Čarodějové socialismu, dealeři a perníkáři
Obsah dílu
Komunistický režim se dlouho snažil občany přesvědčit, že problém drogové závislosti se týká jen Západu a Československo se nemá čeho obávat. Radek John ve svých reportážích a knihách v 80. letech jako jeden z prvních ukázal, že „naše domácí“ drogy mohou být stejně nebezpečné jako ty v západní. Jak dnes John vzpomíná na svoje sondy do narkomanské komunity a jak po letech hodnotí vlastní televizní vystoupení z té doby? A v čem naopak vidí možný pozitivní přínos halucinogenních látek? To vše a mnohem více v nové epizodě videocastu Archivu ČT Zrnění.
- Vyrobeno 2025
- Země původuČesko
Části dílu
Přehled dílů
Z Moskvy do Milovic a zpět. Jak se nám žilo se sovětskou armádou?
23 let. Tak dlouho trval „dočasný“ pobyt sovětských vojsk, který započal okupací v srpnu 1968. Za tu dobu se toho stalo víc než dost – od prvotních snah o sblížení s československým obyvatelstvem přes rozmach černého obchodu až po rozsáhlé ekologické škody. Řada vojáků i jejich rodin tu prožila podstatnou část života – včetně bratrů Kličkových. Jak vypadalo každodenní soužití obyvatel se sovětskou armádou? A jak probíhal její odchod po roce 1989? O tom a mnohém dalším si nad televizními archivními záběry povídají Jakubové s historičkou Marií Černou z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Překvapivě drahé archivy, o čem přemýšlí estébák i návrat k Paskvilu
Týden se s týdnem sešel a Jakubové se opět potkali ve studiu. A ani tentokrát nebyli sami – ke společné diskuzi přizvali televizní matadorku Ivu Syslovou. Ta se v současnosti zabývá licencováním archivních pořadů a zodpověděla některé z častých diváckých dotazů. Proč je vysílání vlastních archivních pořadů pro televizi mnohdy dražší než nákup zahraniční tvorby? Co všechno může televize umístit na internet a jaká má v tomto ohledu omezení? Kromě toho došlo i na novinky: Světový den audiovizuálního dědictví nebo chystanou knihu o vnitřním světě důstojníka Státní bezpečnosti. A samozřejmě nechyběla ani trocha šafránu ze zapadlých archivních zákoutí. Tentokrát se vrátíme k legendárnímu magazínu Paskvil, který v roce 1999 představoval divákům fenomén smajlíků, respektive „ksichtíků“.
Češi dobývají vesmír
Dlouho platilo, že Vladimír Remek je jediným Čechem, který se podíval do vesmíru. Už brzy by se to ale mělo změnit. Na svoji misi se chystá astronaut Aleš Svoboda. Ještě než usedl do kabiny kosmické lodi Crew Dragon, zavítal k Jakubům do studia, aby porovnal svoji plánovanou cestu s tou, kterou před téměř padesáti lety podnikl Vladimír Remek. Jak se změnila astronautika za poslední půlstoletí? A proč Evropa zaostává v objevování vesmíru? To vše a mnohem více v nejnovější epizodě Zrnění.
Konec časosběrné epopeje i bizarní politické věštby
Po týdnu Jakubové opět usedli do studia - tentokrát sami bez hosta v diskuzi nad nejnovějším děním. Bavili se o nedožitých narozeninách Petra Uhla, chystané knize o dějinách Státní bezpečnosti i vyvrcholení největšího experimentu v dějinách televize - britské časosběrné série Up. V druhé části jako obvykle sáhli do spodních přihrádek televizního archivu pro záznam, který by jinak zůstal veřejnosti skryt. I tentokrát se vrátíme do devadesátých let, kdy bylo možné skoro všechno. Třeba i to, aby seriózní politické analýzy a předpovědi nahradila… astrologie a horoskopy.
Policie v plenkách
Listopad 1989 přinesl změnu úplně ve všem a zločin nebyl výjimkou. Takřka ze dne na den skokově vzrostla kriminalita, počty policistů i jejich vybavení ale zůstávaly stejné. Trvalo ještě několik let, než nová policie tento deficit dohnala a získala si důvěru veřejnosti. Ředitel Muzea Policie ČR Radek Galaš si myslí, že k tomu výrazně přispěly i nové modré uniformy. Jak sám počátkem 90. let prožíval v ulicích boj s „drbany“? Proč dodnes nesouhlasí s Havlovou amnestií? To a mnohem více probral s Jakuby nad archivními záběry v nové epizodě Zrnění.
Havel a Peroutka versus Pohlreich a Bohdalka
Jakubové si při přípravě tradičních novinek ze světa archivů a médií uvědomili, že by jako už několikrát předtím museli z velké části mluvit o projektech z dílny Českého rozhlasu. Tak si do studia přizvali toho nejpovolanějšího – vedoucího Archivu ČRo Tomáše Dufku. V neformálním rozhovoru probrali Havla s Peroutkou, proces s K. H. Frankem nebo nejnovější počínání ÚSTRu. A nakonec došlo i na opravdu nečekané objevy z Archivu ČT. Nebo byste snad věřili, že někdy na vlastní oči uvidíte Jiřinu Bohdalovou smažit kuře po boku Zdeňka Pohlreicha?
Favorit zachránil Škodovku
Auta jsou fenoménem za každého režimu a entuziasmus Martina Vaculíka je toho důkazem. Ten dorazil do studia na Kavčí hory, aby se společně s Jakuby v novém díle Zrnění podíval na legendární a dnes už neexistující pořad Automotorevue, vyzdvihl Favorita, pomluvil stodvacítku a nakonec se dostal i k tomu, jak to měli s auty českoslovenští disidenti. Jak vypadala práce motoristického novináře před rokem 1989 a v čem to měli Vaculíkovi předchůdci lepší? Proč se automobilu Ludvíka Vaculíka přezdívalo Gercen a jak se za socialismu dostávaly přes hranice Mercedesy? To a mnohem více se dozvíte v nové epizodě Zrnění s Martinem Vaculíkem.
Co je nového
Jakubové se po prázdninách vrátili do studia v novém formátu bez hosta a měli tak spoustu času probrat, co se v poslední době událo nového. Od kontroverzní exhumace Jana Masaryka přes šťastné období plné disidentských výročí až po vylepšený servis pro amatérské i profesionální zájemce o historii. A samozřejmě dojde i na archivní videa a na devadesátkovou televizní soutež, kterou byste dneska na obrazovce mohli už jen stěží vidět.
Archivy pohledem dětí
Říká dnešním dětem ještě něco klasická televize? Dívali by se na ní, i kdyby byla šedá? A proč by měla celý den vysílat jen driftování na čtyřkolce? O tom všem a mnohém dalším mluvili Jakubové v nové epizodě Zrnění, kam si tentokrát nepozvali žádného pamětníka nebo vědce, ale zástupce nejmladší generace - devítiletého Tomáše, sedmiletého Davida a osmiletou Grétku.
Rodina jako základ státu
Budování socialismu vyžadovalo zapojení všech bez ohledu na pohlaví. Stát podporoval nástup žen do práce i tím, že částečně převzal odpovědnost za výchovu dětí důrazem na tzv. kolektivní výchovu. Denní a týdenní jesle se ale brzy staly předmětem kritiky s odkazem na to, že přispívají k deprivaci dětí. Státy socialistického bloku se postupem času uchýlily k dalšímu obratu. Mantrou se stala prorodinná politika vytvářející vhodné podmínky pro založení rodiny, která byla v mnohém progresivnější než v zemích na západ od nás. Byla kritika kolektivní výchovy spravedlivá a jak se na ní svojí tvorbou podílela televize? Jak se měnila a stále mění role ženy ve společnosti? A kde je otec? O tom a mnohém dalším si Jakubové v novém díle Zrnění povídali se socioložkou Kateřinou Liškovou.
Ostatní také sledují
Sněží
ArchivSpolečnostStrana 22
KulturaLiteraturaMísto činu: Kavčí hory
KulturaTelevize20. stoletíPiráti obrazu a zvuku
Archiv90. létaMédia