Děkuju, pane profesore
Historie se opakuje. Přestože otec v 50. letech sám obětovat svoji budoucnost za vyšší princip, synovi to dovolit nechce.
Režie: František Filip. Scénář: Božena Šimková. Hrají: Eduard Cupák, Jan Čenský, Jiří Adamíra, Petr Haničinec a další.
Děkuju, pane profesore
V rodině redaktora Vojtěcha Bartoně dochází ke konfliktu mezi otcem a synem. Syn opouští vysokou školu na protest proti nehospodárné těžbě lesního dřeva. Otec nesouhlasí a řeší konflikt dokonce fackou. V retrospektivě se pak setkáváme s otcem před maturitou: v době rozorávání mezí napsal článek proti ničení remízků. Měl být vyloučen ze školy, ale nakonec to odnesl tím, že nedostal doporučení na vysokou školu. Za mladého otce bojoval češtinář Blahynka, který právě v době otcova konfliktu se synem zemřel. Po pohřbu profesora se otec se synem smiřuje – poznává v něm jaksi sebe samého před lety – a za toto poznání děkuje mrtvému profesorovi.