První část známé filmové série o dvou nerozlučných kamarádech, první lásce a divadelním představení, na které se ještě dlouho vzpomínalo (1982). Hrají: P. Kříž, D. Matásek, M. Šafránková, F. Filipovský, J. Somr, L. Kořínková, M. Myslíková a další. Námět L. Pecháček. Kamera E. Sirotek. Scénář a režie D. Klein
00:00:15Vysílá stanice Praha.
00:00:19Připravili jsme pro vás pásmo poezie z díla českých básníků.
00:00:39Básníci mají těžké začátky a konce. Mezidobí je radostné a plodné.
00:00:46Byl jsem na začátku.
00:00:49-Svlékněte se.
-Já chodím "nahoře bez".
00:01:08-Co dělá Štěpán?
-Učí se.
00:01:15Holka, na tebe se dobře šije. Jen v prsou potřebuješ přibrat.
00:01:35Pojď, už se nevracej, ty cenné okamžiky neztrácej,
00:01:42jsi moje první, moje jediná, nádherná jako Kolombína.
00:01:50Pojď, není vyhnutí, zmrzlinu od cukráře nesu ti,
00:01:56jsi moje první, moje jediná, neměj strach, tak to vždy začíná.
00:02:08Včera jsem tě zase potkal, jen jsi mi kývla na pozdrav,
00:02:16na stěně visí tvoje fotka a já čtu tajně Šrámkův splav.
00:02:22Nechtěl bych tě potkat v lukách, chtěl bych jít s tebou do kina
00:02:29a říci ti o těch hrozných mukách, když první láska začíná.
00:03:17Štěpánku, doprovoď Borůvku, nesvítí světlo.
00:03:25-Co jsi psal?
-Básničku.
00:03:28Řekneš mi ji?
00:03:31Proč ne. Psal jsem ji pro tebe.
00:03:38Snazší je uvěřit v početí panny, nežli s tvým úsměvem počítat smět.
00:03:46Potichu zaklepat na dveře známé, vstoupit a uvidět svět.
00:03:51Kde láska přebývá netečně jako čekajíc na dotyk nesmělých rtů.
00:03:57Každá ta představa, představu budí, světlejší první se druhá chce stát,
00:04:04vzpíná se odvážně do paraboly. Nemůže vrcholu dosáhnout snad...
00:04:08Nemůže!
00:04:15Mými průvodci v těchto situacích byly knížky.
00:04:26A vzpomínky na profesora Vodičku.
00:04:29Je-li spánku příliš, není to k ničemu.
00:04:38Člověk zmalátní a přijdou na něj nemravné myšlenky.
00:04:48Také teplé přikrývání je špatné. Zvyšuje se pohlavní dráždivost.
00:04:57Myslím na Borůvku, spím jako batole.
00:05:13Šafránek, nenapovídat.
00:05:18Hrdličková se nebude česat.
00:05:22Hanousek přestane jíst.
00:05:26Zeměkouli dnes ovládá chemie, a ne muzika, jak si myslíte vy.
00:05:38-Dneska je to zase za 5.
-Ale já jsem myslel...
00:05:45Žák, který myslí je pro studium ztracen.
00:05:52A chemii na 1 umí Bůh, na 2 já, na 3 soudružka ředitelka - možná,
00:06:03na 4 ti nejlepší z vás a na 5 ti ostatní.
00:06:10Byl jste nejlepší?
00:06:18Studenti Marek a Šafránek se dostaví ihned do ředitelny.
00:06:27Čtěte!
00:06:29Tak čtěte!
00:06:32Garsonka se sladkým pachem plynu, kde mi tvé vlasy kořenily slinu.
00:06:41Kde ruka chtivá protestů se ptala ňader na cestu k nedočkavému klínu.
00:06:46Vy jste to psal a vy jste to zhudebnil a hrál na chůzích SSM.
00:06:52Neptám se, odkud máte zkušenosti, ale na bohémský život je čas.
00:06:58Čekají vás maturity a přijímací zkoušky na vysokou. Víte na jakou?
00:07:03-Tak napůl.
-Napůl?
00:07:09Život se nežije napůl.
00:07:16Chlapci, k čemu tíhnete?
00:07:19-Naplnit touhu po zachování rodu.
-K tajemství lásky.
00:07:26Svěř se.
00:07:30Měli byste vědět, co chcete dělat, co vás zajímá.
00:07:35Řekni, že tě zajímá bránění početí.
00:07:39-Mluvte nahlas.
-Marek potřebuje na WC.
00:07:47Nejsme na základní škole.
00:07:51Váš prospěch pokulhává a mimoškolní činnost žádná.
00:08:01Budete od nás potřebovat posudek. Mám tam napsat ty verše?
00:08:07Chlapci, zapojte se!
00:08:13S takovou postavou bys mohla k filmu.
00:08:17S tím je konec, do smrti budu psát na stroji.
00:08:22Když tě nevzali na konzervatoř, zkus to na vysokou.
00:08:28Na DAMU musí být maturita. A třeba se na to opravdu nehodím.
00:08:37Lorenová taky neměla žádnou školu a kam to dotáhla.
00:08:42Museli být pitomí, že tě nevzali. Já bych ti dal samé hlavní role.
00:08:50Jsi hodný.
00:09:06Zdrženlivost mladým neškodí. Pomáhá nám k tomu spánek, výživa a hygiena.
00:09:14U někoho je sexuální fantazie neodbytná.
00:09:20V tom případě doporučuji studenou sprchu a tření těla froté ručníky.
00:09:29Dýchni na mě! Že jsi kouřil?
00:09:34Nekouřil. Vdechoval jsem plyny, vznikající při spalování tabáku.
00:09:41Kysličník uhelnatý a malé množství nikotinu.
00:09:45Kdyby žil táta, urazí ti obě ruce.
00:09:49-Dospívám v muže.
-Ty kecko!
00:09:55-Budu potřebovat froté ručníky.
-Na co?
00:10:04-Vymyslel jsi něco?
-Jak se to vezme.
00:10:11-Zatím moc legrace nebylo.
-To ne.
00:10:14Napadla mě jedinečná myšlenka na rozloučení se školou a městem.
00:10:24Aby se po letech říkalo: To bylo tenkrát, když...
00:10:28Co když?
00:10:30Když Marek se Šafránkem hráli netradiční divadlo.
00:10:36Co chceš hrát?
00:10:38Lesní pannu, aneb cesta do Ameriky.
00:10:41-Ale to je klasika.
-My to budeme hrát nově.
00:10:48Zdůrazníme problém rozděleného světa.
00:10:52Nechte kolovat.
00:11:00Učitel se v Americe zaplete do obchodu s drogami.
00:11:04Místo kokainu prodá sůl.
00:11:10Při pronásledování mu pomůže Lesní panna, převlečená za lehkou holku.
00:11:16Bude to i pro děti.
00:11:19Tak bude převlečená za členku Armády spásy.
00:11:28A co Terezka?
00:11:35Závora lásce Terezky k učiteli nepřeje.
00:11:38Chtěl by ji provdat za Taussiga, který píše dopisy z Ameriky.
00:11:43Když se Závora dozví, že si Taussig vydělává čistěním bot,
00:11:48oči se mu otevřou jako motiv uvědomění.
00:11:54-A kdo ji bude hrát?
-To záleží na nás.
00:12:00Kendy, to je úžasné!
00:12:08Kdo to bude režírovat?
00:12:12Měl by mít zkušenosti, ale nesmí poznat, že si z něj děláme legraci.
00:12:22-Takového člověka neznám.
-Ale znáš.
00:12:28Říkala jste játra?
00:12:37-Pro vás vždy, paní Vnoučková.
-Děkuji!
00:12:43Lesní panna se tu hrála před 20 lety ve spolku Lumír.
00:12:52Tyl - to je klasika.
00:12:57Národ ho zná. Bude kritizovat, srovnávat.
00:13:02Nemůžeme jen tak odříkat text a přitom musíme nějak nově.
00:13:08To je umění.
00:13:13A dejte si, chlapci.
00:13:18Kde ruka chtivá protestů se ptala ňader na cestu...
00:13:28Je to od nás hloupé. Čermáček je úžasný chlap.
00:13:35Ale chorobný optimista.
00:13:40To jsme mu neřekli, že chystáme původní muziku a současné texty.
00:13:50-Kdo tu muziku napíše?
-Já.
00:13:56-A texty?
-Píšeš básně, ne?
00:14:15A provoněná garsonka se sladkým...
00:14:20Na alkohol a na děvčata máš dost času, až něčím budeš!
00:14:27Až něčím budu, tak nebudu mít zájem ani o jedno.
00:14:32Myslím, až si budeš vydělávat.
00:14:42Co když tě nevezmou na vysokou? Jak se uživíš?
00:14:48-Poctivě.
-A co je poctivě?
00:14:53To je... když nekradu.
00:15:00-Myslíš, že stačí nekrást?
-U nás se uživí každý.
00:15:09Neznamená, že když jsem ochotničil v mládí, budu i teď.
00:15:15A ještě žebrat v podniku o peníze. Obraťte se na osvětové zařízení.
00:15:21Jenom prosťáček žebrá na nepravém místě.
00:15:26Továrny jsou motory 20. století.
00:15:29To si nech do občanské nauky. Říkám ne.
00:15:36Mami...
00:15:41Kájo...
00:15:43Co má chemie a vysoká společného s Lesní pannou?
00:15:51Začátek moc nevyšel.
00:15:54Počkej, holka ti také nedá napoprvé.
00:16:01Trápím se a myslím si, kde bych tě nejraději potkal.
00:16:06-To jsi ty?
-Ne, kolega Šrámek.
00:16:10-Co tu děláš?
-Čekám na Kendyho, sháníme peníze.
00:16:16To víš, pronájem sálu, propagace. S divadlem jsou starosti.
00:16:23Vy budete hrát divadlo?
00:16:28Hledáte mě, Marcelinko?
00:16:33To je můj bývalý spolužák ze školy a...
00:16:37Emil Nádeníček, propagační referent.
00:16:42Štěpán Šafránek, zatím nic.
00:16:46Všechno máte před sebou. Bude to něco velkého.
00:16:50Už to jméno Š.Š., to je jako ta slavná B.B.
00:16:58-Co máte, Marcelinko?
-Tady jsem to nemohla přečíst.
00:17:06Láska patří k mládí, jako mládí k socialismu.
00:17:13Žárlivost je buržoazní přežitek a nepatří do naší společnosti.
00:17:22Ve všech oblastech rozvoje výroby jsme splnili plán.
00:17:30A to i v náročných podmínkách výstavby nového závodu.
00:17:39Přestože některá opatření byla v rozporu s plánem,
00:17:45díky iniciativě pracujících byly odhaleny rezervy.
00:17:54-Chtělo by to vylepšit.
-Co by chtělo vylepšit?
00:18:00Tenhle referát. Je to příliš strohé a komisní.
00:18:04Sdělné, ale bezbarvé.
00:18:08To jsou fakta. Na těch se nedá nic barvit.
00:18:14Ale je to téměř holá věta. Např. oblasti jsou vždy klíčové.
00:18:23Rozvoj je dynamický a podmínky složité, ale nikdy ne náročné.
00:18:31Celý text by zněl takto:
00:18:36V klíčových oblastech dynamického rozvoje výroby jsme splnili plán,
00:18:44a to i v složitých podmínkách výstavby nového závodu.
00:18:54Rozpor bude příkrý.
00:18:56Rezervy nemalé.
00:19:02Opatření dáme dílčí.
00:19:05Iniciativa široká.
00:19:08Připravenost komplexní.
00:19:13Zkušenosti bohaté.
00:19:18Štěpáne, z tebe něco bude.
00:19:23Marcelko, přepište to s těmi přívlastky.
00:19:29To ti "pěkně děkuji". Teď abych to psala znovu.
00:19:38Já nevím, co s tím světlem stále je?
00:19:41Chtěl bych ti něco říci.
00:19:46Chtěl bych, abys roli Terezky hrála ty.
00:19:55Já?
00:20:01Tuhle bych chtěl potkat v lukách. Tam, kde je to vlání.
00:20:07Mysli na divadlo, to je méně nebezpečné.
00:20:12-Myslíš, že to chemikář vezme?
-Musíme získat jeho ženu.
00:20:26-Máte ještě přání?
-Jistě. 2x bílé víno.
00:20:35To nebude vlání, ale uragán. Já mám jen 10 korun.
00:20:42Nejsem na tom lépe.
00:20:51-Prosím.
-Děkuji.
00:20:56-Poděkovat nestačí. Musíš zaplatit.
-Myslíš?
00:21:18V žádném případě.
00:21:28Tak co?
00:21:33Co je?
00:21:35-Můžeme jít.
-Co tamto?
00:21:42Režie podniku.
00:21:45Vránová je důkazem toho, že podporovatelé umělců nevymřeli.
00:21:50Zahraje si Lesní pannu.
00:21:55Víš, jak je ta role těžká. Co když to nezvládnu.
00:22:00Ty zvládneš všechno.
00:22:03Když to Tyl psal, líbala jsi ho na čelo.
00:22:08Co tu dělá?
00:22:11-Běhá.
-Proč u vašeho domu?
00:22:16Má výdrž.
00:22:20Umělce oslavovalo minulé století. Teď všichni obdivují sportovce.
00:22:29V příštím století to zase budou technici. Žádné city a básničky.
00:22:37Stanu se vědcem.
00:22:44Jestli mi vydrží forma, zúčastním se maratónu v Sao Paulu.
00:22:51Napíšu ti opravdový hit. Něco jako "Teach me to nigt" ve stylu country.
00:23:00-V té hře by to jinak nešlo.
-Vy tu píseň znáte?
00:23:05Tuhle?
00:23:07Včera večer poštou ranní, růžové mi přišlo psaní.
00:23:14To je špatně.
00:23:17Zpívám snad falešně!?
00:23:22Ne, ale není vám divný ten text?
00:23:28-Ani tobě?
-Večer nechodí ranní pošta.
00:23:35Ano. Zkuste to říkat rychle za sebou.
00:23:40Včera večer poštou ranní, včera večer poštou ranní...
00:23:50Děláte si legraci?
00:23:52Ten verš správně zní: Včera večer po šťourání. Chápete?
00:24:03Po jakém šťourání?
00:24:09Když se naši předkové usadili v polabské nížině,
00:24:18bylo všude plno mravenců. Byli to velcí termiti.
00:24:26Každý člen kmene prošťoural svoje okolí, aby si do mraveniště nelehl.
00:24:35Když byli mravenci vypáleni, stal se tento zvyk symbolickým.
00:24:44Tenkrát se tomu říkalo šťouranie.
00:24:49Kdo je pro?
00:24:52Alespoň se něco bude dít.
00:24:54-Copak jsme nic nedělali?
-Platili známky.
00:24:58A co naše kapela.
00:25:02Nemluvme o tom, co bylo. Teď je tady návrh.
00:25:05Já bych hrála třeba Terezku.
00:25:11Hlavní role obsadil režisér Čermáček lidmi se zkušeností.
00:25:17Ještě jsou tu malé role.
00:25:20Kdo nebude hrát, může pomáhat s technikou a organizací.
00:25:25Můžu namalovat kulisy.
00:25:28A co kostýmy?
00:25:35-Co paní Ječmenová?
-Je nadšená.
00:25:41Kam chodí komedianti na záchod?
00:25:45Neobtěžuj studenty. Zatím se posaďte.
00:25:53-Ať mi řeknou kam.
-Ládíku, tatínek ti to říkal.
00:26:03-Kam jste mu řekli, že chodí?
-Do veřejných záchodků.
00:26:09-To je daleko!
-To nám řekl také.
00:26:14Kdy začneme zkoušet?
00:26:18Brzy. Chtěli jsme udělat sloučené divadlo.
00:26:23-To bude nějaká náhražka.
-Nejde o chemickou sloučeninu.
00:26:29Bude to souhrn hudby, tance a zpěvu.
00:26:33Zmatek.
00:26:36Dědeček by souhlasil, to byl znalec divadla. A také hrál.
00:26:45Co Čech, to herec.
00:26:48Nemáme obsazenou roli kováře Závory.
00:26:52-Jak si ho představujete?
-Jako soudruha profesora.
00:26:58Ano.
00:27:03Já ne.
00:27:06To je výborný nápad.
00:27:09Kdybych jenom mluvil, to by šlo, ale neumím zpívat.
00:27:19-Kovář nemůže mít školený hlas.
-Zazpívá si 1x týdně v kostele.
00:27:26-A možná ani to ne.
-Budete výborný.
00:27:33A já nebudu chodit sama.
00:27:39Zkusíme váš hlasový rozsah.
00:27:46Ach synku, synku, doma-li jsi, tatíček se ptá, oral-li jsi.
00:28:02Oral jsem oral, ale málo, kolečko se mi polámalo.
00:28:20Ládíku, komedianti chodí na záchod do hospody. Kam bys šel ty?
00:28:30Chtěl bych jezdit s kolotočem, ale nevím, kam půjdu na záchod.
00:28:38-V hospodě i čůrají? -Ano.
-Já budu chodit za maringotku.
00:28:44Jaké maličkosti mohou mít vliv na výběr povolání.
00:29:04Ahoj.
00:29:14Vítám vás na naší první schůzce.
00:29:24Přivedla jsem tátu. Udělá nám reklamu v novinách.
00:29:32Čeká nás práce a odříkání.
00:29:38Umění je řehole. To mějte na paměti.
00:29:51Máte mladistvý elán, půvab i životní zralost.
00:30:01To je zárukou kvality, po které tolik voláme. Nebudu vás zdržovat.
00:30:10Jménem kulturního odboru ONV přeji plný zdar.
00:30:33Všechny škrty si pište zeleně a režijní poznámky červeně.
00:30:50A jelikož jsem režisér, říkejte mi rejžo.
00:30:59-Někdo nezhasnul na záchodě!
-Co má být?
00:31:05Energie není zadarmo.
00:31:13My budeme zhasínat a vy nás nebudete rušit.
00:31:19Až vyhlásí energetický stupeň č. 10, bude pozdě.
00:31:26Dáme mu roli Američana.
00:31:37Teď prosím autory úprav, aby nás s úpravami seznámili.
00:31:47-Vycházíme z toho,...
-...že Tylovy hry každý zná.
00:31:54Ponecháme základ a zbytek dotvoříme.
00:31:59Na Hamleta také nechodíme kvůli ději.
00:32:03Všichni dnes mohli dělat něco jiného a zatím se chystají blbnout.
00:32:17Na muzice a textech jsme pracovali rok, docela se nám podařily.
00:32:24Ano, tedy zhruba, rozhodně.
00:32:31-Máš plavky?
-Chtěli jsme psát.
00:32:36Potřebujeme nápady a ty najdeme v sauně.
00:32:40Nejsem Fin, abych se bil březovými větvemi. Mám k sauně nedůvěru.
00:32:48Mají snad ve Finsku spartakiády?
00:32:52Nebudeš litovat, mívám v tom horku dobré nápady.
00:32:57Potřebuji ženskou a ne saunu.
00:33:05To máš skoro stejné.
00:33:15-Lázeňským je tady Bouchal.
-Snad nebude hrát na housle?!
00:33:20Minule nehrál a nezapomeň, že ještě potřebujeme obsadit role.
00:33:26Myslel jsem, že dnes přijdou jen vytrvalci. V televizi je fotbal.
00:33:32Sauna vám umožní odreagování, jaké může poskytnout pouze
00:33:39hladovému jídlo, žíznivému doušek, básníkovi papír a neukojenému žena.
00:33:49Sauně zdar a plavky dolů!
00:34:06-Už tě něco napadá?
-Že už bych vypadl.
00:34:14-Myslím verše.
-Co to je?
00:34:22Nemluvit, dýchat! Musí se vám prohřát v plících krev.
00:34:40On nás zavřel.
00:34:45Otevři, nebo to vyrazím.
00:34:50Vaše poznámka svědčí o tom, že nemáte prohřáté hlavové kosti.
00:34:55Ještě 2 minuty.
00:35:00Lump! Ten bude hrát divadlo i kdyby neuměl mluvit.
00:35:06Za tenhle horor mu to vystavím politicky a nevykroutí se.
00:35:14Ještě minutu.
00:35:18Takový nápad může mít jen vykastrovaný eunuch Bouchal.
00:35:25Stejně neumíš hrát na housle.
00:35:344 - 3 - 2 - 1.
00:35:44Odevzdali jste špatné a přijali dobré v nejdemokratičtějším chrámu.
00:36:01Proč tu nehrajete na housle? Vy, takový znalec umění.
00:36:08Zkoušel jsem to.
00:36:12Ale to horko a vlhko... Měl jsem housle rozladěné.
00:36:22Muselo to být romantické.
00:36:26Ženy se potí, vzdychají. Vy hrajete Poem.
00:36:30Ženy ve vodě, vy na břehu, housle pod bradou. Smyčec proti obloze.
00:36:37Ale praskaly mi struny.
00:36:41-Ještě, že jsme vás objevili.
-Najít takového člověka...
00:36:47-Vy se hodíte na roli Taussiga.
-Toho, co žije v Americe.
00:36:58Teď nás zamkne.
00:37:01Jste první, kdo si na mě vzpomněl.
00:37:10Veselý akord. Výstup 1., Isidor s Terezkou, str. 3.
00:37:15Tak vypadá učitel v 1. polovině 19. stol.!
00:37:19Kdybych zkameněl, budou mě za 100 let ukazovat. To tam také bude?
00:37:25Ne. Plánuji duet.
00:37:29Terezka zpívá nevinnou píseň a Isidor si bude stěžovat na školu.
00:37:34Jako protiklad.
00:37:39Zkus tu žádost k vrchnosti.
00:37:45Dělá ti to potíže? Vzpomeň si na ředitelku, když lamentuje.
00:37:58Vrchnosti, ve škole se ztrácejí křídy a objevují se vši.
00:38:08Vrchnosti, 1 žákyně musí odejít ze školy, 2 uklízečky do důchodu.
00:38:22Máme první společné záchody.
00:38:26Na chlapeckém nejdou otevřít okna. Chlapci chodí kouřit na dívčí.
00:38:32Hanousek zapomněl svačinu a loudí.
00:38:38Zpívají se nemravné písničky.
00:38:40Prof. Vodička varuje před sexuálním výbuchem.
00:38:44Už i Hanousek měl pohlavní styk.
00:38:47Jsou to ještě děti.
00:38:52Tak a máme to. Zkusíme tu její písničku.
00:39:01Dnes mi to nejde, potřebuji inspiraci.
00:39:07Sauna ti nestačila?
00:39:11Taky záleží na tom, s kým se potíš.
00:39:18-Máš správnou postel.
-Čeho ty si všímáš?
00:39:22I postele, když na ní ležíš ty.
00:39:27-Máš pro mě tu písničku?
-Jakou?
00:39:32Ne, nemám.
00:39:37Tebe zajímají jen blbosti.
00:39:39Postele a praotec Čech. Ale na písničku jsi zapomněl.
00:39:45Všechno je hotové. Jen písničky pro tebe ne. Nemám nápady.
00:39:52A slíbil jsi mi, že to bude hit.
00:39:58Text tě musí napadnout. Musíš se s ním ztotožnit.
00:40:05-Co to znamená?
-Musíme se častěji stýkat.
00:40:13Chodit spolu na procházky, poznávat se, svěřovat, hádat se a udobřovat.
00:40:23A milovat.
00:40:29To bychom se museli vzít.
00:40:32-Tak se vezmeme.
-Chceš pro mě napsat text?
00:40:38Tuž po mně, čekej na mě, otravuj a breč. Můžeš mě i špehovat.
00:40:44Já si tě nebudu všímat a napíšeš toho moc.
00:40:48Potom z toho něco vybereme a já se s tím ztotožním.
00:40:55Úplná Piaf, ale nauč se intonovat a vyslovovat sykavky.
00:41:08Neotvírej okno, jsem nastydlá.
00:41:13Když jsem u tebe, tak mě verše napadají.
00:41:22Kdybych byl malíř, hned bych tě namaloval.
00:41:28Vždyť nejsem učesaná.
00:41:34Neblázni!
00:41:40Říkej mi ty verše.
00:41:46-To nejde tak rychle.
-Říkej, jak bys mě namaloval.
00:41:54Namaluji tvoje ruce, dvě ještěrky na opuce.
00:42:05A dál? Pokračuj.
00:42:09Namaluji tvoje ruce, dvě ještěrky na opuce. Na okamžik spící líně.
00:42:17Namaluji tvoje ruce dvě lastury na mělčině.
00:42:22To je pěkné. Co dál?
00:42:27Namaluji tvoje ústa.
00:42:30Ránu, která nezarůstá, vykrojenou z milých slov.
00:42:35Namaluji tvoje ústa, šňůru perel od borůvek.
00:42:41Co ještě?
00:42:43Namaluji tvoje ňadra! Dvě kuličky z počítadla, když se spolu usadí.
00:42:56Namaluji tvoje ňadra, dva domečky v podhradí.
00:43:05HLASY Z VEDLEJŠÍ MÍSTNOSTI
00:43:10Jdi už.
00:43:15-Někdy mi to zase řekneš.
-Já už to zapomněl.
00:43:22To nevadí. Mám ji nahranou.
00:43:28-Pořiďte si klih za studena.
-Ten není na housle.
00:43:36Moje housle mají zvuk. Každý jemný tón se ozve.
00:43:44Když s nimi bouchnu o dveře, dveře rozbiju, ale housle musí držet.
00:43:57-Vezmi si sklenku.
-Děkuji, snad jen trochu vody.
00:44:02Ten potřebuje froté ručník.
00:44:05Co?
00:44:16Stop! V té předehře rychleji.
00:44:22Ještě jednou.
00:44:29Tady je napsáno: děje se za onoho času.
00:44:32-A co?
-Kdy je to za onoho času?
00:44:37-To jsou "starosti".
-To je důležité kvůli kostýmům.
00:44:43Onen čas je jakýkoliv čas. Budeme hrát třeba v texaskách.
00:44:49-Nemůžu tu psát, jdu domů.
-Ve 4 před domovem důchodců.
00:44:54Nejdřív sauna, pak domov důchodců. Zbývá jen kostel a nemocnice.
00:45:01Ještě potřebuješ obsadit roli Šimona Morelese.
00:45:05Mám tip a je to osobnost.
00:45:09Vy jste z ONV? Žádal jsem o příspěvek k důchodu.
00:45:13Nemůžu chodit.
00:45:16-Nejsme z ONV.
-Nemusíte se vymlouvat. Nedáte.
00:45:24Měl byste jít k doktorovi.
00:45:27Nikdy! Jednou mi operovali předstojnou žlázu a to mi stačí.
00:45:34Doktoři dokážou vymyslet gilotinu, Sherloka Holmese a Višňový sad.
00:45:39Emilku, křesílko máš jako nové, spravené. To si pojezdíš.
00:45:49Ke mně až přijde doktor, tak akorát smekne.
00:45:52Když nejste z ONV, prosím, můžeme jít.
00:46:00Karlíku, 1, 2, 3, 4, 5. Pět piv na tyhle pány.
00:46:08Příspěvek k důchodu mi dají. Něco na ně mám.
00:46:13Tohle je z 10. 5. Právě když byl Závod míru. Čti!
00:46:22Nemocný stařec zavinil pád vedoucí skupiny, když vešel do vozovky.
00:46:29To jsem byl já. A je tam napsáno chromý stařec.
00:46:35Jak je to jednou v novinách, tak to platí.
00:46:49Nechutná?
00:46:52-Pane Valerián, my jsme chtěli...
-Karlíku, opakovat!
00:46:58Víte, kdo byl bezruký Frantík? Ten člověk nohama psal i maloval.
00:47:09Měl obrovskou vůli. Stříhal si i nehty na nohou.
00:47:19Když maloval, mohl si stříhat nehty.
00:47:23Ale byla to pedikúra, nebo manikúra?
00:47:28Doufám, že ho odvedete domů.
00:47:34Já jsem sirotek v Praze rozený.
00:47:40Otce ani matky nemám jsem opuštěný.
00:47:53Na kabát mi střihli, než jsem se narodil. Stále se ho učím nosit.
00:48:00Čekají vás těžké chvíle.
00:48:12Chlapci, lidé jsou různí.
00:48:22Jedni se opírají o kůru stromu a přitom vysoko hledí do koruny.
00:48:30Jsou spjati s přírodou a druzí se chtějí jen poškrábat na zádech.
00:48:38Já jsem se počítal k těm prvním.
00:48:45Ale jenom jsem se škrábal.
00:48:49To byl monolog. Byl výborný herec. Ta paměť.
00:48:58To mám ze sebe.
00:49:10Ani ho nezajímalo, proč jsme za ním přišli.
00:49:17-Teď mu toho moc neřekneme.
-Zkus mu to napsat.
00:49:23-Dejte mu to, když bude střízlivý.
-Ano, pokud se taková chvíle najde.
00:49:32Ach madam, já pro vás z okna padám.
00:49:37Já učinil jsem skok na okno, padám z okna.
00:49:42Ach madam, já pro vás z okna... Právě dopadla a to je konec písně.
00:49:50Tuto píseň pro mě složil Karl Gersten v návalu šílenství.
00:50:21Jen si berte.
00:50:24-Připraví se hospodský Pinta.
-Vždy připraven.
00:50:31-Lesní panna.
-Samozřejmě.
00:50:36-Terezka.
-Tady.
00:50:41-A učitel Isidor Slovíčko.
-Zde! Emil Nádeníček.
00:50:51Isidora hraje kulturní referent Fiala.
00:50:56Nemohl, má starosti v podniku. Stačí, že tady blbnu já.
00:51:03Tak se Emil nabídnul. Je velice schopný.
00:51:15Bude-li každý z nás z křemene, je celý národ z kvádrů.
00:51:20Zbavíme se tím břemene vyhledávání kádrů.
00:51:25-To jste psal vy?
-Jen tu půlku, co není od Nerudy.
00:51:33Přeháníte to.
00:51:41Učitelka v podprsence je jako generál v trenýrkách.
00:51:49I legrace musí mít určité meze. Jinak je z ní cynický úšklebek.
00:51:56Doufám, že takové veršíky nemáte ve vaší hře.
00:52:00Slovo na jevišti je zbraň, zázrak a vy se budete obracet k masám.
00:52:09-K širokým masám.
-Správně.
00:52:15Umění zapaluje. Boří přehrady mezi starým a novým.
00:52:22Silou slova vychází do ulic, aby jako součást...
00:52:28-Nedílná součást.
-Nedílná součást.
00:52:35-Splynulo s mohutným proudem...
-...určujícího toku dějin.
00:52:40Jsem ráda, že mě chápete. Doufám, že dostanu vstupenky.
00:53:13Co na něm vidí?
00:53:16Je to muž v nejlepších letech. Bez závazků, s bytem.
00:53:22Uklízí mu Vnoučková. Je jí asi 30.
00:53:31-Co je?
-Jednou mu rozbiju hubu.
00:53:43-Jak to, že jsi nepřišel?
-Nebylo mi dobře.
00:53:48Dodatečně všechno nejlepší.
00:53:53Dostala jsem 30 růží.
00:53:57-Hádej od koho?
-Muzeum nebo pohřební ústav.
00:54:03-Na podzim 30 růží. Víš, co to je?
-Kupuje si tě za 3 stovky.
00:54:10Až na ty vlasy je fešák. A inteligentní.
00:54:15Úplný delfín.
00:54:19Ty máš mnohem hezčí vlasy.
00:54:27Štěpánku, zapomněla jsem ti něco říci.
00:54:31Tak tobě včera nebylo dobře?
00:54:37-Počkej!
-Teď není dobře mně.
00:54:48Můj táta by chtěl tvé texty uveřejnit v novinách.
00:54:54Přijď odpoledne k nám a něco vybereme.
00:55:08Bez jistot, bez střechy nad hlavou, odjel jsem od ní za slávou.
00:55:16Spřádal jsem plánů na tisíc, v mošně pár sýrů a nic víc.
00:55:25Stop!
00:55:27Řekněte mu, že tam má být: v mošně kus chleba.
00:55:35Slyšel jste to?
00:55:37Vyloučeno!
00:55:40Jsou tam dlouhé noty. Přece nebudu zpívat kús chlébá.
00:55:49-Nádeníček je jednička.
-S hvězdičkou.
00:55:55Text je taky dobrý. Z jater ti maminka udělá pomazánku.
00:56:01Holky se také snažily.
00:56:04-Co je ti?
-On se při tom tak hloupě usmívá.
00:56:10Zářivě sděluje, že opustil milou. Já bych škrtl celou postavu.
00:56:19STŘELBA
00:56:34Starý poctivý Šimon!
00:56:39Jsi Taussig, který psal hezky o Americe?
00:56:43Pusťte mě!
00:56:45Ty jsi psal, že je v Americe lehké živobytí?
00:56:59V Americe je blaze, ale poněkud draze.
00:57:05Kdybyste na burze hrál, nebo byl naftový král, pak byste se smál.
00:57:12Šuby, duby Amerika.
00:57:16Šuby, duby Amerika.
00:57:26Až objevím naftu nebo petrolej, pak mě moje lásko zpátky nevolej.
00:57:39Až budu mít v bance peněz jak želez, zajedu si lodí do Los Angeles.
00:57:53Šuby, duby Amerika.
00:57:57Šuby, duby Amerika.
00:58:17-Ty pohyby vám poradil kdo?
-To jsem viděl v televizi.
00:58:29Ale pochopte, že mezi 20letou zpěvačkou a vámi je velký rozdíl.
00:58:38Nejste puberťák s kytarou.
00:58:41Máte být zklamaný muž, který se živí čistěním bot.
00:58:46A navíc prcháte před bandou překupníků s drogou.
00:59:09Tak mi neuklouzneš!
00:59:13Slib mi, že dáš své dceři ženicha, když ho bude zase volat.
00:59:21Co je to za osobu, že jí to nemůžu odepřít?
00:59:29-Bude-li pak...
-Ano, ano.
00:59:34Stop!
00:59:38Nehrajete to špatně, ale je to takové nějaké odbyté.
00:59:49Máme se chovat přirozeně.
00:59:53Ale i na malém městě se dá hrát velké divadlo.
01:00:00Pane profesore, vy při tom rozhovoru chodíte jako náhrobní kámen.
01:00:08Mám u toho stepovat?
01:00:12Nejsem herec, ale profesor chemie. Musí stačit, že jsem s rolí spjatý.
01:00:21Připadám si jako šlapka.
01:00:25Dávám se všanc a obnažuji se.
01:00:29Do obnažení máš daleko. A šlapka pracuje za peníze, ty ne.
01:00:35Tím víc je to hloupé.
01:00:39Libore, je tady mládež!
01:00:41Přestávka.
01:00:59Ochutnejte.
01:01:04Musí mít dopis, poslaný po poštovním holubovi, známku?
01:01:18Trápíš se a myslíš, kde bys ji potkal. Budeš koukat.
01:01:25Ty máš kukadla jak zrcadla, hned všechno vím, všechno znám,
01:01:36Mně stačí, když se do nich podívám.
01:01:43Ty máš tvářičky jak růžičky, hned všechno vím, jak je jenom políbím.
01:02:04Já blbec jí píšu verše, on přijde s kukadlama a jí se klepou kolena.
01:02:14Třeba tě jen provokuje.
01:02:19-Pane Šindel.
-Copak?
01:02:22Nemáte něco na uklidnění? Kamarádovi není dobře.
01:02:28Na první pomoc jsme připraveni.
01:02:32Ještě do druhé nohy.
01:02:41Počkej, nejsi stonožka.
01:02:48Musíš zapomenout, ale fungovat.
01:02:53Teď si odpočiň.
01:02:55A hop a hop a probubláme dopředu.
01:03:09Zvolna otáčka.
01:03:12Ještě jednou se otočte až na mě. A grand plié.
01:03:19Grand plié je velké plié.
01:03:24Grand plié. A vydržím.
01:03:34Teď hezky za mnou.
01:03:41Víte, co to je pas allé?
01:03:43Krok chodivý.
01:03:46Normální krok, asi takhle.
01:03:53Ne jako když nesete těžkou tašku.
01:03:57Vykročíme pravou.
01:04:06Teď skoky.
01:04:09Aby měly balón.
01:04:22Zkusíme si to s hudbou.
01:04:27Hudba.
01:04:56-Kdo to je?
-Hugo Snowden.
01:04:59-Cizinec?
-Ne.
01:05:04Prosím s citem. Hodíme to do figury a pik, pik, póza.
01:05:17-Vy ho znáte?
-Má tady chalupu.
01:05:21Požádal jsem ho o spolupráci. Dělá to zadarmo.
01:05:26Malá pirueta a pik, pik, bum.
01:05:38Víly mají při tanci zpívat a jsou udýchané.
01:05:44Šup, šup.
01:05:48Větrníčky.
01:05:55Jak to vyřešíme?
01:05:59Já myslel, že použijeme reprodukovanou hudbu.
01:06:04-My jsme počítali s tím,...
-...že to ty holky nezvládnou.
01:06:08-Komické bude to...
-...jak se budou nešikovně kynklat.
01:06:12Ale máme z toho Labutí jezero. Holky na konci otevírají lahve.
01:06:20Jaké lahve?
01:06:25Šampaňské.
01:06:28To má být humorné?
01:06:34Naším patronem jsou místní vinařské závody. Bude to malá reklama.
01:06:45Hugo, ty máš kukadla jak zrcadla.
01:06:54Božínku.
01:06:58-Najdi si jinou ženskou.
-Nestojím o jinou.
01:07:06-Co je mu?
-Prožívá nešťastnou lásku.
01:07:12S tím něco uděláme.
01:07:18Povinná četba.
01:07:37Sex na 1 ovládá Bůh, na 2 já, na 3...
01:07:44Musíš pořád číst?
01:07:46Nemusím, začnu malovat.
01:07:52Představuji vám novou posilu souboru, slečnu Vnoučkovou.
01:08:03Bude dělat nápovědu.
01:08:05Konečně.
01:08:07Nejdůležitější osoba v divadle je pokladní a nápověda.
01:08:14A 1. milovnice.
01:08:17To jsi neřekl, že hraješ divadlo. Já myslela, že po večerech běháš.
01:08:23Teď budeme pořád spolu.
01:08:31Rejžo, telefon!
01:08:35Nemám čas.
01:08:39Volá televize Praha.
01:09:09Televize chce natočit část našeho představení.
01:09:15Do pořadu o amatérském divadle.
01:09:19To je průšvih.
01:09:23Ten pořad dělá režisér Pergl. Táta se s ním zná.
01:09:27To nám tvůj tatínek dal.
01:09:30-Nemůžu za to, že Pergl dělá Prkno.
-Jaké prkno?
01:09:38Pořad "Prkno, které neznamená svět".
01:09:45-Potřebuji odnést šaty.
-Nemůžou si pro to chodit samy?
01:09:51-Nemůžou, když je bolí v krku.
-Výmluva.
01:09:59-To si vyřiď s Borůvkou.
-Ty šaty jsou pro Borůvku?
01:10:18Pojď, už se nevracej, cenné okamžiky neztrácej,
01:10:25jsi moje první, moje jediná, nádherná jako Kolombína.
01:10:32Pojď, není vyhnutí, zmrzlinu od cukráře nesu ti,
01:10:39jsi moje první, moje jediná, neměj strach, tak to vždy začíná.
01:10:59Ahoj.
01:11:06Jak ti je? Raději nemluv. Svař si vodu se solí a inhaluj.
01:11:12-Máš oči jako kukadla.
-Chudá holka nic jiného nemá.
01:11:18-Nemám na 30 růží ani na auto...
-Řekneš mi to jindy. Ahoj.
01:11:35Nechci to mít upravené. Chci zachovat atmosféru.
01:11:40Ale nesmíme porušit charakter jednotlivých souborů.
01:11:44Rejžo, ještě podpis.
01:11:48Bude to náročné, ale zatím to vždy vyšlo.
01:11:53Hlavně hudební výstupy, písně.
01:11:58Natočíme toho víc a potom budeme stříhat.
01:12:04Pánové...
01:12:09-Rozmluv se.
-Bez střechy...
01:12:16Lodyha.
01:12:19-Takhle? Jé.
-Dobré.
01:12:23Co je to za osobu...
01:12:35Připravíme se a začneme na trojce.
01:12:39Můžete to spustit.
01:13:00Naši odjeli do Prahy.
01:13:05Pojď se mnou, zavedu tě do ráje, kde je ticho a klid.
01:13:22Začátek jsem pojali jako symbolický vstup.
01:13:28Pojď se mnou, už jsi jistě unavený.
01:13:37Co udělají s chlebem, když uvítají vzácnou návštěvu? Dojí ho? Zahodí?
01:13:47Pánové z televize to budou vědět.
01:13:52Jsem štěstí tvé největší, sám se o mých kvalitách přesvědčíš.
01:14:01Dvojku, prosím.
01:14:03Nemáte chuť?
01:14:08Všichni jsme bludičky, ztracení ve světě, žijeme navzdory dietě.
01:14:15Já ti nabízím duchovní útěchu a cestu k úspěchům.
01:14:27-Jak to jde?
-Dobře.
01:14:48-Borůvko, chci ti něco říci.
-Teď ne, jsem svlečená. -Tím lépe.
01:14:55-Teď neotravuj.
-Kdy se vaši vrátí?
01:14:58Co je ti do toho.
01:15:09Nemáme žádnou šanci na smrt a vykoupení.
01:15:18Jsme odsouzeny k tanci, strašlivé pomyšlení.
01:15:28K nám světélko tě zavede, budeš-li po nás toužit.
01:15:37V naší náruči navěky musíš kroužit.
01:15:43Naši přijedou až zítra.
01:15:48Když únava nás kosí, vínem se posilňujeme.
01:15:57Tančíme v trávě bosy, bez tíže vzduchem plujeme.
01:16:07K nám světélko tě zavede, budeš-li po nás toužit.
01:16:15V naší náruči navěky musíš kroužit.
01:16:28Stop!
01:16:35Mně nevadí, že jste si Lesní pannu upravili.
01:16:42To malá divadla dělají.
01:16:46Ale některé věci mě překvapily.
01:16:53Lesní panna, převlečená za členku Armády spásy, prosím.
01:16:58Místo indiánů pašeráci drog, i to se dá pochopit.
01:17:04Ale proč šampaňské?
01:17:08-To vyplynulo z okolností.
-Autorem úprav jste vy?
01:17:16A já.
01:17:19I když bych řekl, že je to kolektivní dílo.
01:17:24Celou hrou se táhne snaha o...
01:17:29Tohle bych si rád natočil. Stoupněte si na střed.
01:17:37Celou hrou se táhne snaha přiblížit hru současnému divákovi.
01:17:47Nebylo problémem ukázat ubohého učitelského, nebo odbojného kováře.
01:17:54Divák ty postavy zná.
01:17:58Problémem v moderním pojetí hry se stal výklad pohádkových postav.
01:18:07Nebo to, jak si je bude divák vykládat.
01:18:12Chápeme-li slovo moderní opravdu moderně,
01:18:16můžeme ho nahradit slovem "lidské".
01:18:19Moderní pojetí pohádkových postav můžeme chápat jako zlidšťování.
01:18:26Proto převleky Lesní panny a otvírání lahví.
01:18:29Někdo by mohl říci: hanba mladým, kteří si neváží klasiků.
01:18:36-Neděláme si legraci z Tyla.
-Děláme si legraci ze sebe.
01:18:42Hrajeme pro potěšení.
01:18:49Jak říká můj táta, je to lepší než vysedávat po hospodách.
01:18:55Ať řekneš sebevětší pitomost a podáš to vědecky,
01:19:00vždy ti nějaký blbec zatleská.
01:19:05Děkuji vám.
01:19:07Moc jste se mi líbila.
01:19:12Sbalíme to.
01:19:14Vydali jste se na nesnadnou cestu, ale chápu vaši snahu.
01:19:18Sbalíme to.
01:19:20Je to velmi neobvyklé. Nemohu vám zaručit, že to budeme vysílat.
01:19:32Byl jsi báječný. Přijdeš večer?
01:19:36Řeknu mamince, že budeme v divadle celou noc.
01:19:40-Nenech mě čekat!
-Neboj.
01:19:43A to "neboj" jsem řekl já jí.
01:19:52Měl bych se na večer teoreticky připravit.
01:19:57Vím, kdo byl Turgeněv, Debussy, King, Pavlov, Newton, Sokrates...
01:20:07Umím: používat logaritmické pravítko, nakreslit schéma atomu...
01:20:15Viděl jsem: Vysoké Tatry, Černé moře, soulož i porod ve filmu,
01:20:23jednoho ministra školství a 15 svlečených žen klíčovou dírkou.
01:20:292x jsem se líbal se ženou a 1x se dotýkal dívčích ňader přes svetr.
01:20:35Poprvé se budu milovat doopravdy.
01:20:41Měl bych se na večer teoreticky připravit.
01:20:47Co je s tebou? Ani hlad nemáš.
01:20:53Měli jsme v divadle chlebíčky.
01:20:58Já ti tu sekanou zabalím. V noci ti přijde k chuti.
01:21:04Když tatínek chodil na noční, největší hlad měl po půlnoci.
01:21:28K zahájení sexuálního života by nemělo dojít dříve,
01:21:34dokud tělesný a duševní vývoj jedince není dokončen.
01:21:40Jinak by to mohlo mít hrozné důsledky.
01:21:56-Místo růží.
-Co to je?
01:22:00Chleba se sekanou. Maminka říkala, že po půlnoci přijdou k chuti.
01:22:09-Dává maminka do sekané majoránku?
-Nevím.
01:22:19Já jsem sice tělesně i duševně plnohodnotný, ale dosud...
01:22:27Moc čteš.
01:22:46Z MAGNETOFONU ZNÍ ŠTĚPÁNOVA BÁSEŇ
01:22:51Já také ještě ne.
01:23:51Nemám stáhnout roletu?
01:23:57Ne, to už jsem v jednom filmu viděla.
01:24:08Možná bys tady byl raději s Hrdličkovou.
01:24:13A ty s Nádeníčkem.
01:24:23Já se ti zítra na tu majoránku zeptám.
01:24:29Básníci mají těžké začátky a konce. Mezidobí je radostné a plodné.
01:24:35Jsem na konci. Tak přichází svět o básníky.
01:24:47Včera jsem tě zase potkal, jen jsi mi kývla na pozdrav,
01:24:53na stěně visí tvoje fotka a já čtu tajně Šrámkův Splav.
01:25:00Nechtěl bych tě potkat v lukách, chtěl bych jít s tebou do kina
01:25:07a říci ti o těch hrozných mukách, když první láska začíná.
01:25:14Pojď, už se nevracej, ty cenné okamžiky neztrácej,
01:25:21jsi moje první, moje jediná, nádherná jako Kolombína.
01:25:28Pojď, není vyhnutí, zmrzlinu od cukráře nesu ti,
01:25:35jsi moje první, moje jediná, neměj strach, tak to vždy začíná.
01:25:48Do tmy volám: lásko chci tě, celou noc čmárám sonety
01:25:56a neučím se k maturitě, za to můžeš pouze ty.
01:26:03Píšu básně místo rovnic a není mi moc veselo,
01:26:09prosím tě, lásko, nevyslov nic, co by mě příliš bolelo.
Dva nerozluční kamarádi Štěpán a Kendy mají umělecké ambice: jeden skládá verše, druhý je zhudebňuje. Oba mají před maturitou a ani v tomto období svého života neztrácejí zájem o recesi. Společně se rozhodnou zorganizovat experimentální divadelní představení, na které by se dlouho vzpomínalo. Vedle textů pro muzikál ovšem píše Štěpán i půvabné básničky pro dívku svých snů…
První část volné filmové série „básníků“ z pera lékaře a spisovatele Ladislava Pecháčka patří mezi nejúspěšnější filmy 80. let a režisér Dušan Klein si v ní „odskočil“ od svého oblíbeného kriminálního žánru. Komedie z rodu tzv. laskavých se odvíjí lehce, humorně a svěže, dýchá pohodou a nadějí. Charakterizuje ji mírný odpor vůči režimním klasicizujícím tradicím, především však inteligentní humor a výborné herecké výkony obou protagonistů – Pavla Kříže a Davida Matáska. V první části hrdinové poprvé narazí na realitu světa dospělých. Za své větší i menší životní pravdy se však bijí také v dalších pokračováních (Jak básníci přicházejí o iluze, Jak básníkům chutná život, Konec básníků v Čechách, Jak básníci neztrácejí naději).
