První část známé filmové série o dvou nerozlučných kamarádech, první lásce a divadelním představení, na které se ještě dlouho vzpomínalo (1982). Hrají: P. Kříž, D. Matásek, M. Šafránková, F. Filipovský, J. Somr, L. Kořínková, M. Myslíková a další. Námět L. Pecháček. Kamera E. Sirotek. Scénář a režie D. Klein
00:00:15 Vysílá stanice Praha.
00:00:19 Připravili jsme pro vás pásmo poezie z díla českých básníků.
00:00:39 Básníci mají těžké začátky a konce. Mezidobí je radostné a plodné.
00:00:46 Byl jsem na začátku.
00:00:49 -Svlékněte se.
-Já chodím "nahoře bez".
00:01:08 -Co dělá Štěpán?
-Učí se.
00:01:15 Holka, na tebe se dobře šije. Jen v prsou potřebuješ přibrat.
00:01:35 Pojď, už se nevracej, ty cenné okamžiky neztrácej,
00:01:42 jsi moje první, moje jediná, nádherná jako Kolombína.
00:01:50 Pojď, není vyhnutí, zmrzlinu od cukráře nesu ti,
00:01:56 jsi moje první, moje jediná, neměj strach, tak to vždy začíná.
00:02:08 Včera jsem tě zase potkal, jen jsi mi kývla na pozdrav,
00:02:16 na stěně visí tvoje fotka a já čtu tajně Šrámkův splav.
00:02:22 Nechtěl bych tě potkat v lukách, chtěl bych jít s tebou do kina
00:02:29 a říci ti o těch hrozných mukách, když první láska začíná.
00:03:17 Štěpánku, doprovoď Borůvku, nesvítí světlo.
00:03:25 -Co jsi psal?
-Básničku.
00:03:28 Řekneš mi ji?
00:03:31 Proč ne. Psal jsem ji pro tebe.
00:03:38 Snazší je uvěřit v početí panny, nežli s tvým úsměvem počítat smět.
00:03:46 Potichu zaklepat na dveře známé, vstoupit a uvidět svět.
00:03:51 Kde láska přebývá netečně jako čekajíc na dotyk nesmělých rtů.
00:03:57 Každá ta představa, představu budí, světlejší první se druhá chce stát,
00:04:04 vzpíná se odvážně do paraboly. Nemůže vrcholu dosáhnout snad...
00:04:08 Nemůže!
00:04:15 Mými průvodci v těchto situacích byly knížky.
00:04:26 A vzpomínky na profesora Vodičku.
00:04:29 Je-li spánku příliš, není to k ničemu.
00:04:38 Člověk zmalátní a přijdou na něj nemravné myšlenky.
00:04:48 Také teplé přikrývání je špatné. Zvyšuje se pohlavní dráždivost.
00:04:57 Myslím na Borůvku, spím jako batole.
00:05:13 Šafránek, nenapovídat.
00:05:18 Hrdličková se nebude česat.
00:05:22 Hanousek přestane jíst.
00:05:26 Zeměkouli dnes ovládá chemie, a ne muzika, jak si myslíte vy.
00:05:38 -Dneska je to zase za 5.
-Ale já jsem myslel...
00:05:45 Žák, který myslí je pro studium ztracen.
00:05:52 A chemii na 1 umí Bůh, na 2 já, na 3 soudružka ředitelka - možná,
00:06:03 na 4 ti nejlepší z vás a na 5 ti ostatní.
00:06:10 Byl jste nejlepší?
00:06:18 Studenti Marek a Šafránek se dostaví ihned do ředitelny.
00:06:27 Čtěte!
00:06:29 Tak čtěte!
00:06:32 Garsonka se sladkým pachem plynu, kde mi tvé vlasy kořenily slinu.
00:06:41 Kde ruka chtivá protestů se ptala ňader na cestu k nedočkavému klínu.
00:06:46 Vy jste to psal a vy jste to zhudebnil a hrál na chůzích SSM.
00:06:52 Neptám se, odkud máte zkušenosti, ale na bohémský život je čas.
00:06:58 Čekají vás maturity a přijímací zkoušky na vysokou. Víte na jakou?
00:07:03 -Tak napůl.
-Napůl?
00:07:09 Život se nežije napůl.
00:07:16 Chlapci, k čemu tíhnete?
00:07:19 -Naplnit touhu po zachování rodu.
-K tajemství lásky.
00:07:26 Svěř se.
00:07:30 Měli byste vědět, co chcete dělat, co vás zajímá.
00:07:35 Řekni, že tě zajímá bránění početí.
00:07:39 -Mluvte nahlas.
-Marek potřebuje na WC.
00:07:47 Nejsme na základní škole.
00:07:51 Váš prospěch pokulhává a mimoškolní činnost žádná.
00:08:01 Budete od nás potřebovat posudek. Mám tam napsat ty verše?
00:08:07 Chlapci, zapojte se!
00:08:13 S takovou postavou bys mohla k filmu.
00:08:17 S tím je konec, do smrti budu psát na stroji.
00:08:22 Když tě nevzali na konzervatoř, zkus to na vysokou.
00:08:28 Na DAMU musí být maturita. A třeba se na to opravdu nehodím.
00:08:37 Lorenová taky neměla žádnou školu a kam to dotáhla.
00:08:42 Museli být pitomí, že tě nevzali. Já bych ti dal samé hlavní role.
00:08:50 Jsi hodný.
00:09:06 Zdrženlivost mladým neškodí. Pomáhá nám k tomu spánek, výživa a hygiena.
00:09:14 U někoho je sexuální fantazie neodbytná.
00:09:20 V tom případě doporučuji studenou sprchu a tření těla froté ručníky.
00:09:29 Dýchni na mě! Že jsi kouřil?
00:09:34 Nekouřil. Vdechoval jsem plyny, vznikající při spalování tabáku.
00:09:41 Kysličník uhelnatý a malé množství nikotinu.
00:09:45 Kdyby žil táta, urazí ti obě ruce.
00:09:49 -Dospívám v muže.
-Ty kecko!
00:09:55 -Budu potřebovat froté ručníky.
-Na co?
00:10:04 -Vymyslel jsi něco?
-Jak se to vezme.
00:10:11 -Zatím moc legrace nebylo.
-To ne.
00:10:14 Napadla mě jedinečná myšlenka na rozloučení se školou a městem.
00:10:24 Aby se po letech říkalo: To bylo tenkrát, když...
00:10:28 Co když?
00:10:30 Když Marek se Šafránkem hráli netradiční divadlo.
00:10:36 Co chceš hrát?
00:10:38 Lesní pannu, aneb cesta do Ameriky.
00:10:41 -Ale to je klasika.
-My to budeme hrát nově.
00:10:48 Zdůrazníme problém rozděleného světa.
00:10:52 Nechte kolovat.
00:11:00 Učitel se v Americe zaplete do obchodu s drogami.
00:11:04 Místo kokainu prodá sůl.
00:11:10 Při pronásledování mu pomůže Lesní panna, převlečená za lehkou holku.
00:11:16 Bude to i pro děti.
00:11:19 Tak bude převlečená za členku Armády spásy.
00:11:28 A co Terezka?
00:11:35 Závora lásce Terezky k učiteli nepřeje.
00:11:38 Chtěl by ji provdat za Taussiga, který píše dopisy z Ameriky.
00:11:43 Když se Závora dozví, že si Taussig vydělává čistěním bot,
00:11:48 oči se mu otevřou jako motiv uvědomění.
00:11:54 -A kdo ji bude hrát?
-To záleží na nás.
00:12:00 Kendy, to je úžasné!
00:12:08 Kdo to bude režírovat?
00:12:12 Měl by mít zkušenosti, ale nesmí poznat, že si z něj děláme legraci.
00:12:22 -Takového člověka neznám.
-Ale znáš.
00:12:28 Říkala jste játra?
00:12:37 -Pro vás vždy, paní Vnoučková.
-Děkuji!
00:12:43 Lesní panna se tu hrála před 20 lety ve spolku Lumír.
00:12:52 Tyl - to je klasika.
00:12:57 Národ ho zná. Bude kritizovat, srovnávat.
00:13:02 Nemůžeme jen tak odříkat text a přitom musíme nějak nově.
00:13:08 To je umění.
00:13:13 A dejte si, chlapci.
00:13:18 Kde ruka chtivá protestů se ptala ňader na cestu...
00:13:28 Je to od nás hloupé. Čermáček je úžasný chlap.
00:13:35 Ale chorobný optimista.
00:13:40 To jsme mu neřekli, že chystáme původní muziku a současné texty.
00:13:50 -Kdo tu muziku napíše?
-Já.
00:13:56 -A texty?
-Píšeš básně, ne?
00:14:15 A provoněná garsonka se sladkým...
00:14:20 Na alkohol a na děvčata máš dost času, až něčím budeš!
00:14:27 Až něčím budu, tak nebudu mít zájem ani o jedno.
00:14:32 Myslím, až si budeš vydělávat.
00:14:42 Co když tě nevezmou na vysokou? Jak se uživíš?
00:14:48 -Poctivě.
-A co je poctivě?
00:14:53 To je... když nekradu.
00:15:00 -Myslíš, že stačí nekrást?
-U nás se uživí každý.
00:15:09 Neznamená, že když jsem ochotničil v mládí, budu i teď.
00:15:15 A ještě žebrat v podniku o peníze. Obraťte se na osvětové zařízení.
00:15:21 Jenom prosťáček žebrá na nepravém místě.
00:15:26 Továrny jsou motory 20. století.
00:15:29 To si nech do občanské nauky. Říkám ne.
00:15:36 Mami...
00:15:41 Kájo...
00:15:43 Co má chemie a vysoká společného s Lesní pannou?
00:15:51 Začátek moc nevyšel.
00:15:54 Počkej, holka ti také nedá napoprvé.
00:16:01 Trápím se a myslím si, kde bych tě nejraději potkal.
00:16:06 -To jsi ty?
-Ne, kolega Šrámek.
00:16:10 -Co tu děláš?
-Čekám na Kendyho, sháníme peníze.
00:16:16 To víš, pronájem sálu, propagace. S divadlem jsou starosti.
00:16:23 Vy budete hrát divadlo?
00:16:28 Hledáte mě, Marcelinko?
00:16:33 To je můj bývalý spolužák ze školy a...
00:16:37 Emil Nádeníček, propagační referent.
00:16:42 Štěpán Šafránek, zatím nic.
00:16:46 Všechno máte před sebou. Bude to něco velkého.
00:16:50 Už to jméno Š.Š., to je jako ta slavná B.B.
00:16:58 -Co máte, Marcelinko?
-Tady jsem to nemohla přečíst.
00:17:06 Láska patří k mládí, jako mládí k socialismu.
00:17:13 Žárlivost je buržoazní přežitek a nepatří do naší společnosti.
00:17:22 Ve všech oblastech rozvoje výroby jsme splnili plán.
00:17:30 A to i v náročných podmínkách výstavby nového závodu.
00:17:39 Přestože některá opatření byla v rozporu s plánem,
00:17:45 díky iniciativě pracujících byly odhaleny rezervy.
00:17:54 -Chtělo by to vylepšit.
-Co by chtělo vylepšit?
00:18:00 Tenhle referát. Je to příliš strohé a komisní.
00:18:04 Sdělné, ale bezbarvé.
00:18:08 To jsou fakta. Na těch se nedá nic barvit.
00:18:14 Ale je to téměř holá věta. Např. oblasti jsou vždy klíčové.
00:18:23 Rozvoj je dynamický a podmínky složité, ale nikdy ne náročné.
00:18:31 Celý text by zněl takto:
00:18:36 V klíčových oblastech dynamického rozvoje výroby jsme splnili plán,
00:18:44 a to i v složitých podmínkách výstavby nového závodu.
00:18:54 Rozpor bude příkrý.
00:18:56 Rezervy nemalé.
00:19:02 Opatření dáme dílčí.
00:19:05 Iniciativa široká.
00:19:08 Připravenost komplexní.
00:19:13 Zkušenosti bohaté.
00:19:18 Štěpáne, z tebe něco bude.
00:19:23 Marcelko, přepište to s těmi přívlastky.
00:19:29 To ti "pěkně děkuji". Teď abych to psala znovu.
00:19:38 Já nevím, co s tím světlem stále je?
00:19:41 Chtěl bych ti něco říci.
00:19:46 Chtěl bych, abys roli Terezky hrála ty.
00:19:55 Já?
00:20:01 Tuhle bych chtěl potkat v lukách. Tam, kde je to vlání.
00:20:07 Mysli na divadlo, to je méně nebezpečné.
00:20:12 -Myslíš, že to chemikář vezme?
-Musíme získat jeho ženu.
00:20:26 -Máte ještě přání?
-Jistě. 2x bílé víno.
00:20:35 To nebude vlání, ale uragán. Já mám jen 10 korun.
00:20:42 Nejsem na tom lépe.
00:20:51 -Prosím.
-Děkuji.
00:20:56 -Poděkovat nestačí. Musíš zaplatit.
-Myslíš?
00:21:18 V žádném případě.
00:21:28 Tak co?
00:21:33 Co je?
00:21:35 -Můžeme jít.
-Co tamto?
00:21:42 Režie podniku.
00:21:45 Vránová je důkazem toho, že podporovatelé umělců nevymřeli.
00:21:50 Zahraje si Lesní pannu.
00:21:55 Víš, jak je ta role těžká. Co když to nezvládnu.
00:22:00 Ty zvládneš všechno.
00:22:03 Když to Tyl psal, líbala jsi ho na čelo.
00:22:08 Co tu dělá?
00:22:11 -Běhá.
-Proč u vašeho domu?
00:22:16 Má výdrž.
00:22:20 Umělce oslavovalo minulé století. Teď všichni obdivují sportovce.
00:22:29 V příštím století to zase budou technici. Žádné city a básničky.
00:22:37 Stanu se vědcem.
00:22:44 Jestli mi vydrží forma, zúčastním se maratónu v Sao Paulu.
00:22:51 Napíšu ti opravdový hit. Něco jako "Teach me to nigt" ve stylu country.
00:23:00 -V té hře by to jinak nešlo.
-Vy tu píseň znáte?
00:23:05 Tuhle?
00:23:07 Včera večer poštou ranní, růžové mi přišlo psaní.
00:23:14 To je špatně.
00:23:17 Zpívám snad falešně!?
00:23:22 Ne, ale není vám divný ten text?
00:23:28 -Ani tobě?
-Večer nechodí ranní pošta.
00:23:35 Ano. Zkuste to říkat rychle za sebou.
00:23:40 Včera večer poštou ranní, včera večer poštou ranní...
00:23:50 Děláte si legraci?
00:23:52 Ten verš správně zní: Včera večer po šťourání. Chápete?
00:24:03 Po jakém šťourání?
00:24:09 Když se naši předkové usadili v polabské nížině,
00:24:18 bylo všude plno mravenců. Byli to velcí termiti.
00:24:26 Každý člen kmene prošťoural svoje okolí, aby si do mraveniště nelehl.
00:24:35 Když byli mravenci vypáleni, stal se tento zvyk symbolickým.
00:24:44 Tenkrát se tomu říkalo šťouranie.
00:24:49 Kdo je pro?
00:24:52 Alespoň se něco bude dít.
00:24:54 -Copak jsme nic nedělali?
-Platili známky.
00:24:58 A co naše kapela.
00:25:02 Nemluvme o tom, co bylo. Teď je tady návrh.
00:25:05 Já bych hrála třeba Terezku.
00:25:11 Hlavní role obsadil režisér Čermáček lidmi se zkušeností.
00:25:17 Ještě jsou tu malé role.
00:25:20 Kdo nebude hrát, může pomáhat s technikou a organizací.
00:25:25 Můžu namalovat kulisy.
00:25:28 A co kostýmy?
00:25:35 -Co paní Ječmenová?
-Je nadšená.
00:25:41 Kam chodí komedianti na záchod?
00:25:45 Neobtěžuj studenty. Zatím se posaďte.
00:25:53 -Ať mi řeknou kam.
-Ládíku, tatínek ti to říkal.
00:26:03 -Kam jste mu řekli, že chodí?
-Do veřejných záchodků.
00:26:09 -To je daleko!
-To nám řekl také.
00:26:14 Kdy začneme zkoušet?
00:26:18 Brzy. Chtěli jsme udělat sloučené divadlo.
00:26:23 -To bude nějaká náhražka.
-Nejde o chemickou sloučeninu.
00:26:29 Bude to souhrn hudby, tance a zpěvu.
00:26:33 Zmatek.
00:26:36 Dědeček by souhlasil, to byl znalec divadla. A také hrál.
00:26:45 Co Čech, to herec.
00:26:48 Nemáme obsazenou roli kováře Závory.
00:26:52 -Jak si ho představujete?
-Jako soudruha profesora.
00:26:58 Ano.
00:27:03 Já ne.
00:27:06 To je výborný nápad.
00:27:09 Kdybych jenom mluvil, to by šlo, ale neumím zpívat.
00:27:19 -Kovář nemůže mít školený hlas.
-Zazpívá si 1x týdně v kostele.
00:27:26 -A možná ani to ne.
-Budete výborný.
00:27:33 A já nebudu chodit sama.
00:27:39 Zkusíme váš hlasový rozsah.
00:27:46 Ach synku, synku, doma-li jsi, tatíček se ptá, oral-li jsi.
00:28:02 Oral jsem oral, ale málo, kolečko se mi polámalo.
00:28:20 Ládíku, komedianti chodí na záchod do hospody. Kam bys šel ty?
00:28:30 Chtěl bych jezdit s kolotočem, ale nevím, kam půjdu na záchod.
00:28:38 -V hospodě i čůrají? -Ano.
-Já budu chodit za maringotku.
00:28:44 Jaké maličkosti mohou mít vliv na výběr povolání.
00:29:04 Ahoj.
00:29:14 Vítám vás na naší první schůzce.
00:29:24 Přivedla jsem tátu. Udělá nám reklamu v novinách.
00:29:32 Čeká nás práce a odříkání.
00:29:38 Umění je řehole. To mějte na paměti.
00:29:51 Máte mladistvý elán, půvab i životní zralost.
00:30:01 To je zárukou kvality, po které tolik voláme. Nebudu vás zdržovat.
00:30:10 Jménem kulturního odboru ONV přeji plný zdar.
00:30:33 Všechny škrty si pište zeleně a režijní poznámky červeně.
00:30:50 A jelikož jsem režisér, říkejte mi rejžo.
00:30:59 -Někdo nezhasnul na záchodě!
-Co má být?
00:31:05 Energie není zadarmo.
00:31:13 My budeme zhasínat a vy nás nebudete rušit.
00:31:19 Až vyhlásí energetický stupeň č. 10, bude pozdě.
00:31:26 Dáme mu roli Američana.
00:31:37 Teď prosím autory úprav, aby nás s úpravami seznámili.
00:31:47 -Vycházíme z toho,...
-...že Tylovy hry každý zná.
00:31:54 Ponecháme základ a zbytek dotvoříme.
00:31:59 Na Hamleta také nechodíme kvůli ději.
00:32:03 Všichni dnes mohli dělat něco jiného a zatím se chystají blbnout.
00:32:17 Na muzice a textech jsme pracovali rok, docela se nám podařily.
00:32:24 Ano, tedy zhruba, rozhodně.
00:32:31 -Máš plavky?
-Chtěli jsme psát.
00:32:36 Potřebujeme nápady a ty najdeme v sauně.
00:32:40 Nejsem Fin, abych se bil březovými větvemi. Mám k sauně nedůvěru.
00:32:48 Mají snad ve Finsku spartakiády?
00:32:52 Nebudeš litovat, mívám v tom horku dobré nápady.
00:32:57 Potřebuji ženskou a ne saunu.
00:33:05 To máš skoro stejné.
00:33:15 -Lázeňským je tady Bouchal.
-Snad nebude hrát na housle?!
00:33:20 Minule nehrál a nezapomeň, že ještě potřebujeme obsadit role.
00:33:26 Myslel jsem, že dnes přijdou jen vytrvalci. V televizi je fotbal.
00:33:32 Sauna vám umožní odreagování, jaké může poskytnout pouze
00:33:39 hladovému jídlo, žíznivému doušek, básníkovi papír a neukojenému žena.
00:33:49 Sauně zdar a plavky dolů!
00:34:06 -Už tě něco napadá?
-Že už bych vypadl.
00:34:14 -Myslím verše.
-Co to je?
00:34:22 Nemluvit, dýchat! Musí se vám prohřát v plících krev.
00:34:40 On nás zavřel.
00:34:45 Otevři, nebo to vyrazím.
00:34:50 Vaše poznámka svědčí o tom, že nemáte prohřáté hlavové kosti.
00:34:55 Ještě 2 minuty.
00:35:00 Lump! Ten bude hrát divadlo i kdyby neuměl mluvit.
00:35:06 Za tenhle horor mu to vystavím politicky a nevykroutí se.
00:35:14 Ještě minutu.
00:35:18 Takový nápad může mít jen vykastrovaný eunuch Bouchal.
00:35:25 Stejně neumíš hrát na housle.
00:35:34 4 - 3 - 2 - 1.
00:35:44 Odevzdali jste špatné a přijali dobré v nejdemokratičtějším chrámu.
00:36:01 Proč tu nehrajete na housle? Vy, takový znalec umění.
00:36:08 Zkoušel jsem to.
00:36:12 Ale to horko a vlhko... Měl jsem housle rozladěné.
00:36:22 Muselo to být romantické.
00:36:26 Ženy se potí, vzdychají. Vy hrajete Poem.
00:36:30 Ženy ve vodě, vy na břehu, housle pod bradou. Smyčec proti obloze.
00:36:37 Ale praskaly mi struny.
00:36:41 -Ještě, že jsme vás objevili.
-Najít takového člověka...
00:36:47 -Vy se hodíte na roli Taussiga.
-Toho, co žije v Americe.
00:36:58 Teď nás zamkne.
00:37:01 Jste první, kdo si na mě vzpomněl.
00:37:10 Veselý akord. Výstup 1., Isidor s Terezkou, str. 3.
00:37:15 Tak vypadá učitel v 1. polovině 19. stol.!
00:37:19 Kdybych zkameněl, budou mě za 100 let ukazovat. To tam také bude?
00:37:25 Ne. Plánuji duet.
00:37:29 Terezka zpívá nevinnou píseň a Isidor si bude stěžovat na školu.
00:37:34 Jako protiklad.
00:37:39 Zkus tu žádost k vrchnosti.
00:37:45 Dělá ti to potíže? Vzpomeň si na ředitelku, když lamentuje.
00:37:58 Vrchnosti, ve škole se ztrácejí křídy a objevují se vši.
00:38:08 Vrchnosti, 1 žákyně musí odejít ze školy, 2 uklízečky do důchodu.
00:38:22 Máme první společné záchody.
00:38:26 Na chlapeckém nejdou otevřít okna. Chlapci chodí kouřit na dívčí.
00:38:32 Hanousek zapomněl svačinu a loudí.
00:38:38 Zpívají se nemravné písničky.
00:38:40 Prof. Vodička varuje před sexuálním výbuchem.
00:38:44 Už i Hanousek měl pohlavní styk.
00:38:47 Jsou to ještě děti.
00:38:52 Tak a máme to. Zkusíme tu její písničku.
00:39:01 Dnes mi to nejde, potřebuji inspiraci.
00:39:07 Sauna ti nestačila?
00:39:11 Taky záleží na tom, s kým se potíš.
00:39:18 -Máš správnou postel.
-Čeho ty si všímáš?
00:39:22 I postele, když na ní ležíš ty.
00:39:27 -Máš pro mě tu písničku?
-Jakou?
00:39:32 Ne, nemám.
00:39:37 Tebe zajímají jen blbosti.
00:39:39 Postele a praotec Čech. Ale na písničku jsi zapomněl.
00:39:45 Všechno je hotové. Jen písničky pro tebe ne. Nemám nápady.
00:39:52 A slíbil jsi mi, že to bude hit.
00:39:58 Text tě musí napadnout. Musíš se s ním ztotožnit.
00:40:05 -Co to znamená?
-Musíme se častěji stýkat.
00:40:13 Chodit spolu na procházky, poznávat se, svěřovat, hádat se a udobřovat.
00:40:23 A milovat.
00:40:29 To bychom se museli vzít.
00:40:32 -Tak se vezmeme.
-Chceš pro mě napsat text?
00:40:38 Tuž po mně, čekej na mě, otravuj a breč. Můžeš mě i špehovat.
00:40:44 Já si tě nebudu všímat a napíšeš toho moc.
00:40:48 Potom z toho něco vybereme a já se s tím ztotožním.
00:40:55 Úplná Piaf, ale nauč se intonovat a vyslovovat sykavky.
00:41:08 Neotvírej okno, jsem nastydlá.
00:41:13 Když jsem u tebe, tak mě verše napadají.
00:41:22 Kdybych byl malíř, hned bych tě namaloval.
00:41:28 Vždyť nejsem učesaná.
00:41:34 Neblázni!
00:41:40 Říkej mi ty verše.
00:41:46 -To nejde tak rychle.
-Říkej, jak bys mě namaloval.
00:41:54 Namaluji tvoje ruce, dvě ještěrky na opuce.
00:42:05 A dál? Pokračuj.
00:42:09 Namaluji tvoje ruce, dvě ještěrky na opuce. Na okamžik spící líně.
00:42:17 Namaluji tvoje ruce dvě lastury na mělčině.
00:42:22 To je pěkné. Co dál?
00:42:27 Namaluji tvoje ústa.
00:42:30 Ránu, která nezarůstá, vykrojenou z milých slov.
00:42:35 Namaluji tvoje ústa, šňůru perel od borůvek.
00:42:41 Co ještě?
00:42:43 Namaluji tvoje ňadra! Dvě kuličky z počítadla, když se spolu usadí.
00:42:56 Namaluji tvoje ňadra, dva domečky v podhradí.
00:43:05 HLASY Z VEDLEJŠÍ MÍSTNOSTI
00:43:10 Jdi už.
00:43:15 -Někdy mi to zase řekneš.
-Já už to zapomněl.
00:43:22 To nevadí. Mám ji nahranou.
00:43:28 -Pořiďte si klih za studena.
-Ten není na housle.
00:43:36 Moje housle mají zvuk. Každý jemný tón se ozve.
00:43:44 Když s nimi bouchnu o dveře, dveře rozbiju, ale housle musí držet.
00:43:57 -Vezmi si sklenku.
-Děkuji, snad jen trochu vody.
00:44:02 Ten potřebuje froté ručník.
00:44:05 Co?
00:44:16 Stop! V té předehře rychleji.
00:44:22 Ještě jednou.
00:44:29 Tady je napsáno: děje se za onoho času.
00:44:32 -A co?
-Kdy je to za onoho času?
00:44:37 -To jsou "starosti".
-To je důležité kvůli kostýmům.
00:44:43 Onen čas je jakýkoliv čas. Budeme hrát třeba v texaskách.
00:44:49 -Nemůžu tu psát, jdu domů.
-Ve 4 před domovem důchodců.
00:44:54 Nejdřív sauna, pak domov důchodců. Zbývá jen kostel a nemocnice.
00:45:01 Ještě potřebuješ obsadit roli Šimona Morelese.
00:45:05 Mám tip a je to osobnost.
00:45:09 Vy jste z ONV? Žádal jsem o příspěvek k důchodu.
00:45:13 Nemůžu chodit.
00:45:16 -Nejsme z ONV.
-Nemusíte se vymlouvat. Nedáte.
00:45:24 Měl byste jít k doktorovi.
00:45:27 Nikdy! Jednou mi operovali předstojnou žlázu a to mi stačí.
00:45:34 Doktoři dokážou vymyslet gilotinu, Sherloka Holmese a Višňový sad.
00:45:39 Emilku, křesílko máš jako nové, spravené. To si pojezdíš.
00:45:49 Ke mně až přijde doktor, tak akorát smekne.
00:45:52 Když nejste z ONV, prosím, můžeme jít.
00:46:00 Karlíku, 1, 2, 3, 4, 5. Pět piv na tyhle pány.
00:46:08 Příspěvek k důchodu mi dají. Něco na ně mám.
00:46:13 Tohle je z 10. 5. Právě když byl Závod míru. Čti!
00:46:22 Nemocný stařec zavinil pád vedoucí skupiny, když vešel do vozovky.
00:46:29 To jsem byl já. A je tam napsáno chromý stařec.
00:46:35 Jak je to jednou v novinách, tak to platí.
00:46:49 Nechutná?
00:46:52 -Pane Valerián, my jsme chtěli...
-Karlíku, opakovat!
00:46:58 Víte, kdo byl bezruký Frantík? Ten člověk nohama psal i maloval.
00:47:09 Měl obrovskou vůli. Stříhal si i nehty na nohou.
00:47:19 Když maloval, mohl si stříhat nehty.
00:47:23 Ale byla to pedikúra, nebo manikúra?
00:47:28 Doufám, že ho odvedete domů.
00:47:34 Já jsem sirotek v Praze rozený.
00:47:40 Otce ani matky nemám jsem opuštěný.
00:47:53 Na kabát mi střihli, než jsem se narodil. Stále se ho učím nosit.
00:48:00 Čekají vás těžké chvíle.
00:48:12 Chlapci, lidé jsou různí.
00:48:22 Jedni se opírají o kůru stromu a přitom vysoko hledí do koruny.
00:48:30 Jsou spjati s přírodou a druzí se chtějí jen poškrábat na zádech.
00:48:38 Já jsem se počítal k těm prvním.
00:48:45 Ale jenom jsem se škrábal.
00:48:49 To byl monolog. Byl výborný herec. Ta paměť.
00:48:58 To mám ze sebe.
00:49:10 Ani ho nezajímalo, proč jsme za ním přišli.
00:49:17 -Teď mu toho moc neřekneme.
-Zkus mu to napsat.
00:49:23 -Dejte mu to, když bude střízlivý.
-Ano, pokud se taková chvíle najde.
00:49:32 Ach madam, já pro vás z okna padám.
00:49:37 Já učinil jsem skok na okno, padám z okna.
00:49:42 Ach madam, já pro vás z okna... Právě dopadla a to je konec písně.
00:49:50 Tuto píseň pro mě složil Karl Gersten v návalu šílenství.
00:50:21 Jen si berte.
00:50:24 -Připraví se hospodský Pinta.
-Vždy připraven.
00:50:31 -Lesní panna.
-Samozřejmě.
00:50:36 -Terezka.
-Tady.
00:50:41 -A učitel Isidor Slovíčko.
-Zde! Emil Nádeníček.
00:50:51 Isidora hraje kulturní referent Fiala.
00:50:56 Nemohl, má starosti v podniku. Stačí, že tady blbnu já.
00:51:03 Tak se Emil nabídnul. Je velice schopný.
00:51:15 Bude-li každý z nás z křemene, je celý národ z kvádrů.
00:51:20 Zbavíme se tím břemene vyhledávání kádrů.
00:51:25 -To jste psal vy?
-Jen tu půlku, co není od Nerudy.
00:51:33 Přeháníte to.
00:51:41 Učitelka v podprsence je jako generál v trenýrkách.
00:51:49 I legrace musí mít určité meze. Jinak je z ní cynický úšklebek.
00:51:56 Doufám, že takové veršíky nemáte ve vaší hře.
00:52:00 Slovo na jevišti je zbraň, zázrak a vy se budete obracet k masám.
00:52:09 -K širokým masám.
-Správně.
00:52:15 Umění zapaluje. Boří přehrady mezi starým a novým.
00:52:22 Silou slova vychází do ulic, aby jako součást...
00:52:28 -Nedílná součást.
-Nedílná součást.
00:52:35 -Splynulo s mohutným proudem...
-...určujícího toku dějin.
00:52:40 Jsem ráda, že mě chápete. Doufám, že dostanu vstupenky.
00:53:13 Co na něm vidí?
00:53:16 Je to muž v nejlepších letech. Bez závazků, s bytem.
00:53:22 Uklízí mu Vnoučková. Je jí asi 30.
00:53:31 -Co je?
-Jednou mu rozbiju hubu.
00:53:43 -Jak to, že jsi nepřišel?
-Nebylo mi dobře.
00:53:48 Dodatečně všechno nejlepší.
00:53:53 Dostala jsem 30 růží.
00:53:57 -Hádej od koho?
-Muzeum nebo pohřební ústav.
00:54:03 -Na podzim 30 růží. Víš, co to je?
-Kupuje si tě za 3 stovky.
00:54:10 Až na ty vlasy je fešák. A inteligentní.
00:54:15 Úplný delfín.
00:54:19 Ty máš mnohem hezčí vlasy.
00:54:27 Štěpánku, zapomněla jsem ti něco říci.
00:54:31 Tak tobě včera nebylo dobře?
00:54:37 -Počkej!
-Teď není dobře mně.
00:54:48 Můj táta by chtěl tvé texty uveřejnit v novinách.
00:54:54 Přijď odpoledne k nám a něco vybereme.
00:55:08 Bez jistot, bez střechy nad hlavou, odjel jsem od ní za slávou.
00:55:16 Spřádal jsem plánů na tisíc, v mošně pár sýrů a nic víc.
00:55:25 Stop!
00:55:27 Řekněte mu, že tam má být: v mošně kus chleba.
00:55:35 Slyšel jste to?
00:55:37 Vyloučeno!
00:55:40 Jsou tam dlouhé noty. Přece nebudu zpívat kús chlébá.
00:55:49 -Nádeníček je jednička.
-S hvězdičkou.
00:55:55 Text je taky dobrý. Z jater ti maminka udělá pomazánku.
00:56:01 Holky se také snažily.
00:56:04 -Co je ti?
-On se při tom tak hloupě usmívá.
00:56:10 Zářivě sděluje, že opustil milou. Já bych škrtl celou postavu.
00:56:19 STŘELBA
00:56:34 Starý poctivý Šimon!
00:56:39 Jsi Taussig, který psal hezky o Americe?
00:56:43 Pusťte mě!
00:56:45 Ty jsi psal, že je v Americe lehké živobytí?
00:56:59 V Americe je blaze, ale poněkud draze.
00:57:05 Kdybyste na burze hrál, nebo byl naftový král, pak byste se smál.
00:57:12 Šuby, duby Amerika.
00:57:16 Šuby, duby Amerika.
00:57:26 Až objevím naftu nebo petrolej, pak mě moje lásko zpátky nevolej.
00:57:39 Až budu mít v bance peněz jak želez, zajedu si lodí do Los Angeles.
00:57:53 Šuby, duby Amerika.
00:57:57 Šuby, duby Amerika.
00:58:17 -Ty pohyby vám poradil kdo?
-To jsem viděl v televizi.
00:58:29 Ale pochopte, že mezi 20letou zpěvačkou a vámi je velký rozdíl.
00:58:38 Nejste puberťák s kytarou.
00:58:41 Máte být zklamaný muž, který se živí čistěním bot.
00:58:46 A navíc prcháte před bandou překupníků s drogou.
00:59:09 Tak mi neuklouzneš!
00:59:13 Slib mi, že dáš své dceři ženicha, když ho bude zase volat.
00:59:21 Co je to za osobu, že jí to nemůžu odepřít?
00:59:29 -Bude-li pak...
-Ano, ano.
00:59:34 Stop!
00:59:38 Nehrajete to špatně, ale je to takové nějaké odbyté.
00:59:49 Máme se chovat přirozeně.
00:59:53 Ale i na malém městě se dá hrát velké divadlo.
01:00:00 Pane profesore, vy při tom rozhovoru chodíte jako náhrobní kámen.
01:00:08 Mám u toho stepovat?
01:00:12 Nejsem herec, ale profesor chemie. Musí stačit, že jsem s rolí spjatý.
01:00:21 Připadám si jako šlapka.
01:00:25 Dávám se všanc a obnažuji se.
01:00:29 Do obnažení máš daleko. A šlapka pracuje za peníze, ty ne.
01:00:35 Tím víc je to hloupé.
01:00:39 Libore, je tady mládež!
01:00:41 Přestávka.
01:00:59 Ochutnejte.
01:01:04 Musí mít dopis, poslaný po poštovním holubovi, známku?
01:01:18 Trápíš se a myslíš, kde bys ji potkal. Budeš koukat.
01:01:25 Ty máš kukadla jak zrcadla, hned všechno vím, všechno znám,
01:01:36 Mně stačí, když se do nich podívám.
01:01:43 Ty máš tvářičky jak růžičky, hned všechno vím, jak je jenom políbím.
01:02:04 Já blbec jí píšu verše, on přijde s kukadlama a jí se klepou kolena.
01:02:14 Třeba tě jen provokuje.
01:02:19 -Pane Šindel.
-Copak?
01:02:22 Nemáte něco na uklidnění? Kamarádovi není dobře.
01:02:28 Na první pomoc jsme připraveni.
01:02:32 Ještě do druhé nohy.
01:02:41 Počkej, nejsi stonožka.
01:02:48 Musíš zapomenout, ale fungovat.
01:02:53 Teď si odpočiň.
01:02:55 A hop a hop a probubláme dopředu.
01:03:09 Zvolna otáčka.
01:03:12 Ještě jednou se otočte až na mě. A grand plié.
01:03:19 Grand plié je velké plié.
01:03:24 Grand plié. A vydržím.
01:03:34 Teď hezky za mnou.
01:03:41 Víte, co to je pas allé?
01:03:43 Krok chodivý.
01:03:46 Normální krok, asi takhle.
01:03:53 Ne jako když nesete těžkou tašku.
01:03:57 Vykročíme pravou.
01:04:06 Teď skoky.
01:04:09 Aby měly balón.
01:04:22 Zkusíme si to s hudbou.
01:04:27 Hudba.
01:04:56 -Kdo to je?
-Hugo Snowden.
01:04:59 -Cizinec?
-Ne.
01:05:04 Prosím s citem. Hodíme to do figury a pik, pik, póza.
01:05:17 -Vy ho znáte?
-Má tady chalupu.
01:05:21 Požádal jsem ho o spolupráci. Dělá to zadarmo.
01:05:26 Malá pirueta a pik, pik, bum.
01:05:38 Víly mají při tanci zpívat a jsou udýchané.
01:05:44 Šup, šup.
01:05:48 Větrníčky.
01:05:55 Jak to vyřešíme?
01:05:59 Já myslel, že použijeme reprodukovanou hudbu.
01:06:04 -My jsme počítali s tím,...
-...že to ty holky nezvládnou.
01:06:08 -Komické bude to...
-...jak se budou nešikovně kynklat.
01:06:12 Ale máme z toho Labutí jezero. Holky na konci otevírají lahve.
01:06:20 Jaké lahve?
01:06:25 Šampaňské.
01:06:28 To má být humorné?
01:06:34 Naším patronem jsou místní vinařské závody. Bude to malá reklama.
01:06:45 Hugo, ty máš kukadla jak zrcadla.
01:06:54 Božínku.
01:06:58 -Najdi si jinou ženskou.
-Nestojím o jinou.
01:07:06 -Co je mu?
-Prožívá nešťastnou lásku.
01:07:12 S tím něco uděláme.
01:07:18 Povinná četba.
01:07:37 Sex na 1 ovládá Bůh, na 2 já, na 3...
01:07:44 Musíš pořád číst?
01:07:46 Nemusím, začnu malovat.
01:07:52 Představuji vám novou posilu souboru, slečnu Vnoučkovou.
01:08:03 Bude dělat nápovědu.
01:08:05 Konečně.
01:08:07 Nejdůležitější osoba v divadle je pokladní a nápověda.
01:08:14 A 1. milovnice.
01:08:17 To jsi neřekl, že hraješ divadlo. Já myslela, že po večerech běháš.
01:08:23 Teď budeme pořád spolu.
01:08:31 Rejžo, telefon!
01:08:35 Nemám čas.
01:08:39 Volá televize Praha.
01:09:09 Televize chce natočit část našeho představení.
01:09:15 Do pořadu o amatérském divadle.
01:09:19 To je průšvih.
01:09:23 Ten pořad dělá režisér Pergl. Táta se s ním zná.
01:09:27 To nám tvůj tatínek dal.
01:09:30 -Nemůžu za to, že Pergl dělá Prkno.
-Jaké prkno?
01:09:38 Pořad "Prkno, které neznamená svět".
01:09:45 -Potřebuji odnést šaty.
-Nemůžou si pro to chodit samy?
01:09:51 -Nemůžou, když je bolí v krku.
-Výmluva.
01:09:59 -To si vyřiď s Borůvkou.
-Ty šaty jsou pro Borůvku?
01:10:18 Pojď, už se nevracej, cenné okamžiky neztrácej,
01:10:25 jsi moje první, moje jediná, nádherná jako Kolombína.
01:10:32 Pojď, není vyhnutí, zmrzlinu od cukráře nesu ti,
01:10:39 jsi moje první, moje jediná, neměj strach, tak to vždy začíná.
01:10:59 Ahoj.
01:11:06 Jak ti je? Raději nemluv. Svař si vodu se solí a inhaluj.
01:11:12 -Máš oči jako kukadla.
-Chudá holka nic jiného nemá.
01:11:18 -Nemám na 30 růží ani na auto...
-Řekneš mi to jindy. Ahoj.
01:11:35 Nechci to mít upravené. Chci zachovat atmosféru.
01:11:40 Ale nesmíme porušit charakter jednotlivých souborů.
01:11:44 Rejžo, ještě podpis.
01:11:48 Bude to náročné, ale zatím to vždy vyšlo.
01:11:53 Hlavně hudební výstupy, písně.
01:11:58 Natočíme toho víc a potom budeme stříhat.
01:12:04 Pánové...
01:12:09 -Rozmluv se.
-Bez střechy...
01:12:16 Lodyha.
01:12:19 -Takhle? Jé.
-Dobré.
01:12:23 Co je to za osobu...
01:12:35 Připravíme se a začneme na trojce.
01:12:39 Můžete to spustit.
01:13:00 Naši odjeli do Prahy.
01:13:05 Pojď se mnou, zavedu tě do ráje, kde je ticho a klid.
01:13:22 Začátek jsem pojali jako symbolický vstup.
01:13:28 Pojď se mnou, už jsi jistě unavený.
01:13:37 Co udělají s chlebem, když uvítají vzácnou návštěvu? Dojí ho? Zahodí?
01:13:47 Pánové z televize to budou vědět.
01:13:52 Jsem štěstí tvé největší, sám se o mých kvalitách přesvědčíš.
01:14:01 Dvojku, prosím.
01:14:03 Nemáte chuť?
01:14:08 Všichni jsme bludičky, ztracení ve světě, žijeme navzdory dietě.
01:14:15 Já ti nabízím duchovní útěchu a cestu k úspěchům.
01:14:27 -Jak to jde?
-Dobře.
01:14:48 -Borůvko, chci ti něco říci.
-Teď ne, jsem svlečená. -Tím lépe.
01:14:55 -Teď neotravuj.
-Kdy se vaši vrátí?
01:14:58 Co je ti do toho.
01:15:09 Nemáme žádnou šanci na smrt a vykoupení.
01:15:18 Jsme odsouzeny k tanci, strašlivé pomyšlení.
01:15:28 K nám světélko tě zavede, budeš-li po nás toužit.
01:15:37 V naší náruči navěky musíš kroužit.
01:15:43 Naši přijedou až zítra.
01:15:48 Když únava nás kosí, vínem se posilňujeme.
01:15:57 Tančíme v trávě bosy, bez tíže vzduchem plujeme.
01:16:07 K nám světélko tě zavede, budeš-li po nás toužit.
01:16:15 V naší náruči navěky musíš kroužit.
01:16:28 Stop!
01:16:35 Mně nevadí, že jste si Lesní pannu upravili.
01:16:42 To malá divadla dělají.
01:16:46 Ale některé věci mě překvapily.
01:16:53 Lesní panna, převlečená za členku Armády spásy, prosím.
01:16:58 Místo indiánů pašeráci drog, i to se dá pochopit.
01:17:04 Ale proč šampaňské?
01:17:08 -To vyplynulo z okolností.
-Autorem úprav jste vy?
01:17:16 A já.
01:17:19 I když bych řekl, že je to kolektivní dílo.
01:17:24 Celou hrou se táhne snaha o...
01:17:29 Tohle bych si rád natočil. Stoupněte si na střed.
01:17:37 Celou hrou se táhne snaha přiblížit hru současnému divákovi.
01:17:47 Nebylo problémem ukázat ubohého učitelského, nebo odbojného kováře.
01:17:54 Divák ty postavy zná.
01:17:58 Problémem v moderním pojetí hry se stal výklad pohádkových postav.
01:18:07 Nebo to, jak si je bude divák vykládat.
01:18:12 Chápeme-li slovo moderní opravdu moderně,
01:18:16 můžeme ho nahradit slovem "lidské".
01:18:19 Moderní pojetí pohádkových postav můžeme chápat jako zlidšťování.
01:18:26 Proto převleky Lesní panny a otvírání lahví.
01:18:29 Někdo by mohl říci: hanba mladým, kteří si neváží klasiků.
01:18:36 -Neděláme si legraci z Tyla.
-Děláme si legraci ze sebe.
01:18:42 Hrajeme pro potěšení.
01:18:49 Jak říká můj táta, je to lepší než vysedávat po hospodách.
01:18:55 Ať řekneš sebevětší pitomost a podáš to vědecky,
01:19:00 vždy ti nějaký blbec zatleská.
01:19:05 Děkuji vám.
01:19:07 Moc jste se mi líbila.
01:19:12 Sbalíme to.
01:19:14 Vydali jste se na nesnadnou cestu, ale chápu vaši snahu.
01:19:18 Sbalíme to.
01:19:20 Je to velmi neobvyklé. Nemohu vám zaručit, že to budeme vysílat.
01:19:32 Byl jsi báječný. Přijdeš večer?
01:19:36 Řeknu mamince, že budeme v divadle celou noc.
01:19:40 -Nenech mě čekat!
-Neboj.
01:19:43 A to "neboj" jsem řekl já jí.
01:19:52 Měl bych se na večer teoreticky připravit.
01:19:57 Vím, kdo byl Turgeněv, Debussy, King, Pavlov, Newton, Sokrates...
01:20:07 Umím: používat logaritmické pravítko, nakreslit schéma atomu...
01:20:15 Viděl jsem: Vysoké Tatry, Černé moře, soulož i porod ve filmu,
01:20:23 jednoho ministra školství a 15 svlečených žen klíčovou dírkou.
01:20:29 2x jsem se líbal se ženou a 1x se dotýkal dívčích ňader přes svetr.
01:20:35 Poprvé se budu milovat doopravdy.
01:20:41 Měl bych se na večer teoreticky připravit.
01:20:47 Co je s tebou? Ani hlad nemáš.
01:20:53 Měli jsme v divadle chlebíčky.
01:20:58 Já ti tu sekanou zabalím. V noci ti přijde k chuti.
01:21:04 Když tatínek chodil na noční, největší hlad měl po půlnoci.
01:21:28 K zahájení sexuálního života by nemělo dojít dříve,
01:21:34 dokud tělesný a duševní vývoj jedince není dokončen.
01:21:40 Jinak by to mohlo mít hrozné důsledky.
01:21:56 -Místo růží.
-Co to je?
01:22:00 Chleba se sekanou. Maminka říkala, že po půlnoci přijdou k chuti.
01:22:09 -Dává maminka do sekané majoránku?
-Nevím.
01:22:19 Já jsem sice tělesně i duševně plnohodnotný, ale dosud...
01:22:27 Moc čteš.
01:22:46 Z MAGNETOFONU ZNÍ ŠTĚPÁNOVA BÁSEŇ
01:22:51 Já také ještě ne.
01:23:51 Nemám stáhnout roletu?
01:23:57 Ne, to už jsem v jednom filmu viděla.
01:24:08 Možná bys tady byl raději s Hrdličkovou.
01:24:13 A ty s Nádeníčkem.
01:24:23 Já se ti zítra na tu majoránku zeptám.
01:24:29 Básníci mají těžké začátky a konce. Mezidobí je radostné a plodné.
01:24:35 Jsem na konci. Tak přichází svět o básníky.
01:24:47 Včera jsem tě zase potkal, jen jsi mi kývla na pozdrav,
01:24:53 na stěně visí tvoje fotka a já čtu tajně Šrámkův Splav.
01:25:00 Nechtěl bych tě potkat v lukách, chtěl bych jít s tebou do kina
01:25:07 a říci ti o těch hrozných mukách, když první láska začíná.
01:25:14 Pojď, už se nevracej, ty cenné okamžiky neztrácej,
01:25:21 jsi moje první, moje jediná, nádherná jako Kolombína.
01:25:28 Pojď, není vyhnutí, zmrzlinu od cukráře nesu ti,
01:25:35 jsi moje první, moje jediná, neměj strach, tak to vždy začíná.
01:25:48 Do tmy volám: lásko chci tě, celou noc čmárám sonety
01:25:56 a neučím se k maturitě, za to můžeš pouze ty.
01:26:03 Píšu básně místo rovnic a není mi moc veselo,
01:26:09 prosím tě, lásko, nevyslov nic, co by mě příliš bolelo.
Dva nerozluční kamarádi Štěpán a Kendy mají umělecké ambice: jeden skládá verše, druhý je zhudebňuje. Oba mají před maturitou a ani v tomto období svého života neztrácejí zájem o recesi. Společně se rozhodnou zorganizovat experimentální divadelní představení, na které by se dlouho vzpomínalo. Vedle textů pro muzikál ovšem píše Štěpán i půvabné básničky pro dívku svých snů…
První část volné filmové série „básníků“ z pera lékaře a spisovatele Ladislava Pecháčka patří mezi nejúspěšnější filmy 80. let a režisér Dušan Klein si v ní „odskočil“ od svého oblíbeného kriminálního žánru. Komedie z rodu tzv. laskavých se odvíjí lehce, humorně a svěže, dýchá pohodou a nadějí. Charakterizuje ji mírný odpor vůči režimním klasicizujícím tradicím, především však inteligentní humor a výborné herecké výkony obou protagonistů – Pavla Kříže a Davida Matáska. V první části hrdinové poprvé narazí na realitu světa dospělých. Za své větší i menší životní pravdy se však bijí také v dalších pokračováních (Jak básníci přicházejí o iluze, Jak básníkům chutná život, Konec básníků v Čechách, Jak básníci neztrácejí naději).
