Najdou k sobě otec a syn po tolika letech odloučení opět cestu? Ladislav Mrkvička, který v těchto dnech slaví 80. narozeniny, a Filip Renč v českém psychologickém filmu (1976). Dále hrají: L. Boháč, V. Galatíková, L. Skořepová, J. Potměšil a další. Scénář K. Slobodová. Kamera M. Ondříček. Režie O. Koval a J. Vošmiková
00:00:07 ZAHOUKÁNÍ VLAKU
00:00:17 PTAČÍ ZPĚV
00:00:40 (ORIENTÁLNÍ HUDBA)
00:00:44 -Bílé palmy. Palmy...
00:00:48 Na zelené pláži leží muž. Jsem to já.
00:00:53 Teď jdou ke mně.
00:00:56 Teď mě jedna líbá...
00:00:59 Ach, ta vůně...
00:01:02 -Podej!
00:01:07 -Na palmách rostou nanuky, polárky...
00:01:11 Vokolo nás lítají pečený husičky.
00:01:15 Teď jdete do chladný jeskyně,
00:01:18 kde rostou na špejlích voňavý cukrový vatičky.
00:01:23 A tam je taky studený jezírko.
00:01:26 A limonády.
00:01:29 Každej z vás má elektrickej větrníček.
00:01:33 A teď začne pršet. A je nám blaze.
00:01:38 Jdem do čtyřicetimetrový hloubky pod moře.
00:01:43 Jé...! To je krása.
00:01:47 Žádný sluníčko, žádný horko.
00:01:50 A prší...
00:01:53 -Zmiz! To není pro ženský.
00:01:59 -Cvoci...
00:02:01 -Padej, zvědavko obecná.
00:02:04 -Jedna z nich mě bere do náručí...
00:02:09 A pokládá mě do člunu...
00:02:12 Náš člun hladce sklouzne na moře. Ách...
00:02:15 -Ty doutníky nejsou vůbec kouzelný!
00:02:18 Ani hašišový. Jsou úplně vobyčejný!
00:02:21 Viděla jsem tě, jak je s Danem měníš za kudlu. Tak!
00:02:25 Abys věděl, někdo na tebe v ředitelně čeká.
00:02:28 A říďa tě shání po celým domově.
00:02:32 ŽENA: Adam! Adam Jakub!
00:02:35 -Mizíme! -Rychle!
-Jau! -Dělej!
00:02:41 -Jakub!
00:02:43 Adam!
00:02:45 -Přijel si pro tebe táta, Jakube!
00:02:52 POCHODOVÁ HUDBA
00:03:02 -Au!
00:03:25 SMÍCH DĚTÍ DÍVKA:No teda...
00:03:28 Počkej, Máro!
00:03:31 Táta si to s tebou vyřídí. A s ourokama!
00:04:01 Dobrý den.
00:04:07 -Tak jsem tady, Kubíku.
00:04:14 -Kdes byl tak dlouho, táto?
00:04:48 -No teda.
00:04:50 Tak tě ty mašinky pořád ještě nepřestali bavit?
00:04:53 Dobrý.
00:06:59 DOPRAVNÍ HLUK
00:07:24 -Jakube, jsme v Praze.
00:07:35 -Přelezu si k tobě, jo?
00:07:38 ZVONĚNÍ TRAMVAJÍ
00:07:58 -No... Tak jsme doma, Jakube.
00:08:02 Co tomu říkáš?
00:08:06 -Hele, ta je pěkná.
-A ta barva. Podívej.
00:08:09 -Hele, tahle je mi podobná!
-Ukaž.
00:08:14 Nó...
00:08:17 -Hele, jak kouká!
-Jo.
00:08:19 -Podívej se na něj.
-To bude legrace.(šeptají)
00:08:22 -Nějakej novej.
-No jo.
00:08:26 -Možná se sem nastěhujou.
-To je hezký.
00:08:29 -Budeme si muset zvyknout.
-Takovej bych chtěla.
00:08:32 Oba dva.
-Já taky.
00:08:34 -Koukej na toho kluka. VRČENÍ PSA
00:08:37 -On se snad bojí psů. SMÍCH
00:08:40 -Dobrý den.
-No tak. Nerozčiluj se, Růženko.
00:08:45 Růženko...
-Nó, hodnej.
00:08:49 To je hezkej pejsek. Jak mu říkáte?
00:08:52 -No ták... No ták.
00:09:04 -Mám dojem, tati, že v tomhle baráku dlouho nezůstanem.
00:09:07 -Čtvrtý patro bez výtahu.
00:09:14 Zejtra koupíš klíček.
00:09:18 -Ano, tati.
00:09:20 -Pospíchal jsem pro tebe, tak... Ehm.
00:09:24 (VÁŽNÁ ZNEPOKOJIVÁ HUDBA)
00:09:31 Ták... A zejtra uděláme nákupy.
00:09:37 Koupíme gauč. A televizi.
00:09:43 A prachový peřiny.
00:09:57 A budeme si vařit, jo? Sami. Všecko, co máš rád.
00:10:04 Tady je vzduch, co?
00:10:25 Tak pojď.
00:10:27 No, pojď se najíst. Musíš mít hlad jako vlk.
00:10:36 Ty se bojíš psů?
-Ne!
00:10:50 -Pozor.
00:10:54 Ukaž.
-Já sám, tati.
00:11:25 -Čekal jsi větší hostinu, co? No jo...
00:11:31 ZATROUBENÍ VLAKU
00:11:36 MOTOR DIESELOVÉ LOKOMOTIVY
00:11:40 -Teda, táto! To bych do tebe nikdy neřekl.
00:11:44 Nejlepší byt, jakejs mohl vybrat!
00:11:49 -Jé počkej, otoč se.
-Có? Proč?
00:11:52 -Překvapení.
00:11:56 Nekoukat.
00:12:04 Už!
00:12:09 ZVUKY LADĚNÝCH FREKVENCÍ
00:12:13 -Díky.
00:12:17 -Napřed jez. TICHO
00:12:22 -Jó, a s tím malováním si nedělej starosti.
00:12:26 To umim.
-Jó?
00:12:30 -V děcáku jsem vymaloval celou klubovnu sám.
00:12:33 -Nepovídej.
-Teda, skoro sám.
00:12:38 A pro pivo ti taky budu chodit.
00:12:44 Já jsem tam ale vopravdu chodil pro pivo. Tajně.
00:12:47 Přes plot. Těm starším, za padíka.
00:12:51 Teda padesátník jedna cesta.
00:12:55 Za večer mi to tak hodilo... bůra.
00:12:58 -Mm...!
00:13:04 -Ale tobě půjdu zadarmo. Třeba i pro plzeň.
00:13:10 Tam jste asi plzeň neměli, viď?
00:13:17 (VÁŽNÁ ZNEPOKOJIVÁ HUDBA)
00:13:22 Tati? Řekneš mi, kde jsi všude byl?
00:13:28 -Jó...
00:13:30 -Máma tenkrát říkala, že v Africe. To ses musel mít...
00:13:37 -Radši už spi.
00:13:39 -Nemůžu! Když mě tak hrozně tlačíš.
00:13:45 -Tak, no... Už je to lepší?
00:13:48 -Tak mi to povíš zejtra, když se ti dneska nechce.
00:13:53 -Spi už, prosím tě. Zejtra mi řekneš, co se ti zdá.
00:13:57 -Jo.
00:14:11 (ORIENTÁLNÍ HUDBA)
00:14:16 Tati, kouřil jsi někdy hašišový doutníky?
00:14:21 -Chm.
00:14:30 VZDÁLENÝ HUKOT NÁDRAŽÍ, PTAČÍ CVRLIKÁNÍ
00:14:55 NÁDRAŽNÍ HLÁŠENÍ, MUŽ:
-Bude vážení soupravy, 16, 21...
00:15:02 SPLÁCHNUTÍ
00:15:19 -Doprčic!
00:15:21 To snad není možný. Já se z toho zblázním teda.
00:15:43 Máslo, chleba, pivo, cukr...
00:15:48 Cukr.
00:15:50 Káva, štětka, škrabka... Chm.
00:15:58 Kbelík, rejžák, hadr... A maso.
00:16:04 Maso, chleba... Maso a chleba.
00:16:13 POSUNOVÁNÍ VAGÓNŮ
00:16:20 NÁDRAŽNÍ HLÁŠENÍ
00:16:36 PRAVIDELNÝ ŠRAMOT
00:16:42 ZAKLEPÁNÍ, OTEVŘENÍ DVEŘÍ
00:16:46 DANA: Ehm, ehm...
00:16:52 Téda... Tady to ale vypadá.
00:17:05 -Budeš malovat? My ti pomůžem.
00:17:13 -My ti ale vážně pomůžem. Bydlíme tady v domě.
00:17:20 -Ehm, ehm!
00:17:24 Ehm, ehm. To je Dana a já jsem Rena.
00:17:30 Kdybys něco potřeboval, tak... Pojď, jdem.
00:17:37 -Potřeboval bych štafle!
-Tak jó!-Tak jó!
00:17:44 -Káči...!
00:17:48 POSUNOVÁNÍ VAGÓNŮ, NÁDRAŽNÍ HLÁŠENÍ
00:17:56 DVEŘE
00:18:08 -To byl tvůj táta včera?
00:18:21 -Uhni!
00:18:26 ŠEPOT
00:18:36 -Ne. Brácha.
00:18:51 -Jú! Koukej...
00:18:53 -Asi si s nima snad ještě hraje jako malinkej.
00:18:57 SMÍCH
00:19:01 -Ty si ještě hraješ s mašinkama?
-Co je vám do toho!
00:19:05 A vůbec, padejte z našeho bytu!
00:19:07 Nány pitomý!
00:19:09 -Co si dovoluješ? Kdo jsi?! Kdo vlastně jsi?!
00:19:12 Jak ti říkají? Jak se vlastně jmenuješ?
00:19:15 Máma říkala, žes byl v děcáku!
00:19:23 -Tak jak se vlastně jmenuješ?
00:19:26 -Adam.
-Jseš divnej.
00:19:30 Jak dál? Druhý jméno, příjmení.
00:19:45 -Jakub.
00:19:52 11, 140, 30.
00:19:55 -Co to má bejt?
-Rozměry sexbomb.
00:19:58 -Jseš zdravej? Tak co je to?
00:20:01 -No přeci: Věk, výška, váha.
00:20:05 Rozměry prs a boků dodám později.
00:20:08 -Ty jseš ale fakticky nějakej divnej. Adame.
00:20:14 -Když už tady votravujete, tak mi můžete trochu píchnout.
00:20:17 Místo toho kecání.
00:20:19 A jmenuju se Jakub.
00:20:22 (ROZVERNÁ HUDBA)
00:20:53 -Proč vás teda nevzal do Afriky s sebou?
00:20:57 -Podnebí, a tak. Mám slabý srdce, po mámě.
00:21:02 -Tam taky dělal u dráhy?
00:21:04 -Né. Stavěl vobrovskou fabriku.
00:21:07 A posílal mi hašišový cigára. Tam jsou totiž skoro zadarmo.
00:21:13 -Kecáš! Fakticky?
00:21:16 -Ještě je mám schovaný.
00:21:20 -Tak ukaž! Schválně.
00:21:22 -Jindy. Teď fofruju.
00:21:25 -A přivez ti něco?
-Já mít tak bráchu šest let z domu.
00:21:32 -To není brácha!
00:21:35 -Řikals.
00:21:37 -Jo. Ale neni. Je to táta.
00:21:40 Skoro jako brácha.
00:21:43 -A to tě nechal úplně klidně šest let v děcáku?
00:21:48 Pěknej táta.
00:21:50 -Sám jsem to chtěl! Je tam psina! Dobrá parta!
00:21:54 Holky! Se dvěma jsem chodil!
00:21:57 -Tak ty jsi chodil s holkama, jó?
-A se dvěma dokonce?
00:22:00 -Ty? Vždyť se bojíš psů.
00:22:03 DVEŘE
-Jakube!
00:22:05 Co to má znamenat?
00:22:07 -Skočíme pro další, šéfe?
00:22:11 -Ahoj, tati! To je Renata. To je Dana. Sousedky.
00:22:16 Chtěli jsme tě překvapit, aby jsme se rychleji zabydleli.
00:22:20 -Tak se měj, Jakube. Na shledanou, pane Adam.
00:22:23 -Na shledanou.
-Na shledanou.
00:22:27 -Tam mají na podlaze jenom holý prkna, kluci.
00:22:30 To si nedovedete představit. Všechny vokna špinavý.
00:22:34 No, tam nemají kousek čistej...
00:22:37 -Mluv nahlas, nic neslyším!
-Ano.
00:22:40 A on tam v prachu maluje palmy a kokosy a motýly.
00:22:44 Všechno z Afriky. My jsme tam malovali s ním, a...
00:22:48 VRZNUTÍ VRAT
00:22:58 Jakube? Chceš pomoct?
00:23:01 -Ne. Díky.
00:23:15 PROTÁČENÍ STARTÉRU
00:23:37 -To mě by táta samotnýho k autu nepustil.
00:23:40 A to máme jenom embéčko.
-To je fakt, mě taky ne.
00:23:47 -Ty, hele, votoč mi tam s tím klíčkem.
00:23:50 -Já! -Já! -Pusť mě!
-Jau! -Já! -Já!
00:24:02 -Ty, hele, kterým směrem?
00:24:05 -Doprava a pak doleva. Ale dělej.
00:24:10 ŘEV MOTORU, KŘIK DĚTÍ
00:24:53 -Děkuju.
00:25:04 -Ty nechodíš do školy jako my?
00:25:07 -Půjdu, ale až tak za měsíc. Až se zabydlíme.
00:25:11 Žádný spěchy.
00:25:13 -Jseš dobrej.
00:25:16 (ORIENTÁLNÍ HUDBA)
00:25:18 -Za tu dobu jsi musel objet dvakrát Prahu.
00:25:27 Máš to hotový?
-Ano, tati.
00:25:49 -Ták...
00:26:08 No aspoň na sebe líp uvidíme.
00:26:12 Běž vypnout proud.
00:26:15 Tak co koukáš? Vypni proud.
00:26:24 ZAHOUKÁNÍ LOKOMOTIVY
-To zapalování zlobí, tati. Fakt.
00:26:28 -Dobře, ale příště dovol, abych si to zkontroloval sám, ano?
00:26:32 -Asi se do sytiče dostaly nějaký sračky. Nevim.
00:26:38 -Zapni to!
00:26:45 Jakube!
00:26:52 Tak. A vodteďka uděláme takovou úmluvu. Souhlasíš?
00:26:56 -Hm.-Za každý ošklivý slovo zaplatí každej z nás dvacetník.
00:27:02 Vemeš si to sám na starost, jo?
00:27:07 -Ty padesátník, já desetník. Jsem nezaměstnanej.
00:27:11 A ty jich stejně budeš mít míň.
00:27:16 -Tak jo.
00:27:18 Vždyť už se to musíš jednou odnaučit, sakra.
00:27:23 HIHŇÁNÍ
00:27:29 -První padesátník, táto.
00:27:41 -Zapálíš si?
00:27:46 Jenom neříkej, žes to nikdy nezkoušel.
00:27:50 Takový... ehm... Hašišový doutníky třeba.
00:27:59 -Tak voni je v tý Africe vážně prodávají?
00:28:05 Se ti ani nedivím, že se ti domů nechtělo.
00:28:08 Tam muselo bejt ale věcí, viď?
00:28:23 -Přece jenom bych ti měl asi všecko říct.
00:28:26 Vo tý tvý Africe.
00:28:29 -Máma mi jednou řekla, že až to tam doděláš,
00:28:33 tak si pro mě přijedeš. Čekal jsem.
00:28:37 Každej měsíc.
00:28:40 Pak přestala jezdit, ale poslala občas balíček.
00:28:46 To jsem vždycky řekl, že je vod tebe.
00:28:50 Aby záviděli.
00:28:52 Tátové nikdy nepíšou.
00:28:56 Jasně. Ani jinejm klukům.
00:28:59 Spíš něco pošlou.
00:29:06 Ale z tý dálky se to taky mohlo klidně ztratit.
00:29:10 -Z tý dálky...
00:29:14 -Ale hlavně, že už jsi tady. A já odtamtaď vypadl.
00:29:18 Chtělo to změnu.
00:29:21 Tati? (VÁŽNÁ MELANCHOLICKÁ HUDBA)
00:29:28 -Spi, Jakube.
00:29:30 -Tys měl vždycky jenom mámu?
00:29:42 -Jenom?
00:29:45 -A proč vona měla dva?
00:29:49 -Myslím, že bys měl spát.
00:29:53 -Já jenom, že jsem asi po ní.
00:29:56 Taky už jsem měl dvě holky.
00:30:00 ZATROUBENÍ LOKOMOTIVY
00:30:04 POSUNOVÁNÍ VAGÓNŮ
00:30:08 OSTRÝ PÍSKOT
00:30:14 (POCHODOVÁ HUDBA)
00:30:20 -Hehe...
00:30:34 -Tys byl legrační.
00:30:38 Kam půjdem dneska, tati?
00:30:40 -A co škola, nic?
00:30:42 -Dostal jsem špecielní volno, na zabydlení.-No jo.
00:30:46 Za to vygrutování máš jedničku.
00:30:49 -Chlap musí umět všechno.
00:30:52 Vypadals jako voják, tati. Raz dva, raz dva!
00:30:59 -Vod zejtřka děláme rozcvičku.
00:31:05 Každej den. Dvakrát kolem bloku.
00:31:11 -Pojď se najíst. Musíš mít hlad jako vlk.
00:31:19 (UVOLNĚNÁ HUDBA)
00:34:00 Tak za kolik?
-Jo.Tak asi za tři.
00:34:04 -To není možný! Vždyť Zátopek měl 1500 za 3:35.
00:34:07 Já to nemůžu mít za 3!
00:34:09 -No jó... Tak pojď.
00:34:18 -Ahoj, táto.
-Ahoj.
00:34:21 Dejte mi jednu.
-Prosím. Díky.
00:34:25 -Tak co? Jo, kamaráde, pro mě je to tady taky všecko nový.
00:34:29 Všude takovejch věcí. Jo, víš o tom,
00:34:32 že v Praze je ve všední den vo půl miliónů lidí víc? To je, co?
00:34:36 Doma to nepoznáš, máme vymalo...
00:34:40 HOUKÁNÍ SIRÉNY
00:34:57 SIRÉNA UTICHLA
00:35:01 -Kontrola dokladů. Pane řidiči, prosím, vystupte si.
00:35:19 Víte, čeho jste se dopustil?
00:35:21 -Ano, já vím.
00:35:24 -To auto máte z půjčovny?
00:35:26 -Jo.
00:35:28 Byl jsem si pro syna v dětským domově.
00:35:31 Tady mám potvrzení ještě na tři dny.
00:35:41 Jakube! Jakube, počkej!
00:35:50 HOUSLOVÁ HRA STUPNICE (FALEŠNĚ)
00:36:13 -Co to mělo znamenat, Jakube?! TLUMENÝM HLASEM:
00:36:16 Chováš se jako malej kluk. Takhle bysme spolu nebyli kamarádi.
00:36:21 -Kluci v děcáku říkali, že jsi nás s mámou nechtěl.
00:36:27 Žes prostě vod nás utekl.
00:36:30 -Snad bys měl nejdřív odpovědět.
00:36:32 -Vod nás měl kluk taky svýho tátu na montáži v cizině.
00:36:36 Proto ho dali k nám.
00:36:38 Za dva roky si pro něj přijel. Všichni jsme mu děsně záviděli.
00:36:42 -To by bylo dlouhý vysvětlování, Jakube.
00:36:45 Třeba si to jednou povíme. Všechno.
00:36:50 -I to, proč jsem byl tak dlouho sám?! HRA UTICHLA
00:36:52 -Byli jsme oba sami, Jakube!
-Já myslel, že to auto je naše!
00:36:56 A tys ho zatím měl půjčený!
00:37:00 -Jakube! Jakube, počkej!
00:37:06 KROKY PO SCHODECH
00:37:31 -Jakube! Pojď, je pozdě.
00:37:42 -Všechno, abych dělal sám. Uklízel, vařil, nakupoval.
00:37:51 -Salám ti už nechutná.
00:37:53 -A tobě snad jó?
00:37:59 Ještě špetku soli.
00:38:04 A co je to vlastně ta špetka?
-Mm.
00:38:13 Nevíš náhodou, co mi chtějí v tý škole?
00:38:20 -Jak to mám vědět?
00:38:27 -Jau!
00:38:30 Možná, že už bude hotovej.
00:38:38 Hm.
00:38:45 -Píchni do něj.
-Hm?
00:38:50 Jéj...
00:38:57 -Kruci.
00:38:59 Chtělo by to mámu, táto.
00:39:02 Já vím, desetník.
00:39:07 ZAKLEPÁNÍ
-Vstupte.
00:39:10 DVEŘE, VZDÁLENÝ SBOROVÝ ZPĚV
00:39:13 -Dobrý den. Prosím, měl jsem přijít.
00:39:16 Totiž já s tátou. Ale von nemohl.
00:39:19 Tak jsem přišel sám. Přihlásit se do školy.
00:39:22 My jsme v Praze teprve tej... týden.
00:39:25 Nejdřív musel pro mě do děcáku. Pak jsme malovali, uklízeli.
00:39:29 Všechno umím. Všechno.
00:39:32 Vaříme si. Sami. Místo mámy.
00:39:36 Špetka. Nevíme, co je to špetka.
00:39:40 Vy to jistě budete vědět. Já vím, měl jsem asi přijít dřív.
00:39:45 Táta se staví, jen co bude moct.
00:39:49 -Pojď blíž.
00:39:55 -Až na hudební výchovu jsem tam měl samý jedničky.
00:39:58 Nejlíp mi jdou počty, přírodopis, dějepis, zeměpis,
00:40:03 občanská nauka. Potom...
00:40:07 -Nejdřív se představíš, ne?
00:40:10 -Jakub Adam, Ke koulce 7, Praha 5.
00:40:13 11, 140, 30.
00:40:16 SMÍCH TŘÍDY Co to má znamenat?
00:40:19 -Věk, výška, váha.
00:40:27 -Tak to by snad stačilo. Dneska se tady trošku porozhlédni
00:40:31 a od zítřka pro tebe začne normální vyučování.
00:40:34 Běž si sednout.
-Ahoj!
00:40:37 -A nezapomeň zítra něco na přezutí.
-Ano.
00:40:46 -Pěkně sis to u ní rozlil.
-Ticho!
00:40:49 Připravte si početnice, stránka 113.
00:40:53 Zadání příkladu je na tabuli.
00:40:55 -Ty počty mě zničej.
00:40:58 -Blbneš? Maličkost. Piš si:
00:41:03 56,8 tuny... a... 165,2 tuny.
00:41:11 Podtrhni.
00:41:13 56 a 65...
00:41:16 To máme 222 celých, žádná desetina tuny.
00:41:35 -Franto, Franto!
-Franto! Přidej!
00:41:39 -Franto, Franto!
-Přidej! Přidej, Franto!
00:41:42 -Franto, přidej!
-Musíš bejt první!
00:41:45 -Jakube, Jakube, Jakube!
-Franto, Franto!
00:41:49 -Jakube, Jakube!
-Franto, Franto!
00:41:52 -Franto, Franto!
-Áá...! -Jé...!
00:42:01 ODDECHOVÁNÍ FRANTA:Já už nemůžu... Uh!
00:42:11 -Vodprejskni, Jiřino!
00:42:15 -No vážně.
00:42:17 Vy mi nevěříte, jo? Fakt?
00:42:20 Jednou vás pozvu všechny k nám.
00:42:23 Taťka vám toho o Africe poví víc. Šílený věci.
00:42:26 -Fakt, jo?-No vážně.
-Tak ahój!
00:42:28 -Ve tři, jo? -Ahój!
-Jako vždycky.
00:42:31 -Měj se, čau.
-Nazdar!
00:42:40 -No uhni.
-No!
00:42:42 -Hele, kde máte auto?
00:42:47 -Ále. Taťka někde naboural dvířka, víš?
00:42:54 -Tak ve tři.
00:43:00 -No jasně. Ve tři.
00:43:04 Jasně, nechám Mikimu vzkaz, kde budu.
00:43:15 -Jakýmu Mikimu? Vy tam ještě někoho máte?
00:43:19 -Táta řekl, že mu tak klidně můžu říkat.
00:43:25 -Se máš. Takovýho tátu mít.
00:43:28 -Si myslim. Príma kámoš.
00:43:30 Férovej! Všechno si řeknem.
00:43:34 -Teď nevím. Mám dřív napsat "Mikuláš" nebo "Adam"?
00:43:39 -To je těžký.
-Mikuláš, a pod to Jakub.
00:43:43 -Že mu to táta dovolil...
-Prosím tě, proč by ne?
00:43:47 Jsou dva, tak se dohodnou.
00:43:50 Až se naši rozvedou, tak mě tam táta taky připíše.
00:43:55 HUKOT STROJŮ
00:43:59 -Hop! Ták.
00:44:02 Pozor!
00:44:05 -Ahój!-Ahoj!
-To je tvůj?-Jo.
00:44:08 Kde je mistr?
-Dole.
00:44:17 -Tak tady dělám. Posloucháš mě vůbec?
00:44:23 -Jo.
-Tak pojď.
00:44:27 Opatrně!
00:44:29 Chtěli jsme bejt přece pořád spolu.
00:44:32 Tohle nevidí hned tak každej.
00:44:35 -No jó, tati. Ale když voni na mě kluci čekaj.
00:44:40 -No jo, kluci.
00:44:49 Ahoj.-Nazdar!
-Tě bůh.-Můj synátor.
00:44:52 -Pěknej. Jo, máme jít za mistrem.
-Jo. Zůstaň tady.
00:44:57 -Ahoj, chlape!
00:45:03 HUKOT PNEUMATICKÉHO KLADIVA
00:45:13 -My tam čekáme hodinu jako blbý!
-No to je fakt.
00:45:18 -To ti vážně půjčila?
-Jasně.
00:45:22 -Ale projel z vás někdo podzemí? Celý město? A drezínou?
00:45:27 -Jakou drezínou?
-Nevíš, co je drezína, nebo co?
00:45:30 -No ty jseš jak Bardotka.
00:45:36 -Jseš natvrdlej, Jirko? To je vozejk na malejch kolech.
00:45:39 Jako má tady Saša.
00:45:42 -Jednou vás tam všechny vezmu.
-Tak zejtra. Schválně.
00:45:45 -Nó, tak rychle to nepůjde. Miki říkal, tak nejdřív za tejden.
00:45:49 ZVONĚNÍ
-Jako vždycky, to známe.
00:45:52 -No to jsem zvědav.
00:45:55 Au!
00:45:58 -Káčo!
-Tomku!
00:46:02 SMÍCH DĚTÍ
00:46:08 TLESKÁNÍ A SKANDOVÁNÍ
-Tancuj! -Tancuj!
00:46:19 TLESKÁNÍ, POVZBUZOVÁNÍ
00:46:31 SMÍCH
00:46:34 -Vrátil se prej z ciziny.
-Říkal mi... -Říkal z Afriky.
00:46:37 -Smíchováci! -Dělej, Jakube, jsou tady Smíchováci!
00:46:40 Ať nám všechno nerozkradou. Honem! Dělej!
00:46:43 -Honem! Ještě vokurku!
00:46:46 KŘIK DĚTÍ
00:46:57 -Nechceš pomoct?
-Nechci!
00:47:00 -Ale já bych ti vážně pomohla.
00:47:04 -Vodprejskni. Já ti pomůžu, chceš?
00:47:08 -Vypadni!
00:47:17 -Jak to Jakub myslel s těma lidojedama?
00:47:20 -Jaký lidojedi?
-Ale, taková blbost.
00:47:23 Jeho táta prej našel v písku nějaký lidský kosti.
00:47:26 -Kecá, na severu žádní lidojedi nejsou.-Tam prej jo.
00:47:31 A taky si ho tam jeden místní král chtěl nechat jako osobní stráž.
00:47:37 Miki je náhodou správnej chlap!
00:47:40 -Miki! -Miki!
-Jé, Miki...
00:47:42 -A když je tak dobrej, tak proč je tady?
00:47:45 Proč bydlej v takovým kutlochu?
00:47:47 -Třeba... kvůli Jakubovi.
-Třeba tam děti nesmějí.
00:47:51 -Tak s ním měla jet Jakubovo máma.
00:47:54 -Ty holky jsou natvrdlý. Prosím tě, máma?
00:47:57 Našla si jinýho, a nechala je plavat.
00:48:00 Jako u našich.
00:48:02 -Ale moje máma říkala, že jeho táta byl celejch šest let tady.
00:48:05 -Kde myslela? Tady? V Praze?
00:48:09 Proč by byl tady, a Jakub šest let v děcáku?
00:48:13 Máš logiku?
00:48:24 ZAHVÍZDÁNÍ
00:48:29 -Papriky, okurky, kedlubny!
00:48:32 Kompot ve sklenici, čerstvý rohlíky!
00:48:34 Kedlubny! Kedlubny!
00:48:37 -Co blbneš?
-Brambory!
00:48:41 -K čemu ti to bude? Sbíráme starý železo, a né starý krámy.
00:48:44 -K sezení a na nákupy.
00:48:49 -Hele... Něco mě napadlo.
00:48:52 Třeba je to blbost, ale psal ti, že jo?
00:48:57 -Kdo jako? Ten koš, jo?
-Né!
00:49:00 Ten tvůj Miki. Psal ti, ne?
00:49:03 -Nó psal, no. Většinou pohledy a tak.
00:49:07 Některý se taky ztratili. No to víš, z tý dálky.
00:49:12 -Hele, s bráchou chodila jedna holka z děcáku.
00:49:15 Pak si pro ni přijel táta. Taky po letech.
00:49:18 A pak zjistila, že její táta někoho vokradl.
00:49:21 A zavřeli ho. Jako do lapáku.
00:49:27 -Tak ty chceš říct, že můj táta někoho vokradl, jo?!
00:49:31 -Blbneš, Jakube?
-Nech mě!
00:49:33 -Co jsem řekla? Já jenom,
00:49:35 že ta holka to řekla bráchovi, a ten to řekl našim.
00:49:39 -Vodkaď by to Jakub věděl? Vo tátovi? Vo Africe?
00:49:42 No řekni, Jakube.
00:49:48 -No jasně, vodkaď?
00:49:58 -A k čemu ti vlastně bude?
00:50:05 -Tak. Na všechno.
00:50:07 A udělám si taky na něj zámek. Aby mi tam nikdo nemohl vlízt.
00:50:14 -Ani já?
-Nikdo.
00:50:18 Já ti do šuplete taky nesmím.
00:50:21 -Já nic neříkám.
00:50:27 Hm...
00:50:33 Ách...
00:50:40 A co škola?
00:50:45 -Normálka.
00:50:47 Máš přijít zejtra na rodičák.
00:50:50 Teda... Na rodičovský sdružení.
00:50:58 Tati?
00:51:02 Střílejí se v Africe taky sloni a tygři?
00:51:07 -Někdy. Úkoly na zejtra máš?
00:51:13 -Hm.
00:51:16 A pročs mi ještě nevyprávěl, co jsi venku dělal?
00:51:20 -Já myslel...
00:51:22 No jestli chceš něco vědět, tak se ptej.
00:51:26 -Ptej se, ptej. Vyprávíš mi vo metru, vo všem možným...
00:51:30 Všechno mi ukazuješ, jenom todle nevím.
00:51:33 -Co teda nevíš?
00:51:36 -Pamatuješ, jak se u nás srazily ty dva vlaky?
00:51:39 Proč tě tenkrát vodvezli?
00:51:42 A vůbec, proč jsi z Afriky nic nepřivezl?
00:51:47 -Jednou ti všecko řeknu. Až budeš větší.
00:51:51 Na některý věci člověk nemá nejlepší vzpomínky.
00:51:55 Proto o nich nemluví.
00:52:03 -Bylo to kvůli mámě?
00:52:07 -Taky.
00:52:09 A taky pro jiný věci. Tys byl tenkrát malej.
00:52:20 Musíš mít trpělivost. Jsi pořád ještě...
00:52:24 -Co jsem pořád?
-Malej kluk.
00:52:27 -To říkaj všichni dospělí.
00:52:32 -Podívej se, Jakube, já si musím taky zvyknout.
00:52:35 Třeba na to, že jsme spolu. A bez mámy.
00:52:42 Ale my to přece zvládnem, ne?
-Jasně.
00:52:50 -Děkuju. Jednou si spolu sednem,
00:52:53 a já ti budu povídat třeba celou noc, hm?
00:53:22 -Ještě kousek!
-Až napřesrok.
00:53:25 -Plivni si pod nohy.
-Prcek!
00:53:27 -Máš to marný, prcku.
00:53:30 SMÍCH DĚTÍ
00:53:32 Další, pánové!
00:53:38 -Smůla.
00:53:41 -Dobrej! -Dobrý, hm! POTLESK
00:53:50 -Sledujte.
00:53:57 -Ježiši, na čelo?
-Na čelo? -To nemá cenu.
00:54:17 SMÍCH DĚTÍ
00:54:21 -Vím vo lepší zábavě. Ovšem pro chlapy.
00:54:25 -Tak nechceš? Tvoje chyba.
00:54:32 -Kdo chce, pánové, může jít se mnou.
00:54:36 Pravý, hašišácký. Z Afriky.
00:54:40 -Koupím!
-Nejsou na prodej. Tomku!
00:54:45 Každýmu jeden.
-Hm.
00:54:50 Divně voněj.
00:54:55 -Vždyť smrděj jako tchoř.
00:54:58 -Takový kouřil můj děda.
00:55:02 -Nelíbí se ti? Nekuř.
00:55:17 (ORIENTÁLNÍ HUDBA)
00:55:22 Nejdřív pomalu třikrát za sebou vtáhnout.
00:55:36 -Proč třikrát?
-Řekl jsem třikrát,
00:55:39 jinak za nic neručím. A nohy hodně vysoko!
00:55:42 -Co je tohle za blbost?
-Buď ticho a dýmej!
00:55:49 -Uvidíte samý krásný vidiny.
00:55:52 Bonbónky... Barvičky, holky!
00:55:57 A tak. Miki mi dával vždycky ty nejlepší.
00:56:01 -Tvůj táta to kouří?
-Běžně, po večeři.
00:56:09 Cítíte, pánové, jak se vám točí hlava.
00:56:14 Nemáte ruce, nemáte nohy...
00:56:17 Žaludek na vlnách...
00:56:21 -Kluci, mně je blbě.
-Pšt! -Ticho buď!
00:56:25 -Uvidíte modrou louku. Fialovou Saharu...
00:56:29 Bonbóny... A jsou tam taky tři holky.
00:56:33 -Kecáš!
-Jaký jsou?
00:56:36 KAŠEL
00:56:38 -Nahatý. A teď!
00:56:40 Teď vycházejí z moře tři muži! Jsem tam taky já.
00:56:45 -Snad ti není blbě?
-Ne...
00:56:53 -Jakube, já nic nevidím.
00:56:58 Co bylo dál? Co ještě vidíš?
00:57:12 -Co je? Kde to jsem?
00:57:16 Co to vidim?
00:57:18 Co se to se mnou děje?
00:57:21 Nic nevidim!
00:57:23 Je mlha. Mlha.
00:57:28 Už to vidim! Už to konečně vystupuje.
00:57:33 Už to vidim.
00:57:36 -Příště zase přineseš, Jakube, viď?
-Jasně.
00:57:39 -Hurá! -Hurá!
-Hurá...!
00:57:46 *Po modrém písku mezi mořskými růžemi kráčí dívky.
00:57:52 Mezi nima je chlap. Jsem to já.
00:57:55 Jedna z nich mě líbá...*
00:57:58 ŽENA:Náš Jirka říkal: "Holky nahatý."
00:58:01 A vzal je do náručí!
00:58:03 -Nejste-li schopen ho vychovat sám, musí se o něj postarat sociálka.
00:58:07 MUŽ:Jistě! Co kdyby se otrávil? Málem mu pumpovali žaludek!
00:58:10 ŽENA:No, chápeme, že je toho na vás samotného dost.
00:58:14 MUŽ:Váš syn taky může negativně ovlivňovat...ZVONĚNÍ
00:58:18 -Paní, prosím vás, nezlobte se. Já se synem promluvím.
00:58:21 Na shledanou. ZABOUCHNUTÍ DVEŘÍ
00:58:36 Netušil jsem, že ses naučil krást.
00:58:40 ROCK AND ROLL
00:59:01 ZVONĚNÍ
00:59:03 -Jako.... Já nic neřekl. Né! Ne, ne. Já nic...
00:59:06 -Tak tys nic neřekl, jo?
-Já nic neřekl. Né!
00:59:10 -Válečky!
-Né, nechte mě!
00:59:13 Jau! Né, nech mě! Já, já nic neřekl...
00:59:18 -Co to má znamenat, třído?
00:59:24 Co to má znamenat?
00:59:30 ŠKYTÁNÍ
00:59:32 -Doufám, že tvůj otec dneska přijde, Adame.
00:59:36 Je to v jeho vlastním zájmu. A v tvém ostatně také.
00:59:40 POHVIZDOVÁNÍ
00:59:51 -Tu botu!
00:59:54 Polez nahoru.
-Šílíš? Nemám čas.
00:59:57 -Pojď! Uvidíš fantastický věci.
00:59:59 Pojď! Všichni vodkráčeli na rodičák.
01:00:02 Vzduch čistej. Pojď, Franta čeká.
01:00:08 -To vidím v televizi daleko víc.
01:00:11 Hepčí...!
-Ty jseš ale střevo, Jakube!
01:00:14 -Já už to nemohl udržet.
01:00:17 -Jen počkejte! Však já si vás najdu, vy syčáci!
01:00:22 ŽENA:Zloději. Zlodějí...!
01:00:28 COUNTRY HUDBA
01:00:42 -Kam letíš? Ten je ale divnej.
01:00:45 -Nech ho bejt.
01:00:54 Pojď, jdem domů. Už je pozdě.
01:02:30 ŠPLOUCHÁNÍ VODY TĚŽKÉ KROKY
01:02:37 -Co tady chceš?
01:02:39 Tak vstávej.
01:02:42 No ták.
01:02:58 ODBÍJÍ JEDNA HODINA
01:03:52 -Ty jsi se zbláznil, Kubo. Víš kolik je hodin?!
01:03:56 -Já musim, tati.
01:04:01 SPLÁCHNUTÍ-Tak ty si myslíš, že ti všecko projde, co?
01:04:05 Že já si nechám od tebe všecko líbit, co?!
01:04:07 Tak to teda ne. To teda ne! Vode dneška ze školy rovnou domů!
01:04:11 A začne ti novej režim. To ti povídám!
01:04:14 -Tse!
-Hele, ty...!
01:04:20 -Ale brečet nebudu.
01:04:22 -Každý den mně ukážeš žákovskou knížku!
01:04:25 A připravený, povídám "připravený", a vzorně napsaný domácí úkoly.
01:04:28 Jasný?! Budu to dělat jako jiní tátové.
01:04:32 -Ano, tati.-Nejde to po dobrým, půjde to jinak!
01:04:35 -Ano, tati.
01:04:37 -Nás doma taky řezali.
01:04:42 Moc se nám to spolu nevyvedlo, viď?
01:04:48 Celej den slyším samý stížnosti. Spolužáky učíš samý klukoviny.
01:04:52 Doutníky, prosím tě. Hašišový doutníky.
01:04:56 A ve škole pořád rušíš.
01:04:58 A o tý absenci na začátku taky vím.
01:05:01 Pěkný věci ses naučil v tom domově. Moc pěkný!
01:05:04 -Tak jste mě tam neměli dávat!
01:05:07 -Víš ty vůbec, vo co to máme těžší my dva?
01:05:10 Jak nás všichni pozorujou? Srovnávaj? Víš to?
01:05:15 -Ne! Jak to mám vědět?
01:05:18 -A taky lžeš! Ne abys přišel,
01:05:21 a vyklopil všecko na rovinu jako kamarád kamarádovi.
01:05:25 -Já chtěl! Ale to ty nic neřekneš. Tak si vymejšlím!
01:05:29 A vymejšlení není lež.
01:05:31 Každej lže! Trochu. Dospělý taky!
01:05:35 Kluci chtěli vědět, cos mi přivezl. Ale ty nic.
01:05:39 Tak jsem jim dal doutníky. Jaký maj v Africe.
01:05:42 Sám jsi říkal, že je tam mají!
01:05:45 A ve škole zloběj všichni! A všichni stejně!
01:05:48 -Na něco jseš ještě malej kluk. Ale na něco už ne.
01:05:54 Jako táta bych to měl vodhadnout.
01:05:59 Jenomže to já právě neumím.
01:06:02 Jakube!
01:06:05 Je pozdě. Spát!
01:06:27 Dobrou noc, Jakube.
01:06:36 Možná, že by ti bylo líp v domově. Co říkáš?
01:06:41 Třeba se ti tady vůbec nelíbí.
01:06:46 -Tati? Můžu k tobě?
01:06:50 -Pojď.
01:07:08 Každej pátek bych si pro tebe jezdil.
01:07:12 A zase bysme byli spolu.
01:07:16 No co říkáš?
01:07:21 -Tati? Já bych radši ještě jednu facku.
01:07:24 A bejt tady s tebou.
01:07:29 -Co blbneš?! No tak co blbneš?!
01:07:36 -Kdes nechal doutníky?
01:07:38 -Lháři!
-Pravý hašišácký!
01:07:42 -Mazej si pro ně do Afriky! Pěkně sis to vymyslel!
01:07:47 Doutníky, slony, tygry, lidojedy i tu Afriku!
01:07:50 -A my ti to všechno baštily!
01:07:52 Tvůj táta je zatím vobyčejnej kriminálník!
01:07:55 -Včera to říkala máma tátovi! Seděl celejch šest let!
01:07:58 Třeba někoho zabil.
01:08:01 -To není pravda. To není pravda!
01:08:05 -Jasně.
-Je to podvodník.
01:08:07 -V naší třídě už ho nechceme.
-Takovýho lháře!
01:08:10 -Šest let v base. To musela být nejmíň vražda.
01:08:23 Prosím tě. Co se s ním ještě vybavuješ?
01:08:27 Pojď.
01:09:00 -Já mu dám hašiš!
01:09:03 -To není pravda! To není pravda!
01:09:08 To není pravda! To není pravda!
01:09:16 To není pravda!
01:09:37 *Mikuláši, jsem ráda, že už jste se s klukem v Praze zabydleli.
01:09:40 Chtěla jsem do toho domova jet pro Kubu s tebou.
01:09:43 Ale nakonec to takhle bylo pro nás pro všechny lepší.
01:09:47 Musíš mě pochopit, manžel je hodnej a velice mně pomohl.
01:09:50 Nechci mu pořád připomínat to, co bylo.
01:09:52 S klukem to nebudeš mít lehký.
01:09:55 Říct mu pravdu jsem mu nedovedla ani já.
01:09:58 Když to, Mikuláši, jinak nepůjde, tak ho pošli za mnou.
01:10:01 Já mu to s tou Afrikou vysvětlím.*
01:10:26 Obžalovaný Mikuláš Adam je vinen,
01:10:29 že dne 12. 7. 1970 jako výpravčí vlaku ČSD
01:10:34 při výkonu služby na železniční stanici ČSD v Radotíně...
01:10:37 ... se stalo, že nákladní vlak narazil...
01:10:44 Čím se stalo...
01:10:49 A odsuzuje se k nepodmíněnému trestu
01:10:52 odnětí svobody... v trvání šesti let.
01:11:32 -Kam tak letíš, holomku?
01:11:35 -Za mámou!
01:11:44 TŘÍSKNUTÍ DVEŘÍ
01:11:56 PTAČÍ ZPĚV
01:12:00 KDÁKÁNÍ DRŮBEŽE
01:12:32 DĚTSKÝ PLÁČ ŽENA:Kdo to byl, Martínku?
01:12:36 -Nevim.
01:12:45 -No tak, kdo to byl?
-Nevím, mami. Nějakej cizí kluk.
01:13:15 (VÁŽNÁ ZNEPOKOJIVÁ HUDBA)
01:13:20 KODRCÁNÍ VLAKU
01:13:31 ZAHOUKÁNÍ
01:13:51 HOUKÁNÍ PROJÍŽDĚJÍCÍHO VLAKU
01:14:19 PTAČÍ ZPĚV
01:14:26 HLASITÉ ZVONĚNÍ
01:14:36 RÁZNÁ POCHODOVÁ HUDBA
01:14:39 -Usnul jsem tady.
01:14:42 -Mně bylo hned divný, žes nikdy neposlal ani pohled.
01:14:46 Tu Afriku. To sis vymyslel sám, nebo máma?
01:14:53 -Něco ti říct musela, když ses pořád ptal.
01:14:59 -Tos tady čekal celou noc?
01:15:06 "Zanedbání služební povinnosti", to přece není vražda, viď?
01:15:11 -Né, to ne. Ale zaned...
01:15:16 Zanedbání, nezodpovědnost. To ti těžko vysvětlím.
01:15:21 -Ten poslední vagón, viď?
01:15:27 Já sám, tati.
01:15:29 -Tak půjdem.
01:15:40 -Třeba něco nefungovalo.
01:15:45 Třeba něco nešlo. Třeba nefungovaly světla.
01:15:49 To já znám.
01:15:51 Třeba...
01:15:57 Kdybys tu Afriku aspoň popřel. To by bylo všechno jiný.
01:16:11 Od mámi.
01:16:14 Stejnak je to fajnový, žes tady celou noc čekal.
01:16:26 Tak... já jdu.
01:16:43 Tak ahoj, tati.
01:16:51 To šuple si lehce spravíš.
01:16:54 -Nebo si to dám k tobě do koše.
01:17:18 Skryté titulky: Vladislav Unger Česká televize, 2019
Jakub Adam (Filip Renč) je jedenáctiletý bystrý, svéhlavý a na svůj věk i velice samostatný kluk, který prožil šest dlouhých let svého života v dětském domově. Jednoho dne si jej přijede vyzvednout jeho otec Mikuláš (Ladislav Mrkvička), jenž se konečně vrátil domů z pracovního působení v Africe. Nastěhují se do nového bytu, Mikuláš začne chodit do nové práce a Jakub do školy. Jakub se též začíná seznamovat s místními dětmi a se svými novými spolužáky a často jim vykládá o příhodách svého otce v Africe, které si ale Jakub vymýšlí, neboť mu otec o Africe nechce nic říkat. Napovrch pak začínají vyplývat nejasnosti ohledně Mikulášovy minulosti, které se k Jakubovi dostávají i od jeho spolužáků, ale ten jejich tvrzení zásadně odmítá. Jemu samému však také něco nepřipadá v pořádku a začíná ztrácet jistotu. Vzájemná důvěra mezi otcem a synem je tak vystavena nelehké zkoušce…
