Najdou k sobě otec a syn po tolika letech odloučení opět cestu? Ladislav Mrkvička, který v těchto dnech slaví 80. narozeniny, a Filip Renč v českém psychologickém filmu (1976). Dále hrají: L. Boháč, V. Galatíková, L. Skořepová, J. Potměšil a další. Scénář K. Slobodová. Kamera M. Ondříček. Režie O. Koval a J. Vošmiková
00:00:07ZAHOUKÁNÍ VLAKU
00:00:17PTAČÍ ZPĚV
00:00:40(ORIENTÁLNÍ HUDBA)
00:00:44-Bílé palmy. Palmy...
00:00:48Na zelené pláži leží muž. Jsem to já.
00:00:53Teď jdou ke mně.
00:00:56Teď mě jedna líbá...
00:00:59Ach, ta vůně...
00:01:02-Podej!
00:01:07-Na palmách rostou nanuky, polárky...
00:01:11Vokolo nás lítají pečený husičky.
00:01:15Teď jdete do chladný jeskyně,
00:01:18kde rostou na špejlích voňavý cukrový vatičky.
00:01:23A tam je taky studený jezírko.
00:01:26A limonády.
00:01:29Každej z vás má elektrickej větrníček.
00:01:33A teď začne pršet. A je nám blaze.
00:01:38Jdem do čtyřicetimetrový hloubky pod moře.
00:01:43Jé...! To je krása.
00:01:47Žádný sluníčko, žádný horko.
00:01:50A prší...
00:01:53-Zmiz! To není pro ženský.
00:01:59-Cvoci...
00:02:01-Padej, zvědavko obecná.
00:02:04-Jedna z nich mě bere do náručí...
00:02:09A pokládá mě do člunu...
00:02:12Náš člun hladce sklouzne na moře. Ách...
00:02:15-Ty doutníky nejsou vůbec kouzelný!
00:02:18Ani hašišový. Jsou úplně vobyčejný!
00:02:21Viděla jsem tě, jak je s Danem měníš za kudlu. Tak!
00:02:25Abys věděl, někdo na tebe v ředitelně čeká.
00:02:28A říďa tě shání po celým domově.
00:02:32ŽENA: Adam! Adam Jakub!
00:02:35-Mizíme! -Rychle!
-Jau! -Dělej!
00:02:41-Jakub!
00:02:43Adam!
00:02:45-Přijel si pro tebe táta, Jakube!
00:02:52POCHODOVÁ HUDBA
00:03:02-Au!
00:03:25SMÍCH DĚTÍ DÍVKA:No teda...
00:03:28Počkej, Máro!
00:03:31Táta si to s tebou vyřídí. A s ourokama!
00:04:01Dobrý den.
00:04:07-Tak jsem tady, Kubíku.
00:04:14-Kdes byl tak dlouho, táto?
00:04:48-No teda.
00:04:50Tak tě ty mašinky pořád ještě nepřestali bavit?
00:04:53Dobrý.
00:06:59DOPRAVNÍ HLUK
00:07:24-Jakube, jsme v Praze.
00:07:35-Přelezu si k tobě, jo?
00:07:38ZVONĚNÍ TRAMVAJÍ
00:07:58-No... Tak jsme doma, Jakube.
00:08:02Co tomu říkáš?
00:08:06-Hele, ta je pěkná.
-A ta barva. Podívej.
00:08:09-Hele, tahle je mi podobná!
-Ukaž.
00:08:14Nó...
00:08:17-Hele, jak kouká!
-Jo.
00:08:19-Podívej se na něj.
-To bude legrace.(šeptají)
00:08:22-Nějakej novej.
-No jo.
00:08:26-Možná se sem nastěhujou.
-To je hezký.
00:08:29-Budeme si muset zvyknout.
-Takovej bych chtěla.
00:08:32Oba dva.
-Já taky.
00:08:34-Koukej na toho kluka. VRČENÍ PSA
00:08:37-On se snad bojí psů. SMÍCH
00:08:40-Dobrý den.
-No tak. Nerozčiluj se, Růženko.
00:08:45Růženko...
-Nó, hodnej.
00:08:49To je hezkej pejsek. Jak mu říkáte?
00:08:52-No ták... No ták.
00:09:04-Mám dojem, tati, že v tomhle baráku dlouho nezůstanem.
00:09:07-Čtvrtý patro bez výtahu.
00:09:14Zejtra koupíš klíček.
00:09:18-Ano, tati.
00:09:20-Pospíchal jsem pro tebe, tak... Ehm.
00:09:24(VÁŽNÁ ZNEPOKOJIVÁ HUDBA)
00:09:31Ták... A zejtra uděláme nákupy.
00:09:37Koupíme gauč. A televizi.
00:09:43A prachový peřiny.
00:09:57A budeme si vařit, jo? Sami. Všecko, co máš rád.
00:10:04Tady je vzduch, co?
00:10:25Tak pojď.
00:10:27No, pojď se najíst. Musíš mít hlad jako vlk.
00:10:36Ty se bojíš psů?
-Ne!
00:10:50-Pozor.
00:10:54Ukaž.
-Já sám, tati.
00:11:25-Čekal jsi větší hostinu, co? No jo...
00:11:31ZATROUBENÍ VLAKU
00:11:36MOTOR DIESELOVÉ LOKOMOTIVY
00:11:40-Teda, táto! To bych do tebe nikdy neřekl.
00:11:44Nejlepší byt, jakejs mohl vybrat!
00:11:49-Jé počkej, otoč se.
-Có? Proč?
00:11:52-Překvapení.
00:11:56Nekoukat.
00:12:04Už!
00:12:09ZVUKY LADĚNÝCH FREKVENCÍ
00:12:13-Díky.
00:12:17-Napřed jez. TICHO
00:12:22-Jó, a s tím malováním si nedělej starosti.
00:12:26To umim.
-Jó?
00:12:30-V děcáku jsem vymaloval celou klubovnu sám.
00:12:33-Nepovídej.
-Teda, skoro sám.
00:12:38A pro pivo ti taky budu chodit.
00:12:44Já jsem tam ale vopravdu chodil pro pivo. Tajně.
00:12:47Přes plot. Těm starším, za padíka.
00:12:51Teda padesátník jedna cesta.
00:12:55Za večer mi to tak hodilo... bůra.
00:12:58-Mm...!
00:13:04-Ale tobě půjdu zadarmo. Třeba i pro plzeň.
00:13:10Tam jste asi plzeň neměli, viď?
00:13:17(VÁŽNÁ ZNEPOKOJIVÁ HUDBA)
00:13:22Tati? Řekneš mi, kde jsi všude byl?
00:13:28-Jó...
00:13:30-Máma tenkrát říkala, že v Africe. To ses musel mít...
00:13:37-Radši už spi.
00:13:39-Nemůžu! Když mě tak hrozně tlačíš.
00:13:45-Tak, no... Už je to lepší?
00:13:48-Tak mi to povíš zejtra, když se ti dneska nechce.
00:13:53-Spi už, prosím tě. Zejtra mi řekneš, co se ti zdá.
00:13:57-Jo.
00:14:11(ORIENTÁLNÍ HUDBA)
00:14:16Tati, kouřil jsi někdy hašišový doutníky?
00:14:21-Chm.
00:14:30VZDÁLENÝ HUKOT NÁDRAŽÍ, PTAČÍ CVRLIKÁNÍ
00:14:55NÁDRAŽNÍ HLÁŠENÍ, MUŽ:
-Bude vážení soupravy, 16, 21...
00:15:02SPLÁCHNUTÍ
00:15:19-Doprčic!
00:15:21To snad není možný. Já se z toho zblázním teda.
00:15:43Máslo, chleba, pivo, cukr...
00:15:48Cukr.
00:15:50Káva, štětka, škrabka... Chm.
00:15:58Kbelík, rejžák, hadr... A maso.
00:16:04Maso, chleba... Maso a chleba.
00:16:13POSUNOVÁNÍ VAGÓNŮ
00:16:20NÁDRAŽNÍ HLÁŠENÍ
00:16:36PRAVIDELNÝ ŠRAMOT
00:16:42ZAKLEPÁNÍ, OTEVŘENÍ DVEŘÍ
00:16:46DANA: Ehm, ehm...
00:16:52Téda... Tady to ale vypadá.
00:17:05-Budeš malovat? My ti pomůžem.
00:17:13-My ti ale vážně pomůžem. Bydlíme tady v domě.
00:17:20-Ehm, ehm!
00:17:24Ehm, ehm. To je Dana a já jsem Rena.
00:17:30Kdybys něco potřeboval, tak... Pojď, jdem.
00:17:37-Potřeboval bych štafle!
-Tak jó!-Tak jó!
00:17:44-Káči...!
00:17:48POSUNOVÁNÍ VAGÓNŮ, NÁDRAŽNÍ HLÁŠENÍ
00:17:56DVEŘE
00:18:08-To byl tvůj táta včera?
00:18:21-Uhni!
00:18:26ŠEPOT
00:18:36-Ne. Brácha.
00:18:51-Jú! Koukej...
00:18:53-Asi si s nima snad ještě hraje jako malinkej.
00:18:57SMÍCH
00:19:01-Ty si ještě hraješ s mašinkama?
-Co je vám do toho!
00:19:05A vůbec, padejte z našeho bytu!
00:19:07Nány pitomý!
00:19:09-Co si dovoluješ? Kdo jsi?! Kdo vlastně jsi?!
00:19:12Jak ti říkají? Jak se vlastně jmenuješ?
00:19:15Máma říkala, žes byl v děcáku!
00:19:23-Tak jak se vlastně jmenuješ?
00:19:26-Adam.
-Jseš divnej.
00:19:30Jak dál? Druhý jméno, příjmení.
00:19:45-Jakub.
00:19:5211, 140, 30.
00:19:55-Co to má bejt?
-Rozměry sexbomb.
00:19:58-Jseš zdravej? Tak co je to?
00:20:01-No přeci: Věk, výška, váha.
00:20:05Rozměry prs a boků dodám později.
00:20:08-Ty jseš ale fakticky nějakej divnej. Adame.
00:20:14-Když už tady votravujete, tak mi můžete trochu píchnout.
00:20:17Místo toho kecání.
00:20:19A jmenuju se Jakub.
00:20:22(ROZVERNÁ HUDBA)
00:20:53-Proč vás teda nevzal do Afriky s sebou?
00:20:57-Podnebí, a tak. Mám slabý srdce, po mámě.
00:21:02-Tam taky dělal u dráhy?
00:21:04-Né. Stavěl vobrovskou fabriku.
00:21:07A posílal mi hašišový cigára. Tam jsou totiž skoro zadarmo.
00:21:13-Kecáš! Fakticky?
00:21:16-Ještě je mám schovaný.
00:21:20-Tak ukaž! Schválně.
00:21:22-Jindy. Teď fofruju.
00:21:25-A přivez ti něco?
-Já mít tak bráchu šest let z domu.
00:21:32-To není brácha!
00:21:35-Řikals.
00:21:37-Jo. Ale neni. Je to táta.
00:21:40Skoro jako brácha.
00:21:43-A to tě nechal úplně klidně šest let v děcáku?
00:21:48Pěknej táta.
00:21:50-Sám jsem to chtěl! Je tam psina! Dobrá parta!
00:21:54Holky! Se dvěma jsem chodil!
00:21:57-Tak ty jsi chodil s holkama, jó?
-A se dvěma dokonce?
00:22:00-Ty? Vždyť se bojíš psů.
00:22:03DVEŘE
-Jakube!
00:22:05Co to má znamenat?
00:22:07-Skočíme pro další, šéfe?
00:22:11-Ahoj, tati! To je Renata. To je Dana. Sousedky.
00:22:16Chtěli jsme tě překvapit, aby jsme se rychleji zabydleli.
00:22:20-Tak se měj, Jakube. Na shledanou, pane Adam.
00:22:23-Na shledanou.
-Na shledanou.
00:22:27-Tam mají na podlaze jenom holý prkna, kluci.
00:22:30To si nedovedete představit. Všechny vokna špinavý.
00:22:34No, tam nemají kousek čistej...
00:22:37-Mluv nahlas, nic neslyším!
-Ano.
00:22:40A on tam v prachu maluje palmy a kokosy a motýly.
00:22:44Všechno z Afriky. My jsme tam malovali s ním, a...
00:22:48VRZNUTÍ VRAT
00:22:58Jakube? Chceš pomoct?
00:23:01-Ne. Díky.
00:23:15PROTÁČENÍ STARTÉRU
00:23:37-To mě by táta samotnýho k autu nepustil.
00:23:40A to máme jenom embéčko.
-To je fakt, mě taky ne.
00:23:47-Ty, hele, votoč mi tam s tím klíčkem.
00:23:50-Já! -Já! -Pusť mě!
-Jau! -Já! -Já!
00:24:02-Ty, hele, kterým směrem?
00:24:05-Doprava a pak doleva. Ale dělej.
00:24:10ŘEV MOTORU, KŘIK DĚTÍ
00:24:53-Děkuju.
00:25:04-Ty nechodíš do školy jako my?
00:25:07-Půjdu, ale až tak za měsíc. Až se zabydlíme.
00:25:11Žádný spěchy.
00:25:13-Jseš dobrej.
00:25:16(ORIENTÁLNÍ HUDBA)
00:25:18-Za tu dobu jsi musel objet dvakrát Prahu.
00:25:27Máš to hotový?
-Ano, tati.
00:25:49-Ták...
00:26:08No aspoň na sebe líp uvidíme.
00:26:12Běž vypnout proud.
00:26:15Tak co koukáš? Vypni proud.
00:26:24ZAHOUKÁNÍ LOKOMOTIVY
-To zapalování zlobí, tati. Fakt.
00:26:28-Dobře, ale příště dovol, abych si to zkontroloval sám, ano?
00:26:32-Asi se do sytiče dostaly nějaký sračky. Nevim.
00:26:38-Zapni to!
00:26:45Jakube!
00:26:52Tak. A vodteďka uděláme takovou úmluvu. Souhlasíš?
00:26:56-Hm.-Za každý ošklivý slovo zaplatí každej z nás dvacetník.
00:27:02Vemeš si to sám na starost, jo?
00:27:07-Ty padesátník, já desetník. Jsem nezaměstnanej.
00:27:11A ty jich stejně budeš mít míň.
00:27:16-Tak jo.
00:27:18Vždyť už se to musíš jednou odnaučit, sakra.
00:27:23HIHŇÁNÍ
00:27:29-První padesátník, táto.
00:27:41-Zapálíš si?
00:27:46Jenom neříkej, žes to nikdy nezkoušel.
00:27:50Takový... ehm... Hašišový doutníky třeba.
00:27:59-Tak voni je v tý Africe vážně prodávají?
00:28:05Se ti ani nedivím, že se ti domů nechtělo.
00:28:08Tam muselo bejt ale věcí, viď?
00:28:23-Přece jenom bych ti měl asi všecko říct.
00:28:26Vo tý tvý Africe.
00:28:29-Máma mi jednou řekla, že až to tam doděláš,
00:28:33tak si pro mě přijedeš. Čekal jsem.
00:28:37Každej měsíc.
00:28:40Pak přestala jezdit, ale poslala občas balíček.
00:28:46To jsem vždycky řekl, že je vod tebe.
00:28:50Aby záviděli.
00:28:52Tátové nikdy nepíšou.
00:28:56Jasně. Ani jinejm klukům.
00:28:59Spíš něco pošlou.
00:29:06Ale z tý dálky se to taky mohlo klidně ztratit.
00:29:10-Z tý dálky...
00:29:14-Ale hlavně, že už jsi tady. A já odtamtaď vypadl.
00:29:18Chtělo to změnu.
00:29:21Tati? (VÁŽNÁ MELANCHOLICKÁ HUDBA)
00:29:28-Spi, Jakube.
00:29:30-Tys měl vždycky jenom mámu?
00:29:42-Jenom?
00:29:45-A proč vona měla dva?
00:29:49-Myslím, že bys měl spát.
00:29:53-Já jenom, že jsem asi po ní.
00:29:56Taky už jsem měl dvě holky.
00:30:00ZATROUBENÍ LOKOMOTIVY
00:30:04POSUNOVÁNÍ VAGÓNŮ
00:30:08OSTRÝ PÍSKOT
00:30:14(POCHODOVÁ HUDBA)
00:30:20-Hehe...
00:30:34-Tys byl legrační.
00:30:38Kam půjdem dneska, tati?
00:30:40-A co škola, nic?
00:30:42-Dostal jsem špecielní volno, na zabydlení.-No jo.
00:30:46Za to vygrutování máš jedničku.
00:30:49-Chlap musí umět všechno.
00:30:52Vypadals jako voják, tati. Raz dva, raz dva!
00:30:59-Vod zejtřka děláme rozcvičku.
00:31:05Každej den. Dvakrát kolem bloku.
00:31:11-Pojď se najíst. Musíš mít hlad jako vlk.
00:31:19(UVOLNĚNÁ HUDBA)
00:34:00Tak za kolik?
-Jo.Tak asi za tři.
00:34:04-To není možný! Vždyť Zátopek měl 1500 za 3:35.
00:34:07Já to nemůžu mít za 3!
00:34:09-No jó... Tak pojď.
00:34:18-Ahoj, táto.
-Ahoj.
00:34:21Dejte mi jednu.
-Prosím. Díky.
00:34:25-Tak co? Jo, kamaráde, pro mě je to tady taky všecko nový.
00:34:29Všude takovejch věcí. Jo, víš o tom,
00:34:32že v Praze je ve všední den vo půl miliónů lidí víc? To je, co?
00:34:36Doma to nepoznáš, máme vymalo...
00:34:40HOUKÁNÍ SIRÉNY
00:34:57SIRÉNA UTICHLA
00:35:01-Kontrola dokladů. Pane řidiči, prosím, vystupte si.
00:35:19Víte, čeho jste se dopustil?
00:35:21-Ano, já vím.
00:35:24-To auto máte z půjčovny?
00:35:26-Jo.
00:35:28Byl jsem si pro syna v dětským domově.
00:35:31Tady mám potvrzení ještě na tři dny.
00:35:41Jakube! Jakube, počkej!
00:35:50HOUSLOVÁ HRA STUPNICE (FALEŠNĚ)
00:36:13-Co to mělo znamenat, Jakube?! TLUMENÝM HLASEM:
00:36:16Chováš se jako malej kluk. Takhle bysme spolu nebyli kamarádi.
00:36:21-Kluci v děcáku říkali, že jsi nás s mámou nechtěl.
00:36:27Žes prostě vod nás utekl.
00:36:30-Snad bys měl nejdřív odpovědět.
00:36:32-Vod nás měl kluk taky svýho tátu na montáži v cizině.
00:36:36Proto ho dali k nám.
00:36:38Za dva roky si pro něj přijel. Všichni jsme mu děsně záviděli.
00:36:42-To by bylo dlouhý vysvětlování, Jakube.
00:36:45Třeba si to jednou povíme. Všechno.
00:36:50-I to, proč jsem byl tak dlouho sám?! HRA UTICHLA
00:36:52-Byli jsme oba sami, Jakube!
-Já myslel, že to auto je naše!
00:36:56A tys ho zatím měl půjčený!
00:37:00-Jakube! Jakube, počkej!
00:37:06KROKY PO SCHODECH
00:37:31-Jakube! Pojď, je pozdě.
00:37:42-Všechno, abych dělal sám. Uklízel, vařil, nakupoval.
00:37:51-Salám ti už nechutná.
00:37:53-A tobě snad jó?
00:37:59Ještě špetku soli.
00:38:04A co je to vlastně ta špetka?
-Mm.
00:38:13Nevíš náhodou, co mi chtějí v tý škole?
00:38:20-Jak to mám vědět?
00:38:27-Jau!
00:38:30Možná, že už bude hotovej.
00:38:38Hm.
00:38:45-Píchni do něj.
-Hm?
00:38:50Jéj...
00:38:57-Kruci.
00:38:59Chtělo by to mámu, táto.
00:39:02Já vím, desetník.
00:39:07ZAKLEPÁNÍ
-Vstupte.
00:39:10DVEŘE, VZDÁLENÝ SBOROVÝ ZPĚV
00:39:13-Dobrý den. Prosím, měl jsem přijít.
00:39:16Totiž já s tátou. Ale von nemohl.
00:39:19Tak jsem přišel sám. Přihlásit se do školy.
00:39:22My jsme v Praze teprve tej... týden.
00:39:25Nejdřív musel pro mě do děcáku. Pak jsme malovali, uklízeli.
00:39:29Všechno umím. Všechno.
00:39:32Vaříme si. Sami. Místo mámy.
00:39:36Špetka. Nevíme, co je to špetka.
00:39:40Vy to jistě budete vědět. Já vím, měl jsem asi přijít dřív.
00:39:45Táta se staví, jen co bude moct.
00:39:49-Pojď blíž.
00:39:55-Až na hudební výchovu jsem tam měl samý jedničky.
00:39:58Nejlíp mi jdou počty, přírodopis, dějepis, zeměpis,
00:40:03občanská nauka. Potom...
00:40:07-Nejdřív se představíš, ne?
00:40:10-Jakub Adam, Ke koulce 7, Praha 5.
00:40:1311, 140, 30.
00:40:16SMÍCH TŘÍDY Co to má znamenat?
00:40:19-Věk, výška, váha.
00:40:27-Tak to by snad stačilo. Dneska se tady trošku porozhlédni
00:40:31a od zítřka pro tebe začne normální vyučování.
00:40:34Běž si sednout.
-Ahoj!
00:40:37-A nezapomeň zítra něco na přezutí.
-Ano.
00:40:46-Pěkně sis to u ní rozlil.
-Ticho!
00:40:49Připravte si početnice, stránka 113.
00:40:53Zadání příkladu je na tabuli.
00:40:55-Ty počty mě zničej.
00:40:58-Blbneš? Maličkost. Piš si:
00:41:0356,8 tuny... a... 165,2 tuny.
00:41:11Podtrhni.
00:41:1356 a 65...
00:41:16To máme 222 celých, žádná desetina tuny.
00:41:35-Franto, Franto!
-Franto! Přidej!
00:41:39-Franto, Franto!
-Přidej! Přidej, Franto!
00:41:42-Franto, přidej!
-Musíš bejt první!
00:41:45-Jakube, Jakube, Jakube!
-Franto, Franto!
00:41:49-Jakube, Jakube!
-Franto, Franto!
00:41:52-Franto, Franto!
-Áá...! -Jé...!
00:42:01ODDECHOVÁNÍ FRANTA:Já už nemůžu... Uh!
00:42:11-Vodprejskni, Jiřino!
00:42:15-No vážně.
00:42:17Vy mi nevěříte, jo? Fakt?
00:42:20Jednou vás pozvu všechny k nám.
00:42:23Taťka vám toho o Africe poví víc. Šílený věci.
00:42:26-Fakt, jo?-No vážně.
-Tak ahój!
00:42:28-Ve tři, jo? -Ahój!
-Jako vždycky.
00:42:31-Měj se, čau.
-Nazdar!
00:42:40-No uhni.
-No!
00:42:42-Hele, kde máte auto?
00:42:47-Ále. Taťka někde naboural dvířka, víš?
00:42:54-Tak ve tři.
00:43:00-No jasně. Ve tři.
00:43:04Jasně, nechám Mikimu vzkaz, kde budu.
00:43:15-Jakýmu Mikimu? Vy tam ještě někoho máte?
00:43:19-Táta řekl, že mu tak klidně můžu říkat.
00:43:25-Se máš. Takovýho tátu mít.
00:43:28-Si myslim. Príma kámoš.
00:43:30Férovej! Všechno si řeknem.
00:43:34-Teď nevím. Mám dřív napsat "Mikuláš" nebo "Adam"?
00:43:39-To je těžký.
-Mikuláš, a pod to Jakub.
00:43:43-Že mu to táta dovolil...
-Prosím tě, proč by ne?
00:43:47Jsou dva, tak se dohodnou.
00:43:50Až se naši rozvedou, tak mě tam táta taky připíše.
00:43:55HUKOT STROJŮ
00:43:59-Hop! Ták.
00:44:02Pozor!
00:44:05-Ahój!-Ahoj!
-To je tvůj?-Jo.
00:44:08Kde je mistr?
-Dole.
00:44:17-Tak tady dělám. Posloucháš mě vůbec?
00:44:23-Jo.
-Tak pojď.
00:44:27Opatrně!
00:44:29Chtěli jsme bejt přece pořád spolu.
00:44:32Tohle nevidí hned tak každej.
00:44:35-No jó, tati. Ale když voni na mě kluci čekaj.
00:44:40-No jo, kluci.
00:44:49Ahoj.-Nazdar!
-Tě bůh.-Můj synátor.
00:44:52-Pěknej. Jo, máme jít za mistrem.
-Jo. Zůstaň tady.
00:44:57-Ahoj, chlape!
00:45:03HUKOT PNEUMATICKÉHO KLADIVA
00:45:13-My tam čekáme hodinu jako blbý!
-No to je fakt.
00:45:18-To ti vážně půjčila?
-Jasně.
00:45:22-Ale projel z vás někdo podzemí? Celý město? A drezínou?
00:45:27-Jakou drezínou?
-Nevíš, co je drezína, nebo co?
00:45:30-No ty jseš jak Bardotka.
00:45:36-Jseš natvrdlej, Jirko? To je vozejk na malejch kolech.
00:45:39Jako má tady Saša.
00:45:42-Jednou vás tam všechny vezmu.
-Tak zejtra. Schválně.
00:45:45-Nó, tak rychle to nepůjde. Miki říkal, tak nejdřív za tejden.
00:45:49ZVONĚNÍ
-Jako vždycky, to známe.
00:45:52-No to jsem zvědav.
00:45:55Au!
00:45:58-Káčo!
-Tomku!
00:46:02SMÍCH DĚTÍ
00:46:08TLESKÁNÍ A SKANDOVÁNÍ
-Tancuj! -Tancuj!
00:46:19TLESKÁNÍ, POVZBUZOVÁNÍ
00:46:31SMÍCH
00:46:34-Vrátil se prej z ciziny.
-Říkal mi... -Říkal z Afriky.
00:46:37-Smíchováci! -Dělej, Jakube, jsou tady Smíchováci!
00:46:40Ať nám všechno nerozkradou. Honem! Dělej!
00:46:43-Honem! Ještě vokurku!
00:46:46KŘIK DĚTÍ
00:46:57-Nechceš pomoct?
-Nechci!
00:47:00-Ale já bych ti vážně pomohla.
00:47:04-Vodprejskni. Já ti pomůžu, chceš?
00:47:08-Vypadni!
00:47:17-Jak to Jakub myslel s těma lidojedama?
00:47:20-Jaký lidojedi?
-Ale, taková blbost.
00:47:23Jeho táta prej našel v písku nějaký lidský kosti.
00:47:26-Kecá, na severu žádní lidojedi nejsou.-Tam prej jo.
00:47:31A taky si ho tam jeden místní král chtěl nechat jako osobní stráž.
00:47:37Miki je náhodou správnej chlap!
00:47:40-Miki! -Miki!
-Jé, Miki...
00:47:42-A když je tak dobrej, tak proč je tady?
00:47:45Proč bydlej v takovým kutlochu?
00:47:47-Třeba... kvůli Jakubovi.
-Třeba tam děti nesmějí.
00:47:51-Tak s ním měla jet Jakubovo máma.
00:47:54-Ty holky jsou natvrdlý. Prosím tě, máma?
00:47:57Našla si jinýho, a nechala je plavat.
00:48:00Jako u našich.
00:48:02-Ale moje máma říkala, že jeho táta byl celejch šest let tady.
00:48:05-Kde myslela? Tady? V Praze?
00:48:09Proč by byl tady, a Jakub šest let v děcáku?
00:48:13Máš logiku?
00:48:24ZAHVÍZDÁNÍ
00:48:29-Papriky, okurky, kedlubny!
00:48:32Kompot ve sklenici, čerstvý rohlíky!
00:48:34Kedlubny! Kedlubny!
00:48:37-Co blbneš?
-Brambory!
00:48:41-K čemu ti to bude? Sbíráme starý železo, a né starý krámy.
00:48:44-K sezení a na nákupy.
00:48:49-Hele... Něco mě napadlo.
00:48:52Třeba je to blbost, ale psal ti, že jo?
00:48:57-Kdo jako? Ten koš, jo?
-Né!
00:49:00Ten tvůj Miki. Psal ti, ne?
00:49:03-Nó psal, no. Většinou pohledy a tak.
00:49:07Některý se taky ztratili. No to víš, z tý dálky.
00:49:12-Hele, s bráchou chodila jedna holka z děcáku.
00:49:15Pak si pro ni přijel táta. Taky po letech.
00:49:18A pak zjistila, že její táta někoho vokradl.
00:49:21A zavřeli ho. Jako do lapáku.
00:49:27-Tak ty chceš říct, že můj táta někoho vokradl, jo?!
00:49:31-Blbneš, Jakube?
-Nech mě!
00:49:33-Co jsem řekla? Já jenom,
00:49:35že ta holka to řekla bráchovi, a ten to řekl našim.
00:49:39-Vodkaď by to Jakub věděl? Vo tátovi? Vo Africe?
00:49:42No řekni, Jakube.
00:49:48-No jasně, vodkaď?
00:49:58-A k čemu ti vlastně bude?
00:50:05-Tak. Na všechno.
00:50:07A udělám si taky na něj zámek. Aby mi tam nikdo nemohl vlízt.
00:50:14-Ani já?
-Nikdo.
00:50:18Já ti do šuplete taky nesmím.
00:50:21-Já nic neříkám.
00:50:27Hm...
00:50:33Ách...
00:50:40A co škola?
00:50:45-Normálka.
00:50:47Máš přijít zejtra na rodičák.
00:50:50Teda... Na rodičovský sdružení.
00:50:58Tati?
00:51:02Střílejí se v Africe taky sloni a tygři?
00:51:07-Někdy. Úkoly na zejtra máš?
00:51:13-Hm.
00:51:16A pročs mi ještě nevyprávěl, co jsi venku dělal?
00:51:20-Já myslel...
00:51:22No jestli chceš něco vědět, tak se ptej.
00:51:26-Ptej se, ptej. Vyprávíš mi vo metru, vo všem možným...
00:51:30Všechno mi ukazuješ, jenom todle nevím.
00:51:33-Co teda nevíš?
00:51:36-Pamatuješ, jak se u nás srazily ty dva vlaky?
00:51:39Proč tě tenkrát vodvezli?
00:51:42A vůbec, proč jsi z Afriky nic nepřivezl?
00:51:47-Jednou ti všecko řeknu. Až budeš větší.
00:51:51Na některý věci člověk nemá nejlepší vzpomínky.
00:51:55Proto o nich nemluví.
00:52:03-Bylo to kvůli mámě?
00:52:07-Taky.
00:52:09A taky pro jiný věci. Tys byl tenkrát malej.
00:52:20Musíš mít trpělivost. Jsi pořád ještě...
00:52:24-Co jsem pořád?
-Malej kluk.
00:52:27-To říkaj všichni dospělí.
00:52:32-Podívej se, Jakube, já si musím taky zvyknout.
00:52:35Třeba na to, že jsme spolu. A bez mámy.
00:52:42Ale my to přece zvládnem, ne?
-Jasně.
00:52:50-Děkuju. Jednou si spolu sednem,
00:52:53a já ti budu povídat třeba celou noc, hm?
00:53:22-Ještě kousek!
-Až napřesrok.
00:53:25-Plivni si pod nohy.
-Prcek!
00:53:27-Máš to marný, prcku.
00:53:30SMÍCH DĚTÍ
00:53:32Další, pánové!
00:53:38-Smůla.
00:53:41-Dobrej! -Dobrý, hm! POTLESK
00:53:50-Sledujte.
00:53:57-Ježiši, na čelo?
-Na čelo? -To nemá cenu.
00:54:17SMÍCH DĚTÍ
00:54:21-Vím vo lepší zábavě. Ovšem pro chlapy.
00:54:25-Tak nechceš? Tvoje chyba.
00:54:32-Kdo chce, pánové, může jít se mnou.
00:54:36Pravý, hašišácký. Z Afriky.
00:54:40-Koupím!
-Nejsou na prodej. Tomku!
00:54:45Každýmu jeden.
-Hm.
00:54:50Divně voněj.
00:54:55-Vždyť smrděj jako tchoř.
00:54:58-Takový kouřil můj děda.
00:55:02-Nelíbí se ti? Nekuř.
00:55:17(ORIENTÁLNÍ HUDBA)
00:55:22Nejdřív pomalu třikrát za sebou vtáhnout.
00:55:36-Proč třikrát?
-Řekl jsem třikrát,
00:55:39jinak za nic neručím. A nohy hodně vysoko!
00:55:42-Co je tohle za blbost?
-Buď ticho a dýmej!
00:55:49-Uvidíte samý krásný vidiny.
00:55:52Bonbónky... Barvičky, holky!
00:55:57A tak. Miki mi dával vždycky ty nejlepší.
00:56:01-Tvůj táta to kouří?
-Běžně, po večeři.
00:56:09Cítíte, pánové, jak se vám točí hlava.
00:56:14Nemáte ruce, nemáte nohy...
00:56:17Žaludek na vlnách...
00:56:21-Kluci, mně je blbě.
-Pšt! -Ticho buď!
00:56:25-Uvidíte modrou louku. Fialovou Saharu...
00:56:29Bonbóny... A jsou tam taky tři holky.
00:56:33-Kecáš!
-Jaký jsou?
00:56:36KAŠEL
00:56:38-Nahatý. A teď!
00:56:40Teď vycházejí z moře tři muži! Jsem tam taky já.
00:56:45-Snad ti není blbě?
-Ne...
00:56:53-Jakube, já nic nevidím.
00:56:58Co bylo dál? Co ještě vidíš?
00:57:12-Co je? Kde to jsem?
00:57:16Co to vidim?
00:57:18Co se to se mnou děje?
00:57:21Nic nevidim!
00:57:23Je mlha. Mlha.
00:57:28Už to vidim! Už to konečně vystupuje.
00:57:33Už to vidim.
00:57:36-Příště zase přineseš, Jakube, viď?
-Jasně.
00:57:39-Hurá! -Hurá!
-Hurá...!
00:57:46*Po modrém písku mezi mořskými růžemi kráčí dívky.
00:57:52Mezi nima je chlap. Jsem to já.
00:57:55Jedna z nich mě líbá...*
00:57:58ŽENA:Náš Jirka říkal: "Holky nahatý."
00:58:01A vzal je do náručí!
00:58:03-Nejste-li schopen ho vychovat sám, musí se o něj postarat sociálka.
00:58:07MUŽ:Jistě! Co kdyby se otrávil? Málem mu pumpovali žaludek!
00:58:10ŽENA:No, chápeme, že je toho na vás samotného dost.
00:58:14MUŽ:Váš syn taky může negativně ovlivňovat...ZVONĚNÍ
00:58:18-Paní, prosím vás, nezlobte se. Já se synem promluvím.
00:58:21Na shledanou. ZABOUCHNUTÍ DVEŘÍ
00:58:36Netušil jsem, že ses naučil krást.
00:58:40ROCK AND ROLL
00:59:01ZVONĚNÍ
00:59:03-Jako.... Já nic neřekl. Né! Ne, ne. Já nic...
00:59:06-Tak tys nic neřekl, jo?
-Já nic neřekl. Né!
00:59:10-Válečky!
-Né, nechte mě!
00:59:13Jau! Né, nech mě! Já, já nic neřekl...
00:59:18-Co to má znamenat, třído?
00:59:24Co to má znamenat?
00:59:30ŠKYTÁNÍ
00:59:32-Doufám, že tvůj otec dneska přijde, Adame.
00:59:36Je to v jeho vlastním zájmu. A v tvém ostatně také.
00:59:40POHVIZDOVÁNÍ
00:59:51-Tu botu!
00:59:54Polez nahoru.
-Šílíš? Nemám čas.
00:59:57-Pojď! Uvidíš fantastický věci.
00:59:59Pojď! Všichni vodkráčeli na rodičák.
01:00:02Vzduch čistej. Pojď, Franta čeká.
01:00:08-To vidím v televizi daleko víc.
01:00:11Hepčí...!
-Ty jseš ale střevo, Jakube!
01:00:14-Já už to nemohl udržet.
01:00:17-Jen počkejte! Však já si vás najdu, vy syčáci!
01:00:22ŽENA:Zloději. Zlodějí...!
01:00:28COUNTRY HUDBA
01:00:42-Kam letíš? Ten je ale divnej.
01:00:45-Nech ho bejt.
01:00:54Pojď, jdem domů. Už je pozdě.
01:02:30ŠPLOUCHÁNÍ VODY TĚŽKÉ KROKY
01:02:37-Co tady chceš?
01:02:39Tak vstávej.
01:02:42No ták.
01:02:58ODBÍJÍ JEDNA HODINA
01:03:52-Ty jsi se zbláznil, Kubo. Víš kolik je hodin?!
01:03:56-Já musim, tati.
01:04:01SPLÁCHNUTÍ-Tak ty si myslíš, že ti všecko projde, co?
01:04:05Že já si nechám od tebe všecko líbit, co?!
01:04:07Tak to teda ne. To teda ne! Vode dneška ze školy rovnou domů!
01:04:11A začne ti novej režim. To ti povídám!
01:04:14-Tse!
-Hele, ty...!
01:04:20-Ale brečet nebudu.
01:04:22-Každý den mně ukážeš žákovskou knížku!
01:04:25A připravený, povídám "připravený", a vzorně napsaný domácí úkoly.
01:04:28Jasný?! Budu to dělat jako jiní tátové.
01:04:32-Ano, tati.-Nejde to po dobrým, půjde to jinak!
01:04:35-Ano, tati.
01:04:37-Nás doma taky řezali.
01:04:42Moc se nám to spolu nevyvedlo, viď?
01:04:48Celej den slyším samý stížnosti. Spolužáky učíš samý klukoviny.
01:04:52Doutníky, prosím tě. Hašišový doutníky.
01:04:56A ve škole pořád rušíš.
01:04:58A o tý absenci na začátku taky vím.
01:05:01Pěkný věci ses naučil v tom domově. Moc pěkný!
01:05:04-Tak jste mě tam neměli dávat!
01:05:07-Víš ty vůbec, vo co to máme těžší my dva?
01:05:10Jak nás všichni pozorujou? Srovnávaj? Víš to?
01:05:15-Ne! Jak to mám vědět?
01:05:18-A taky lžeš! Ne abys přišel,
01:05:21a vyklopil všecko na rovinu jako kamarád kamarádovi.
01:05:25-Já chtěl! Ale to ty nic neřekneš. Tak si vymejšlím!
01:05:29A vymejšlení není lež.
01:05:31Každej lže! Trochu. Dospělý taky!
01:05:35Kluci chtěli vědět, cos mi přivezl. Ale ty nic.
01:05:39Tak jsem jim dal doutníky. Jaký maj v Africe.
01:05:42Sám jsi říkal, že je tam mají!
01:05:45A ve škole zloběj všichni! A všichni stejně!
01:05:48-Na něco jseš ještě malej kluk. Ale na něco už ne.
01:05:54Jako táta bych to měl vodhadnout.
01:05:59Jenomže to já právě neumím.
01:06:02Jakube!
01:06:05Je pozdě. Spát!
01:06:27Dobrou noc, Jakube.
01:06:36Možná, že by ti bylo líp v domově. Co říkáš?
01:06:41Třeba se ti tady vůbec nelíbí.
01:06:46-Tati? Můžu k tobě?
01:06:50-Pojď.
01:07:08Každej pátek bych si pro tebe jezdil.
01:07:12A zase bysme byli spolu.
01:07:16No co říkáš?
01:07:21-Tati? Já bych radši ještě jednu facku.
01:07:24A bejt tady s tebou.
01:07:29-Co blbneš?! No tak co blbneš?!
01:07:36-Kdes nechal doutníky?
01:07:38-Lháři!
-Pravý hašišácký!
01:07:42-Mazej si pro ně do Afriky! Pěkně sis to vymyslel!
01:07:47Doutníky, slony, tygry, lidojedy i tu Afriku!
01:07:50-A my ti to všechno baštily!
01:07:52Tvůj táta je zatím vobyčejnej kriminálník!
01:07:55-Včera to říkala máma tátovi! Seděl celejch šest let!
01:07:58Třeba někoho zabil.
01:08:01-To není pravda. To není pravda!
01:08:05-Jasně.
-Je to podvodník.
01:08:07-V naší třídě už ho nechceme.
-Takovýho lháře!
01:08:10-Šest let v base. To musela být nejmíň vražda.
01:08:23Prosím tě. Co se s ním ještě vybavuješ?
01:08:27Pojď.
01:09:00-Já mu dám hašiš!
01:09:03-To není pravda! To není pravda!
01:09:08To není pravda! To není pravda!
01:09:16To není pravda!
01:09:37*Mikuláši, jsem ráda, že už jste se s klukem v Praze zabydleli.
01:09:40Chtěla jsem do toho domova jet pro Kubu s tebou.
01:09:43Ale nakonec to takhle bylo pro nás pro všechny lepší.
01:09:47Musíš mě pochopit, manžel je hodnej a velice mně pomohl.
01:09:50Nechci mu pořád připomínat to, co bylo.
01:09:52S klukem to nebudeš mít lehký.
01:09:55Říct mu pravdu jsem mu nedovedla ani já.
01:09:58Když to, Mikuláši, jinak nepůjde, tak ho pošli za mnou.
01:10:01Já mu to s tou Afrikou vysvětlím.*
01:10:26Obžalovaný Mikuláš Adam je vinen,
01:10:29že dne 12. 7. 1970 jako výpravčí vlaku ČSD
01:10:34při výkonu služby na železniční stanici ČSD v Radotíně...
01:10:37... se stalo, že nákladní vlak narazil...
01:10:44Čím se stalo...
01:10:49A odsuzuje se k nepodmíněnému trestu
01:10:52odnětí svobody... v trvání šesti let.
01:11:32-Kam tak letíš, holomku?
01:11:35-Za mámou!
01:11:44TŘÍSKNUTÍ DVEŘÍ
01:11:56PTAČÍ ZPĚV
01:12:00KDÁKÁNÍ DRŮBEŽE
01:12:32DĚTSKÝ PLÁČ ŽENA:Kdo to byl, Martínku?
01:12:36-Nevim.
01:12:45-No tak, kdo to byl?
-Nevím, mami. Nějakej cizí kluk.
01:13:15(VÁŽNÁ ZNEPOKOJIVÁ HUDBA)
01:13:20KODRCÁNÍ VLAKU
01:13:31ZAHOUKÁNÍ
01:13:51HOUKÁNÍ PROJÍŽDĚJÍCÍHO VLAKU
01:14:19PTAČÍ ZPĚV
01:14:26HLASITÉ ZVONĚNÍ
01:14:36RÁZNÁ POCHODOVÁ HUDBA
01:14:39-Usnul jsem tady.
01:14:42-Mně bylo hned divný, žes nikdy neposlal ani pohled.
01:14:46Tu Afriku. To sis vymyslel sám, nebo máma?
01:14:53-Něco ti říct musela, když ses pořád ptal.
01:14:59-Tos tady čekal celou noc?
01:15:06"Zanedbání služební povinnosti", to přece není vražda, viď?
01:15:11-Né, to ne. Ale zaned...
01:15:16Zanedbání, nezodpovědnost. To ti těžko vysvětlím.
01:15:21-Ten poslední vagón, viď?
01:15:27Já sám, tati.
01:15:29-Tak půjdem.
01:15:40-Třeba něco nefungovalo.
01:15:45Třeba něco nešlo. Třeba nefungovaly světla.
01:15:49To já znám.
01:15:51Třeba...
01:15:57Kdybys tu Afriku aspoň popřel. To by bylo všechno jiný.
01:16:11Od mámi.
01:16:14Stejnak je to fajnový, žes tady celou noc čekal.
01:16:26Tak... já jdu.
01:16:43Tak ahoj, tati.
01:16:51To šuple si lehce spravíš.
01:16:54-Nebo si to dám k tobě do koše.
01:17:18Skryté titulky: Vladislav Unger Česká televize, 2019
Jakub Adam (Filip Renč) je jedenáctiletý bystrý, svéhlavý a na svůj věk i velice samostatný kluk, který prožil šest dlouhých let svého života v dětském domově. Jednoho dne si jej přijede vyzvednout jeho otec Mikuláš (Ladislav Mrkvička), jenž se konečně vrátil domů z pracovního působení v Africe. Nastěhují se do nového bytu, Mikuláš začne chodit do nové práce a Jakub do školy. Jakub se též začíná seznamovat s místními dětmi a se svými novými spolužáky a často jim vykládá o příhodách svého otce v Africe, které si ale Jakub vymýšlí, neboť mu otec o Africe nechce nic říkat. Napovrch pak začínají vyplývat nejasnosti ohledně Mikulášovy minulosti, které se k Jakubovi dostávají i od jeho spolužáků, ale ten jejich tvrzení zásadně odmítá. Jemu samému však také něco nepřipadá v pořádku a začíná ztrácet jistotu. Vzájemná důvěra mezi otcem a synem je tak vystavena nelehké zkoušce…
