Nejkrásnější věk
Spisovatel, sochař, malíř, karikaturista a bývalý ladič hudebních nástrojů Jaroslav Papoušek se ve filmu prosadil scenáristickou spoluprací s Milošem Formanem a Ivanem Passerem. Film Nejkrásnější věk z roku 1968 je jeho samostatným režijním debutem. Tvůrce v něm využil své osobní zkušenosti a zážitky ze studia sochařství na Akademii výtvarných umění. Film je sledem epizod o studentech sochařiny, kteří si do ateliéru vodí jako modely lidi nejrůznějších tváří, povah a životních osudů: důchodce Hanzlíka (J. Stöckl), který nejraději ze všeho spí, uhlíře Voštu (J. Šebánek), jenž je specialistou na vyprávění o raněných bojovnících, vzornou mladou maminku paní Vránovou (H. Brejchová), jež je modelem pro akt, avšak jejíž manžel nemá pro tento druh činnosti pochopení...
Obdobně jako ve filmech zmíněných Papouškových spolupracovníků, i zde je podstata vyprávění nikoli v příběhu, nýbrž v citlivé drobnokresbě postav, pocitů a prostředí. Po Formanově a Passerově emigraci stihl J. Papoušek v obdobné poetice natočit "homolkovskou" trilogii, než pod tlakem normalizace na svůj styl rezignoval a začal se věnovat běžným komerčním veselohrám.