00:00:15Česká televize uvádí

00:03:04Dávno již tomu, co jsem se dívala do té mírné tváře,

00:03:10zulíbala líce plné vrásek, hleděla do očí plných lásky.

00:03:19Není více dobré stařenky. Dávno odpočívá v zemi.

00:03:25Mně ale neumřela.

00:03:29Babička měla syna a dvě dcery. Od jedné dcery přišel dopis,

00:03:38že její muž slouží u kněžny, která má panství v Čechách.

00:03:45Dcera babičku prosila, aby se k ní odebrala navždy.

00:03:53Babičku táhlo srdce k dceři a vnoučatům,

00:03:59jenže zvyk ji poutal doma. Ale krev není voda,

00:04:07a tak se babička rozhodla, že pojede.

00:04:41Tak jsme tady.

00:05:10-Co nám babička přiveze?
-Je naše! -Jede k nám!

00:05:16-Už ji vidím.
-Poběžte domů, babička jede.

00:05:19Babička jede!

00:06:22Maminko, babička jede!

00:06:27-Babička je tu! -Je tady!
-Chovejte se děti slušně.

00:06:35Babička je tady!

00:06:37-Jaká asi je?
-Jistě hezká. -A hodná.

00:06:52-Maminko!
-Dávno jsem tě neviděla.

00:07:00Stala se z tebe dáma. Jako bys ani nebyla z chaloupky.

00:07:07-Maminko...
-Tohle je Jan.

00:07:15-A to je ta nejmladší?
-Adélka. -Bůh požehnej.

00:07:22-Kde jsou ostatní?
-Proč babičku nevítáte? -Pojďte.

00:07:30Snad sis neublížil...

00:07:35Moje zlaté děti, co jsem se na vás natěšila...

00:07:43Tak ty jsi Barunka. Máš hezké oči.

00:07:49-Samo nebe se z nich dívá.
-A co mně se dívá z očí?

00:07:55-Deset rarášků.
-Nesahej babičce do kapsáře.

00:08:01Jen ho nech.

00:08:05Podívejte, co tu všechno mám... Ty taky, maličká.

00:08:16Tady mám růženec.

00:08:21-A kudličku.
-Je ostrá, na píšťalky.

00:08:26Tady mám tkaničku. A tvrdé kůrky.

00:08:33-A tady...
-Panenka!

00:08:38Tohle je pro vás, a tady máš ty a Adélka.

00:08:44A ještě něco. Kdepak to mám?

00:08:49Barunko, podej mi to.

00:09:04Budou za ní běhat jako pejsci.

00:09:14-Koťátka!
-Májová čtyřbarevná!

00:09:19-Přinášejí štěstí.
-Babička je unavená.

00:09:24-Já? -Pojďte si lehnout.
-Tak stará nejsem.

00:09:34-Lenoch je darmo drahý.
-Jen pojďte, maminko.

00:09:39-Tohle jsme dostali.
-Babička je hodná, viď? -Moc.

00:09:52-Pochválen Ježíš Kristus.
-Až navěky.

00:09:57Máte to zde jako na zámku.

00:10:04-Abych vám tu nenašlapala.
-Jen pojďte, maminko.

00:10:18To jsem se lekla!

00:10:23-Nezboří se.
-To je pro vás.

00:10:33Že se nebojíte Pána Boha! Tak dobře si žít...

00:10:40-A co je tohle?
-Skleník, maminko.

00:10:48To je věcí!

00:11:37Co si lidé nevymyslí! Jako by v tom bylo ptáče zavřené.

00:11:44Jako hlásky to zní.

00:11:54Hezky to umíš. Skoro jsi mě rozplakala.

00:12:01-Líbí se vám u nás?
-Líbí. Ale připadám si jako cizí.

00:12:08-Jako bych ani v Čechách nebyla.
-Mám pro vás pokojík.

00:12:15Tam budete jako doma.

00:12:20-Kde máte pec?
-Tam. -Zde je půda a tu pokojík.

00:12:27-Smím spát s babičkou?
-Když ti to dovolí maminka.

00:12:32-A my taky?
-Všichni? To nejde.

00:12:39-Ať mě nechá.
-Nezlob! -Seber drobečky.

00:12:44-Nemá se na ně šlapat.
-A proč?

00:12:48Protože duše v očistci pláčou.

00:12:55To je váš nový domov.

00:13:02-Tady budete s Barunkou.
-Bůh ti to zaplať.

00:13:09-Vedle bych se bála sednout.
-Pomůžu vám.

00:13:14Kdepak, já už se o sebe postarám.

00:13:19Kdybyste něco potřebovala, zavolejte.

00:13:33-Co je v té truhle?
-To byste rádi věděli, viďte?

00:13:40Počkejte.

00:13:46Mám tu památky z pouti. Z Vambeřic,

00:13:55Pannu Marii staroboleslavskou i Pannu Marii ze Svaté Hory.

00:14:02-Až tam jsem byla.
-A co máte tuhle, babičko?

00:14:10Granáty. Dal mi je k svatbě dědeček.

00:14:15Tolar mi dal sám císař pán.

00:14:20-A co je tohle?
-Stříbrné peníze od maminky.

00:14:30-Až umřu, bude všechno vaše.
-Od koho máte ty šaty?

00:14:36Tu sukni mám 50 let. Kabátek nosila vaše prababička.

00:14:43Stál 100 rýnských.

00:14:45I fěrtoch je jako nový. Vy šaty hned zničíte.

00:14:55To proto, že neznáte cenu peněz.

00:15:02-Proč máte scvrklé ruce?
-To je od práce.

00:15:07-A proč máte bílé vlasy?
-Protože jsem stará.

00:15:12Vy budete ve stáří také jinak vypadat.

00:15:21Kdo to zpívá?

00:15:26-Bláznivá Viktorka u splavu.
-Bláznivá?

00:15:32Chudák.

00:15:36-Děti, pojďte k večeři.
-My nemáme hlad.

00:15:43-Pořád by vás unavovaly.
-Vždyť jsem se na ně léta těšila.

00:15:49Pojďte chlapci. Za chvíli bude večeře, maminko.

00:16:48Pane Bože na nebesích, dej mír a klid domu tomuto.

00:16:56Dopřej všem zdraví a dej jim své svaté požehnání.

00:18:24-Dej Pán Bůh dobré jitro.
-Dobré jitro.

00:18:48Jen pojďte, slepičky.

00:19:08Tyrle, Sultáne, do boudy. Ani vidět vás nechci.

00:19:15Puť puť...

00:19:20-Dobré jitro, babičko.
-Dobré jitro, Jakube.

00:19:39Vstávej, děvečko, už je čas.

00:19:45Kohoutek smetiště obešel, a ty ještě spíš.

00:19:51Což se nestydíš?

00:20:16-Jak ses vyspala?
-Málo. Vysedával u nás písař.

00:20:21-Já mu dám! -Kristlo!
-Přijdeš večer? - Ano.

00:20:33-Už zase? -Můžu si popovídat, ne?
-Dostaneš se do řečí.

00:20:41-Zámečtí páni ti nevadí!
-To jsou hosté.

00:20:47-Potřebuješ pořádného mužského.
-Tak se vdám.

00:20:54Nevím o vhodném ženichovi. Tenhle není žádná partie.

00:21:24-Shýbni se pro to peříčko.
-Co s jedním pírkem?

00:21:30Sejde se jedno k druhému, a bude jich víc.

00:21:35Dobrá hospodyně má pro pírko přes plot skočit.

00:21:46Návštěva jde!

00:21:48Barunko, přines chleba a sůl. Musíme ji přivítat.

00:22:04-To je vzácná návštěva!
-Jdeme vás jen pozdravit.

00:22:12-Pozdrav Pán Bůh.
-Moje maminka.

00:22:16Přinesli jsme vám kousek božího daru na uvítanou.

00:22:25-Děkujeme.
-To my nejíme.

00:22:40-Nepůjdete dál?
-Ne.

00:22:45Maminka je staromódní, nezlobte se.

00:22:52Honorace! Boží dar jim nevoní...

00:23:03Maminko!

00:23:08-Mají jiné zvyky.
-Chceš mi to pohoštění vyčítat?

00:23:17-To ne.
-Víš co, Terinko?

00:23:23Kdo nepřijme chléb a sůl, není hoden, abych mu dala židli.

00:23:31-Těm novým zvykům nerozumím.
-Já to tak nemyslela.

00:23:39Poctivé české zvyky jsou teď lidem k smíchu.

00:23:49Nic ve zlém.

00:25:12Viktorko, přijď k nám. Můžeš u nás zůstat.

00:25:30-Ubohé děvče!
-Proč je otrhaná a nemluví?

00:25:37-Je bláznivá!
-Jak to? -Ztratila rozum.

00:25:43-Co pak člověk dělá?
-Nemluví a zůstává v lese.

00:25:50-Jako Viktorka.
-I v noci?

00:25:55Jistě. Do noci zpívá u splavu.

00:26:01-Nebojí se hastrmana?
-Žádní hastrmani nejsou.

00:26:07VIKTORČIN SMÍCH

00:26:33-Dříví jsme už spotřebovali.
-Vemte si ještě kulatinu.

00:26:40-Složte ji u náhonu.
-Nechci. Mohla by ji odnést voda.

00:26:46Nebo by mi ji vzali Kudrnovi. Peníze na rozhazování nemám.

00:26:53Na rozdíl od vás musím dříví platit.

00:26:58-Kde je Manča?
-Hraje si s dětmi u Kudrnů.

00:27:07Pojďte dál a nebojte se.

00:27:14Jdeš pozdě. Všechno jsme ti snědli.

00:27:20-Nic nechci.
-Co jste jedli?

00:27:25-Brambory.
-Neměli jste zajíce?

00:27:30-Snad táta nepytlačí?
-Zajíc byl dobrý.

00:27:36To nebyl zajíc, ale tlustá kočka.

00:27:39-Bylo z ní sádlo.
-Je dobré proti souchotinám.

00:27:47Oni jedí kočky, fuj!

00:27:51-Je to dobrota.
-Veverky jsou lepší.

00:27:56-Někdy nosí tatík vrány.
-Já je nerad. - Fuj!

00:28:03Zakazuju ti u Kudrnů jíst! Hned se běž umýt!

00:28:10Člověk neví, po čem děvče ztloustne.

00:28:18Třeba se taky pozvu na dobrou veverku.

00:28:23To radši zůstaňte za dveřmi.

00:28:28Cítím tíži na prsou. Nemáte kus zajíčka?

00:28:35I starou vránu mám rád.

00:28:39-Aby vám ji panímáma neupekla!
-Zasloužil by si to.

00:28:46Vítám vás. Ukliďte si ty čmáraniny.

00:28:52-Pan myslivec je tu taky...
-Pěkně vítám, babičko.

00:29:01Pojďte, děti.

00:29:05Vezmi si všechny, Bětko, ať se venku zabavíte.

00:29:11Tolik buchet! Vždyť už obědvali.

00:29:17Děti mají kachní žaludky.

00:29:34STRAŠIDELNÉ ZVUKY

00:30:21ZAHOUKÁNÍ

00:30:30Aha, tady...

00:31:25-Měl byste dětem vyhubovat.
-Ať se vydovádějí.

00:31:31My jsme nebyli jiní.

00:31:35-Potkal jste paní kněžnu?
-Ano, s komtesou Hortensií.

00:31:42-A s cizím hrabětem.
-Ženichem komtesy?

00:31:48Komtese se asi nelíbí. Taky jsem jí vyprávěl o Viktorce.

00:31:55-Rozplakala se.
-O Viktorce? -Ano.

00:31:59-Komtesa se jí polekala.
-Jak se Viktorka zbláznila?

00:32:09Tak já vám to tedy povím.

00:32:16Viktorka je dcera jednoho sedláka.

00:32:24Rodiče jí už umřeli. Bývala děvče jako malina.

00:32:33Nápadníci si u nich podávali dveře.

00:32:40Říkalo se, že je pyšná a čeká, až pro ni přijedou s kočárem.

00:32:48V té době přišli do vesnice myslivci.

00:33:10TROUBENÍ MYSLIVCŮ

00:37:27Nemůžu klidně spát ani se modlit. Ty oči mě pronásledují.

00:37:34-Nemysli na něj.
-Ten člověk mě hrozně trápí.

00:37:42Vzala bych si i chudého hocha, jen kdyby nebyl odsud.

00:37:50-Já tady nevydržím!
-Mluvilas s ním vůbec?

00:37:58-Ne. Ani slova.
-Neposlal ti něco k jídlu?

00:38:06Ne. Opravdu nic.

00:38:11Nikdo s ním ve vsi nemluví. Říkají, že je pyšný.

00:38:17A samotář.

00:38:28Tenhle škapulíř nos ustavičně při sobě.

00:38:37Ráno se nezapomeň pokropit svěcenou vodou.

00:38:42Řekni: Pánbůh s námi a zlé pryč.

00:38:46Venku se nerozhlížej. A kdyby promluvil, neposlouchej.

00:38:54Dovede i hlasem učarovat. Radši si zacpi uši.

00:39:01Když ti nebude líp, přijď zase.

00:39:06ZPÍVÁ Horo, horo, vysoká jsi,

00:39:12má panenko, vzdálená jsi.

00:39:20Vzdálená jsi za horama...

00:41:26Mám tě rád. Nenechám tě tu.

00:41:32Odejdeš se mnou a budeme šťastní.

00:41:38Bála jsem se.

00:41:41Kovářka mi dala škapulíř, aby mě chránil před vašima očima.

00:41:49-Jsou prý v nich kouzla.
-To kouzlo je láska.

00:42:03Půjdu s vámi, i kdybyste mě vedl do pekla.

00:42:31BUBNOVÁNÍ

00:42:57Ježíšikriste...

00:43:17Odejdeš se mnou a budeme šťastní.

00:43:56Viktorka zmizela.

00:44:01Komorník říká, že žila šťastně s černým myslivcem.

00:44:09Pak ho kvůli ní zabili v souboji a Viktorka zešílela.

00:44:18Ovčáci jednou povídali,

00:44:21že zahédli ženu, která vypadala jako Viktorka.

00:44:29Její šaty vypadaly pansky a kdysi musely být hezké.

00:46:06Spi, děťátko, spi...

00:46:36Tak to je příběh o Viktorce.

00:46:41Vyprávěla mi ho kovářka a Viktorčina sestra.

00:46:48Pan kmotr umí vyprávět jako písmák!

00:46:53Člověk zapomene, že už je slunce za horami.

00:47:00V hospodě vyhrávají. Zatančíme si?

00:47:07-A hezky do rytmu?
-Pro mě jsou spíš poutě.

00:47:13-Taky bych šla ráda na pouť.
-Tahle je ale daleko.

00:47:19Čím víc jde lidí, tím kratší je cesta.

00:47:41-Je tu veselo.
-S Pánem Bohem, babičko.

00:47:46-S Pánem Bohem.
-Půjdu taky.

00:47:50-Jděte napřed, děti.
-Žádné laškování!

00:47:57Pánům se to děvče líbí, ale není pro ně.

00:48:12Tam je Kladsko. Vaše matka se tam narodila.

00:48:19V tom kraji jsem prožila šťastná léta.

00:48:25-Kde je ten kostel?
-V Boušíně.

00:48:30-Někdy tam půjdeme na pouť.
-Jak to bylo s tou holčičkou?

00:48:38Tak poslouchejte. V lesích stál hrad.

00:48:46Žil tam rytíř s dcerou.

00:48:52Byla hezká, ale hluchá a němá.

00:48:59Jednou se chtěla podívat na bílé beránky.

00:49:05Rozběhla se za nimi, jenže v lese zabloudila.

00:49:11Modlila se, aby jí Bůh pomohl.

00:49:18Stal se zázrak. Najednou děvčátko slyšelo.

00:49:27Stále jasněji...

00:49:31Tu za ní ke studánce přiběhly ovečky.

00:49:40Obklopilo ji celé stádo i ovčák Bárta se psem.

00:49:46Děvčátko vykřiklo: "Bárto!"

00:49:53Ovčák se zaradoval, že dívka mluví a slyší.

00:50:00Její rodiče pak postavili u studánky kostel.

00:50:09Už je to dávno, ale kostelíček stojí dodnes.

00:50:16-Co se stalo s ovcemi?
-Ty staré umřely

00:50:22a mladé ovečky měly zas další beránky.

00:50:26-Tak to na světě chodí.
-Rytířka!

00:50:36-Žádné nejsou.
-Paní kněžna jede. - Ale ne.

00:50:42Sem by kůň nevyšplhal.

00:50:59Hezky pozdravte. Buď pochválen Ježíš Kristus.

00:51:04-Navěky. Vy jste Proškovi?
-Ano.

00:51:11-Jsi jejich babička? -Ano.
-Máš hezká vnoučata.

00:51:20-Kde jste našli jahody?
-U cesty.

00:51:27Vemte si. Taky jsem je jídala.

00:51:33-Než mi umřelo dítě.
-Už je nejíte? - Ne.

00:51:39Matka je nemá jíst do svatého Křtitele.

00:51:45Panna Maria prý ten den rozdává dítkám ovoce.

00:51:50Některé polituje a řekne: Pro tebe nemám.

00:51:57-Matka ti je snědla.
-Nebudu jíst.

00:52:04Vemte si je i s košíčkem domů.

00:52:09Dobře. Přijďte si pro něj s babičkou do zámku.

00:52:15-Přijdeme!
-Vzácná paní! -Přece neodmítnete.

00:52:21-Zítra na shledanou.
-Provázej vás Bůh, vzácná paní.

00:52:50-Mohla jsem vám půjčit šaty.
-Pán Bůh by mě ztrestal.

00:52:56-Vypadala bych jako hastroš.
-Chovejte se v zámku slušně.

00:53:05-A paní kněžně polibte ruku.
-My si nějak poradíme.

00:53:10-S Pánem Bohem.
-S Pánem Bohem, maminko.

00:53:16Paní kněžna tam má krásné obrazy.

00:53:22-A papouška, co mluví.
-To se, babičko, podivíte.

00:53:29Kampak jdete?

00:53:33-Paní kněžna nás pozvala.
-I tebe? Umíš hezky mluvit?

00:53:41-Ano.
-Řekni: Strč prst skrz krk.

00:53:46"Stuč pust..."

00:53:49Co až se tě kněžna zeptá, kam pěnkava nosem sedá?

00:53:56-Však ona se nezeptá.
-Z tebe asi rychtář nebude!

00:54:31-Co nám nesete, pane Prošku?
-To je krása...

00:54:36-Nedupejte, děti.
-Babička jde s dětmi za kněžnou.

00:54:42Prosím pane Leopolde, ohlašte je kněžně.

00:54:51Nevím, jestli je přijme. Pracuje.

00:55:01Víte, jak se máte chovat...

00:55:34-Pochválen Pán Ježíš Kristus.
-Až navěky. Vítám tě, stařenko.

00:55:42Posaď se, babičko.

00:55:54-Nejsem unavená.
-Jen se posaď.

00:56:00Tak snad abychom nevynesli spaní.

00:56:08-Líbí se vám u mě? - Ano.
-A tobě? -Velice.

00:56:15-Ale bydlet bych zde nechtěla.
-Proč ne?

00:56:21Hospodářství nemáte... Ani peří se tu nedá drát.

00:56:27-Co bych tu dělala?
-Nechtěla by sis pohovět?

00:56:32Odpočinu si brzy. Bezstarostně usnu navždy.

00:56:40Pokud ale žiju, patří se, abych pracovala.

00:56:49-Smím?
-Pojď dál, Hortensie.

00:56:54Roztomilé děti! Tu máte za ty jahody.

00:57:07To poupátko je jako vy. Šťasten, kdo vás jednou dostane.

00:57:16-Mohu jít s dětmi? -Ovšem.
-Chlapci jsou divocí. -Nevadí.

00:57:23-Chcete jít se mnou?
-Ano. -Tak na shledanou.

00:57:31Milostslečna je pobledlá jako by ji něco trápilo.

00:57:38-Bůh vám ji zachovej.
-Vroucně v to doufám.

00:57:44To je tváří a přepodivných krojů!

00:57:51Tahle paní má šaty jako nebožka Halášková.

00:57:57-Její muž byl radní.
-To je má babička. - Pěkná paní.

00:58:06Vlevo je děd, vpravo otec.

00:58:10-A kde je panímáma?
-Tohle je moje matka.

00:58:18Je pěkná, radost podívat.

00:58:23Vy jí nejste podobná. To se někdy stává.

00:58:31Lora!

00:58:37Babička mě vezme na pouť. Ty na ně nechodíš?

00:58:44Ve Florencii jsem byla na slavnosti Madony.

00:58:49-Kdo je Madona? -Panna Marie
-Florencie je v Itálii? -Ano.

00:58:58Vidíš, to je Florencie.

00:59:03Tam musí být krásně... Máš tam příbuzné?

00:59:13Ne. Jenom pěstounku Giovannu.

00:59:20-Proč pláčeš?
-Vzpomněla jsem si... -Na koho?

00:59:26Na malíře tohoto obrazu. Už ho asi neuvidím.

00:59:32-Proč?
-Už se do Florencie nevrátím.

00:59:39-Zapovídala jsem se.
-Tvé vyprávění bylo milé.

00:59:47Chtěla bych přítele, který by byl upřímný jako ty.

00:59:52-Někdy pravda není milá.
-Jistěže není.

01:00:00Ty ale přijdi kdykoli a říkej mi cokoli.

01:00:05A přijdeš-li s prosbou, pokusím se ji vyplnit.

01:00:12-To nám dala slečna Hortensie.
-Nám knihu! -Mně panenku!

01:00:20-Poděkovali jste?
-Ano.

01:00:25Slečna mi dala peníze pro Kudrnovy děti.

01:00:30Bůh vám to zaplať. Teď se budou moci ošatit.

01:00:36-Něco přidám.
-Ti lidé pomoc uvítají.

01:00:42Ale ne almužnu. Kudrna by rád dělal poklasného.

01:00:51Milostivá paní by získala pracovitého dělníka.

01:00:56-A věrného služebníka.
-Dobře.

01:01:01-Běžte se najíst.
-Nedupejte, děti.

01:01:12Šťastná to žena.

01:01:25Divím se, že se naše dámy baví se sprostou babou!

01:01:39MODLÍ SE

01:01:49Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné

01:01:55nyní i v hodinu smrti naší. Amen.

01:02:05-Tisickrát pozdravujeme Tebe!
-Tisíckrát pozdravujeme Tebe.

01:02:13-Odkud bylo to němé děvčátko?
-Na pouti máš myslet na Boha.

01:02:21Na nic jiného. Zpívej nebo se tiše modli.

01:02:30-Ty jsi okrasa celého nebe!
-Ty jsi okrasa celého nebe.

01:02:42-Tobě se klaní celá říše!
-Tobě se klaní celá říše.

01:02:54-Ty jsi po Bohu ta nejprvnější!
-Ty jsi po Bohu ta nejprvnější.

01:03:03-Tobě čest a chvála nejpřednější!
-Tobě čest a chvála nejpřednější.

01:03:16-Přispěj nám také, ó matko naše!
-Přispěj nám také, ó matko naše.

01:03:31-Všichni s vroucím srdcem žádáme!
-Všichni s vroucím srdcem žádáme.

01:03:45-Tys jediné útočiště naše!
-Tys jediné útočiště naše.

01:04:00-Po Bohu nad tebe nemáme!
-Po Bohu nad tebe namáme.

01:05:23Pozdravuj babičku.

01:05:28Líbá vás všechny Jan.

01:05:39Nebuď smutná.

01:05:43Musí jezdit s kněžnou do Vídně. Někdy i na dlouho.

01:05:51-Zvlášť když komtesa stoná.
-Ubožátko.

01:05:58-Měla se zasnoubit s hrabětem.
-Ani se neptali, jestli ho chce.

01:06:06-ZPĚV
-Rekruti!

01:06:10Chudák Kristla. Jakub jí odejde na 14 let!

01:06:18Musím jí udělat křížek.

01:07:51ÚDER HROMU

01:08:39-Já se bojím.
-Modli se, ať tě Bůh ochrání.

01:08:49To je nečas, že by ven ani psa nevyhnal.

01:09:26Bůh s námi...

01:09:29MODLÍ SE

01:10:45ZVONÍ UMÍRÁČEK

01:10:59Přejme jí věčný klid.

01:11:05-Vy nikdy neumřete, že?
-Všechno je do času.

01:11:10I na mě jednou Pán Bůh zavolá.

01:11:16Jsem jako ta jabloň. Obě jsme už staré.

01:11:24Usneme ve stejnou dobu.

01:11:31-Zůstaneš doma?
-Stýskalo by se nám.

01:11:36Až bude sníh, svezeš nás na saních, viď?

01:11:43-Vezmeš mě do Vídně?
-Ano. -Nechte už tatínka.

01:11:50-Zdravíčko.
-Vítám vás. -Já vás taky.

01:11:55-Podívej.
-Co s ním? -Pověs si ho na nos!

01:12:05-Jak bylo ve Vídni?
-Uzdravila se komtesa?

01:12:11-Ne.
-Je tady? -Ano.

01:12:16-Co je vám?
-Nic.

01:12:20Když Bůh sešle nemoc, nedá se nic dělat.

01:12:27Modlili jsme se, aby vám Bůh vrátil zdraví.

01:12:33Jsi hodná. Víš, co bych chtěla?

01:12:39-Namalovat tě.
-Mě, starou osobu?

01:12:47-To by se nehodilo.
-Děti budou mít památku.

01:12:54Tak dobře, ale ať se to nikdo nedoví.

01:13:01Vypadala bych marnivě.

01:13:05Kde jste se to naučila? Je zde celé údolí!

01:13:14Je tu i Viktorka, dej jí Pán Bůh nebe.

01:13:20-Malovala jste to sama?
-Ne, jeden malíř,

01:13:28u kterého jsem se ve Florencii učila malovat.

01:13:38To je on?

01:13:49Myslím, že pro mě jede paní kněžna.

01:13:55Jen se mi to zdálo.

01:14:03-Paní kněžna sem přijede?
-Ano. -Samo nebe ji posílá.

01:14:11Chci ji o něco poprosit, ale asi se to nesluší.

01:14:36Přimluvím se taky.

01:14:44Paní kněžna!

01:15:00Babička chce orodovat za nešťastné milence.

01:15:07-Dobrý den. -Pěkně vítám.
-Za koho prosíš?

01:15:14Vím, že prosíš za ty, co si to zaslouží.

01:15:20Kristle vzali na vojnu hocha. Měli před svatbou.

01:15:28Neměl kvůli ní náš písař hádku?

01:15:34-Měl. -Je tak hezká?
-Děvče jako jahoda.

01:15:40Uvidíte ji na dožínkách, jenže bolest krásy nepřidá.

01:15:47Ale jediné slůvko ji vzkřísí a bude zase, jako bývala.

01:15:57Milostslečna je také bledá. Až uvidí, co srdci milo,

01:16:04rozkvetou jí tváře jak růžové lístečky.

01:16:14Přijď zítra ke mně, chci se tě na něco zeptat.

01:16:22Provázej vás Pán Bůh, vzácná paní.

01:16:47Řeklas, že komtese zrůžoví tváře, až uvidí, co srdci milo.

01:16:54Ta slova jsi zdůraznila. Jistě úmyslně.

01:17:04Řekla jsem to schválně.

01:17:07Někdy bývá slovo pronesené včas prospěšné.

01:17:16-Řekla ti něco komtesa?
-Kdepak.

01:17:20Ale kdo sám zkusil, ten se dovtípí.

01:17:28-Čeho ses dovtípila?
-Není to nic zlého.

01:17:35Přišlo mi na mysl,

01:17:41že by si milostslečna pana hraběte brala nerada.

01:17:48Chtělo se mi nad ní plakat. Dívaly jsme se na obrázky

01:17:57a o jednom řekla, že jí ho dal její učitel.

01:18:05Ptala jsem se, jestli je na obrázku on.

01:18:13Celá zčervenala. Neřekla sice ne,

01:18:18ale oči jí zalily slzy.

01:18:23Milostivá paní pozná, jestli jsem měla pravdu.

01:18:29Nic jsem nepozorovala. Byla veselá a povolná.

01:18:36-Nikdy o něm nemluvila.
-Někdo staví bolest na odiv,

01:18:45jiný bolest tají a vezme ji s sebou do hrobu.

01:18:51Děkuji ti, bez tebe bych to nezjistila.

01:20:17Co jsme si předsevzali, s pomocí Boží jsme dokonali.

01:20:23Žně jsme dokonali, věneček vám uvili.

01:20:27A já vám přeji, abyste měli tolik kopeček,

01:20:35kolik je v tom věnečku zrneček.

01:20:38A zdraví, kolik je tam trávy.

01:20:46A aby vám, vzácná paní, dal Bůh i nadále požehnání.

01:20:55-Ať žije kněžna!
-Vivat!

01:21:07Já za panskou chasu, urozená paní,

01:21:13kytičku vám nesu z klasu, dejž vám Pán Bůh požehnání.

01:21:24-Děkuji. Přijměte mé pohoštění.
-Vivat!

01:21:33-Ty jsi poklasný Kudrna?
-Ano.

01:21:37-Děkuju vám.
-Poděkuj babičce.

01:21:45Řekla mi o tvé bídě. A tobě jsem vděčná za přání.

01:21:53Zaopatřila jsem ti tanečníka.

01:21:58Leopolde!

01:22:10Ježíši, Jakube!

01:22:22Pro tebe mám také malé překvapení.

01:22:31-Pojď. Nemůžu se na to dívat.
-Teď mají jen babičku.

01:22:47-Děkujeme. Je to vaše zásluha.
-Já jsem se jen zmínila,

01:22:56kněžna pomohla a Pán Bůh dal požehnání.

01:23:00Mějte se rádi.

01:23:15Babičko!

01:23:20-Co to děláte, milostslečno?
-Vím, za co vám vděčím.

01:23:27-Pojedu do Florencie.
-Bůh vám žehnej.

01:23:34-A dej vám štěstí.
-Zlatá babičko!

01:23:47Někteří mladí dorostli a odešli, hledajíce štěstí jinde.

01:23:57Babička neopustila údolíčko, kde našla druhý domov.

01:24:24Ani lísteček, ani pupínek.

01:25:18-Barunko, to jsi ty?
-Jsem Adélka. Barunka nepřijela.

01:25:27Nepřijela.

01:25:42Nohy mi neslouží, nedojdu ani do kostelíčka.

01:26:00Každé zvíře je člověku za lásku vděčné.

01:26:37Běž se podívat, jestli Barunka nejede.

01:28:02To už asi Barunku neuvidím. Ráda bych se jí byla dočkala.

01:28:21Ať ten strom ještě chvíli nechají.

01:28:58Barunko!

01:29:02-Babičko!
-Barunko!

01:29:08Tak jsem se dočkala.

01:29:13Měla jsem krásný sen, že si pro mě přišel Jiří.

01:29:20-Bála jsem se, že tě neuvidím.
-Babičko...

01:29:28Prosím, nezapomeň na zem, ze které jsi vyšla.

01:29:36Je to matka nás všech. Nezapomeň, co jsem tě učila.

01:29:43Pamatuj, že jsi krev mé krve.

01:29:52Já nikdy nezapomenu, babičko.

01:30:04Skryté titulky Pavlína Kubíková

01:30:07Tvůrčí skupina Josefa Lukse