Barvitá mozaika příběhů z šedivých lidských králíkáren. Hořkou komedii uvádíme k nedožitým 90. narozeninám režisérky Věry Chytilové (1979). Hrají: A. Vaňha, E. Kačírková, O. Navrátil, J. Kodet, B. Poloczek, A. Rýcová a další. Scénář E. Kačírková a V. Chytilová. Kamera J. Šofr
00:04:18 Co sem lezeš, bejku? Seš padlej na hlavu?!
00:04:21 REAKCE NENÍ SLYŠET
00:04:30 Haló, kluci! Nevíte, kde je číslo 2786?
00:04:36 -OBA: My nevíme.
-Kruci!
00:04:40 My bydlíme v bloku 338.
00:04:42 Pojď, vole, přijdem pozdě do školy.
00:04:48 Mladá paní, prosím vás, kde je blok 2786?
00:04:53 2786? To by mohlo bejt v bloku 4.
00:04:56 Nebo 6?
00:04:58 -Kdepak, ve 27 mají éčka.
-Mlč, prosím tě!
00:05:02 -Kde jsou ty éčka?
-Tamhle.
00:05:05 -Kdepak.
-Tak ty si myslíš tady?
00:05:08 V každým případě na konečný je orientační tabule.
00:05:12 Tam je ale stejně nenajdete.
00:05:20 Hele, Hanko, to 2786 vůbec nejde nalízt.
00:05:23 Z VYSÍLAČKY: Ale ano.
00:05:24 Je to poblíž té samoobsluhy, co bydlím.
00:05:28 Mají tam v lodžii hodně barevný prádlo.
00:05:35 Koza jedna pitomá... Vždyť to prádlo visí všude.
00:05:39 Vždyť oni snad nic jinýho nedělaj, jen perou.
00:05:43 Když mají dneska ženský ty automatický pračky,
00:05:46 to se jim to pere.
00:05:50 Já bych do toho kopnul.
00:06:03 Já myslel, že se tady vyznáte, v tý Praze.
00:06:06 Hergot!
00:06:08 Dneska je praní legrace pro tu ženskou.
00:06:12 To není jako jindá.
00:06:22 Pepíku, prosím tě, já se z tebe dneska zblázním.
00:06:25 -Paní Nováková, jdete do školky?
-Ano. -Já vám ho tam vemu.
00:06:30 Maminko, neopouštěj mě, já tě taky neopustím.
00:06:35 -Taxi!
-Prosím vás, blok 2786. Nevíte?
00:06:40 Paní Nováková, to bude tady u vás nahoře.
00:06:43 Aha. Já vás tam zavedu, pak bych s váma jela do města.
00:06:46 Maminko, já budu smutnej.
00:06:51 Počkej, táta bude smutnej, až mu to povím.
00:06:55 -Já uteču.
-Tak tě sebere SNB.
00:07:19 Podívejte se na toho kluka! Vždyť spadne.
00:08:19 Tak dávej pozor, mohl by se tady potulovat ten divnej pán.
00:08:23 -Maminko, co by mi udělal?
-Co by ti udělal...
00:08:26 Třeba je to čert a rozsekal by tě do buřtů.
00:08:29 Paní! Proč to dítě tak strašíte?
00:08:34 Co mám dělat, když vy tu neuděláte pořádek.
00:08:37 -Jdi, ať nepřijdeš pozdě.
-Ahoj.
00:08:39 Co tím myslíte, že tu neuděláme pořádek?
00:09:00 -Máte Sparty?
-Pro vás vždycky.
00:09:03 -Ale je jich tam jen 20.
-To má bejt vtip?
00:09:06 -Nebo co?
-No a ne?
00:09:09 No no no...
00:09:18 Pojď se podívat, chlapče, co ty lidi vyhazujou.
00:09:23 -Oni asi nemají hlad.
-No jo, dneska... Ale co zejtra?
00:09:28 Lidi neuvažujou vůbec. Chleba tady.
00:09:32 Co by dali za to moje králíčky.
00:09:34 Mohl bych se na ty králíčky podívat?
00:09:37 Tady je takovejch věcí, takovejch krámů.
00:09:40 -Já toho králíčka daruju tátovi.
-No, to je hezký od tebe.
00:09:44 Já ten dáreček potřebuju pro tatínka hned.
00:09:48 No jo, vy všecko hned. Ty řekneš hned...
00:09:51 Ono to nejde jen tak všecko. Najednou.
00:09:54 No, vidíš, každej spěchá, a nic si nerozmyslí.
00:09:59 Takový krásný paroží... Vždyť je to věčnej hřích.
00:10:03 Někdo by z toho měl radost. Měl by to rád.
00:11:27 -Bude to trvat dlouho?
-To všechno záleží na vás.
00:11:32 Kudy nás to vedete? To není možný todle.
00:11:35 Toho si nevšímejte, do týdne je to v pořádku.
00:11:38 Pojď, pojď, Josef. Pojď!
00:11:40 O těchhle věcech už jsme přece mluvili.
00:11:49 V 11 něco mám. Myslíte, že to stihnu?
00:11:52 Takhle asi těžko.
00:11:54 Soudružko, my nemáme zájem to prodlužovat.
00:11:58 -My ne. -Tak to otevřete.
-Moment, musím najít klíč.
00:12:04 A co ty dveře?
00:12:07 To ráno rozbila uklízečka.
00:12:30 Tudy prosím. Račte.
00:12:32 Račte dál.
00:12:35 -Tady je kuchyň.
-Takhle to vypadá všude?
00:12:39 Ovšem, samozřejmě.
00:12:41 Takové nátěry už dneska těžko někde uvidíte.
00:12:45 -Taková kvalita.
-No, nevím, nevím.
00:12:48 Ty obklady dopadly líp, než jsem čekal.
00:12:52 -No, prosím... -Co tady?
-Takže bychom ještě vzali suterén.
00:12:56 Napřed bychom měli projít všechny byty.
00:12:58 Josífku, to tady budeme do večera.
00:13:01 -Je to skutečně bezvadné.
-To je.
00:13:03 Promiňte, ale to je předpis. Tady něco chybí.
00:13:06 -Příborníky. Dodáme při kolaudaci.
-Co klíče? -Taky při kolaudaci.
00:13:11 -Zbytečně ztrácíme čas.
-Taky si myslím.
00:13:13 -Snad to nebude tak dlouho trvat.
-Jak chcete.
00:13:16 Byty v téhle kvalitě nenajdete po celém sídlišti.
00:13:20 -ŽENSKÝ HLAS: Tady chybí sporák.
-Neříkejte.
00:13:24 Jo, to je mi hlášený. To chlapi to... spravujou.
00:13:28 To je přece trubka od plynu!
00:13:30 -No.
-Tak ji aspoň natřete.
00:13:32 Pane staviteli, pardon, soudruhu, je to vůbec dostavěné?
00:13:37 No dovolte. To jsou prkotiny. Do kolaudace to bude v pořádku.
00:13:42 -Tohle je ale ohavné.
-To je v projektu. Všechno.
00:13:46 -A to bylo v tom minulém bytě taky?
-Samozřejmě.
00:13:50 To jsem si teda nevšimla.
00:13:52 Poslyšte, proč tohle není o kousek dál?
00:13:55 -Vždyť tu nepostavíte ani stolek.
-Projektanti.
00:13:58 To byli skutečně vynikající projektanti.
00:14:01 -Nech toho!
-Jsem přesvědčená,
00:14:03 -že mezi nima nebyla jediná ženská.
-Nech toho! Dělejte si poznámky!
00:14:08 Tady to přetěsníte. Kape vám tady voda.
00:14:10 -Neteče voda!
-Haló. -Pište si to!
00:14:13 -No jo, porád.
-Haló.
00:14:16 Pojďte se podívat.
00:14:18 -Vidíte to? -Ukažte.
-Vyboulené linoleum. No, vidíte to.
00:14:22 Tak mě přece... Josef, vždyť já tam mám ruku!
00:14:26 -Pusť mě, do prdele!
-Já nemůžu. Já jsem zašpracovanej.
00:14:46 -To je zbytečný.
-Jen pojďte, suterén je v pořádku.
00:14:49 -Ten si převezmete.
-Na tohle já opravdu nemám čas.
00:14:52 -Dokdy to všechno odstraníte?
-To máte těžký.
00:14:55 Kde teď seženu lidi? Nejdřív do dvou měsíců.
00:15:00 -Za 14 dní.
-To přece nemůže stihnout.
00:15:03 -Ale jo.
-Josef, prosím tě...
00:15:06 Vždyť já tu budu taky bydlet.
00:15:08 -A chci byt v perfektním pořádku.
-Právě o to jde.
00:15:11 Já taky. Samozřejmě, že já taky.
00:15:19 Tady je bojlerová stanice.
00:15:21 Jé... To je ale barevné.
00:15:25 -To se mi líbí.
-No, a chybí tady nátěry.
00:15:29 Pište si to. Znamenejte. Nátěry!
00:15:32 -Asi jim došla barva.
-A tady... Vadná izolace.
00:15:36 -Jistě.
-No, jen si to... -PICHLAVÝ SMÍCH
00:15:44 Která kráva zavřela ty dveře?
00:15:47 -Já.
-Proč?
00:15:49 -Táhlo.
-To je průser.
00:15:52 A co se děje, prosím vás?
00:15:55 Vždyť jste říkal, že musí být kdykoli volná cesta ven.
00:15:58 No jo, ale on má z druhý strany kliku.
00:16:01 BOUCHÁNÍ
00:16:08 KŘIK KLUKA: Mámo, pomoc!
00:16:13 Vy byste měl vlastně tlouct pořád,
00:16:16 protože jste za ten bordel zodpovědnej.
00:16:18 Pořád já, ale že vy furt na mě tlačíte,
00:16:21 aby to bylo hned, a pak jsme v neřešitelný situaci.
00:16:24 Já řeknu, že kradete. Mami! Mami!
00:16:28 Já nevěřím na neřešitelný situace.
00:16:31 -Však taky nehoří.
-JEKOT
00:16:35 Pomoc!
00:16:40 Prosím vás, jste normální?!
00:16:44 Teď jsem to prala. To je hrozný.
00:16:46 Proč na nás křičíte? My jsme to neudělali.
00:16:52 No... Tady v tom já mám mít dítě.
00:17:00 Kdo to tady zapálil? To je hrůza.
00:17:04 To to tady vypadá, co.
00:17:07 Máte? Vy ještě nemáte poštu?
00:17:11 Viděla jste ho už jinak než v pyžamu?
00:17:14 Jo, tuhle v televizi. Jak se jmenoval ten seriál?
00:17:17 Myslím, že Muž za volantem nebo tak nějak.
00:17:20 -Viděla jste to taky?
-Já jsem večer ztahaná jako pes.
00:17:25 Já se nemůžu celej den válet a večer se ještě ukazovat.
00:17:29 Tak co? Bude vůbec něco?
00:17:32 Za chvilinku.
00:17:35 -Mám snad taky právo si nakoupit.
-Za chviličku?
00:17:38 -Já to zoufale potřebuju.
-Vidíte, teď přivezli uzeniny.
00:17:42 Musím tam jít znovu.
00:17:46 Dobrý den.
00:17:50 Dobrý den, mladá paní.
00:17:53 -To je hezkej chlapeček.
-To je holčička.
00:17:56 To je holčička? Jděte. To je hezounký.
00:18:00 Ta je roztomilá, viďte.
00:18:02 Nezlobí?
00:18:07 Dobrý den. Dobrý den, stará paní.
00:18:12 Co je s tou starou paní?
00:18:15 Co by bylo? Nic.
00:18:18 -Vy ji neznáte?
-Já se o nikoho nestarám.
00:18:21 Bydlíte v jednom domě.
00:18:23 Dobré jitro.
00:18:25 Dobrý den.
00:18:42 Pusťte mě! Nejste moje maminka, tak mě nechte bejt!
00:18:46 Nemluv a pojď, prosím tě. Jdeme k mamince.
00:18:49 Já už trefím domů sám.
00:18:52 -Podívejte se na mě, jak vypadám.
-Nemůžu vás teď vzít.
00:18:55 Měla jste přijít před půl hodinou.
00:18:58 -Já opravdu hrozně spěchám.
-Podívejte, co tu mám lidí.
00:19:01 -Ježišmarjá, kde je ten kluk?
-Tamhle ho máte.
00:19:06 -Holčinko, kde tu dělají pedikúru?
-To se musíte objednat.
00:19:10 A kde ale?
00:19:13 Prosím vás, pedikúru.
00:19:15 Ježišmarjá, kdo to udělal?
00:19:20 To snad někdo ořezal břitvou.
00:19:23 -Že jsi to byl ty?!
-Ne, nebyl.
00:19:25 Pepíku, jak to, že nejsi ve školce?!
00:19:27 Pedikúru, prosím vás.
00:19:30 Dej mi tu břitvu!
00:19:36 Máte už toho taky dost, viďte.
00:19:40 -Vy jdete ze služby?
-Ne, z tancovačky.
00:19:43 Nevíte, co je s tou starou paní tady nahoře?
00:19:47 Tady jak bydlí.
00:19:49 Co by s ní bylo? Co ji znám, je furt takováhle.
00:19:55 Copak ona nechodí ven? Ona nic nepotřebuje ta paní?
00:19:59 Že se staráte. Aspoň má klid.
00:20:03 Co bych já za to dal, kdybych se mohl, jako ona, pořádně vyspat.
00:20:36 -Ahoj.
-Ahoj.
00:20:39 Co tady děláš?
00:20:41 Přišla jsem se podívat, jak pracuješ.
00:20:44 -Ty nemáš radost?
-Samozřejmě, že mám.
00:20:46 Ale jak to, že nejsi ve škole?
00:20:48 -To už je fuk.
-Co se stalo?
00:20:51 -Já chci rohlík.
-Tak si ho jdi vzít.
00:20:54 -Moc rád?
-Moc.
00:20:57 Tak tak ty mě máš rád.
00:21:03 -Todle bys měl rád?
-Todle teda vůbec nemám rád.
00:21:06 -Vůbec?
-Vůbec.
00:21:10 -To je teda pěkně blbý.
-Co je to tu za zábavu, Petře?
00:21:13 -Já...
-Běž rovnat zboží, běž.
00:21:21 Soňo, co tady děláš? Ty mě hledáš?
00:21:24 Ne.
00:21:26 Prosím tě, jak to, že nejsi ve škole?
00:21:28 -Nejsem.
-Jak to nejsem? To přece nejde.
00:21:32 Přece teď nezačneš chodit za školu.
00:21:35 Předevčírem ti bylo zle, včera jsi byla u doktora.
00:21:38 -Byla jsi tam vůbec?
-Byla.
00:21:40 A co to bylo za prohlídku? Nevymyslela sis ji?
00:21:43 To jsem si, maminko, opravdu nevymyslela.
00:21:46 A co je ti? Je ti něco? Nic jsi mi neřekla.
00:21:49 -Na nic ses mě neptala.
-A kdy jsem se tě měla ptát?
00:21:52 Když jsem přišla domů, tak už jsi spala.
00:21:55 Já za to nemůžu. Byla jsem unavená.
00:21:58 Unavená... Tak já ti něco povím.
00:22:00 Co budeš dělat, až budeš na medicíně?
00:22:02 Víš, co to znamená? Učit se. Ty na to hlavu máš.
00:22:06 Prosím tě, Soňo, víš, co to znamená.
00:22:09 Mít takovou příležitost získat postavení.
00:22:12 -Být samostatná, soběstačná.
-Já nechci být soběstačná.
00:22:16 A co teda chceš?
00:22:18 Dělat jednou nějakému povaleči služku a kuchtu a chůvu?
00:22:23 Proč ne? Může to bejt docela fajn.
00:22:26 Soňo, prosím tě, copak nechápeš, že u muže máš cenu jen tehdy,
00:22:30 -když jsi naprosto nezávislá?
-Tak to doopravdy nechápu.
00:22:35 Ty to nemáš v hlavě v pořádku. Na co myslíš?
00:22:38 -Třeba na vdávání.
-O tom nechci nic slyšet.
00:22:42 To nebudu poslouchat. Takové hloupé řeči.
00:22:44 -Budeš muset, maminko.
-No dovol!
00:22:47 Protože ten doktor mi řekl, že jsem těhotná.
00:22:50 -Víš vůbec, co říkáš?
-Ale ano. Mami, nedělej scény.
00:23:31 To máte těžký. Dneska jedny přijdou, něco udělaj,
00:23:36 druhej den přijdou druhý, ty to zase rozkopají.
00:23:39 Kdyby radši toho místa využili na zeleninu a na kytky.
00:23:44 To by se aspoň při tom lidi najedli.
00:23:46 Bylo by aspoň něco pro zdraví, že jo.
00:23:49 -Mrkev nasázeli a celer...
-Ono by to tady zas asi nevydrželo.
00:23:54 -Oni by to lidi ukradli.
-Oni by to asi ukradli. -SMÍCH
00:24:02 Jde jen o to, abyste nakonec nezjistil, že tu někomu překážíte.
00:24:12 Co bych překážel? Dojdu jim nakoupit, všecko jim udělám.
00:24:17 Do krámu je blízko a hospoda je taky blízko.
00:24:21 Hlavní věc, že je tam výtah, že nebudu muset chodit po schodech.
00:24:31 Dneska mladý se starejma... to nedělá dobrotu nikde.
00:24:35 Myslíte?
00:24:37 Na vašem místě bych už byla pěkně v klidu, ve svým.
00:24:41 No jo, v klidu... Vy to řeknete jen tak.
00:24:43 A kdo se o mě postará, když onemocním?
00:24:46 To myslíte, že mladí by se o vás postarali?
00:24:49 Jináč to nepůjde, no, to víte.
00:25:08 Když budu vidět, že se budou chtít mladý vztekat,
00:25:11 já jim plac udělám, to se nemusej bát.
00:25:14 -A půjdu do hospody mezi kamarádi.
-Vy tady máte kamarády?
00:25:19 To není žádnej problém. Dneska je kamarád všude.
00:25:24 Ježišmarjá, počkejte!
00:25:27 Mě by zajímalo, jak se jmenuje.
00:25:31 Kde jste, pánové? Už hodinu vás hledám.
00:25:34 To není možný. Sedíme tu pár minut.
00:25:36 Připravili jste mi náramnou lahůdku.
00:25:39 -Jakou?
-Ještě se ptejte!
00:25:41 Ten úsek, tu 305, jste tak zprasili,
00:25:46 -že to bylo...
-My? -Jo, vy!
00:25:48 -To není možný, pane inženýre.
-Do tejdne to bude OK.
00:25:52 -To je blbost.
-Račte zaplatit.
00:25:54 -A při placení se račte usmívat.
-Až po vás. -Jasně!
00:25:59 -To snad nemyslíte vážně!
-To myslíme vážně.
00:26:02 -My žádnej průser nemáme.
-O tom je zbytečný diskutovat.
00:26:06 Kdo nás zahnal do tý potěmkiády?
00:26:08 Kdo nás zahnal k tomu, abysme tyhle baráky dokončili tenhle tejden?
00:26:13 -Kdo?
-No?
00:26:16 Vy jste věděl dobře, že se to nedá stihnout,
00:26:19 -jestli to máme pořádně udělat.
-Proč to ostatní dokázali?
00:26:23 -Dobrý den.
-Asi nedřepěli v putyce.
00:26:25 Co nám to vykládáte? My si na svý peníze musíme přijít.
00:26:29 -Ale vám jde o prémie.
-Jo!
00:26:32 Myslíte, že jsme nějaký zastuzený nebo co?
00:26:35 -Nechtějte mě dohnat k nejhoršímu!
-Co co?
00:26:39 Vy svoje peníze dostanete. Nám nesahejte na naše,
00:26:43 -my na vaše taky nesaháme.
-Zase stará písnička.
00:26:46 -Jo?
-Dobrý. Todle platím já.
00:26:49 Tohle je jiná řeč. To je něco jinýho.
00:26:53 Dobrý den, mládenci. Na zdravíčko.
00:26:56 Na zdraví.
00:26:59 My se spolu nakonec nějak domluvíme, co, pane Pečenka.
00:27:04 Snad si nemyslíte, že vám na tohle podepíšu plnej počet hodin.
00:27:08 -Já taky nejsem zastuzenej.
-To je teda podraz.
00:27:12 -Minule jste nám dal samý padavky.
-No co, co...
00:27:16 -Ukaž!
-Co dostanem, to prodáváme.
00:27:20 Nebo snad chcete každý zvlášť naleštit?
00:27:23 Ale nekecej.
00:27:26 Jsme toho museli polovičku vyházet.
00:27:28 To máte fuk, když ty vaše dětičky to po sobě házej.
00:27:31 -No, to je argument.
-Náhodou jsem to dobře viděl.
00:27:43 Kde to vázne? Hoď sebou, mladej! Nemůžu tu čekat celej den.
00:27:47 -No jo, klid.
-Co je? Co se tady děje?
00:27:51 Petře, dělej! Ty s tím ještě nejsi hotovej?
00:27:54 Ukažte, pojďte.
00:27:56 Kam se, prosím tě, koukáš? Pojďte.
00:28:03 To byl teda facák. Ještě tě to bolí?
00:28:06 -Starej se o sebe, chlapečku.
-Takovýho jsem ještě nedostal.
00:28:10 Ale dneska asi taky takovýho dostanu.
00:28:13 Prosím tě. Opravdu?
00:28:16 Jo. Já totiž musím nutně krást. Já sháním pro tatínka dáreček.
00:28:22 Ale nepovídej.
00:28:29 Ale já mám dobrou vůli, ale opravdu nemáme jediný místečko.
00:28:38 Já to přeci nechci zadarmo.
00:28:41 -Prosím?
-Tss!
00:28:43 Já nevím, že si každej myslí, že jsem blbá.
00:28:47 Vždyť já přece vím, že to bude něco stát.
00:28:52 Já vám nerozumím.
00:28:55 Ale prosím vás... Copak si myslíte, že nevím, jak to chodí?
00:28:59 Co?
00:29:01 Že můžete udělat výjimku.
00:29:05 Tak v tomhle případě ovšem já výjimku neudělám. Na shledanou.
00:29:10 Jo. A jak to, že Sárinu Kratochvílů jste vzali okamžitě?
00:29:15 Jen co se přistěhovali. To najednou šlo!
00:29:18 -Jakou Sárinu?
-Tak Šárku, no.
00:29:20 -PLÁČ MIMINKA
-Pšt.
00:29:23 Jenže ta vyplázla 5 stovek, že jo.
00:29:26 No dovolte! S tím ovšem já nemám vůbec nic společnýho.
00:29:29 -PLÁČ
-Pšt.
00:29:36 Já chápu, že to je strašně nepříjemný.
00:29:39 My máme sice rezervy,
00:29:41 ale to je jen pro velice důležité a výjimečné případy.
00:29:45 -Vždyť já jsem výjimečný případ.
-MIMINKO PLÁČE
00:29:48 Paní moje milá...
00:29:50 PLÁČ MIMINEK
00:30:03 -Chceš si vydělat korunu?
-Jenom?
00:30:06 Tak teda dvě, no.
00:30:11 -A co mu mám říct?
-Ať hned přijde.
00:30:14 Že tady na něho čekám.
00:30:17 Za tři. A potom mi ještě jednu dáš.
00:30:31 SLYŠÍ PLÁČ MIMINKA
00:31:32 Co tam šmejdíš? Tys tam chtěl něco sebrat, viď.
00:31:36 Šup.
00:31:38 Mně se ztratily korunky.
00:31:44 PÍSKÁ SI
00:31:46 -Jau!
-Pozor!
00:31:48 -Ty ses zbláznil!
-Co tady děláš? Co je ti?
00:31:51 Koukni se na toho kluka. Já jdu na záchod.
00:31:54 -Co je?
-Je podezřelej. Je nějakej divnej.
00:31:57 Tenhle? Toho znám. To je číslo od nás z baráku.
00:32:02 -Ta bába tam sedí snad hodinu.
-Chceš ten papír?
00:32:05 -Na co?
-Na co...
00:32:07 Odneseš to sběru, kamaráde.
00:32:10 -A dostaneš korunky.
-Jo! -Dej to krabice.
00:32:13 Naházej to tam.
00:32:16 Tak. No vidíš to.
00:32:19 No.
00:32:22 Ty ale umíš přehrát svoji práci na jinýho. Viď.
00:32:27 Všechno chce svůj mozek, paní pokladní.
00:32:30 Jen ať si kluk zvyká ho používat. Kdoví, jaká blbost ho čeká.
00:32:47 Soňo? Seš to ty.
00:32:52 Marto... Že tebe tady potkám, to mě teda nenapadlo.
00:32:56 -PLÁČ MIMINKA
-Ježiš, ukaž, co to máš?
00:33:00 To je chlapeček, že.
00:33:02 Ale ne, je to holka. Já nevím, teď vypadá strašně blbě.
00:33:06 To je asi tím, že jí slezly vlasy.
00:33:08 -Je docela hezká.
-No...
00:33:12 Ty opice, proč jsi mi neposlala svatební oznámení?
00:33:17 -Ty sis vzala Honzu?
-Ne, Fandu.
00:33:21 Fandu... A jak se vlastně máš?
00:33:24 No jak... Světově.
00:33:27 Jestli ti, holka, můžu radit, zařiď si to jako já.
00:33:31 -A jak?
-No jak...
00:33:33 Vykašli se na biflování.
00:33:37 -Ty jsi s tou průmkou sekla?
-No jasně.
00:33:40 -Neblbni.
-A na co, prosím tě. Na co průmku?
00:33:44 Hele... Mám vlastní byt, mám ledničku,
00:33:49 automatickou pračku...
00:33:52 Ráno mám moře času. Nikdo mě nesekýruje.
00:33:57 A Fanda? Fanda je fantastickej.
00:34:02 Co když ten tvůj fantastickej Fanda udělá to,
00:34:05 co můj táta a zůstanete samy dvě. Jako my s mámou.
00:34:09 Maminko, můžu ti pomáhat?
00:34:14 Nemluv na mě!
00:34:16 Víš, že se musím soustředit.
00:34:18 Auvajs! No...
00:34:21 Oni mi pořád říkaj, že mám mít v tom systém.
00:34:24 To je k zešílení. Tohle všecko. On mi furt říká, abych měla systém!
00:34:28 V tomhle bordelu systém!
00:34:30 Jak to mám dokázat, to bych ráda viděla. Au!
00:34:33 Ježišmarjá, jsem se spálila.
00:34:36 TŘESK NÁDOBÍ Kvůli jejímu pitomýmu systému.
00:34:41 To zas bude mít baba jedna řečí. To už vidím.
00:34:45 Kam mi to... Kam mi to dávaj?
00:34:48 Tady nebude nikdy v životě pořádek. To není prostě možný zvládnout.
00:34:55 Mlíko... Jestli to mlíko je kyselý, tak to jsem normálně v...
00:35:04 Pro Kristovy rány, co to děláš? Ježišmarjá, vidíš to?
00:35:08 Teď jsme to tady rozlily. Já nevím, co s tebou jednou udělám!
00:35:12 Já tě roztrhnu! No, no...
00:35:15 Kdo to udělal tou plenou? Kdo mi takhle zřídil...
00:35:18 Mám tu vypraný pleny.
00:35:20 Mám vypraný prádlo, a ty mi to tak zřídíš?!
00:35:23 Co já mám potom dělat?! Vždyť já nevím, co dřív.
00:35:26 Nekoukej na mě takhle!
00:35:29 Říkám... Říkám, budeš mě už jednou poslouchat, nebo ne?!
00:35:34 No tak! Odpověz aspoň něco!
00:35:39 Pochopíte už jednou, že já potřebuju spát?
00:35:43 Upozorňuju tě, jestli tady nebude jednou klid, tak já...
00:35:47 SBÍJEČKA ZVENKU Já se zblázním.
00:35:49 Ty se zblázníš? Ty se nezblázníš, víš.
00:35:53 Maminka se totiž o všechno postará. Ona ti jíšku nespálí jako já.
00:36:01 -Samozřejmě ti tu udělá pořádek.
-Co děláš, Jitko?
00:36:05 Koláčky ti taky udělá lepší než já.
00:36:09 -Bude mít klid a já taky.
-Co to meleš?
00:36:13 Bude všechno po jejím. Tak. Bude po jejím, abys věděl.
00:36:17 Teď se podívej, co mi ta tvoje holka tady udělala.
00:36:20 A teď brečí. Jenže já už toho mám všeho po krk.
00:36:24 Já už chci mít klid.
00:36:28 -HYSTERICKÝ PLÁČ
-Tobě není dobře?
00:36:31 Doktor říkal, že to má bejt až za tejden.
00:36:34 -Maminka umře.
-Co to povídáš?
00:36:39 Jitko, vždyť je přece všechno normální.
00:36:41 Ne, ona má pravdu.
00:36:45 Já to cítím.
00:36:47 -Ukaž, kde?
-Tady to cítím!
00:36:50 Jenže tobě je samozřejmě všechno jedno.
00:36:53 -Jitko, prosím tě...
-Ale co chudáci děti? Co si počnou.
00:36:59 Bude to tak lepší.
00:37:02 Aspoň bude klid.
00:37:06 Vidíš to... Je celá po tobě.
00:37:09 -Taky je jí to jedno.
-Ale mně to není jedno. -Nelži!
00:37:13 Prosím tě, Toníčku...
00:37:15 -Jau!
-Toníčku, slib mi,
00:37:17 že když se znovu oženíš, tak si vezmeš ženskou,
00:37:21 která bude hodná. KVÍLENÍ
00:37:24 Prosím tě, Jitko, takhle nemluv.
00:37:27 -Když já se tak strašně bojím.
-Čeho by ses bála.
00:37:30 -Prvně ses taky nebála.
-Prvně... To jsem byla mezi lidma.
00:37:34 Teď jsem pořád sama.
00:37:36 Maminko, venku je nějakej pán s botama.
00:37:40 -Jdi tam. Nechci nikoho vidět.
-Co chcete? -Jsem od pojišťovny.
00:37:44 To jsem rád, že jsem vás zastihl. Už jsem si dělal starosti.
00:37:48 -Jak jste se sem dostal?
-Víte,
00:37:50 co všechno vás může postihnout? Požár, vloupání...
00:37:54 -Životní pojistku máte?
-Ne. Vemte si to. -Představte si,
00:37:57 že tahle milá holčička by mohla být odkázána na sociálku.
00:38:01 Třeba tamhle vaše matinka by se na to ráda podívala,
00:38:05 -když váš syn nechce.
-Vypadněte!
00:38:07 HYSTERICKÉ KVÍLENÍ
00:38:14 HOVOR NENÍ SLYŠET
00:38:28 Vyřídil jsi mu to?
00:38:30 -Jo.
-No a?
00:38:32 -No nic.
-Co říkal?
00:38:35 -On nemá čas.
-Tak to už mě v životě neuvidí.
00:38:38 Soňo, pojď, vždyť mi ta doktorka uteče.
00:38:43 -Co je?
-Slíbila jsi mi ještě jednu korunu.
00:38:46 Nic nedostaneš!
00:38:48 Blbá!
00:38:57 Pepíku? Pepíku! Kde je?
00:39:00 -Šla k doktorce.
-Co? K doktorce?
00:39:03 -Už ji v životě neuvidíš.
-To říkala ona?
00:39:06 PÍSKÁNÍ
00:39:15 Prosím vás...
00:39:17 Tu linku bych chtěla asi 10 centimetrů od stropu.
00:39:21 Linku?
00:39:23 -No.
-Jéžiš...
00:39:26 Mladá paní, kam bysme přišli, kdybysme se měli dělat s linkama.
00:39:31 To snad už ne.
00:39:33 -Ježiš, to je lidí.
-To bude dobrý.
00:39:41 Paní, kam se hrnete? Teď jste přišla.
00:39:43 Já si jdu jen pro potvrzení.
00:39:47 Připrav se, Petříčku. Teď jsme na řadě my.
00:39:51 To by mohl říct každý, že si jde pro potvrzení.
00:39:56 Paní, já tu mám dítě s horečkou a já vás rozhodně nepustím.
00:40:00 -Maminka s novorozenětem. Pojďte.
-Sestřičko,
00:40:03 -potřebuju jen potvrzení do jeslí.
-To snad chvíli počká.
00:40:07 -Vidíte, kolik tu máme lidí.
-No, a klidně si pijete kafe.
00:40:11 Snad máme taky právo se nasvačit.
00:40:13 -Ta maminka s tím kojencem.
-Paní doktorko!
00:40:16 Nedělejte tu rozruch. Vidíte, v jakých podmínkách tu ordinuju.
00:40:20 A pokud vám přijde, že máme málo práce, přijďte,
00:40:23 -až tu budem uklízet po malířích.
-A kdy to bude? -To nevím.
00:40:27 Dneska jsme pány malíře ještě neviděly.
00:40:31 Umí on vůbec něco, že se ho drží tak pěkná ženská?
00:40:36 To víte, že umí. CHICHOTÁNÍ To byste se divil.
00:40:40 O tom teda silně pochybuju, madam. Já vás vyvedu z omylu, jo?
00:40:45 -Jo?
-SMÍCH OBOU
00:40:47 Pro to pivo byste, prosím vás, nedošla?
00:40:50 Budem posílat mladou paní pro pivo jako učedníka, jo?
00:40:53 -Ty ses...
-Co? -Ty ses...
00:40:55 -ŠEPTÁ: Skoč tam sám.
-Já? -No.
00:40:58 -Mladá paní, nebyl byl tam džbánek?
-Jo. -To jste hodná, děkuju vám.
00:41:02 -Ty si tam dáš gáblíček.
-Vždyť to nestihnem.
00:41:05 Dovol, já že to nestihnu?!
00:41:07 Pánové, já bych chtěla bejt dneska hotová.
00:41:10 To víte, že budete. Splníme každý vaše přáníčko.
00:41:13 -Tak padej, padej.
-Jdi do hajzlu, člověče.
00:41:19 Mohl byste na chviličku?
00:41:22 HOVOR A RUCH V HOSPODĚ
00:41:27 Karle! Karle, pojď sem.
00:41:30 Těbůh. Kde máš Vildu?
00:41:34 Ty mu teď chodíš pro pivo, jo?
00:41:39 -Jo.
-Víš, že jsem tušil,
00:41:41 že to tak jednou dopadne. Vilda je sekáč, viď.
00:41:45 Děláte na melouchu, viď.
00:41:47 Na melouch, to jo, ale na kamarády kašlete.
00:41:50 -SMÍCH
-Spravil mi auťák.
00:41:55 Pardon, pánové, zaslechl jsem... Vyznáte se v automobilech?
00:41:59 -To jste zaslechl dobře. O co jde?
-Jsem v tísnivé situaci.
00:42:03 Měl jsem ráno schůzku s jedním machrem, večer Macbeth,
00:42:07 zaspal jsem... Teď nevím, co mám dělat.
00:42:09 -Nemáte vy saaba?
-Žlutýho. Saab 99, ale nejede.
00:42:15 -Nemám moc času.
-Mistře, můžu se na vás spolehnout?
00:42:19 -Buďte klidnej.
-Co vy vlastně děláte?
00:42:21 -Zedník.
-Myslel jsem, že jste mechanik.
00:42:24 To máte jedno, umím všecko.
00:42:26 Já mám strašnou starost. Kdybych tomu aspoň rozuměl...
00:42:30 Tomu rozumím já.
00:42:32 To je ono? Pěknej auťák.
00:42:35 Už jsem viděl lepší. Otevřít.
00:42:40 Nastartujte to! NEÚSPĚŠNÉ POKUSY O NASTARTOVÁNÍ
00:42:46 Člověče, co to děláte?! Nechte toho, vytlučete baterku.
00:42:50 -Startuju. Říkal jste startovat...
-Startovat, ne to mydlit.
00:42:54 Zoufalá situace... Tak co s tím budeme dělat, mistře?
00:42:59 Zatracená práce.
00:43:02 Vy jste tomu dal zabrat.
00:43:05 Co jste se v tom vůbec hrabal?
00:43:07 Já? Já jsem na to nešáhnul. Já...
00:43:11 Já se nemůžu ani umazat.
00:43:14 Neděste mě, to je to tak vážný?
00:43:16 Já myslel, že je to nějaká třeba maličkost.
00:43:19 -Zapalování...
-Zapalování! Máte líh?
00:43:22 Na co líh?
00:43:24 Víte, jaká je tady důležitá ta výstavba?
00:43:27 -Nerozčilujte se.
-Víte,
00:43:29 co jsem mohl udělat důležitějších úkolů?
00:43:31 Moment, jsem hned zpátky.
00:43:33 Jo!
00:43:36 -Sovětskou nebo polskou?
-To je jedno.
00:43:39 Haló! Obě.
00:43:45 MILOSTNÉ VZDECHY
00:43:52 TÁHLÝ KŘIK
00:44:00 VZDECHY
00:44:21 VZDECHY
00:44:44 Copak to auto nejede?
00:44:49 -Nejede, dědo, nejede.
-Tak se to musí spravit.
00:44:53 -No jo.
-No.
00:44:57 -Opatrně, dědo.
-Nebojte se.
00:45:00 Vždyť já tomu taky trošku rozumím.
00:45:03 Vždyť to máš, člověče, suchý. Jak bys chtěl jet?
00:45:08 Nemějte péči, starej pane.
00:45:10 Já vám dojdu pro láhev destilky k materiálistovi.
00:45:15 -Nikam nechoďte, dědo.
-Kde je tu materiálista. -Ježiš...
00:45:19 Mně se ztratily všechny časopisy.
00:45:22 Bylo toho takový balíky, neviděli jste tady někoho?
00:45:26 Ještě na vás budu dávat bacha. Mám svejch starostí dost.
00:45:30 Kdybyste se necourala po nákupech, nikdo vám neukradne časopisy.
00:46:27 PLÁČ MIMINKA
00:46:34 Tady máš klíče a máš na něj počkat.
00:46:37 -Jak to?
-Pojď.
00:46:40 -A kde?
-Pojď, já tě tam zavedu.
00:46:43 Pojď.
00:46:46 -Proč zase my? Ať to udělají oni.
-Nediskutujte, jděte a opravte to!
00:46:51 Ať si to udělají Jarda s Pepíkem.
00:46:53 Posledně oni opravovali po vás, dnes vy po nich.
00:46:56 -Dneska naposled!
-Večer se přijdu za vámi podívat.
00:47:00 -Zkontroluju si to.
-Jo, určitě! Nezabij se, vole.
00:47:03 To je pořádek tohle. Trafiku vykradli a žádnej nic neví.
00:47:08 -Ještě že neukradli toho strážníka.
-Nechte to! To je moje.
00:47:13 -Já to vezu do sběrny.
-Nepovídej, já to vím.
00:47:17 -Tys to vzal v tý trafice.
-Chyťte je!
00:47:20 Stůjte!
00:47:22 Já to našel, bylo to vyhozený.
00:47:25 No tohle! Podívejte se... Kdo to tam dal?!
00:47:28 Podržte mi to dítě. Co jste to tam dali, to smrdí!
00:47:33 -Vy smrdíte.
-Je to ten váš kočárek?
00:47:37 Takovýhle věci... Podívej se, co ti s tím udělali.
00:47:41 -To není možný.
-Je to ten kočárek?
00:47:43 Vy jste mi to ukradl! Zavřete ho!
00:47:46 -Ne. Ten kočárek tam ležel.
-My jsme šly na středisko.
00:47:51 To není pravda.
00:47:53 Daly jsme si ho ke středisku. Ona šla na injekci, má bolístku.
00:47:57 A todle mi udělaj s kočárem!
00:48:00 Dneska lidi kradou... Dej to sem! Oškliví lidi jsou to, viď.
00:48:05 Pojď, malá.
00:48:07 -Ten kluk je váš?
-Je. Pojď, musíme to odnést.
00:48:10 Vy je chcete pustit? To si půjdu stěžovat!
00:48:19 Sakra!
00:48:22 Ten zámek je rozbitej.
00:48:25 -Se s tím nezdržuj a pojď.
-Pojď sem!
00:48:27 -Jako kdyby tam někdo něco nacpal.
-Vykašli se na to a pojď.
00:48:32 -Pojď sem!
-Ježišmarjá!
00:48:35 -Zevnitř je klíč.
-Doprčic!
00:48:38 Kdo tam... To je divný, ne?
00:48:42 To je bordel!
00:48:44 Nějakej blbec ho tam nechal a zabouchnul.
00:48:46 To se musí odvrtat. To je makačka.
00:48:49 ŠRAMOT Z BYTU Tam někdo je.
00:48:57 On tam někdo je.
00:48:59 Tam je někdo z kluků.
00:49:01 -Ty myslíš...
-To víš, že jo,
00:49:03 jsme přišli do toho nejlepšího.
00:49:06 -Kdo to může bejt? -Jarda?
-Ten je ještě v hospodě.
00:49:10 ZAKŘIČÍ: Podej mi majzlík!
00:49:12 Postrašíme ho.
00:49:14 -KŘIČÍ: Kladivo!
-Kladivo. -Sekni do toho!
00:49:17 -Já do toho seknu.
-Vylom to!
00:49:20 -No.
-Ne!
00:49:22 -Ona už je v tom.
-A co? Je to můj byt.
00:49:26 Já tady bydlím. A nebouchejte mi do dveří!
00:49:29 -Paní, počkejte.
-Počkejte, počkejte.
00:49:31 Jak to, že je to váš byt? Tady se ještě nebydlí.
00:49:35 Ale já tady bydlím. Tak.
00:49:38 Hele... Vy jste se sem už nastěhovali?
00:49:41 -Kde jste vzali klíče?
-Jsem tady a zkuste se mnou hnout!
00:49:45 -Paní, to přece nejde.
-Máme přece socialismus.
00:49:49 V socialismu se lidi na ulici nevyhazujou.
00:49:52 Co ne? To se máme s těma dětma usalašit na silnici?!
00:49:55 -To vám nikdo neříká...
-Ale co! -Nám je fuk,
00:49:58 kdy se sem lidi nastěhujou.
00:50:01 Vám možná ano, ale nám ne. Viďte, děti.
00:50:03 My jsme na ten byt čekali 5 let.
00:50:05 -A odsud nás nikdo nedostane.
-Jau! Prosím vás, klid, jo.
00:50:09 -No klid... Co je?
-Nerozčilujte se.
00:50:12 -Co je?
-Chceme se podívat, co tu nemáte...
00:50:15 -Nikam!
-V pořádku co tady nemáte.
00:50:17 -My vám všechno opravíme.
-Ne! -My vás přece neukousnem.
00:50:21 -Kousat byste ještě chceli.
-Paninko, pšt.
00:50:24 Co je, co chcete?
00:50:26 -Paninko, my se jen podíváme.
-Na co?
00:50:29 Na kohoutky.
00:50:31 Sprosťáci! Na kohoutky... Že vám není hanba!
00:50:35 Na žádný kohoutky se dívat nebudete! A na moje zvlášť ne!
00:50:39 -Sem nevkročí ani noha.
-Paninko, prosím vás...
00:50:42 Takže máte všechno v pořádku?
00:50:45 Ano, všechno je v naprostém pořádku. A mohu vám to dát písemně.
00:50:50 No... A máme to v kufru.
00:50:52 -To si podám jako zlepšovací návrh.
-Co?
00:50:56 Kdybysme sem nechali nastěhovat všecky lidi, co nemaj kde bydlet...
00:51:00 -Chápeš?
-Ne.
00:51:03 Tak máme tudle blbou práci asi ušetřenou, ne.
00:51:07 No jasně!
00:51:09 -Nikdo by si nestěžoval...
-No.
00:51:12 -Nikdo by si blbě nevymejšlel.
-Právě.
00:51:15 -Všechno by si dodělali sami.
-A rádi. -A rádi.
00:51:19 A to nikdo neschválí.
00:51:41 -ÚLEK
-Promiňte.
00:51:44 -Nic se nestalo, mistře...
-Vy mě znáte?
00:51:47 Samozřejmě. Vás přece zná každý z televize.
00:51:52 Vy jste přímo anděl specielně pro mne seslaný z nebe.
00:51:55 Jak to, prosím... Mistře...
00:51:57 Jak jsem vás spatřil, jsem věděl, že jste moje hvězda.
00:52:01 Ne! To, mistře... To si ani nezasloužím.
00:52:05 -Neviděla jste tady někde tu babu?
-Koho?
00:52:08 Tu listonošku. Tu čarodějnici, co mi nese peníze.
00:52:12 Neviděla.
00:52:19 Život bez vás by pro mne byl černou pustinou.
00:52:23 Nemohla byste mi půjčit tři kila?
00:52:26 Tady je to jako u blbejch. Au!
00:52:28 Se vyspím třeba pod mostem.
00:52:30 -ŽENA: Toníčku, pojď si lehnout.
-Na takovej život se vyflajznu!
00:52:35 PLAČTIVĚ: Já tě domů nepustím, jestli se hned nevrátíš!
00:52:40 MANŽEL: Nenechám se buzerovat!
00:52:43 Tohle nemám zapotřebí.
00:52:45 -Ty hajzle!
-Krucifix! To je život!
00:52:49 -Nevíte, jestli tu byla listonoška?
-Nic nevím!
00:52:54 Jau! Jau.
00:52:57 Jau.
00:53:00 Baba jedna!
00:53:02 Krev!
00:53:05 Prosím vás, pardon. Nebydlí tady ten... Jak se jmenuje?
00:53:09 -Ten Muž za volantem.
-To si děláte ze mě srandu?!
00:53:12 Nedělám si z vás srandu. Myslím toho z toho seriálu.
00:53:16 -Mně může každej políbit šos.
-Tak moment...
00:53:42 No.
00:53:45 Slečno, vždyť nám tady propálíte koberec, takhle to házet na zem.
00:53:51 -Vy jste Míša?
-Jakej Míša?
00:53:54 -Tak vy nejste Míša.
-Ne.
00:53:57 A co tady vlastně děláte?
00:54:00 -Já... Já tady uklízím.
-No...
00:54:05 Tak uklízejte. Budu se na vás dívat.
00:54:07 Jak uklízíte.
00:54:10 Já jsem si myslel, že nejste uklízečka.
00:54:14 Ale podle toho, jak to neumíte, uklízečka jste.
00:54:18 -Co bych byla podle vás jiného?
-Já myslel, že jsi Petrovo děvče.
00:54:24 Ale kdepak... Ten musí mít šikovnější.
00:54:31 Aha, on je nějaký dřevo, ten váš Petr, jo?
00:54:34 Není. On je šikovnej. Jenže vždycky se mu do toho nechce.
00:54:40 -A proč?
-Protože nemusí.
00:54:44 Aha.
00:54:47 Víš, proč jsem si myslel, že ti dal ty klíče on?
00:54:51 To nevím.
00:54:53 Protože už kdysi tady něco takovýho bylo.
00:54:56 -Co?
-Takovej malér.
00:55:02 Jakej malér?
00:55:04 Tak jako tajnůstky. To víš.
00:55:06 A co tě to vlastně tak zajímá? Tady jen uklízíš, ne?
00:55:30 Prosím vás, nebydlí tady ten blbec? Ten herec...
00:55:34 Nevím.
00:55:36 Taky ví velký kulový.
00:55:48 Dobrý den.
00:55:50 -Dobrý den.
-Kam to bude, milostivá paní?
00:55:53 -Do šestého.
-Tak to je škoda.
00:55:57 -Prosím?
-Já bydlím jen ve třetím.
00:56:04 Ještě tady potvora není.
00:56:10 Máte velmi příjemný parfém.
00:56:26 To je opravdu velmi příjemný parfém.
00:56:28 -Prozradíte mi...
-FRANCOUZSKY
00:56:30 Ó lala... Vy mluvíte francouzsky.
00:56:34 To je tak zvláštní?
00:56:37 To bych tak potřeboval.
00:56:40 Kde já všude mohl být, kdybych ještě ke všemu mluvil francouzsky.
00:56:45 Představte si, že jsem před čtrnácti dny dostal dopis z Paříže.
00:56:49 Dodneška nevím, co v tom dopise stojí.
00:56:52 Ale výtah taky stojí.
00:56:56 To je škoda. Máte totiž překrásně vykrojené rty.
00:57:01 -Vám jde o ten francouzský dopis.
-To bych si neodvážil,
00:57:04 ale když jste se zmínila... Mohu vás pozvat na čaj?
00:57:08 -Je to pár kroků.
-Ne. -Můžeme jet výtahem.
00:57:11 Ne, jste velice pozorný, ale já skutečně nemám čas, pane...
00:57:17 Přece Jiří Kodeš.
00:57:19 -Hm?
-My se odněkud známe?
00:57:22 Asi jste mě viděla někde hrát.
00:57:26 Jo, vy jste ten tenista.
00:57:29 -Výtah! Pošta.
-Peníze!
00:57:31 Moment! Moment! ZAPĚJE: Vám ručku líbám, madam.
00:57:36 Padam, padam...
00:57:40 Nezapomeňte, třetí patro!
00:57:43 Z VÝTAHU: Padam.
00:57:57 -Co...
-Dobrý den.
00:57:59 -Dobrý den. Co chcete?
-Můžu mluvit s panem Novákem?
00:58:02 Ne... Není doma.
00:58:05 -A kde je?
-Nevím.
00:58:07 -A nevíte náhodou, kdy přijde?
-Nevím.
00:58:10 Prosím vás...
00:58:20 -Kdo je to?
-Nevím.
00:58:27 Prosím vás, jestli je to Petr, tak tady nejsem.
00:58:34 -Vycpaná bába dostala dopis.
-Budeš zticha!
00:58:39 -Vy jste u nás zvonila, paní?
-Vemte dopis pro paní Kudláčkovou.
00:58:44 -To pro tu starou paní v přízemí?
-Je.
00:58:48 Vždyť je doma.
00:58:50 Je doma.
00:58:53 -Viděl jsem ji u okna.
-Zvonila jsem, a neotvírá.
00:58:56 -Tak prosím vás.
-Možná je nemocná. Něco jí je.
00:59:01 To se mi nelíbí.
00:59:08 ŽENSKÝ HLAS: A ten večer mě nechal doufat,
00:59:11 ne, mi dal naději, že existují ještě mužové,
00:59:19 s kterými člověk může strávit několik okamžiků,
00:59:24 které nepovažuje po několika dnech za politováníhodný omyl.
00:59:30 Prosím vás, kolik jí tak může být? Řekla bych 15.
00:59:33 Nebo přes 50?
00:59:35 Máte, madam, zřejmě zvláštní talent všechno shodit.
00:59:39 Prosím vás, copak vy tohle berete vážně?
00:59:42 A proč ne?
00:59:46 Jistě, pro vás je to lichotivé, tak proč ne.
00:59:52 Vy nejste zrovna přístupná dojmům.
00:59:59 SMÍCH Zato vy ano, jak vidím.
01:00:02 Já? Co já?
01:00:07 Já jen nechápu, proč tak půvabná žena jako vy
01:00:11 ze sebe dělá něco, co není.
01:00:15 Co vy víte, co ze sebe dělám a co jsem?
01:00:20 -Vždyť mě vůbec neznáte.
-Věcná...
01:00:27 -Ironická.
-Hm.
01:00:30 -Zrzavá.
-Přesně tak.
01:00:36 Chladnokrevná.
01:00:40 A copak? Nelíbí se vám to?
01:00:42 Ale naopak, líbí.
01:00:44 Je to přesně to, co je samostatné ženě užitečné pro život.
01:00:48 Tak, už vás mám.
01:00:50 Vy nerozlišujete věci mezi příjemným a nepříjemným.
01:00:55 Ale jen mezi užitečnýn a zbytečným.
01:01:01 Obávám se, že na tohle nemám dost fantazie.
01:01:04 V tom to právě je, že lidi nemají dost fantazie.
01:01:11 Podívejte se z okna.
01:01:13 Vidíte tu pravoúhlost? Přímočarost?
01:01:21 Nikde žádná rozkošná, zbytečná hloupost.
01:01:27 Architekt, který projektoval tohle sídliště zatraceně šetřil,
01:01:31 protože myslel jen na přísnou účelnost.
01:01:38 Člověk je jako zrcadlo. Odráží jen to, co je kolem něj.
01:01:43 Víte, že takhle jsem o tom ještě nikdy neuvažovala?
01:01:47 Vidíte ten záhonek venku?
01:01:50 Někdo tam vysázel pár kytek a lidi si tam zkracují cestu na autobus.
01:01:58 Kytka nekytka... Prostě nejkratší cestou k cíli.
01:02:02 Nemyslíte,
01:02:04 že stejná vulgární přímočarost se dostala i do lidských vztahů?
01:02:08 A co? Člověk přeci chce vědět co nejdřív, co ho čeká.
01:02:13 Jenže když se toho dočká, tak z toho už obyčejně nemá ani radost.
01:02:18 Bez obav, madam, život bez krásy a harmonie pro mne nemá smysl.
01:02:23 VZDECH
01:02:27 -Co si o mně pomyslíte zítra?
-Mlčte. Nekažte ty...
01:02:32 Ty přenádherné chvíle.
01:02:35 -Číčo...
-Mňau.
01:02:40 VZDECHY, SMÍCH
01:02:43 -Otevřete!
-To neslyší, jak boucháš na dveře.
01:02:47 -Ať vyrazí dveře. Vyraž dveře!
-Ona se bojí. Má strach ze mě.
01:02:51 -Protože jsi černej?
-Ano.
01:03:26 To vy jste zvonila?
01:03:28 Ano, to jsem zvonila já, mistře.
01:03:32 A co chcete?
01:03:34 Ta malá... Kde je? Tak kde jsi?
01:03:38 -Co jsi vlastně chtěla?
-PLAČTIVĚ: Mamince je zle.
01:03:42 Ona umře. Pojďte jí pomoct.
01:03:46 Ale co já s tím? Mistře, nebyl byste tak laskav?
01:03:50 -Co se děje?
-Nemám ponětí.
01:03:53 -Čípak jsi, holčičko?
-Já jsem Helenka Vondráčková.
01:03:58 -A kde bydlíš?
-Tam nahoře.
01:04:04 Maminko, maminečko, neumři mi. Pojďte pomoct mamince.
01:04:11 Vy to děvčátko znáte?
01:04:13 -Ne.
-KŘIK SHORA
01:04:17 -Co to bylo?
-Já nevím.
01:04:20 -Pojďte se tam podívat.
-Já s tím nemám nic společného.
01:04:25 Prosím vás, vy tady bydlíte, já ne. Pojďte.
01:04:29 Ale... to se mě netýká.
01:04:36 -Toníčku! Toníčku...
-Maminko, neumři.
01:04:39 -Cos mi to udělal?!
-Mami, maminko.
01:04:42 -Napijte se.
-Ne, nechci.
01:04:44 -Mami, neumři.
-Zavolejte Toníčka.
01:04:49 -Ať to vidí.
-Prosím vás, kde je Toníček?
01:04:53 Já nevím. Utekl.
01:04:56 -Jak často máte bolesti?
-Pořád.
01:04:59 -PLÁČ
-Přestaňte!
01:05:01 -Vemte si aspoň to dítě.
-Toníčka, ať to vidí.
01:05:06 Já chci bejt s maminkou.
01:05:08 -Nechte mě s maminkou.
-Je tu někde telefon?
01:05:11 -Ne.
-Musíme zavolat sanitku.
01:05:13 -Zůstaňte tady!
-Já?
01:05:15 Samozřejmě. Vždyť vás to jednou čeká taky.
01:05:18 Mě nikdy!
01:05:21 -Prosím vás, má tu někdo telefon?
-Tady nemá nikdo telefon.
01:05:25 To je hrozný.
01:05:28 Soňo. Soňo, to jsem já, Petr. Otevři.
01:05:32 Co se děje?
01:05:35 -Kde může bejt?
-Tady nemá nikdo telefon.
01:05:39 ŠEPTÁ: Já vím, že jsi tam. Soňo!
01:05:41 To všichni víme.
01:05:46 Soňo, to jsem já, Petr. Tak neblbni.
01:05:50 -Tak děje se něco?
-Ta mladá žena rodí.
01:05:54 -Prosím vás, běžte tam.
-Ježišikriste, ne!
01:05:57 Co ne?! To jste vy mužský.
01:06:00 Co já tam budu platnej?
01:06:02 Musím telefonovat pro sanitku. Jděte tam zatím!
01:06:05 Ježišikriste, tak si uvědomte, že jsem herec!
01:06:08 Já se nesmím zranit.
01:06:11 Já večer hraju. Macbetha.
01:06:15 Kde jste kdo?!
01:06:17 Soňo, to jsi ty? Pojď dál. Já myslela, že už nepřijdeš.
01:06:21 Pojď. No pojď.
01:06:27 Já bych řekl, že je po ní.
01:06:30 -Já bych řekl, že je po ní.
-Po kom?
01:06:33 Po tý starý bábě přece.
01:06:36 -To je vaše žena?
-Kdepak, já ji vůbec neznám.
01:06:40 -Pospěšte si!
-Moment, dědo, abysme si rozuměli.
01:06:43 -Je to váš byt, co jdem otevřít?
-Není.
01:06:45 -Čí to je?
-Tam sedí u okna a nehejbá se.
01:06:49 -A vy ji neznáte?
-Já jsem přijel zvenku.
01:06:52 -Já to tady neznám.
-Tak co se staráte, dědku?!
01:06:55 Pojďte, vraťte se.
01:06:57 Nezapletu se kvůli vám do nějakejch protokolů.
01:07:00 Tak já to vemu na sebe.
01:07:03 To si klidně tu zodpovědnost na sebe vemte.
01:07:05 Vy jste v důchodu. Já jsem v práci. Já kvůli vám nebudu mít maléry,
01:07:10 že jsem zameškal šichtu kvůli melouchu.
01:07:13 -A kdo to otevře?
-To já nevím.
01:07:15 Obraťte se třeba na OPBH.
01:07:17 Já vím, kde to je. Já vás tam zavedu, dědo.
01:07:20 Ty mě tam zavedeš?
01:07:28 -Máš to tu hezký.
-To bude ještě všechno jinak.
01:07:32 Pojď na chvilku do kuchyně. Já budu hned hotová.
01:07:35 -Chceš kafe?
-Ani ne.
01:07:38 Ty jsi tady vlastně jako ve věži. Nepřipadáš si někdy jako princezna?
01:07:42 No, to jo. Ale když venku prší a já nemůžu s holkou ven,
01:07:46 vydržím se celej půlden koukat z okna.
01:07:49 -Ty nemáš co dělat?
-Prosím tě... Nepřijdu mezi lidi.
01:07:52 -A co tvůj muž?
-Sakra, to je průšvih.
01:07:57 Zase neteče voda. A já mám dělat večeři.
01:08:01 Ještě že mám plenky vypraný. To zas bude mít Fanda řečí.
01:08:06 Tak bude mít pro jednou chleba.
01:08:09 Co to děláš?
01:08:11 To teď tady dělám každou chvilku. Prej je tady slabej tlak.
01:08:16 PLÁČ MIMINKA
01:08:18 Co je?
01:08:21 -Iveta se probudila.
-Nech mě, já to zařídím sama.
01:08:27 -Ahoj, lásko. Žral bych.
-Samozřejmě, co jinýho, viď.
01:08:32 -Dělej, strašně spěchám.
-Spěcháš?!
01:08:35 Tenhle tejden jsi nebyl ani jednou večer doma.
01:08:38 Mě už to přestává bavit. A co ty boty?
01:08:41 Neštípej mě do prdele! Ukliď si to!
01:08:44 Takhle ty zacházíš s živitelem rodiny?
01:08:48 Franto, prosím tě, nesahej na mě!
01:08:51 To je strašný. Nažrat mi tu nedají...
01:08:55 Žena je na mě jak na cizího.
01:09:03 Jak to, že máš zase punčocháče? Víš, že to nesnáším.
01:09:06 -Jdu se vykoupat.
-Neteče voda.
01:09:12 -Ti outsidři je zase porazili.
-Uhni!
01:09:17 Co je? Zbláznila ses?
01:09:20 Tak. A jdu dělat.
01:09:24 A práci si rozdělíme napůl.
01:09:26 To už jsem taky někde četl.
01:09:29 Nebudu nikomu dělat služku.
01:09:33 Uklidí, nakoupí,
01:09:38 vypere, uvaří...
01:09:42 -Prosím tě...
-A večer podrží milostpánovi.
01:09:45 Tak tak ty na to koukáš. To jsem moc rád, že to vím.
01:09:49 Jenže jsem zvědavej, jestli vyděláš tolik, o kolik já přijdu.
01:09:54 -Na to ti kašlu!
-Ty půjčky a ten auťák...
01:09:58 A na tu chatu, co sis vymyslela, a já ji mám postavit,
01:10:02 na tu taky kašleš.
01:10:05 Kruci! Vždyť to není slaný.
01:10:09 Co blbneš? Jsem moc zvědavej, jak to zvládneš, kamarádko.
01:10:16 Co chceš dělat? Uklízečku?
01:10:19 Tss! Co si to dovoluješ, ty...
01:10:24 Ty darebáku!
01:10:27 Víš, co já už jsem dneska mohla mít?!
01:10:30 Víš, kde já už jsem dneska mohla bejt?!
01:10:33 Vždyť já jsem dneska mohla mít průmyslovku!
01:10:39 Jenomže nemáš.
01:10:43 -PLÁČ
-Nedělej ramena.
01:10:46 Dělej, co umíš. A nech mě v klidu najíst, buď tak hodná!
01:10:50 Já chci mezi lidi. Ty nejsi člověk.
01:10:52 Chci mezi lidi!
01:10:55 PLAČTIVĚ: Já tě nenávidím.
01:10:58 HYSTERICKÝ PLÁČ
01:11:02 Ne!
01:11:44 -Máš to marný, chlapče.
-Ale oni tam jsou.
01:11:48 -No jo, ale dneska neúřadujou.
-Tak proč tam jsou?
01:11:53 Jenom ve středu. Vidíš? Ve čtrnáct hodin.
01:11:59 Co to děláš, chlapče? To se nesmí!
01:12:01 Kdyby to dělal každej, jak by to vypadalo?
01:12:06 -Vypadněte!
-Jste tam jak dlouho.
01:12:08 Jak to vypadá?
01:12:10 -Prosím vás, volám pro sanitku.
-Pusťte mě.
01:12:15 Helejte, paní, jste tam už čtvrt hodiny!
01:12:22 -Proč jste to udělal?
-To by udělal každej.
01:12:27 Tohle není možný.
01:12:29 Přece tady musí bejt nějaký opatření. Nějakej doktor.
01:12:33 Na takovým sídlišti.
01:12:36 Babička tam sedí za oknem... Kdoví, co s ní je.
01:12:41 -Tamhle něco je. Tam bude doktorka.
-Je? Tak pojď.
01:12:47 Jdu k paní doktorce, ty počkáš na mě venku, viď.
01:12:52 -Ano.
-No jo, je to středisko.
01:12:55 -Ať nezlobíš.
-No jo.
01:12:59 Tady jsi, ty uličníku!
01:13:01 -Tys rozbil to okno, viď?
-Ne.
01:13:03 Pojď, teď mi řekneš, jak se jmenuješ a kde bydlíš.
01:13:08 Neřeknu. Pusťte mě!
01:13:10 Nebo řeknu, že kradete děti.
01:13:17 Dobrý den.
01:13:19 Moment, dědo. Sem nemůžete chodit jako do holubníku.
01:13:23 Setřičko, vždyť je to nutný.
01:13:26 Přece víte, že se máte hlásit do deseti hodin.
01:13:29 Počkejte, sestro. Kde je to?
01:13:33 2756.
01:13:36 -Patro?
-První.
01:13:38 -Má horečku?
-To vám nepovím.
01:13:40 -Jak se jmenuje?
-Koblížková.
01:13:43 -Jak je to dítě starý?
-To není dítě, to je stará paní.
01:13:48 To snad není pravda.
01:13:53 My jsme dětské středisko.
01:13:57 -To se musíte obrátit někam jinam.
-Ale kam se mám obrátit?
01:14:01 Už jsem všude byl.
01:14:04 O starýho člověka není žádnej zájem.
01:14:07 To má starej člověk chcípnout?
01:14:10 Dědečku, tak zlý to snad zase není. Uklidněte se.
01:14:16 Pošleme tam sanitku.
01:14:18 HOUKÁNÍ SANITKY
01:14:27 -Klid, klid.
-Ježišikriste...
01:14:30 -Tak kde jste?! Nevidíte, že rodí?
-Rychle!
01:14:35 Jen klid, pomalu a nebojte se.
01:14:37 -Toníčku!
-Prosím vás, opatrně.
01:14:40 Já spoléhám na vás.
01:14:43 -Tak dělejte.
-Tohle špatně dopadne.
01:14:48 To špatně dopadne.
01:14:52 Zaplať pánbůh. HOUKÁNÍ SANITKY
01:14:56 Mami!
01:14:58 Mami! Mami!
01:15:00 Já chci jet s tebou.
01:15:02 Kam se ženete, hergot?! Tak dělejte něco! Něco dělejte.
01:15:08 -Já?
-Vy jste aspoň ženská.
01:15:11 Mami!
01:15:13 Bačkory.
01:15:26 Tak co? Já nemám čas!
01:15:28 Stalo se něco?
01:15:30 Dobrý den. Vedu vám kluka.
01:15:33 Ať se vám pochlubí, co všechno udělal.
01:15:35 -Kde jste ho sebral?
-Řekni, co jsi udělal.
01:15:38 -Táta mě nechce.
-Má toho dost na svědomí.
01:15:41 -Dalo mi práci, než jsem zjistil...
-Táta mě nechce.
01:15:45 ...jak se jmenuje a kde bydlí. Vážně.
01:15:48 -Proč to všechno dělal?
-Táta o mně neví.
01:15:51 Aby měl na dárek pro tátu. Pan Novák není doma?
01:15:54 Táta mě dlouho neviděl.
01:15:56 Hele, už zase lžeš?
01:15:58 Prej ho táta ani nepozná. A tuhle paní znáš?
01:16:01 -Jo?
-Je to opice protivná.
01:16:04 -Co to povídáš?!
-Opravdu máte velmi vychované dítě.
01:16:08 To se pak budete divit, co z toho vyrůstá.
01:16:11 Za pár let se budete strašně divit. To okno budete muset zaplatit.
01:16:16 Jaký okno?! Na nějaký okno se vám můžu vyprdnout.
01:16:20 Jo? Tak to zkuste a to se budete moc divit.
01:16:24 -Ostatně předvolám si vašeho muže.
-No jo.
01:16:28 Počkej, s tebou si to teda vyřídím, ty...
01:16:36 Vy chcete něco dělat?
01:16:38 To ne! Vždyť mi něco uděláte.
01:16:43 Pozor!
01:16:45 Nedělejte to!
01:16:55 Ježišikriste, oni taky pořád něco dělaj.
01:16:58 Nedělejte to! Vždyť mu něco uděláte.
01:17:02 Tak přestaňte! Nevidíte, že...
01:17:08 Ježišmarjá, ty lidi furt něco dělaj.
01:17:11 Nemůžu se tam dovolat. Musíme sehnat auto.
01:17:15 Ta paní už je dávno v porodnici.
01:17:19 -Prosím vás, to je vaše auto?
-No ovšem.
01:17:22 Proč jste hned neřekl, že máte auto?
01:17:25 -Proč jste tu paní rovnou neodvezl?
-Ta paní mohla každou chvíli rodit.
01:17:31 Jo tak... Vy máte nové potahy?
01:17:34 Já jsem zapomněla na váš vytříbený smysl pro krásu a harmonii.
01:18:22 Á... tady se malovalo.
01:18:26 -Co je?
-Ty podvodníku!
01:18:30 Ty lháři!
01:18:32 Co se stalo?
01:18:34 Já se budu ptát.
01:18:37 Okamžitě se rozhodni! Buď on, nebo já.
01:18:42 Bětuško, nezlob se, ale já ti vůbec nerozumím.
01:18:47 -Co se stalo? Co je?
-To jsou ty srážky z platu!
01:18:52 To je ta nehoda, kterou musíš splácet.
01:19:03 Promiň. Já jsem ti to měl dávno říct.
01:19:08 Prosím tě...
01:19:10 -Tak aspoň si to nech vysvětlit.
-Jak? To bych ráda věděla jak.
01:19:17 Své peníze jsem cpala do tohohle bytu!
01:19:20 -Jaké peníze?
-Třeba za ty malíře.
01:19:24 Co si myslíš? Že byli laciní?
01:19:28 Tělo jsem si tady huntovala.
01:19:31 Dřela jsem na tebe.
01:19:34 A ty zatím...
01:19:36 KLEPÁNÍ Kdo je tady?
01:19:40 No?
01:19:42 Tak...
01:19:44 -Hádej.
-Cože?
01:19:47 A kde by se tady vzal Pepíček?
01:19:51 Tak to tě teda zajímá.
01:19:53 Tak ty se budeš po něm ještě shánět?!
01:19:56 Ty si myslíš, že já budu dělat mámu kriminálníkovi?!
01:19:59 -Co to říkáš? Kriminálníkovi?
-No, tak to tě zajímá.
01:20:06 A ne já!
01:20:10 No. Tak dobře.
01:20:13 Přivedl ti ho esenbák.
01:20:17 -Tati, já se na tebe tak těšil!
-Ale tohle není můj kluk.
01:20:22 -Tahle kravajzna mě tu zavřela.
-Už toho necháš?!
01:20:25 -Prosím tě, nech si to vysvětlit.
-Vypadněte oba!
01:20:29 Já tě varuju! HÁDKA NENÍ SLYŠET
01:20:37 -Josef, kde jsi byl?
-Nazdar.
01:20:41 Mám toho dost!
01:20:46 Co je? Co se stalo?
01:20:48 Musím s tebou mluvit kvůli tomu bytu.
01:20:51 -Z toho mě nikdo nedostane.
-Zalez tam!
01:20:55 -Pojď.
-Kde jsi našel Pepíka?
01:20:59 -Jakýho Pepíka?
-Toho syčáka...
01:21:01 Toho syčáka si odveďte! Prosím vás.
01:21:05 Mně ho na krk už nehodíte.
01:21:09 -Co...
-Co je?
01:21:11 -Co?
-Co si ona myslí?
01:21:14 Tadle? Ta vůbec nemyslí. Pojď.
01:21:16 Maminečko!
01:21:18 -No!
-Hošíčku... Dítě moje.
01:21:21 Tys nás tak vyděsil.
01:21:24 Maminko, já jsem ti našel tatínka.
01:21:26 -Co to povídáš. Tatínek je přece...
-Počkej. Nech ho domluvit.
01:21:31 Tatínku, dej mamince pusinku.
01:21:37 Dobrý den. Vy jste asi pan Novák.
01:21:39 Mám dojem, že Novák jste tady spíš vy, ne?
01:21:43 -Jo, to jo, já jsem Novák.
-Pane, prosím vás,
01:21:46 to od vás není hezké.
01:21:48 Lidi, mějte rozum, já za to nemůžu.
01:21:51 Já ani nevím, jak jsem k tomu klukovi přišel.
01:21:56 -To vám teda věřím.
-Počkejte, pane Nováku.
01:21:59 Musíte mi dobře rozumět. Já nevím, jak dlouho jste z domu,
01:22:03 -ale tomu dítěti je 5 let.
-Nedělejte tady mlhu!
01:22:07 -Nedělejte tady temno!
-Ten barák tady stojí 2 roky.
01:22:12 -To bych si vyprosil!
-Mlč!
01:22:15 -Tomu dítěti je 5 let.
-Vždyť já ho vůbec neznám.
01:22:18 -Vidím ho porvé. Řekněte!
-Mě? -Že vás vidím poprvé.
01:22:22 No dovolte! Vždyť já jsem tady domovní důvěrník!
01:22:26 -SMÍCH
-Že se nestydíte!
01:22:29 Mami, kdo je můj tatínek?
01:22:31 Já jsem mu přinesl dáreček.
01:22:38 Dobrý den. Už jsem z toho celej uštvanej.
01:22:43 Hlavně, že je to v pořádku už.
01:22:48 Ona je doma.
01:22:51 Prosím vás, byla tady sanitka?
01:22:53 Sanitka?
01:22:55 Á... Ambulancia. Odvezla maminku i miminko.
01:23:01 -To není možný. To je nějakej omyl.
-Žádný omyl.
01:23:06 Podívejte se na ni. Kdoví, jestli ještě dýchá.
01:23:12 Haló. Haló.
01:23:14 Haló. Haló, haló.
01:23:21 Tam je pootevřený okno. Vlezte tam.
01:23:27 MUŽSKÝ HLAS: Maminko, nesmíš mi pořád psát, že jsi sama.
01:23:32 Já jsem taky sám.
01:23:34 Hlavně si nedělej starosti, vůbec si nedělej starosti,
01:23:37 já se opravdu mám dobře. A daří se mi bezvadně.
01:23:43 Co člověk potřebuje k životu. Střechu nad hlavou...
01:23:48 Třeba tady na pokoji spíme jen dva.
01:23:51 Chápeš? Je to tady báječný. A hlavně je to tady výborná čtvrť.
01:23:55 Na to oni tady strašně dají. Musíš bydlet v bezvadný čtvrti.
01:24:00 Ne, nemysli si, prosím tě, že jsem ti lhal.
01:24:03 Bydlel jsem už předtím báječně.
01:24:06 -Skvěle, ale ta čtvrť...
-Co je? Nechte mě!
01:24:10 -Tam bydleli i černý.
-Běžte pryč!
01:24:13 -Já se vás bojím.
-To je jako když jsi jeden z nich.
01:24:18 To prostě nejde.
01:24:20 -Ale mají fantastickou muziku.
-Běžte pryč!
01:24:24 Já se vás bojím.
01:24:26 -Nebojte se, paní. Jsem doktor.
-Nechci nikoho vidět.
01:24:30 Chci být sama. Nechte mě! Běžte pryč!
01:24:34 Běžte pryč!
01:24:36 Já se vás bojím. Já nic nemám.
01:24:39 Já vám nemůžu nic dát. Já nic nemám.
01:24:42 Nebojte se, paní. Vy moc sama.
01:24:46 Já chci být sama.
01:24:48 -Vy potřebujete člověka.
-Já nikoho nepotřebuju.
01:24:52 Víš, mami, Jižní Afrika je úplnej ráj.
01:24:57 Ovšem když má člověk tu správnou barvu kůže.
01:25:00 To mluví váš syn? On je v Afrika?
01:25:03 -Já taky jsem z Afrika.
-Vy jste z Afriky?
01:25:07 Oui, oui, já jsem z Mozambiku. Tady leží Mozambik.
01:25:12 On žije tady. Vždyť je to úplně blízko.
01:25:18 Jmenuje se Jiří Kudláček.
01:25:22 Neznáte náhodou mého Jiříčka?
01:25:26 ZNÍ AFRICKÉ BUBNY A ZPĚV
01:26:19 -Dovol!
-Prosím tě, zlobíš se na mě?
01:26:22 Stalo se něco? Udělala jsem ti něco?
01:26:26 Prosím tě, co je? Stalo se něco?
01:26:31 Mně nic.
01:26:34 To je kvůli tomu cizímu klukovi?
01:26:38 O toho cizího kluka tady vůbec nejde.
01:26:40 No vidíš.
01:26:45 Pepíčku, podívej se mi do očí.
01:26:53 Podívej... Hlavně, že jsme spolu.
01:26:57 Víš? Ty máš mě...
01:27:01 Hele...
01:27:05 A já mám tebe. To nám přece stačí.
01:27:08 Prosím tě, Bětko, nech toho.
01:27:12 Já jsem si díky tomu cizímu klukovi ledacos uvědomil.
01:27:19 No...
01:27:21 Vezmeme se... a bude.
01:27:26 Ano. Jenomže já už mám toho kluka.
01:27:30 Jak víš.
01:27:35 Mlč, prosím tě. O tom nechci už nic slyšet dneska.
01:27:39 Tak asi budeš muset.
01:27:43 A ne!
01:27:45 Nebo se budeš muset rozloučit se mnou.
01:27:49 No?
01:27:52 Sbohem.
01:27:56 Tak to teda ne. Já se odstrčit nedám.
01:28:00 Sbohem!
01:28:02 Uvědomuješ si vůbec, co jsi řekl?
01:28:05 Stačí, když za sebou zabouchneš dveře.
01:28:28 Soňo, kde jsi byla? Celej den tě hledám.
01:28:32 Kde seš? Co je s tebou?
01:28:35 -Ani bych neřekla.
-Cože?
01:28:37 Soňo, jak to vypadáš? Ukaž se.
01:28:40 Mami, prosím tě, nech mě.
01:28:42 Soňo, co se ti stalo? Soňo, co je to s tebou?
01:28:48 Prosím tě, mami, dej mi pokoj.
01:28:50 Prosím tě, Soňo, jak to se mnou mluvíš?
01:28:53 Podívej se na mě!
01:28:56 Soňo, já vím. Ano, dobře...
01:28:59 Tak něco se stalo, já vím, že se to stát nemělo,
01:29:03 ale musíš mě pochopit. Já mám o tebe starost.
01:29:06 Vždycky jsem pro tebe chtěla jen to nejlepší, Soňo.
01:29:12 Soňo, vždyť já mám přece jenom tebe.
01:29:16 Tak to máš teda smůlu. Už mě nemáš.
01:29:21 Ale ty si najdeš rychle náhradu. Viď, maminko.
01:29:25 Jak to myslíš?
01:29:28 Podívej se, mami, já ti do tvejch věcí mluvit nehodlám.
01:29:31 -Tak ty mi nemluv do mejch.
-Nemám se ti plést do tvejch věcí?
01:29:36 To by se ti líbilo, že. Takže ty podle své hlavy necháš školy,
01:29:40 -budeš mít dítě a vdáš se.
-Nevdám.
01:29:43 Cože? No výborně. Takže dítě mít taky nebudeš?
01:29:47 -To ještě nevím.
-Jak to nevím?!
01:29:50 -To si musím ještě rozmyslet.
-Co si chceš rozmýšlet?
01:29:54 Podívej se na mě. Myslíš, že to byl med, starat se léta o tebe sama?
01:29:59 Soňo! Kam jdeš, prosím tě?
01:30:08 -Sakra, ta noha mě bere.
-To nic. Všechno je tu blízko.
01:30:13 -A hospodu máš hned vedle.
-Tu už jsem okouknul.
01:30:18 -Hlavně, že nebudeš sám.
-Sakra, podívej,
01:30:21 jak mě ta noha bere.
01:30:23 Tady je výtah. Tady neuděláš krok po schodech.
01:30:26 A budeš mít klid. Petře!
01:30:29 Co tak hulákáš?
01:30:33 Tati, ty sis ještě nevybalil?
01:30:37 -To už ani nestojí za to.
-Jak to nestojí za to?
01:30:40 V sobotu tě přestěhujeme úplně. Udělám ti místo ve skříni.
01:30:44 BOUCHÁNÍ Někdo bouchá.
01:30:48 To je příšerný. Zase nějakej blbec uvíznul ve výtahu.
01:30:53 Jak to? Zase?
01:30:58 -Jak to zase?
-BOUCHÁNÍ -No jo, no jo.
01:31:04 Prosím tě, kde seš tak dlouho? Vždyť víš, že máme návštěvu.
01:31:10 -Sakra, udělej s tím něco!
-Nezuř a vylez.
01:31:14 -Ruce vzhůru!
-Já toho kluka snad zabiju.
01:31:18 Nekřičte tady tolik, vždyť chudák Helenka už spí.
01:31:24 Výtah!
01:31:26 Kterej blbec to zase nechal otevřený?!
01:31:29 Au!
01:31:35 -Kde seš, Oldřichu?
-Tady.
01:31:38 -Kde?
-Tady!
01:31:45 Samozřejmě. Pro druhý se můžeš přetrhnout,
01:31:48 -doma nic neuděláš.
-Drž hubu a zavři dveře.
01:31:52 Nahoru, nebo dolů?
01:31:55 Takovej Franta je něco docela jinýho.
01:31:58 No, to je panečku chlapec. Ten se dovede postavit ke všemu.
01:32:03 Ty dovedeš tak akorát počítat rohlíky.
01:32:06 -A nebuď drzej!
-Copak, copak?
01:32:08 Lojzo, prosím tě, nech toho. Aspoň dnes večer.
01:32:13 Kdybych mu nesehnal pořádný místo, tak dodneška někde házel lopatou.
01:32:18 Copak je to něco špatnýho?
01:32:20 Já jsem do toho blbýho krámu nechtěl.
01:32:23 -Můžu s tím kdykoliv praštit.
-A co budeš dělat?
01:32:26 To bych moc rád věděl.
01:32:29 Nerozčiluj se, vždyť tě praští pepka.
01:32:32 Tatínku, on nic pořádnýho neumí. A u ničeho nevydržel.
01:32:37 Víš, jak je málo chlapů v zelenině, ne?!
01:32:40 -Když nebudeš blbej...
-Tak budu pracovat v zelenině.
01:32:44 -Neměl by si to Petr rozhodnout sám? -Jsi správnej, dědo.
01:32:48 -Rozhodnout sám?!
-Vždyť je to kluk na ženění.
01:32:52 Vždyť je to ještě dítě. Viď, Petříčku.
01:32:55 Jasně, mami.
01:32:57 Vždyť může bejt někde jinde. Viď, Petře.
01:33:01 Tak to mi ani neříkejte! To bych ho roztrhnul jako hada.
01:33:05 Vejpůl. A on to dobře ví.
01:33:07 -Že jo, Petře. Kde seš?!
-Nech ho!
01:33:10 -Prosím tě, Lojzo.
-Co... Co... Ty mě nech!
01:33:14 Tatínku, nezdá se vám, že se pletete do věcí,
01:33:17 do kterejch vám vůbec nic není?
01:33:21 Já si myslím, že tady to pro mě není, holka.
01:33:24 Tati, prosím tě, co nám to děláš. Vždyť jsi nám to slíbil.
01:33:28 My jsme s tím počítali. Vidíš!
01:33:31 -Já se tady necítím jako doma.
-Taky by ses necítil.
01:33:34 Ty můžeš jedině mlčet. Já tě varuju!
01:33:37 Co to říkáš? Dědeček si ještě bude myslet, že ho tu nechceme.
01:33:41 Dědu beru, ale vy mě žerete, když to chcete slyšet.
01:33:44 -Mlč! Drž hubu!
-Co, co? -Co...
01:33:47 -Vždyť je to pravda.
-Co?
01:33:49 Ať děda ví, že chcete jeho chalupu vyměnit za auťák.
01:33:52 Pacholku! Ven! Já tě nechci už ani vidět. Co je?
01:33:56 Děda.
01:34:39 Soňo, kde jsi? Všude jsem tě hledal.
01:34:44 Já jsem přece doma. Myslela jsem, že to budeš vědět.
01:34:47 Jo, já jsem to věděl. Jen jsem si myslel, že nemusím spěchat,
01:34:51 -když se mi nechce.
-To je fakt, že nemusíš.
01:34:54 Ty nemusíš vůbec nic, když se ti nechce.
01:34:59 Ty brečíš? Proč brečíš?
01:35:01 Já to dítě taky nemusím mít, když nechci.
01:35:05 Já blb se těšil.
01:35:21 Nechtěla bys radši letět na Měsíc?
01:35:24 Kdepak. Tady odtud mě nikdo nedostane.
01:35:36 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2013
Starý venkovan hledá na rozestavěném pražském sídlišti panelák, ve kterém má bydlet s rodinou své dcery. Lidé jsou už z valné části nastěhovaní, avšak ulice ani domy ještě nemají označení. Ani chodníky nejsou zbudovány, a tak se lidé musejí na obřím staveništi brodit blátem. Dobrácký děda je jen jedním ze stovek, ba tisíců lidí, kteří v tomto zmatku prožívají svá drobná či větší každodenní dramata: šestiletý Pepíček utekl ze školky, aby se poprvé setkal s tatínkem, členové kolaudační komise odmítají převzít nové byty se spoustou závad, mladá dívka Soňa se – aspoň po nějaký čas – těší na nastávající roli matky. A všechno pozoruje zpoza okna stará paní, která je však možná po smrti…
