Obrazy ze života na Starém Bělidle ve filmovém přepisu klasického díla Boženy Němcové (1940). Hrají: T. Brzková, N. Tanská, S. Svozilová, K. Třešňák, M. Glázrová, J. Papež, J. Štěpničková, N. Cífková, G. Nezval a další. Scénář: K. Hašler, V. Wasserman a F. Čáp. Kamera K. Degl. Režie F. Čáp
00:00:15Česká televize uvádí
00:03:04Dávno již tomu, co jsem se dívala do té mírné tváře,
00:03:10zulíbala líce plné vrásek, hleděla do očí plných lásky.
00:03:19Není více dobré stařenky. Dávno odpočívá v zemi.
00:03:25Mně ale neumřela.
00:03:29Babička měla syna a dvě dcery. Od jedné dcery přišel dopis,
00:03:38že její muž slouží u kněžny, která má panství v Čechách.
00:03:45Dcera babičku prosila, aby se k ní odebrala navždy.
00:03:53Babičku táhlo srdce k dceři a vnoučatům,
00:03:59jenže zvyk ji poutal doma. Ale krev není voda,
00:04:07a tak se babička rozhodla, že pojede.
00:04:41Tak jsme tady.
00:05:10-Co nám babička přiveze?
-Je naše! -Jede k nám!
00:05:16-Už ji vidím.
-Poběžte domů, babička jede.
00:05:19Babička jede!
00:06:22Maminko, babička jede!
00:06:27-Babička je tu! -Je tady!
-Chovejte se děti slušně.
00:06:35Babička je tady!
00:06:37-Jaká asi je?
-Jistě hezká. -A hodná.
00:06:52-Maminko!
-Dávno jsem tě neviděla.
00:07:00Stala se z tebe dáma. Jako bys ani nebyla z chaloupky.
00:07:07-Maminko...
-Tohle je Jan.
00:07:15-A to je ta nejmladší?
-Adélka. -Bůh požehnej.
00:07:22-Kde jsou ostatní?
-Proč babičku nevítáte? -Pojďte.
00:07:30Snad sis neublížil...
00:07:35Moje zlaté děti, co jsem se na vás natěšila...
00:07:43Tak ty jsi Barunka. Máš hezké oči.
00:07:49-Samo nebe se z nich dívá.
-A co mně se dívá z očí?
00:07:55-Deset rarášků.
-Nesahej babičce do kapsáře.
00:08:01Jen ho nech.
00:08:05Podívejte, co tu všechno mám... Ty taky, maličká.
00:08:16Tady mám růženec.
00:08:21-A kudličku.
-Je ostrá, na píšťalky.
00:08:26Tady mám tkaničku. A tvrdé kůrky.
00:08:33-A tady...
-Panenka!
00:08:38Tohle je pro vás, a tady máš ty a Adélka.
00:08:44A ještě něco. Kdepak to mám?
00:08:49Barunko, podej mi to.
00:09:04Budou za ní běhat jako pejsci.
00:09:14-Koťátka!
-Májová čtyřbarevná!
00:09:19-Přinášejí štěstí.
-Babička je unavená.
00:09:24-Já? -Pojďte si lehnout.
-Tak stará nejsem.
00:09:34-Lenoch je darmo drahý.
-Jen pojďte, maminko.
00:09:39-Tohle jsme dostali.
-Babička je hodná, viď? -Moc.
00:09:52-Pochválen Ježíš Kristus.
-Až navěky.
00:09:57Máte to zde jako na zámku.
00:10:04-Abych vám tu nenašlapala.
-Jen pojďte, maminko.
00:10:18To jsem se lekla!
00:10:23-Nezboří se.
-To je pro vás.
00:10:33Že se nebojíte Pána Boha! Tak dobře si žít...
00:10:40-A co je tohle?
-Skleník, maminko.
00:10:48To je věcí!
00:11:37Co si lidé nevymyslí! Jako by v tom bylo ptáče zavřené.
00:11:44Jako hlásky to zní.
00:11:54Hezky to umíš. Skoro jsi mě rozplakala.
00:12:01-Líbí se vám u nás?
-Líbí. Ale připadám si jako cizí.
00:12:08-Jako bych ani v Čechách nebyla.
-Mám pro vás pokojík.
00:12:15Tam budete jako doma.
00:12:20-Kde máte pec?
-Tam. -Zde je půda a tu pokojík.
00:12:27-Smím spát s babičkou?
-Když ti to dovolí maminka.
00:12:32-A my taky?
-Všichni? To nejde.
00:12:39-Ať mě nechá.
-Nezlob! -Seber drobečky.
00:12:44-Nemá se na ně šlapat.
-A proč?
00:12:48Protože duše v očistci pláčou.
00:12:55To je váš nový domov.
00:13:02-Tady budete s Barunkou.
-Bůh ti to zaplať.
00:13:09-Vedle bych se bála sednout.
-Pomůžu vám.
00:13:14Kdepak, já už se o sebe postarám.
00:13:19Kdybyste něco potřebovala, zavolejte.
00:13:33-Co je v té truhle?
-To byste rádi věděli, viďte?
00:13:40Počkejte.
00:13:46Mám tu památky z pouti. Z Vambeřic,
00:13:55Pannu Marii staroboleslavskou i Pannu Marii ze Svaté Hory.
00:14:02-Až tam jsem byla.
-A co máte tuhle, babičko?
00:14:10Granáty. Dal mi je k svatbě dědeček.
00:14:15Tolar mi dal sám císař pán.
00:14:20-A co je tohle?
-Stříbrné peníze od maminky.
00:14:30-Až umřu, bude všechno vaše.
-Od koho máte ty šaty?
00:14:36Tu sukni mám 50 let. Kabátek nosila vaše prababička.
00:14:43Stál 100 rýnských.
00:14:45I fěrtoch je jako nový. Vy šaty hned zničíte.
00:14:55To proto, že neznáte cenu peněz.
00:15:02-Proč máte scvrklé ruce?
-To je od práce.
00:15:07-A proč máte bílé vlasy?
-Protože jsem stará.
00:15:12Vy budete ve stáří také jinak vypadat.
00:15:21Kdo to zpívá?
00:15:26-Bláznivá Viktorka u splavu.
-Bláznivá?
00:15:32Chudák.
00:15:36-Děti, pojďte k večeři.
-My nemáme hlad.
00:15:43-Pořád by vás unavovaly.
-Vždyť jsem se na ně léta těšila.
00:15:49Pojďte chlapci. Za chvíli bude večeře, maminko.
00:16:48Pane Bože na nebesích, dej mír a klid domu tomuto.
00:16:56Dopřej všem zdraví a dej jim své svaté požehnání.
00:18:24-Dej Pán Bůh dobré jitro.
-Dobré jitro.
00:18:48Jen pojďte, slepičky.
00:19:08Tyrle, Sultáne, do boudy. Ani vidět vás nechci.
00:19:15Puť puť...
00:19:20-Dobré jitro, babičko.
-Dobré jitro, Jakube.
00:19:39Vstávej, děvečko, už je čas.
00:19:45Kohoutek smetiště obešel, a ty ještě spíš.
00:19:51Což se nestydíš?
00:20:16-Jak ses vyspala?
-Málo. Vysedával u nás písař.
00:20:21-Já mu dám! -Kristlo!
-Přijdeš večer? - Ano.
00:20:33-Už zase? -Můžu si popovídat, ne?
-Dostaneš se do řečí.
00:20:41-Zámečtí páni ti nevadí!
-To jsou hosté.
00:20:47-Potřebuješ pořádného mužského.
-Tak se vdám.
00:20:54Nevím o vhodném ženichovi. Tenhle není žádná partie.
00:21:24-Shýbni se pro to peříčko.
-Co s jedním pírkem?
00:21:30Sejde se jedno k druhému, a bude jich víc.
00:21:35Dobrá hospodyně má pro pírko přes plot skočit.
00:21:46Návštěva jde!
00:21:48Barunko, přines chleba a sůl. Musíme ji přivítat.
00:22:04-To je vzácná návštěva!
-Jdeme vás jen pozdravit.
00:22:12-Pozdrav Pán Bůh.
-Moje maminka.
00:22:16Přinesli jsme vám kousek božího daru na uvítanou.
00:22:25-Děkujeme.
-To my nejíme.
00:22:40-Nepůjdete dál?
-Ne.
00:22:45Maminka je staromódní, nezlobte se.
00:22:52Honorace! Boží dar jim nevoní...
00:23:03Maminko!
00:23:08-Mají jiné zvyky.
-Chceš mi to pohoštění vyčítat?
00:23:17-To ne.
-Víš co, Terinko?
00:23:23Kdo nepřijme chléb a sůl, není hoden, abych mu dala židli.
00:23:31-Těm novým zvykům nerozumím.
-Já to tak nemyslela.
00:23:39Poctivé české zvyky jsou teď lidem k smíchu.
00:23:49Nic ve zlém.
00:25:12Viktorko, přijď k nám. Můžeš u nás zůstat.
00:25:30-Ubohé děvče!
-Proč je otrhaná a nemluví?
00:25:37-Je bláznivá!
-Jak to? -Ztratila rozum.
00:25:43-Co pak člověk dělá?
-Nemluví a zůstává v lese.
00:25:50-Jako Viktorka.
-I v noci?
00:25:55Jistě. Do noci zpívá u splavu.
00:26:01-Nebojí se hastrmana?
-Žádní hastrmani nejsou.
00:26:07VIKTORČIN SMÍCH
00:26:33-Dříví jsme už spotřebovali.
-Vemte si ještě kulatinu.
00:26:40-Složte ji u náhonu.
-Nechci. Mohla by ji odnést voda.
00:26:46Nebo by mi ji vzali Kudrnovi. Peníze na rozhazování nemám.
00:26:53Na rozdíl od vás musím dříví platit.
00:26:58-Kde je Manča?
-Hraje si s dětmi u Kudrnů.
00:27:07Pojďte dál a nebojte se.
00:27:14Jdeš pozdě. Všechno jsme ti snědli.
00:27:20-Nic nechci.
-Co jste jedli?
00:27:25-Brambory.
-Neměli jste zajíce?
00:27:30-Snad táta nepytlačí?
-Zajíc byl dobrý.
00:27:36To nebyl zajíc, ale tlustá kočka.
00:27:39-Bylo z ní sádlo.
-Je dobré proti souchotinám.
00:27:47Oni jedí kočky, fuj!
00:27:51-Je to dobrota.
-Veverky jsou lepší.
00:27:56-Někdy nosí tatík vrány.
-Já je nerad. - Fuj!
00:28:03Zakazuju ti u Kudrnů jíst! Hned se běž umýt!
00:28:10Člověk neví, po čem děvče ztloustne.
00:28:18Třeba se taky pozvu na dobrou veverku.
00:28:23To radši zůstaňte za dveřmi.
00:28:28Cítím tíži na prsou. Nemáte kus zajíčka?
00:28:35I starou vránu mám rád.
00:28:39-Aby vám ji panímáma neupekla!
-Zasloužil by si to.
00:28:46Vítám vás. Ukliďte si ty čmáraniny.
00:28:52-Pan myslivec je tu taky...
-Pěkně vítám, babičko.
00:29:01Pojďte, děti.
00:29:05Vezmi si všechny, Bětko, ať se venku zabavíte.
00:29:11Tolik buchet! Vždyť už obědvali.
00:29:17Děti mají kachní žaludky.
00:29:34STRAŠIDELNÉ ZVUKY
00:30:21ZAHOUKÁNÍ
00:30:30Aha, tady...
00:31:25-Měl byste dětem vyhubovat.
-Ať se vydovádějí.
00:31:31My jsme nebyli jiní.
00:31:35-Potkal jste paní kněžnu?
-Ano, s komtesou Hortensií.
00:31:42-A s cizím hrabětem.
-Ženichem komtesy?
00:31:48Komtese se asi nelíbí. Taky jsem jí vyprávěl o Viktorce.
00:31:55-Rozplakala se.
-O Viktorce? -Ano.
00:31:59-Komtesa se jí polekala.
-Jak se Viktorka zbláznila?
00:32:09Tak já vám to tedy povím.
00:32:16Viktorka je dcera jednoho sedláka.
00:32:24Rodiče jí už umřeli. Bývala děvče jako malina.
00:32:33Nápadníci si u nich podávali dveře.
00:32:40Říkalo se, že je pyšná a čeká, až pro ni přijedou s kočárem.
00:32:48V té době přišli do vesnice myslivci.
00:33:10TROUBENÍ MYSLIVCŮ
00:37:27Nemůžu klidně spát ani se modlit. Ty oči mě pronásledují.
00:37:34-Nemysli na něj.
-Ten člověk mě hrozně trápí.
00:37:42Vzala bych si i chudého hocha, jen kdyby nebyl odsud.
00:37:50-Já tady nevydržím!
-Mluvilas s ním vůbec?
00:37:58-Ne. Ani slova.
-Neposlal ti něco k jídlu?
00:38:06Ne. Opravdu nic.
00:38:11Nikdo s ním ve vsi nemluví. Říkají, že je pyšný.
00:38:17A samotář.
00:38:28Tenhle škapulíř nos ustavičně při sobě.
00:38:37Ráno se nezapomeň pokropit svěcenou vodou.
00:38:42Řekni: Pánbůh s námi a zlé pryč.
00:38:46Venku se nerozhlížej. A kdyby promluvil, neposlouchej.
00:38:54Dovede i hlasem učarovat. Radši si zacpi uši.
00:39:01Když ti nebude líp, přijď zase.
00:39:06ZPÍVÁ Horo, horo, vysoká jsi,
00:39:12má panenko, vzdálená jsi.
00:39:20Vzdálená jsi za horama...
00:41:26Mám tě rád. Nenechám tě tu.
00:41:32Odejdeš se mnou a budeme šťastní.
00:41:38Bála jsem se.
00:41:41Kovářka mi dala škapulíř, aby mě chránil před vašima očima.
00:41:49-Jsou prý v nich kouzla.
-To kouzlo je láska.
00:42:03Půjdu s vámi, i kdybyste mě vedl do pekla.
00:42:31BUBNOVÁNÍ
00:42:57Ježíšikriste...
00:43:17Odejdeš se mnou a budeme šťastní.
00:43:56Viktorka zmizela.
00:44:01Komorník říká, že žila šťastně s černým myslivcem.
00:44:09Pak ho kvůli ní zabili v souboji a Viktorka zešílela.
00:44:18Ovčáci jednou povídali,
00:44:21že zahédli ženu, která vypadala jako Viktorka.
00:44:29Její šaty vypadaly pansky a kdysi musely být hezké.
00:46:06Spi, děťátko, spi...
00:46:36Tak to je příběh o Viktorce.
00:46:41Vyprávěla mi ho kovářka a Viktorčina sestra.
00:46:48Pan kmotr umí vyprávět jako písmák!
00:46:53Člověk zapomene, že už je slunce za horami.
00:47:00V hospodě vyhrávají. Zatančíme si?
00:47:07-A hezky do rytmu?
-Pro mě jsou spíš poutě.
00:47:13-Taky bych šla ráda na pouť.
-Tahle je ale daleko.
00:47:19Čím víc jde lidí, tím kratší je cesta.
00:47:41-Je tu veselo.
-S Pánem Bohem, babičko.
00:47:46-S Pánem Bohem.
-Půjdu taky.
00:47:50-Jděte napřed, děti.
-Žádné laškování!
00:47:57Pánům se to děvče líbí, ale není pro ně.
00:48:12Tam je Kladsko. Vaše matka se tam narodila.
00:48:19V tom kraji jsem prožila šťastná léta.
00:48:25-Kde je ten kostel?
-V Boušíně.
00:48:30-Někdy tam půjdeme na pouť.
-Jak to bylo s tou holčičkou?
00:48:38Tak poslouchejte. V lesích stál hrad.
00:48:46Žil tam rytíř s dcerou.
00:48:52Byla hezká, ale hluchá a němá.
00:48:59Jednou se chtěla podívat na bílé beránky.
00:49:05Rozběhla se za nimi, jenže v lese zabloudila.
00:49:11Modlila se, aby jí Bůh pomohl.
00:49:18Stal se zázrak. Najednou děvčátko slyšelo.
00:49:27Stále jasněji...
00:49:31Tu za ní ke studánce přiběhly ovečky.
00:49:40Obklopilo ji celé stádo i ovčák Bárta se psem.
00:49:46Děvčátko vykřiklo: "Bárto!"
00:49:53Ovčák se zaradoval, že dívka mluví a slyší.
00:50:00Její rodiče pak postavili u studánky kostel.
00:50:09Už je to dávno, ale kostelíček stojí dodnes.
00:50:16-Co se stalo s ovcemi?
-Ty staré umřely
00:50:22a mladé ovečky měly zas další beránky.
00:50:26-Tak to na světě chodí.
-Rytířka!
00:50:36-Žádné nejsou.
-Paní kněžna jede. - Ale ne.
00:50:42Sem by kůň nevyšplhal.
00:50:59Hezky pozdravte. Buď pochválen Ježíš Kristus.
00:51:04-Navěky. Vy jste Proškovi?
-Ano.
00:51:11-Jsi jejich babička? -Ano.
-Máš hezká vnoučata.
00:51:20-Kde jste našli jahody?
-U cesty.
00:51:27Vemte si. Taky jsem je jídala.
00:51:33-Než mi umřelo dítě.
-Už je nejíte? - Ne.
00:51:39Matka je nemá jíst do svatého Křtitele.
00:51:45Panna Maria prý ten den rozdává dítkám ovoce.
00:51:50Některé polituje a řekne: Pro tebe nemám.
00:51:57-Matka ti je snědla.
-Nebudu jíst.
00:52:04Vemte si je i s košíčkem domů.
00:52:09Dobře. Přijďte si pro něj s babičkou do zámku.
00:52:15-Přijdeme!
-Vzácná paní! -Přece neodmítnete.
00:52:21-Zítra na shledanou.
-Provázej vás Bůh, vzácná paní.
00:52:50-Mohla jsem vám půjčit šaty.
-Pán Bůh by mě ztrestal.
00:52:56-Vypadala bych jako hastroš.
-Chovejte se v zámku slušně.
00:53:05-A paní kněžně polibte ruku.
-My si nějak poradíme.
00:53:10-S Pánem Bohem.
-S Pánem Bohem, maminko.
00:53:16Paní kněžna tam má krásné obrazy.
00:53:22-A papouška, co mluví.
-To se, babičko, podivíte.
00:53:29Kampak jdete?
00:53:33-Paní kněžna nás pozvala.
-I tebe? Umíš hezky mluvit?
00:53:41-Ano.
-Řekni: Strč prst skrz krk.
00:53:46"Stuč pust..."
00:53:49Co až se tě kněžna zeptá, kam pěnkava nosem sedá?
00:53:56-Však ona se nezeptá.
-Z tebe asi rychtář nebude!
00:54:31-Co nám nesete, pane Prošku?
-To je krása...
00:54:36-Nedupejte, děti.
-Babička jde s dětmi za kněžnou.
00:54:42Prosím pane Leopolde, ohlašte je kněžně.
00:54:51Nevím, jestli je přijme. Pracuje.
00:55:01Víte, jak se máte chovat...
00:55:34-Pochválen Pán Ježíš Kristus.
-Až navěky. Vítám tě, stařenko.
00:55:42Posaď se, babičko.
00:55:54-Nejsem unavená.
-Jen se posaď.
00:56:00Tak snad abychom nevynesli spaní.
00:56:08-Líbí se vám u mě? - Ano.
-A tobě? -Velice.
00:56:15-Ale bydlet bych zde nechtěla.
-Proč ne?
00:56:21Hospodářství nemáte... Ani peří se tu nedá drát.
00:56:27-Co bych tu dělala?
-Nechtěla by sis pohovět?
00:56:32Odpočinu si brzy. Bezstarostně usnu navždy.
00:56:40Pokud ale žiju, patří se, abych pracovala.
00:56:49-Smím?
-Pojď dál, Hortensie.
00:56:54Roztomilé děti! Tu máte za ty jahody.
00:57:07To poupátko je jako vy. Šťasten, kdo vás jednou dostane.
00:57:16-Mohu jít s dětmi? -Ovšem.
-Chlapci jsou divocí. -Nevadí.
00:57:23-Chcete jít se mnou?
-Ano. -Tak na shledanou.
00:57:31Milostslečna je pobledlá jako by ji něco trápilo.
00:57:38-Bůh vám ji zachovej.
-Vroucně v to doufám.
00:57:44To je tváří a přepodivných krojů!
00:57:51Tahle paní má šaty jako nebožka Halášková.
00:57:57-Její muž byl radní.
-To je má babička. - Pěkná paní.
00:58:06Vlevo je děd, vpravo otec.
00:58:10-A kde je panímáma?
-Tohle je moje matka.
00:58:18Je pěkná, radost podívat.
00:58:23Vy jí nejste podobná. To se někdy stává.
00:58:31Lora!
00:58:37Babička mě vezme na pouť. Ty na ně nechodíš?
00:58:44Ve Florencii jsem byla na slavnosti Madony.
00:58:49-Kdo je Madona? -Panna Marie
-Florencie je v Itálii? -Ano.
00:58:58Vidíš, to je Florencie.
00:59:03Tam musí být krásně... Máš tam příbuzné?
00:59:13Ne. Jenom pěstounku Giovannu.
00:59:20-Proč pláčeš?
-Vzpomněla jsem si... -Na koho?
00:59:26Na malíře tohoto obrazu. Už ho asi neuvidím.
00:59:32-Proč?
-Už se do Florencie nevrátím.
00:59:39-Zapovídala jsem se.
-Tvé vyprávění bylo milé.
00:59:47Chtěla bych přítele, který by byl upřímný jako ty.
00:59:52-Někdy pravda není milá.
-Jistěže není.
01:00:00Ty ale přijdi kdykoli a říkej mi cokoli.
01:00:05A přijdeš-li s prosbou, pokusím se ji vyplnit.
01:00:12-To nám dala slečna Hortensie.
-Nám knihu! -Mně panenku!
01:00:20-Poděkovali jste?
-Ano.
01:00:25Slečna mi dala peníze pro Kudrnovy děti.
01:00:30Bůh vám to zaplať. Teď se budou moci ošatit.
01:00:36-Něco přidám.
-Ti lidé pomoc uvítají.
01:00:42Ale ne almužnu. Kudrna by rád dělal poklasného.
01:00:51Milostivá paní by získala pracovitého dělníka.
01:00:56-A věrného služebníka.
-Dobře.
01:01:01-Běžte se najíst.
-Nedupejte, děti.
01:01:12Šťastná to žena.
01:01:25Divím se, že se naše dámy baví se sprostou babou!
01:01:39MODLÍ SE
01:01:49Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné
01:01:55nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
01:02:05-Tisickrát pozdravujeme Tebe!
-Tisíckrát pozdravujeme Tebe.
01:02:13-Odkud bylo to němé děvčátko?
-Na pouti máš myslet na Boha.
01:02:21Na nic jiného. Zpívej nebo se tiše modli.
01:02:30-Ty jsi okrasa celého nebe!
-Ty jsi okrasa celého nebe.
01:02:42-Tobě se klaní celá říše!
-Tobě se klaní celá říše.
01:02:54-Ty jsi po Bohu ta nejprvnější!
-Ty jsi po Bohu ta nejprvnější.
01:03:03-Tobě čest a chvála nejpřednější!
-Tobě čest a chvála nejpřednější.
01:03:16-Přispěj nám také, ó matko naše!
-Přispěj nám také, ó matko naše.
01:03:31-Všichni s vroucím srdcem žádáme!
-Všichni s vroucím srdcem žádáme.
01:03:45-Tys jediné útočiště naše!
-Tys jediné útočiště naše.
01:04:00-Po Bohu nad tebe nemáme!
-Po Bohu nad tebe namáme.
01:05:23Pozdravuj babičku.
01:05:28Líbá vás všechny Jan.
01:05:39Nebuď smutná.
01:05:43Musí jezdit s kněžnou do Vídně. Někdy i na dlouho.
01:05:51-Zvlášť když komtesa stoná.
-Ubožátko.
01:05:58-Měla se zasnoubit s hrabětem.
-Ani se neptali, jestli ho chce.
01:06:06-ZPĚV
-Rekruti!
01:06:10Chudák Kristla. Jakub jí odejde na 14 let!
01:06:18Musím jí udělat křížek.
01:07:51ÚDER HROMU
01:08:39-Já se bojím.
-Modli se, ať tě Bůh ochrání.
01:08:49To je nečas, že by ven ani psa nevyhnal.
01:09:26Bůh s námi...
01:09:29MODLÍ SE
01:10:45ZVONÍ UMÍRÁČEK
01:10:59Přejme jí věčný klid.
01:11:05-Vy nikdy neumřete, že?
-Všechno je do času.
01:11:10I na mě jednou Pán Bůh zavolá.
01:11:16Jsem jako ta jabloň. Obě jsme už staré.
01:11:24Usneme ve stejnou dobu.
01:11:31-Zůstaneš doma?
-Stýskalo by se nám.
01:11:36Až bude sníh, svezeš nás na saních, viď?
01:11:43-Vezmeš mě do Vídně?
-Ano. -Nechte už tatínka.
01:11:50-Zdravíčko.
-Vítám vás. -Já vás taky.
01:11:55-Podívej.
-Co s ním? -Pověs si ho na nos!
01:12:05-Jak bylo ve Vídni?
-Uzdravila se komtesa?
01:12:11-Ne.
-Je tady? -Ano.
01:12:16-Co je vám?
-Nic.
01:12:20Když Bůh sešle nemoc, nedá se nic dělat.
01:12:27Modlili jsme se, aby vám Bůh vrátil zdraví.
01:12:33Jsi hodná. Víš, co bych chtěla?
01:12:39-Namalovat tě.
-Mě, starou osobu?
01:12:47-To by se nehodilo.
-Děti budou mít památku.
01:12:54Tak dobře, ale ať se to nikdo nedoví.
01:13:01Vypadala bych marnivě.
01:13:05Kde jste se to naučila? Je zde celé údolí!
01:13:14Je tu i Viktorka, dej jí Pán Bůh nebe.
01:13:20-Malovala jste to sama?
-Ne, jeden malíř,
01:13:28u kterého jsem se ve Florencii učila malovat.
01:13:38To je on?
01:13:49Myslím, že pro mě jede paní kněžna.
01:13:55Jen se mi to zdálo.
01:14:03-Paní kněžna sem přijede?
-Ano. -Samo nebe ji posílá.
01:14:11Chci ji o něco poprosit, ale asi se to nesluší.
01:14:36Přimluvím se taky.
01:14:44Paní kněžna!
01:15:00Babička chce orodovat za nešťastné milence.
01:15:07-Dobrý den. -Pěkně vítám.
-Za koho prosíš?
01:15:14Vím, že prosíš za ty, co si to zaslouží.
01:15:20Kristle vzali na vojnu hocha. Měli před svatbou.
01:15:28Neměl kvůli ní náš písař hádku?
01:15:34-Měl. -Je tak hezká?
-Děvče jako jahoda.
01:15:40Uvidíte ji na dožínkách, jenže bolest krásy nepřidá.
01:15:47Ale jediné slůvko ji vzkřísí a bude zase, jako bývala.
01:15:57Milostslečna je také bledá. Až uvidí, co srdci milo,
01:16:04rozkvetou jí tváře jak růžové lístečky.
01:16:14Přijď zítra ke mně, chci se tě na něco zeptat.
01:16:22Provázej vás Pán Bůh, vzácná paní.
01:16:47Řeklas, že komtese zrůžoví tváře, až uvidí, co srdci milo.
01:16:54Ta slova jsi zdůraznila. Jistě úmyslně.
01:17:04Řekla jsem to schválně.
01:17:07Někdy bývá slovo pronesené včas prospěšné.
01:17:16-Řekla ti něco komtesa?
-Kdepak.
01:17:20Ale kdo sám zkusil, ten se dovtípí.
01:17:28-Čeho ses dovtípila?
-Není to nic zlého.
01:17:35Přišlo mi na mysl,
01:17:41že by si milostslečna pana hraběte brala nerada.
01:17:48Chtělo se mi nad ní plakat. Dívaly jsme se na obrázky
01:17:57a o jednom řekla, že jí ho dal její učitel.
01:18:05Ptala jsem se, jestli je na obrázku on.
01:18:13Celá zčervenala. Neřekla sice ne,
01:18:18ale oči jí zalily slzy.
01:18:23Milostivá paní pozná, jestli jsem měla pravdu.
01:18:29Nic jsem nepozorovala. Byla veselá a povolná.
01:18:36-Nikdy o něm nemluvila.
-Někdo staví bolest na odiv,
01:18:45jiný bolest tají a vezme ji s sebou do hrobu.
01:18:51Děkuji ti, bez tebe bych to nezjistila.
01:20:17Co jsme si předsevzali, s pomocí Boží jsme dokonali.
01:20:23Žně jsme dokonali, věneček vám uvili.
01:20:27A já vám přeji, abyste měli tolik kopeček,
01:20:35kolik je v tom věnečku zrneček.
01:20:38A zdraví, kolik je tam trávy.
01:20:46A aby vám, vzácná paní, dal Bůh i nadále požehnání.
01:20:55-Ať žije kněžna!
-Vivat!
01:21:07Já za panskou chasu, urozená paní,
01:21:13kytičku vám nesu z klasu, dejž vám Pán Bůh požehnání.
01:21:24-Děkuji. Přijměte mé pohoštění.
-Vivat!
01:21:33-Ty jsi poklasný Kudrna?
-Ano.
01:21:37-Děkuju vám.
-Poděkuj babičce.
01:21:45Řekla mi o tvé bídě. A tobě jsem vděčná za přání.
01:21:53Zaopatřila jsem ti tanečníka.
01:21:58Leopolde!
01:22:10Ježíši, Jakube!
01:22:22Pro tebe mám také malé překvapení.
01:22:31-Pojď. Nemůžu se na to dívat.
-Teď mají jen babičku.
01:22:47-Děkujeme. Je to vaše zásluha.
-Já jsem se jen zmínila,
01:22:56kněžna pomohla a Pán Bůh dal požehnání.
01:23:00Mějte se rádi.
01:23:15Babičko!
01:23:20-Co to děláte, milostslečno?
-Vím, za co vám vděčím.
01:23:27-Pojedu do Florencie.
-Bůh vám žehnej.
01:23:34-A dej vám štěstí.
-Zlatá babičko!
01:23:47Někteří mladí dorostli a odešli, hledajíce štěstí jinde.
01:23:57Babička neopustila údolíčko, kde našla druhý domov.
01:24:24Ani lísteček, ani pupínek.
01:25:18-Barunko, to jsi ty?
-Jsem Adélka. Barunka nepřijela.
01:25:27Nepřijela.
01:25:42Nohy mi neslouží, nedojdu ani do kostelíčka.
01:26:00Každé zvíře je člověku za lásku vděčné.
01:26:37Běž se podívat, jestli Barunka nejede.
01:28:02To už asi Barunku neuvidím. Ráda bych se jí byla dočkala.
01:28:21Ať ten strom ještě chvíli nechají.
01:28:58Barunko!
01:29:02-Babičko!
-Barunko!
01:29:08Tak jsem se dočkala.
01:29:13Měla jsem krásný sen, že si pro mě přišel Jiří.
01:29:20-Bála jsem se, že tě neuvidím.
-Babičko...
01:29:28Prosím, nezapomeň na zem, ze které jsi vyšla.
01:29:36Je to matka nás všech. Nezapomeň, co jsem tě učila.
01:29:43Pamatuj, že jsi krev mé krve.
01:29:52Já nikdy nezapomenu, babičko.
01:30:04Skryté titulky Pavlína Kubíková
01:30:07Tvůrčí skupina Josefa Lukse
O první filmovou verzi Babičky se v roce 1939 vážně zajímal přední avantgardní divadelní režisér Jiří Frejka. Po bezohledné štvanici fašistického tisku se však svého záměru vzdal ve prospěch tehdy sedmadvacetiletého Františka Čápa. Ten natočil pečlivý přepis, který byl viditelně inspirován obrazovými ilustracemi Adolfa Kašpara. Poetická kamera Karla Degla se uplatnila v exteriérech Ratibořic a Starého Bělidla, které bylo výtvarníky Ferdinandem Fialou a Jiřím Duškem pečlivě restaurováno, stejně jako mlýn a Viktorčin splav. K celkovému dojmu přispěla také hudba Jiřího Fialy. Největší předností však byly herecké výkony. Plzeňská herečka Terezie Brzková ve své druhé filmové roli vytvořila babičku krásnou, laskavou a moudrou. Dalším objevem byla mladičká Nataša Tanská v roli Barunky, od jejíhož narození v těchto dnech uplynulo 90 let. I další herecké obsazení bylo na vysoké úrovni – Světla Svozilová hrála paní Proškovou, Marie Glázrová byla aristokraticky krásnou paní kněžnou, Viktorku s výraznou expresí ztvárnila Jiřina Štěpničková. Divácký ohlas byl obrovský a film dodnes těší tisíce diváků při každém televizním uvedení.