01:00:00-Asi nechcete rozumět.

01:00:02-Podívejte, já nemám čas se s vámi vybavovat.

01:00:05Sbohem.

01:00:09Pusťte!

01:00:13Co ode mne vlastně chcete?

01:00:15-Stačí, když přivezete nazpět z Roztok svou dceru.

01:00:19A bude všechno v pořádku.

01:00:22-O čem to mluvíte? Moje dcera je doma.

01:00:25-Doma?
-Kde jinde?

01:00:30Jůlie?

01:00:35Tak si běž zase hrát, ano?
-Hm.

01:00:43-Doufám, že vás to uspokojilo.

01:00:46A radím vám, abyste se mé rodině vyhýbal!

01:00:55-Františku?

01:00:58Co se stalo?

01:01:10-Promiňte.
-Karle!

01:01:15Cože? Umřela?

01:01:19-Před měsícem. Dítě taky.

01:01:24Teď už nemám, proč bejt opatrnej.

01:01:31Jestli chceš s tím románem...
-Hm.

01:01:34-Hněváš se, viď?

01:01:38-Třeba bych to taky neudělal, bejt na tvým místě.

01:01:42-Ještě dvakrát, Anton!

01:01:45Víš...

01:01:47Já měl tenkrát strach.

01:01:51-Zapomeň na to.

01:01:53-Kdybys někdy něco potřeboval, přijď.

01:01:55Teď už mám strach jen z tý samoty.

01:02:06-Františku!

01:02:13Františku, počkej!

01:02:16Prosím tě, nech si to vysvětlit.

01:02:18Kdybys mi dal trochu víc času.

01:02:21Pojedu s tebou, kdy budeš chtít.
-Řeči.

01:02:23-Pojedeme třeba hned.

01:02:26-Uvidí nás spolu.

01:02:28-Ale mně to nevadí. Já tě miluju.
-Radši jdi domů.

01:02:32-Prosím tě, takhle se mnou nemluv.

01:02:34Jedinej, na kom mi ještě záleží, jsi ty. Copak to nechápeš?

01:02:38-Ido, kdo se má v tobě vyznat?

01:02:42-To bych do tebe nikdy neřekl.

01:02:44Taková neuvážená věc! Jak jsi to mohl udělat?

01:02:47-Proč neuvážená?
-Ještě se ptej, prosím tě.

01:02:50-Vinický je člověk, který má váhu. Nemohl jsem ho odmítnout.

01:02:57-Myslíš, že by se Rakousko mohlo rozpadnout?

01:03:00Máš nějaké nové zprávy?

01:03:02-O tom nic nevím. Ani v něco takového nevěřím.

01:03:06-Tak proč ses nějak nevymluvil?
-Nebyl důvod, Bedřichu.

01:03:10I kdyby zůstalo jenom při tom beletristickém časopise,

01:03:12já jsem přesvědčen, že i to má svůj význam.

01:03:15-Prosím tě. A jaký?

01:03:17-Lepší dělat něco než nic.

01:03:20Aspoň naši spisovatelé konečně budou mít legální platformu.

01:03:23-To jsi celý ty! Naletíš na hezká slovíčka.

01:03:30Dobře mě poslouchej. O žádný časopis jim nejde.

01:03:34Vůbec ho nechtějí vydávat.
-Jak nechtějí?

01:03:36-No, prostě tak. Vinický sám se mi přiznal.

01:03:40Něco připravují, ale nechtěl říct co.

01:03:42Vypadá to, že něco nelegálního proti Vídni.

01:03:44-To není možné.
-Ale je.

01:03:47Chceš se snad do něčeho zamíchat, teď, když jsi profesorem?

01:03:49A já se za tebe beru ve výboru muzea?

01:03:51Chceš všechno ztratit, když máš být zvolen?

01:03:54Nezapomeň, že můžeš zkompromitovat i mě!

01:03:57-A co mám teda udělat?

01:04:01-Ty víš moc dobře, co máš dělat.

01:04:28-Jsem ohlášen u doktora Brůny.

01:04:33-Pan doktor není přítomen. Musel ráno neodkladně do Benešova.

01:04:38-A kdy se vrátí?
-To, bohužel, nevím. Možná zítra.

01:04:42Chcete mu tu nechat nějaký vzkaz?

01:04:46-Já zase přijdu.
-Prosím.

01:05:08-Určitě se bude zapírat.

01:05:11-Nejlíp, když ho zmáčknem. Pak přestane dělat drahoty.

01:05:14-To ne.
-Musíme z něj ty peníze dostat!

01:05:18-Ale takhle ne!

01:05:21Proč by měl o vás vědět?
-A jak to chceš udělat?

01:05:27-Zajdu za ním domů.

01:05:29-Jestli se zas bude vytáčet, tak...
-Uvidíme.

01:05:34-Dobře. Mám pro tebe ten pas. BOUCHNUTÍ DVEŘÍ

01:05:44-Jste zatčeni.

01:05:47Schnell!

01:05:55-Rychle! Dělej!

01:06:06-Co je?
-Drž zobák!

01:06:08-Hulváte!

01:06:12-Je pryč.

01:06:14-Tak znova. Na co jste chtěli ty peníze?

01:06:18Tak slyšíte, sakra?!

01:06:22-Já se vám divím, Dostále.

01:06:26Vám je příjemné strávit dalších 10 let v komárenské pevnosti?

01:06:32-Deset?
-A kolik myslíte, že dostanete?

01:06:36To nejmíň.

01:06:38Uvažujte o tom.

01:06:41Dny jsou tam dlouhé.

01:06:43Celé týdny budete sám, až se z toho zblázníte.

01:06:46Za to vám ručím.

01:06:49Vy mi nevěříte.

01:06:52Dobře si ho prohlédněte.

01:06:558 let v kuštěnské pevnosti.

01:07:01Takhle chcete skončit?

01:07:03Na co jste potřebovali těch 1 000 zlatých?

01:07:07-No tak! Na co?

01:07:14-Pro toho střelce.

01:07:16-Střelce?

01:07:36-Policie!

01:07:38Kde je ten Maďar? -Maďar?
-No ten střelec.

01:07:40-Ale mistr Danken je Holanďan z Utrechtu.

01:07:44-Tak řeknou, sakra, kde je?
-To bych taky rád věděl.

01:07:48Spíš se optejte jí. Nechal mi jí tu na krku.

01:07:52-Jakpak se jmenujou, slečinko? No tak, odkaď jsou?

01:07:58-To máte marný. Nerozumí vám.

01:08:01-Nikdo tady není, pane komisaři.

01:08:03-Jo, mistr Danken. To byl pěknej fiškus.

01:08:07Ten, pane, uměl počítat zlatky.

01:08:10-A nevědí, kde by teď mohl bejt?

01:08:14No, vzpomenou si.

01:08:16-Pořád povídal o Paříži. Praha mu už nevoněla.

01:08:20A přitom máme vyprodáno na tejden dopředu.

01:08:23Co já teď řeknu lidem?

01:08:28-Byl to nejspíš podvodník, pane rado.

01:08:30Chtěl z nich dostat peníze.

01:08:33-Možná. Proto ho musíme najít.

01:08:36A toho Antoše taky.

01:08:39Dejte hlídat jeho ženu.
-To už jsem zařídil.

01:08:42Mám předvést toho Vinického?

01:08:46-Ještě ne.

01:08:52Nesmí se dozvědět, že Dostál mluvil.

01:08:54Budeme dělat, že o tom atentátu nevíme.

01:08:58-Takže Vinického použijeme.

01:09:00-Řekneme mu, že jsme udělali prohlídku u Antoše kvůli letákům.

01:09:06Nemůže tušit, že jsme ho sledovali.

01:09:09-Nevidím v tom nic špatného, pane rado.

01:09:11Chcem vydávat beletristický časopis a sháněli jsme peníze na kauci.

01:09:16Proto jsem byl u Klimeše.

01:09:18-Vy jste si mysleli, že bychom vám ten časopis povolili?

01:09:21-Zažádat jsme si snad mohli. Nebo už ani to se nesmí?

01:09:26-A proč tedy Antoš utíkal, když šlo o tak nevinnou věc?

01:09:29-To nechápu, pane rado.

01:09:32Když jste přišli, radili jsme se o podrobnostech redakční práce.

01:09:36Kdo povede kterou rubriku a tak.

01:09:39-Dostali jsme hlášku, že Antoš rozšiřuje velezrádné letáky.

01:09:42Chtěli jsme ho proto zatknout a koho tam nenajdeme?

01:09:47Vás!

01:09:49-S tím nemám nic společného.

01:09:51-Proč bych vám to měl věřit, Vinický?

01:09:54Dosud jste pro nás neudělal nic. Vůbec nic!

01:09:58-Ale...

01:10:02ten... raport jsem přece poslal.

01:10:08-Tomu říkáte raport, Vinický? Samé všeobecnosti.

01:10:12Tak takhle by to dál nešlo!

01:10:16Dám vám ještě jednu příležitost.

01:10:19Poslední.

01:10:21Chci abyste nám našel Antoše.

01:10:24Jasné?

01:11:49-Jedna vesta opraná.

01:11:52Troje bavlněné ponožky.

01:11:55A co s tou kabelou?
-Tu vemte taky.

01:11:59-Kožená kabela starší.

01:12:02Dejte mu 12 zlatých.

01:12:05Další!

01:12:14-Na Malý rynek.
-K službám, vašnosti.

01:13:31-Karle, potřebuju schovat na pár dní.

01:13:38-Pojď nahoru.

01:13:44-Věřil jsem, že mám schopné spolupracovníky.

01:13:47Kde ho teď chcete najít?
-Hlídáme jeho byt, pane rado.

01:13:50-A dál?-Zesílili jsme stráže u všech bran o naše lidi.

01:13:53A taky hlídky na nádraží.
-A dál?

01:13:56-Sledujeme ženu rady Majera.

01:13:58Vinický s ní udržoval poměr.
-A dál?

01:14:01-To je zatím všechno.

01:14:05-Domníváte se, že to postačí?

01:14:08Chystají atentát a my nevíme, kde vlastně jsou.

01:14:11Pěkná věc, co?

01:14:14Jakou máte záruku, že v tom nepokračují dál?

01:14:16-Žádnou.

01:14:18Ale podle mého si už netroufnou.

01:14:21-Podle vás.

01:14:24Radím vám dobře, Jaroši, přemýšlejte.

01:14:27Nerad bych riskoval, aby se Jeho Excelenci něco stalo.

01:14:31Víte, co by to znamenalo pro nás všechny?

01:14:37-Milostpaní, mají návštěvu.

01:14:46-Paní Ida?
-Prosím.

01:14:50-Mám pro vás dopis.

01:14:58-Další. Kapesní hodinky, stříbro.

01:15:02-Tady to mají.
-3 zlaté.

01:15:04-Další!
-Další!

01:15:19-Pojďte.

01:15:28-Musíš být opatrná.

01:15:30-Řekneš mi konečně, co se děje? Nevím vůbec nic.

01:15:39-Hledá mě policie.

01:15:41Zapletl jsem se... do takové věci.

01:15:45Kvůli pasu.

01:15:47-Ty už ho máš?

01:15:50-Musím sehnat Antoše. Má ho u sebe.

01:15:52Ale jdou po něm taky. Někde se schovává.

01:15:58-Bože.

01:16:01Proč my nemáme trochu štěstí?

01:16:04-Neboj se.

01:16:08Všechno dobře dopadne. Uvidíš.

01:16:44-Nevíte, kde tady bydlí Kratina? Jsem z berňáku.

01:16:52Zeptám se domovnice.

01:17:06-Já tam půjdu sám.

01:17:09-To můžeš jít rovnou na policejní direkci.

01:17:11-A co tady mám dělat?

01:17:14Dřepět a čekat?

01:17:17Do kdy?

01:17:20Musím s ním mluvit. Jinak ten pas nedostanu.

01:17:23-Dvorem tam nemůžeš.
-Taky nechci.

01:17:28-Tak kudy?

01:17:31-Musí přece chodit ke kupci, ne?

01:17:33-Říkám ti, že ji hlídají.

01:17:36-Dám si pozor.

01:17:43Antošová.

01:17:48-Počkej tady.
-Ano, mami.

01:17:59-Čekám na vás od rána.

01:18:01Musím nutně mluvit s Josefem.

01:18:03-Ale já nevím, kde je.

01:18:05Neviděla jsem ho od tý noci tenkrát.

01:18:08-Potřebuju ten pas.

01:18:11Nevíte, kam ho schoval?
-Ne.

01:18:14-Tak mu to aspoň řekněte.

01:18:16-Ale vždyť vám říkám, že o Josefovi nevím.

01:18:18A ani o tom vašem pasu.
-Třeba se ozve.

01:18:23Každý večer budu v Jakubském kostele v poslední lavici.

01:19:02-Přece jsi nečekal, že se objeví hned.

01:19:05Přijde třeba zítra.

01:19:07-Bojím se, že už není v Praze.

01:19:11To už by pak bylo všechno ztracený.

01:19:13-Nesmíš to vidět tak černě. Určitě se ozve.

01:19:16-Myslíš?
-Vždyť ho znám.

01:19:22Nenechá tě v tom.

01:19:29KLEPÁNÍ
-Můžu dál, pane rado?

01:19:32-Dobrá zpráva?
-Bohužel, zatím ne.

01:19:36Nemáme se čeho chytnout.

01:19:38-Tak co mi vlastně chcete?
-Mám nápad, pane rado.

01:19:43-Poslouchám.
-Pořád o tom přemýšlím.

01:19:47I když se nám podaří Vinického nebo toho Antoše zatknout

01:19:50a poslat do internace, čeho tím dosáhneme?

01:19:53Uděláme z nich mučedníky.

01:19:55To přece nejmíň potřebujeme.

01:19:58Napadlo mě, že na to musíme jinak.

01:20:08-Chtěl bych mluvit s panem vydavatelem.

01:20:12-Tamhle zaklepaj.

01:20:19-Herein.

01:20:28-Guten Tag.
-Bitte.

01:20:32-Přinesl jsem jim něco zajímavýho.

01:20:34Když to uveřejněj v jejich listě, budou mít senzaci.

01:20:37-Ukažte.

01:20:48Kde jste k tomu přišel?

01:20:51-Nezloběj se na mě, ale to je moje věc.

01:20:55-Pokud mi to dostatečně nevysvětlíte,

01:20:57nemohu to pokládat za seriózní materiál,

01:21:00a tudíž ani otisknout.

01:21:04-Ale nechaj si to pro sebe.

01:21:08Vzal jsem to u nás na spisovně.

01:21:11-Vy jste z policejního ředitelství?
-Byl jsem.

01:21:16Propustili mě naprosto bezdůvodně.

01:21:19Tak co, otisknou to?

01:21:23-Možná.

01:21:26Koupil jsem to od něj,

01:21:28aby se to nedostalo do nepatřičných rukou.

01:21:32Selbstverständlich, nikomu jsem se o tom nezmínil.

01:21:35Doufám, že to oceníte.

01:21:37-Chcete vyplatit honorář?
-Vy přece víte, jak to myslím.

01:21:41Chtěl jsem vám jenom dokázat, na které straně stojím.

01:21:44-To je chválihodné, pane vydavateli.

01:21:47Taky jsem o vás nikdy nepochyboval.

01:21:50A tohle... Klidně to můžete otisknout.

01:21:57-Otisknout?
-Jistě.

01:22:01Dokonce bych byl rád, abyste to uveřejnil.

01:22:04Ve svých novinách.

01:22:07-To nejde. To já nemohu.

01:22:10-Nemůžete?

01:22:13-Chápejte, z taktických důvodů.

01:22:17-Ale ale, pane vydavateli, nazývejte věci pravým jménem.

01:22:21Nechcete škodit české věci, že?

01:22:24-Co tím chcete dokázat?

01:22:27Znemožníte mě v českých kruzích.

01:22:30-Naopak. Budou vás pokládat za bdělého vlastence.

01:22:35Nikdo vám nebude podkládat zlou vůli.

01:22:39Máte přece důkazy.

01:22:46-Nezlobte se.

01:22:51Nemohu.

01:22:54-Být vámi, ještě to uvážím.

01:22:57Pokud ovšem nechcete přijít o koncesi.

01:23:11-Právě to vyšlo! Přečti si to svinstvo. Tady!

01:23:15K tomu se propůjčil Český deník.

01:23:18-Redakce našeho listu získala materiály,

01:23:20které nezvratně dokazují,

01:23:22že známý český radikál František Vinický

01:23:26je placeným...

01:23:33konfidentem pražského policejního ředitelství.

01:23:38-Taková je skutečná tvář tzv. vlastenců,

01:23:41kteří by zavedli náš národ do záhuby.

01:23:43Otiskujeme to proto,

01:23:45abychom je odhalili a dokázali čtenářům,

01:23:47že jedině umírněné a loajální stanovisko našeho listu hájící...

01:23:50-Přestaň!

01:23:52Nečti to.

01:23:55Já jsem přece žádnej raport nepodal.

01:23:58-Copak je to pravda?

01:24:05Proboha živýho!

01:24:10Řekni, že ne.

01:24:17-Necháš mě tady ještě přespat?

01:25:04-Zejtra před sedmou v Anenský.

01:25:07Je tam takovej průchod, v devítce.

01:25:27-Dobrý večer, pane nakladateli.

01:25:39Tak řekni, co se povídá.

01:25:41Že to v těch novinách je pravda?

01:25:45Ty si to myslíš taky.

01:25:48-To se ti teda povedlo.

01:25:52Ale je toho plný město.

01:25:55-Řeči.

01:25:57To jsou řeči. To Češi uměj.

01:26:01-Co je ti?

01:26:04Františku!

01:26:09-Kdyby to byla pravda, proč bych se tady schovával?

01:26:15-To já přece vím.

01:26:17-Nechme toho.

01:26:24To je na jízdenky do Pešti. Sejdeme se až na nádraží.

01:26:27-Ty už máš ten pas?

01:26:30-Dnes večer.

01:26:36Za pár dní jsme z týhle špíny pryč.

01:26:38Pryč, pryč!

01:27:29KROKY V PRŮCHODU

01:27:54Měl jsem strach, že už jsi zmizel.

01:27:57-Na to je čas.

01:27:59Tady to máš.

01:28:01S tím se dostaneš všude.

01:28:08-Četl jsi to v těch novinách?

01:28:12Nevěř tomu. To je všechno lež.

01:28:16-Nedělej si s tím starosti. Jsou to zaprodanci.

01:28:20Kdy pojedeš?
-Pozítří do Pešti a pak dál.

01:28:25Kdybys něco potřeboval, tak mě najdeš v Bělehradě,

01:28:27v českém klubu.
-Dobře.

01:28:29VESELÉ HLASY Z ULICE

01:28:35Musíme jít.
-Měj se dobře.

01:28:38-Ty taky. Sbohem.

01:28:41-Sbohem.

01:28:44Ach!

01:28:56-Zrádče.

01:29:20-Nosič!
-Dej na sebe pozor!

01:29:28-Einsteigen! Nastupovat!

01:29:32-Šťastnou cestu!
-Einsteigen! Nastupovat!

01:30:04-A co mám napsat na cedulku? Jaký jméno?

01:30:08-Nic nepište. Totožnost neznámá.

01:30:38Skryté titulky: Petr Kopecký

01:30:41Vyrobila Česká televize 2018