Tragikomický příběh nejobyčejnějšího člověka v nejneobyčejnější situaci. Česká komedie (1967). Hrají: R. Hrušínský, S. Budínová, I. Vyskočil, J. Zelenohorská, M. Kubišová, J. Laufer a další. Scénář J. Otčenášek a J. Balík. Režie Jaroslav Balík
00:00:15Taky vás někdy napadají takový divný myšlenky?
00:00:51To si tak člověk ledacos představuje,
00:00:55má plány, iluze, perspektivy, jenomže nakonec si zvykne
00:00:59a je docela spokojenej na místě, kam ho osud postavil.
00:01:36(z tlampače)
00:01:38Účast na besedě přislíbil i sám jubilant.
00:01:42Všechny spoluobčany na tuto besedu srdečně zve
00:01:47Sdružená obec baráčníků a místní společnost Přátelé žehu.
00:01:53Zemědělský odbor MNV má k dispozici větší zásobu otráveného zrní.
00:01:59Zemědělci, kteří mají zájem na hubení obtížných hlodavců,
00:02:04nechť se přihlásí.
00:02:06Okresní hygienik upozorňuje na stávající předpisy,
00:02:11aby nedocházelo jako v minulosti k otravám domácího zvířectva,
00:02:16užitečného ptactva i zvířeny, eventuelně dětí.
00:02:34Ve snaze umožnit vyučování i takovým chlapcům a děvčatům,
00:02:38kteří jsou s učením, jak se říká na štíru,
00:02:42vznikají u nás některé obory poněkud méně náročné.
00:02:47Patří k nim například zajímavý obor
00:02:50topič, krmivář, hrobník nebo lázeňský.
00:03:25Žiju jako většina normálních lidí u nás,
00:03:28ani hůř ani líp, takovej bezpečnej střed.
00:03:32Jsem vlastně úplně spokojenej člověk.
00:03:35-Dobré jitro.
-Dobré jitro, pane Šafránek.
00:03:41Já jsem pro pořádek, přesnost, pravidelnost.
00:03:50V tom je celá moje filozofie. A hlavně mít čistý svědomí, aby...
00:03:57Prostě, aby se člověk mohl každýmu podívat zpříma do tváře.
00:04:14Vlastičko, já ti za to kafe řeknu fór, jo?
00:04:18-Přišel trpaslíček k doktorovi...
-Jestli je sprostej, tak ho spolkni.
00:04:22-Já ti ho řeknu jen tak do ouška.
00:04:26... on se mi odkrví mozek, já omdlím a strašně si natluču.
00:04:30-Dobře, ale je třeba zjistit, jakej to bude mít dopad dole.
00:04:34Jistě. Já si nechci dělat patent na rozum. Pochop.
00:04:38Mně šlo jen o to, aby... Moment.
00:04:42Mám tady jeden šek. Jedná se o materiál na středisko.
00:04:45-Kdyby ses na to podíval.
-Po tobě? No dovol.
00:04:48Jo, co jsem to... Jenom žádnou partyzánštinu.
00:04:52Já osobně jsem pro ustavení subkomise.
00:04:55-A oni se jí ptají: "Která vy jste, slečno?" "Já jsem Sněhurka."
00:05:00-Špatný?
-Ne.
00:05:03Vlastičko, budete muset skočit do banky.
00:05:09-Ty to znáš s tou Sněhurkou?
-Jo.-Jo? Dobrá, viď?
00:05:17No, no, abys ty klapky nezavařil.
00:05:21Já se ti divím, 16 stovek brutto a ještě k tomu tenhle hadřík.
00:05:25Prosím tě. Podívej se na mě, člověče.
00:05:29Já mám o stovku míň, ale taky se nehodlám přetrhnout.
00:05:32Nakonec se na tebe stejně každej vykašle.
00:05:36Je to pořád stejný. Jeden den jako druhej.
00:05:403.256 takovejch dnů naplněnejch zodpovědnou prací mi zbývá do penze.
00:05:47V týhle chvíli ovšem ještě netuším, že právě dneska se stane něco,
00:05:52co převrátí můj život naruby.
00:05:55To si tak člověk vykračuje a najednou šlápne do...
00:06:00Na minu.
00:06:02Pořád se ještě nic neděje,
00:06:05až těsně po skončení pracovní doby...
00:06:22-Vy ještě nejdete?
-Ne.
00:06:28-Dobrou noc.
-Dobrou noc.
00:06:41-Co tady ještě strašíš?
-Já už jdu.-Tak ahoj.
00:06:52To není možný.
00:06:54Vyplatil jsem přece všechny položky
00:06:58a zbylo mi devět set.
00:07:01První chyba.
00:07:03První za 20 let. Ježíšmarjá.
00:07:06No jo, devítka místo nuly. Zejtra zakážu Žaloudkový,
00:07:10aby nosila tak těsný sukně, všechno je v tahu.
00:07:14O tom se nikdo nesmí dovědět.
00:07:18Sakra, tohle mi scházelo.
00:07:21Co teď s tím? Přece to nemůžu nechat takhle bez evidování.
00:07:26Přece ty prachy musej mít nějaký konto.
00:07:38Aspoň provizorně pro formu, aby ta položka nevisela ve vzduchu.
00:07:50Tak. Zejtra peníze vrátím a všechno dám zase do pořádku.
00:08:22Výborně, už jsi tady. Buď zdráv.
00:08:25Máš tam kontrolu z ústředí. Zapomněl jsem ti to včera říct.
00:09:01To je průšvih.
00:09:03A zrovna já, vzornej pracovník.
00:09:07Tak hotovo. Klaplo to na halíř jako vždycky.
00:09:11U tebe je to jen formalita. Kdyby to bylo všude tak. Tak se měj.
00:09:17Buďte zdráv.
00:09:28Je vám něco?
00:09:30Ne. Proč?
00:09:33No nic.
00:10:00To mě podržte, oni na nic nepřišli.
00:10:04A vlastně na to není vůbec možný obvyklou kontrolou přijít.
00:10:11No jo, jenomže teď už je nemůžu vrátit.
00:10:15Revize uzavřela účet. To bych musel přiznat chybu.
00:10:20Včera jsem zničil ten průpis.
00:10:23Vždyť to je vlastně podvod, ježíšmarjá. Co s těma penězma?
00:10:27Že bych to dal na Červenej kříž? (zaklepání)
00:10:44... v současné etapě socialistického vývoje.
00:10:48Z hlediska efektivnosti má mimořádný význam
00:10:52neustálé přizpůsobování struktury výroby struktuře potřeby.
00:10:58-Dobrej večer.
-Ahoj. -Ahoj.
00:11:01Tři sta třicet čtyři.
00:11:04Čtyři sta.
00:11:16-Tak to zavři, já se nemůžu učit.
-Děcka, dejte pokoj, jo?
00:11:21-Ježíš, takový kydy.
00:11:24-To aby se jeden naučil čarovat, člověče.
00:11:27-Prosím tě, co ti schází?
-Ahoj.-Ahoj.-Samozřejmě.
00:11:32Lidi jsou na tom ještě hůř, například děcka v kolonii.
00:11:36-To já všecko znám.
-Kdes to sebral?
00:11:41-Máš nějak moc peněz.
-Co?-Že máš moc peněz.
00:11:44To já v tvým věku... Zavři to, když s tebou mluvím.
00:11:48Hele, když někdo dá tuzéra,
00:11:51tak mu opravím televizi dřív než škotovi. To je jasný, ne?
00:11:56Co má člověk na tohle odpovědět?
00:11:59On si myslí, že rozumí životu,
00:12:02když má o dvě stovky větší plat než já.
00:12:11Mami, budeme mít taky auto?
00:12:20Na to se musíš zeptat tady tatínka, víš?
00:12:29No jo, pan Lejsek.
00:12:34Já vím, já ti rozumím.
00:12:36Vzala jsi si tenkrát úředníka místo hokynáře.
00:12:41Šáhla jsi prostě vedle, holka.
00:12:44-To já bych radši cestovala.
-Ty chutě si nechte zajít.
00:12:49-A proč? Božka jede za maturu k moři.-Ať si jedou!
00:12:54Hele, kdybych já byl vedoucí v Pramenu nebo kdybych byl holič,
00:12:59ale zato se můžu zpříma každýmu podívat do očí.
00:13:03-Za to si teda moc nekoupíme.
-Nezačínej zase.
00:13:07Že tě tak u vás v podniku oceňujou.
00:13:12A co je tohle? Co je tohle?
00:13:34Ježíšmarjá, co jsem to vyvedl?
00:13:38Vždyť ty prachy přece nebyly moje.
00:13:41No nazdar, vždyť to je vlastně defraudace.
00:13:49Šafránku, máš tam gis.
00:13:52Zpátky od křížku.
00:13:55A konečně, co to je 9 stovek v rámci celostátní ekonomiky?
00:14:01Jiný hrabou, kde můžou, a poctivej vůl...
00:14:09Já bych taky věděl, co s penězma.
00:14:14Ona vlastně Eliška měla pravdu.
00:14:17Taky mi mohli dát nějakou prémii, ne?
00:14:20Copak bych si ji nezasloužil?
00:15:23Dobrý večer, pane Šafránek. To je náhodička.
00:15:26Poslechněte, jak to bude s tou přednáškou?
00:15:30-Co říkáte? Plácneme si konečně? Prosím.-Děkuju.
00:15:34Jak bysme to udělali?
00:15:37Já se podívám, jak to vlastně vypadá.
00:15:40Co byste řekl osmnáctého?
00:15:43Ne, osmnáctého to nejde, to mám lety do vesmíru.
00:15:46Devatenáctého mám interrupce a její následky.
00:15:49Třiadvacátého mám zhoubné nádory.
00:15:52Poslyšte, já vůbec nevím, kam bych to zařadil.
00:15:55Kde ty chlape na to bereš? Takovej obyčejnej kulturní referent.
00:16:01Tak pětadvacátého.
00:16:04Výborně, ujednáno. Pětadvacátého. Na shledanou.
00:16:10-Nepůjdete dovnitř?
-Ne.
00:16:19Já tomu nerozumím.
00:16:22Přece mám o dvě stovky víc nad celostátní průměr
00:16:29a v životě mě nenapadlo tam vkročit.
00:16:40No konečně,
00:16:42ještě není všem dnům konec.
00:17:14Eli?
00:17:17-Spíš?
-Ne.
00:17:22Hele, co kdybysme si někam vyjeli na dovolenou?
00:17:28Prosím tě.
00:17:32-Ty by jsi nejela?
-Za co?
00:17:35Po těch pár stovkách se jenom zapráší.
00:17:40Ale já už jsem se s tím dávno smířila.
00:17:44Od devatenácti tancuju kolem děcek a plotny.
00:17:48Co já ještě můžu čekat?
00:18:00Prosím tě, nech mě, já mám zejtra velký prádlo.
00:18:09Vlastně má ta holka pravdu.
00:18:12Co jsem pro ni vedle takovýho Lejska?
00:18:15Asi se nemá v ničem přehánět.
00:18:19Ani s tou poctivostí.
00:18:22Ale kdepak. To už je zas keců po městě.
00:18:25Psina musí bejt, co si člověk neužije, to nemá.
00:18:29Nejdřív jsme byli v Narcisu jako normálně
00:18:32a pak jsme šli k Mirkovi do kvartýru.
00:18:35Co? K Mirkovi.
00:18:38Kolik?
00:18:40Já, Sváťa, Dana s tím svým a Mirek se Žendou.
00:18:44Co?
00:18:46To taky, ale představ si, pak se vytasil s flaškou becherovky.
00:18:51Bylo to báječný. Škoda, žes tam nebyla.
00:18:55Trošku jsme pařili.
00:18:58No jo, senza.
00:19:01Úplnej odvaz.
00:19:03To víš, Sváťa. Jako v tom Sladkým životě.
00:19:07Ne, to ne, neslíkala se. Prosím tě, copak na to má figuru?
00:19:18Ne! Nikdy!
00:20:03Na mou duši.
00:20:06Jsou tady.
00:20:23Že se nestydím.
00:20:25A stejně je to hezký.
00:20:28No jo, ale kam s nima?
00:20:40To už je dávno, co jsem ji stavěl.
00:20:44Jo, to jsem ještě věřil,
00:20:46že jednou objevím poklad v Korálovým moři.
00:21:08Tak dvě jsem prošustroval za to kadidlo,
00:21:12to byla blbost, takhle bych to za chvíli rozfrncal.
00:21:15Ne, nic. Já musím počkat,
00:21:18až budu mít padesát, co padesát, sto tisíc a pak teprve.
00:21:23Tak tomuhle se říká octnout se na šikmý ploše.
00:21:39Ovšem napovrch se v mém životě nic nezměnilo,
00:21:43až na to, že jsem byl přímo soudruhem ministrem jmenován
00:21:48do ústřední revizní komise našeho sektoru
00:21:52za svou příkladnou, poctivou práci.
00:23:07Ten, kdo dnes krade, okrádá stát, to jest sama sebe.
00:23:12Vzniká nová morálka,
00:23:15která vede k novému pojetí vlastnictví
00:23:19a tak je třeba vidět,
00:23:22že nepoctivost je jeden ze základních přežitků minulosti.
00:23:27Naši lidé nejsou už dneska tím, čím byli před dvaceti lety.
00:23:32Novým uspořádáním společnosti
00:23:35je postupně odstraňováno úzké sobectví a hrubý egoismus...
00:23:40(vnitřní hlas) Ježíšmarjá, co to plácám?
00:23:44Vždyť to na mně poznaj. Do čeho mě to ten idiot navrtal?
00:23:48Nesmíme zapomínat, že jsou mezi námi tací,
00:23:52kteří bez vlastního přičinění
00:23:55ulamují z našeho společného krajíce
00:23:59a brzdí v našem rozkvětu
00:24:02a...
00:24:04A tím končím.
00:24:13Ahoj, tati.
00:24:15-Maminka šla nakoupit a já tady číhám.-Tak číhej, číhej.
00:24:20A na koho číháš?
00:24:36Jedeš!
00:24:43(domovní zvonek)
00:25:03(domovní zvonek)
00:25:18Mně se přibouchly dveře.
00:25:34Tak tohle není možný. S tou lodičkou už nevystačím.
00:26:05(křik)
00:26:07Co je?
00:26:11-Takhle to dál nejde.
-Já vím.
00:26:14-Už to trvá celej tejden. Každou noc.-Já bych měl spát sám.
00:26:19Já bych si odstěhoval postel do kumbálu za kuchyní.
00:26:22-Jak to odstěhoval?-Odstěhoval.
-Jsme přece manželé.
00:26:27-Jak to odstěhoval?
-Takhle se nevyspíš, chudinko.
00:26:31-Když furt takhle dělám.
-Zítra půjdeš k doktorovi.
00:26:35Bude zase všechno v pořádku. Jdi spát. Dobrou noc.
00:26:40Je mi líto, ale musím přikročit k drastičtějším prostředkům.
00:28:20Ježíšmarjá, oni mě snad nechaj zmrzačit.
00:28:25Ty lidi nemaj srdce.
00:28:40No to je dost.
00:28:49Co to zase vyvádíš?
00:28:56-Měsíček.
-Tati! -Tati!
00:28:59Já už nemůžu. Já nebudu spát se strašidlem.
00:30:21Tak
00:30:23a teď mám cestu otevřenou.
00:30:46Správně. Vstříc.
00:30:49Kupředu.
00:30:51A ještě směleji.
00:31:54Pane Šafránek, to je úžasný. To máte svátek nebo co?
00:31:59-Malá domácí oslava. Prosím.
-Děkuju.
00:32:35Tak, poslední kapička
00:32:38a máme to v kufru,
00:32:40vlastně v matraci.
00:32:43(zvoní telefon)
00:32:47Žaloudková.
00:32:50Ano. Předám.
00:32:52Starej.
00:32:57Šafránek.
00:33:00Jo, už tam jdu.
00:33:15Jsem rád, Toníku, že ti to mohu říct jako první.
00:33:19Gratuluji. Gratuluji.
00:33:22-A k čemu?
-Jsi s okamžitou platností povýšen
00:33:26na vedoucího našeho ekonomického úseku.
00:33:29To je, co?
00:33:31To víš, u mě najde poctivá práce vždycky zastání.
00:33:34Já jsem ztratil slovo nahoře.
00:33:37Předáš svou agendu Pelcovi a přestěhuješ se z tý svý díry, ano?
00:33:43Co je s tebou? Tváříš se jako bys...
00:33:46Já si toho strašně vážím, ale já to nemůžu přijmout.
00:33:50No tak, Toníku, skromnost je krásná vlastnost.
00:33:54-Nic se nesmí přehánět.
-O to nejde. Já bych to...
00:33:59Nervově bych to nevydržel.
00:34:01-Zeptej se manželky, jak v noci trpím.-Ale prosím tě.
00:34:05To bych musel dát vejpověď. Nezlob se.
00:34:09No prosím.
00:34:14-Ale měl bys o 130 korun víc.
-Dobře, ale...
00:34:18-Přesto nemůžu.
-Nemůžeš. Dobrá, jak chceš.
00:34:29To je pohled, co?
00:34:34Ať si říká kdo chce, co chce,
00:34:37mně se panoráma Hradčan nikdy neokouká.
00:34:43No jo, ale za tímhle jsou měsíce intenzivní práce,
00:34:48sebeovládání,
00:34:51bezesných nocí.
00:34:54Jo, jak říkala babička: "Bez práce nejsou koláče."
00:34:58(klepání)
00:35:05(klepání)
00:35:46-Spíš?
-Ne.
00:35:52Víš, mně je tam tak smutno samotný.
00:36:04Že vlastně ani nevím, že jsem tvoje žena.
00:36:09-Dobře, tak počkej.
-Co je to s tebou?
00:36:14-Máš nějakou jinou?
-Ne.
00:36:17Už čtyři měsíce. Toníku...
00:36:46Bože, ten je krásnej! Lejsková určitě pukne vzteky!
00:36:50-To muselo stát peněz, tati, viď?
-Kristapána.
00:36:54Jednou vyhraju druhou ve Sportce, tak to mám zahodit nebo vrátit?
00:36:59-Ani jsi mi neřekl, že sázíš.
-Vidíš to. Hele, podívej se.
00:37:03-Podívej se.
-Páni, to je odvaz.-Teď mluv.
00:37:07-Ty jsi snad úplně přišel o rozum.
-Proč, mami? Vždyť seš ještě kus.
00:37:12-Taky by sis měl koupit kvádro. Procházej ti rukama milióny.
00:37:16Koupím. Koupím.
00:37:19-A v sobotu jdeme na pěknej flám do Narcisu.-Jo.
00:37:23-K tomu by byly potřeba náušnice.
-Dostaneš náušnice.-Dostanu?
00:37:28To je krása.
00:37:31Přestaňte. Přestaňte, prosím vás.
00:37:34Přestaňte, vy blázni! Co tomu řeknou lidi v baráku?
00:37:38-Přestaň. Přestaň.-I na naší ulici může bejt jednou svátek.
00:37:51V tý chvíli jsem ještě netušil...
00:37:57-Ukaž? Ty máš ale kanón.
-Dobré jitro.-Dobrý jitro.
00:38:01-To muselo stát nějakou pětku, co?
-No jo.
00:38:05Kdybyste viděli, jak holky valily oči. Prej kde jsem na to vzala?
00:38:09Tak jsem jim řekla, že mám ctitele s bourákem a oni:
00:38:13"Kecáš. To fotr nejspíš vykradl nějakou banku."
00:38:30-Ty jsou báječný. To jsou ty jugoslávský za 320, že jo?-Jo.
00:38:34Učiněnej světák.
00:38:39A co kdyby vás takovej světák pozval na deci nebo na dvě deci?
00:38:44To nejde, znáte to. Ještě by z toho byly tahačky po závodním vejboru.
00:38:49- Tos měl vidět, jak na mě čuměly, krůty závistiví.
00:38:54Každej, každej si mě všimnul.
00:39:06A co bych se vlastně bál?
00:39:08Člověk v mý situaci nebude přece jíst krev v kantýně.
00:39:13Vykašlu se na všecky.
00:39:36Já jsem chtěl... Já jsem chtěl...
00:39:39Podívej se,
00:39:42nechtěla by jsi se trošičku radši projít?
00:39:46-Takovej...-Co?
-Takovej krásnej vzduch dneska.
00:39:50Vidíš to?
00:39:53Ne. Proč jsem se vlastně strojila? Já chci jít do vinárny, člověče.
00:40:12No ne. Milostivá paní.
00:40:15Dobrý večer. Hrobové se otvírají. Jste to vy nebo váš duch?
00:40:19Pojďte dál, prosím.
00:40:21To je báječné. Hudba tuš!
00:40:59To je nám veselo, co?
00:41:05Prosím.
00:41:09-Děkuju.
-Prosím.
00:41:14Srab a neštovice, milostivá paní.
00:41:17Kam se člověk podívá, samý okresní měšťáček.
00:41:21Pardon.
00:41:23-Pardon.
00:41:28A v týhle společenský bídě já. Nemusíte mi věřit, milostivá paní,
00:41:34ale když jsem byl ještě na dramatický konzervatoři,
00:41:38tak to na mě sázeli.
00:41:40"Já nosím v nitru svém elegance květ."
00:41:44"Jak švihák moderní se ovšem neparádím, ač..."
00:41:49Ač... Nebudu vás unavovat. Napijeme se, pojďte.
00:41:55-Tak na zdraví.
-Na zdraví.
00:42:22Máte rozkošnou paní.
00:42:38Když já mám tak ráda vermut.
00:42:45-Že se přimluvíte, aby mi přidali, že jo?-Jo.
00:43:05-Pane vrchní, ještě jednu!
-Prosím tě, aspoň nekřič.-Nech mě.
00:43:09-Ještě jednu lahvinku?
-Mně je báječně.
00:43:13Za 20 let mně nebylo tak báječně. Ty seš taky báječnej, šášulko.
00:43:18No jo. To víš, že jo.
00:43:27Nedurdi se, šášulko. Nebuď zase účetní.
00:43:31-Pojď domů, je půl dvanáctý.
-Ále.
00:43:34Já mám toho krtčího života až takhle.
00:43:37-Ať si něco užijem, než nás strčej do hrobu.-Nekřič!
00:43:41Prosím tě, přece nejsme nějaký okresní maloměšťáci.
00:43:45-Dobře, tak to nemusí každej slyšet.
-Evu k tomu moři pošleme, viď?
00:43:51To víš, že jo. Podívej se, jak se na nás dívají.
00:43:54Z výsledků hloubkové kontroly ústřední kontrolní komise
00:43:59jednoznačně vyplývá, že jste zneužil důvěry ve vás kladené
00:44:03a zpronevěřil našemu hospodářství značné sumy,
00:44:07jejíž výše bude dodatečně ještě upřesněna.
00:44:10Jsem nucen vás proto požádat, abyste se nevzdaloval z místnosti.
00:44:23Tak jdeme, občane.
00:44:36Výborně, soudruhu Šafránku. To byl mistrovský kousek.
00:44:39-Ten chlap to ale dovedl zamaskovat.
-Nakonec to vždycky takhle končí.
00:44:4320 let žije skromně, pak si koupí auťák a začne vytloukat balík.
00:44:47-Dostane tak 10 let. -Jestli ne víc. Nechtěl bych být v jeho kůži.
00:44:5010 let.
00:44:53Není to přehnaný?
00:44:59Tak takhle vypadá nejbohatší člověk ve městě.
00:45:03Milionář v ilegalitě.
00:45:09Jo, tak je to.
00:45:11Jak seš jednou odtaxírovanej na 1.600,- brutto,
00:45:16tak seš nadosmrti vyřízenej.
00:45:19To je něco jako cejch na čele.
00:45:36Přece nemůžu pořád vyhrávat ve Sportce, to je blbost.
00:45:41Ale jak já bych jim...
00:45:44Jak jim ty peníze mám dát?
00:46:55-Kde je ta holka?
-Říkala, že jde s Božkou do kina.
00:47:02Mami, táto, koukejte, co mám. Tři stovky a jsou moje.
00:47:06-Začínám věřit na zázraky.
-Kdes to vzala? -To je nálezný.
00:47:10Našla jsem na staveništi 3 tisíce, tak jsem to dala na SNB.
00:47:14-Ty seš ale pitomá, za to jsi mohla jet k tomu moři.
00:47:19-Co když to ztratil nějakej chudák a nemá co do huby?
00:47:23To radši nikam nepojedu. Viď, tati?
00:47:26Mám z tebe radost. (vnitřní hlas)Náno jedna.
00:47:30Jestli jsem to s tou výchovou trošku nepřehnal.
00:47:34Takhle se mi to tvoje moře sakra prodraží.
00:47:38Při deseti procentním nálezným to máme...
00:48:03Pojď támhle, tady je moc světla. Pojď.
00:48:21-Neblázni, Mirku.
-Co je? Co?
00:48:24-Jak budu vypadat?
00:48:28Mirku!
00:48:30-Co je, prosím tě? Co je s tebou?
-Táta má dneska zkoušku v orchestru.
00:48:34-Co když půjde kolem? -Ty myslíš, že bych se tvýho fotra leknul?
00:48:45-Hele, zbaštil ti to posledně, jak jsme byli u Přemka? -Jasan.
00:48:49-Já jsem řekla, že jsme byly s Božkou v kině. -Dobrý.
00:48:55Evo...
00:49:00Pst!
00:49:02-Někdo jde.
-Půjdem.
00:49:16Jdeš od toho!
00:49:23Umřít.
00:49:25Umřít a nevidět to.
00:49:33-Já jsem ho stejně neměla ráda.
-Prosím tě.
00:49:36Poslechni, ty jsi vlastně strejdův jedinej dědic, ne?
00:49:40-Mám takový tušení, že bys mohl...
-Jak můžeš takhle mluvit?-Proč?
00:49:44-To není moc hezký. Chudák strejček ještě není pod drnem...-Jo, jo.
00:49:49Pěknej chudák. Ten si něco užil. Od naší svatby se u nás neukázal.
00:49:53-Tak pa.
-Pa.
00:50:02Aspoň bude strejček dlouho živej, když jsem ho předčasně pohřbil.
00:50:07Tak kolik nám vlastně může odkázat, aby to Eliška zbaštila? Třicet?
00:50:13Ne, dá nám padesát, ať to stojí za to.
00:50:25A navíc mám 3 dny volna. Konečně opravdovej život.
00:50:30Jo, kruci, ale co s tímhle?
00:50:50Promiňte, prosím vás, byl byste tak moc hodnej
00:50:54-a mohl mi na chviličku podržet ten věnec?-Ano.-Děkuju.
00:51:07A teď do toho.
00:51:10-Přání, prosím?-Já bych potřeboval nějaký náušnice.-Prosím.
00:51:20Prosím, račte se podívat.
00:51:23Je to velice vkusná práce, ale cena je 350 korun.
00:51:27-A nějaký jiný nemáte?
-Bohužel levnější nevedeme.
00:51:31-Ale měl bych tady...
-A co támhlety?
00:51:36Prosím, ale stojí 11.500,-.
00:51:40-Tak mi je zabalte.
-Zajisté, ano.
00:51:44Kdybyste chvilku posečkal, dojdu pro etue.
00:51:58Jo, tak na to se zřejmě musí jinak.
00:52:01Do you speak English? Parlez-vous francais?
00:52:06-Deutsch, bitte?
-Nein.
00:52:10Já musela...
00:52:14Cvičit česky.
00:52:17Já bych prosila...
00:52:23Jo, člověk je bohatej teprve tehdy,
00:52:27když si může koupit to, co vlastně vůbec nepotřebuje.
00:52:41O tomhle jsem vždycky snil
00:52:44a taky ještě o jinejch věcech.
00:52:50No, no, no, no! Hop! Hop!
00:52:58-"Začínat stále znova...
-... a je to, je to odbitý."
00:53:03-"Tak jako Casanova...
-... a je to, je to odbitý."
00:53:07-"Hned je tu slečna nová...
-... a je to, je to odbitý."
00:53:12"Ententýky,
00:53:15tyhle triky,
00:53:17mají úspěch
00:53:19převeliký."
00:53:22Tak sedej, Blandy.
00:53:25"Já spálil tu knížku zánovní."
00:53:30"To je lež,
00:53:32co je psáno v ní."
00:53:37-"Ta knížka byla psána...
-... před 100 lety blízko Paříže."
00:53:42-"Já v roli Don Juana...
-... jsem se málem dostal za mříže."
00:54:07"Čekám tě od pondělí."
00:54:13"Teď nás už týden dělí."
00:54:19"Můj vlastní hlas mě leká,
00:54:22když pustým bytem bloudím."
00:54:26"Déšť, co po okně stéká,
00:54:31mi připomíná pláč."
00:54:41"Bylo mi nápadný,
00:54:44proč tolik spěcháš."
00:54:48"Bylo mi nápadný,
00:54:52že neříkáš kam."
00:55:00"Bylo mi nápadný,
00:55:03že mě tu necháš."
00:55:07"Byl jsi tak záhadný,
00:55:11jak hlavolam."
00:55:20"Mám jednu útěchu,
00:55:23že jsi ve spěchu
00:55:26zapomněl mi dát
00:55:28od domovních vrat klíč,
00:55:31starý klíč rezavý."
00:55:37"Mám ještě naději,
00:55:41že se raději vrátíš ke mně zpět
00:55:45až tě cizí svět
00:55:48svou krutostí unaví."
00:55:53"Bylo mi nápadný,
00:55:56proč tolik spěcháš."
00:56:00"Bylo mi nápadný,
00:56:03že neříkáš kam."
00:56:12"Bylo mi nápadný,
00:56:15že mě tu necháš
00:56:18a přes to,
00:56:20že ses bál sbohem dát, já čekám dál,
00:56:25já čekám dál, já čekám dál,
00:56:28na návrat, na návrat, na návrat, na návrat, na návrat, na návrat,
00:56:34na návrat, na návrat."
00:56:37"Já
00:56:39tu čekám
00:56:43dál."
00:57:07Páni, za to je tejden obědů v závodce.
00:57:10Tady to pijou jako kefír. Copak kradu?
00:57:15Zaplatím.
00:57:22Co je? Zaplatím.
00:57:30To je dobrý.
00:57:50Promiňte, prosím, že ruším, ale čekáme delegaci.
00:57:54-Dovolíte, abych posadil dámu?
-Prosím.
00:57:59Dobrý den.
00:58:12Bojím se, že vás vyrušuju. Vy asi někoho očekáváte, ne?
00:58:17Já? Ne.
00:58:21Ale vy nejste z Prahy.
00:58:27-Jak jste to poznala?
-Tak.
00:58:30Hned jak jsem vás viděla mě napadlo, že jste přijel z daleka.
00:58:37-Přistál jsem asi tak před hodinou.
-Odkud?
00:58:42New York.
00:58:44Aha.
00:58:46-Let jste měl dobrý?
-Co jsem měl?-Let.-Let?
00:58:52Jo let.
00:58:54Trošku to houpalo.
00:58:57Musíte mi vyprávět. Mě to šíleně zajímá.
00:59:01Prosím.
00:59:06Pardon. Musíte vždycky pít tady.
00:59:09Kdybyste pil tady, tak byste si to nalil za vestu.
00:59:16-To je dobrý.
-Tak povídejte.
00:59:22-Povídejte radši o sobě.
-Na mně není nic zvláštního.
00:59:27-Všední případ.-No.
-Studuji.-Co?
00:59:31Chtěla bych být dětskou lékařkou. Miluju děti.
00:59:35-Vy jste vdaná?
-Nikdo mě nechtěl.-Jděte.
00:59:41Zažila jsem veliký zklamání. Nevěřím mužům.
00:59:49Přece nejsou všichni stejní, že?
00:59:53S vámi je mi dobře.
00:59:56Se mnou?
01:00:03Já jsem Ivona.
01:00:07-Já jsem Robert.
-Robert.
01:00:11To byla moje první láska.
01:00:14-Umřel na leukémii.
-Na co?
01:00:19-Tak to zapijeme, ne?
-Ráda.
01:00:22-Pane Pokorný? Dvakrát white lady.
-Ano.
01:00:29-To je můj oblíbený nápoj.
-Tohle.
01:00:40Roberte.
01:00:55Čin, čin.
01:01:01Ty, Robertku, nevadilo by ti, kdybych pozvala ke stolu kamarádky?
01:01:05-Náhodou jsem je tady zahlídla.
-Samozřejmě. Sem s nima.
01:01:17Tak tady je máme.
01:01:20-Já jsem Kamila.
-Já Marcela.
01:01:24-Monika.
-A já jsem Zita.
01:01:30Já jsem Saša.
01:01:34-Kdo vynalez šejk?
-Dobrej voják Švejk.
01:01:37-A kdo mediton?
-Tomáš Edison.
01:01:40-Starej zlatokop.
-Jmenoval se Bob.
01:02:05-Kdo vynalezl twist?
-Přece frajer Smith.
01:02:12-Ale není sto.
-Kam zmizel starej Bob.
01:02:15-Ten zlatokop co tančil nejvíc, hop trop.
01:02:38-Počkej, počkej.-Ty ses zbláznil? Nedělej jim kořena.
01:02:42Neblbni, já si můžu celej tenhle podnik koupit.
01:02:51Ty jsi šílenej.
01:02:56Až žije sladkej život!
01:03:19Moment! Moment! Pššt!
01:03:22Moment!
01:04:25-Do dna! -Do dna! -Do dna! -Do dna!
-Do dna! -Do dna! -Do dna! -Do dna!
01:04:49Pane vrchní,
01:04:52237 koňaků
01:04:55a jeden malej pro tu paní.
01:06:00Je to možný?
01:06:02Vždyť já o ničem nevím.
01:06:05Ta paměť, ta paměť.
01:06:15Vždyť já mám bejt dávno v kanceláři.
01:07:15To byl večírek.
01:07:18Za všechny prachy.
01:07:57Dost.
01:07:59Dost se vším.
01:08:02Já holt nejsem na tolik peněz stavěnej.
01:08:29Toníku, ty ses vrátil.
01:08:34Jo. Všechno bude jako dřív.
01:08:59A všechno bude jako dřív.
01:09:34Vážně? Ježíšmarjá. Na tvým místě bych se na něj vykašlala.
01:09:39-Dobré jitro.
-Dobrý.
01:09:42Co? No tak prosím tě, mohl by oblíznout všech pět, frája.
01:09:47Cože? Co?
01:09:50Neslyším! Kruci, zas ten telefon blbne.
01:09:54Musím na všechno zapomenout.
01:09:57Vrátit se.
01:09:59Ale kam? Vždyť já už nejsem já.
01:10:02A vůbec všechno je nějaký jiný.
01:10:11Nedá se nic dělat.
01:10:14Už ani desetník.
01:10:19A hele, co tak málo? Co tam na těch střediskách dělají, prosím tě?
01:10:24-Neměli bysme se na to jet podívat?
-Není třeba.
01:10:27To je předběžný šek, hned přinesu další.
01:10:33Čtyřiačtyřicet tisíc na fous.
01:10:36Tak tohle už nemám na svědomí, k tomu jsem byl donucenej.
01:10:41Panenko svatohorská, vždyť ono to snad nikdy neskončí.
01:10:45Vždyť já ani nemůžu přestat, vždyť by to prasklo.
01:10:49Vždyť já jsem odsouzenej brát peníze do konce života.
01:10:53No, života.
01:10:55Hele, dej si padla. Je přece sobota, ne?
01:10:58-Vsaďte se, že bude zejtra cedit. Jak já se chci jít koupat.
01:11:02-Lidi, to je kočka.
01:11:06-Co? Ale ta není odsaď.
-Páni, Ivona.
01:11:10-No nazdar.-Já znám přece všecky hezký ženský v tomhle městě.
01:11:15Že jo, Vlastičko? Co je?
01:11:43Strejček!
01:11:45Co tady chceš? Vždyť jsem tě pohřbil.
01:11:53Haló? Haló?
01:11:55-Kde jste zase? Haló?
-Co je?-Kde seš?
01:11:59-Co se stalo?
-Oblíkejte se, jdeme na pouť.
01:12:02Fofr, fofr! Pepíkovi to už slibuju tejden!
01:12:27-Tak co chceš?
-Támhletu panenku.
01:12:30-Kolik to stojí?
-Třicet pět.
01:12:35Jdi dál.
01:13:37Prosím tě, jak to vypadáš? Seš celej bledej.
01:13:41-Není ti špatně?-Mně? Ne. Jdeme domů, nic tady není.
01:13:45Nejdřív nás sem táhneš jako pominutej a teď zase...
01:13:49Přeskočilo ti? Já zůstanu tady. Děti, pojďte sem. Pepíku?
01:15:26Táto?
01:15:34Co blázníš, prosím tě?
01:16:29Toníku, co je ti?
01:16:35Ááá!
01:17:43Pane Šafránek, máte tady Prahu.
01:17:48Ministerstvo. Do trojky.
01:17:58Ano.
01:18:00Antonín Šafránek. Ano.
01:18:03Doporučuji urychlenou kontrolu na jeho úseku.
01:18:07Ne, svoje jméno vám nemohu říct,
01:18:10tady je jeden poctivej člověk.
01:18:36Z výsledků této hloubkové kontroly ústřední kontrolní komise vyplývá,
01:18:42že na úseku vám svěřeném došlo
01:18:45k několika politováníhodným přehmatům.
01:18:49Jako příklad uvádím, že na kontě...
01:18:53Na kontě...
01:18:55... 027E není podchycen přísun
01:18:58půl kilogramu hřebíků na středisko 26.
01:19:02Některé drobnější nedostatky uvádíme v připojeném protokolu.
01:19:16Ne.
01:19:18Ne, ne, to není možný, to není pravda.
01:19:24To sis vymyslel.
01:19:26Ježíšikriste.
01:19:29Ježíšikriste, tak tohle já mám za svou soudružskou důvěru.
01:19:33Copak já můžu ve svým vytížení
01:19:36kontrolovat každej papír, kterej tady podepíšu?
01:19:40Já, kterej má na starosti... Já, kterej denně musí... Musí...
01:19:44Ven.
01:19:48Ty mě chceš zničit zrovna teď, když jsem byl vyhodnocen jako...
01:19:53A mám dostat...
01:19:59A to taky nevíš, že kandiduju ve volbách?
01:20:10Pane Šafránku, žádám vás, abyste neopouštěl tuto místnost.
01:21:46Ale poslechni, tys mi dal. Tys mi dal, člověče.
01:21:50Ale já tě chápu, soudruhu. Nervy, co? Nervy, viď?
01:21:53Sám jsi přece říkal, že nejsi zcela zdráv.
01:21:57Já tě chápu, všichni jsme přetížení, že ano?
01:22:01Co bys říkal čtrnácti dnům dovolený? Nástup ihned.
01:22:05Počkej, nic neříkej. Já vím, co chceš říct,
01:22:08ale učme se víc z moudrosti našeho lidu.
01:22:12Moje babička vždycky říkávala: "Co se doma upeče, to se doma sní."
01:22:17Tak soudruhu, je třeba vidět celou věc politicky.
01:22:22Jaký by to mělo dopad dole.
01:22:24Jak by se na to dívali naši pracující.
01:22:28Důvěra našeho lidu je kapitál, který nelze vyčíslit na žádným kontě.
01:22:33S tím nelze hazardovat. No tak co? No?
01:22:36Já jsem věděl, že to pochopíš.
01:22:40Ten rozhovor zůstane samozřejmě mezi námi
01:22:44a v těch papírech to dej dohromady, v tom se přece vyznáš, co?
01:22:48A všechno bude zase v pořádku a budeme žít jako dřív.
01:22:52(zvoní telefon)
01:22:55Farda.
01:22:57Čest.
01:22:59Hele, potřeboval bych znát přesnej termín. Co?
01:23:03Ale prosím tě, proč pořád Majakovský?
01:23:06Dejte tam něco, co může mladý lidi povzbudit.
01:23:10Bigbít. Samozřejmě. Já si to klidně zodpovím.
01:23:33-Jau!
-No tohleto!
01:25:11(vyzvánění zvonu)
01:28:21A teď mě můžete soudit.
01:29:31Skryté titulky: Zuzka Kmentová Česká televize, 2011
Účetní Antonín Šafránek (Rudolf Hrušínský) žije spořádaným maloměstským životem s manželkou Eliškou a třemi dětmi. Každý měsíc se oba manželé zoufale snaží vyjít s mužovým platem, zatímco jejich soused Lejsek a další lidé si přilepšují podváděním, aby mohli žít v luxusu. Jednoho dne se Šafránek, jinak neomylný pedant, přece jen splete a v pokladně mu zbude devět set korun. Omyl neodhalí ani podniková kontrola. Účet je uzavřen a nešťastný poctivec Šafránek tím pádem nemůže peníze vrátit. Nakonec dá peníze manželce s tím, že dostal prémie. Brzy ho však přemůže pokušení. Antonín začne využívat nedostatečnou kontrolu a postupně nakrade až milion korun. Velké peníze však přinášejí problémy, které jejich majitel vůbec nepředpokládal…
