Dalibor

Mistr poetického filmu Václav Krška se po druhé světové válce věnoval životopisným filmům: mj. Posel úsvitu o vynálezci Josefu Brožkovi, Mikoláš Aleš, Mladá léta o Aloisi Jiráskovi a Z mého života, jehož hrdinou byl český skladatel Bedřich Smetana a v němž se objevily působivě inscenované operní scény. Zkušenosti z natáčení využil tvůrce ve svém následujícím filmu, jímž se stala adaptace známé Smetanovy opery Dalibor. Příběh o hrdinském rytíři Daliborovi, jenž chce pomstít smrt svého přítele, ale je poražen v nerovném boji s královským vojskem, se odehrává na konci patnáctého století. Václav Krška v něm prokázal odvahu, invenci a velký cit pro filmové inscenování hudebně-dramatického díla. Do titulní role obsadil Karla Fialu, jemuž ovšem propůjčil hlas operní pěvec Beno Blachut. Výpravné scény se natáčely na hradě Křivoklát, podstatná část filmu však vznikla mimo reály: stavbu tvrze postavil architekt Bohuslav Kulič za pozemkem Filmového studia Barrandov, Vladislavský sál vznikl ve filmovém ateliéru.