Příběhy homosexuálních obětí nacismu vyprávěné na základě svědectví přeživších a posledních výzkumů historiků.

Nacistický režim proti homosexuálům, které považoval za slabošské, úchylné a degenerované lidi, ostře vystupoval a snažil se šíření tohoto „nakažlivého zla“ zabránit. Nebyli sice vystaveni masovému vyhlazování jako Židé, ale stali se obětí cílené perzekuce. Tato stránka historie není široké veřejnosti stále zcela známa. Více než 50 000 z nich bylo odsouzeno k trestům odnětí svobody, více než 5 000 bez ohledu na postavení, věk a ideologii deportováno do koncentračních táborů. Většina z nich v táborech zemřela. Nacistické pronásledování homosexuálů bylo součástí jistého historického kontextu. Od roku 1871 byly takzvané „nepřirozené“ sexuální vztahy podle paragrafu 175 německého trestního zákoníku trestné. Výmarská republika, která po první světové válce nahradila císařství, paragraf 175 zachovala, ale vůči homosexuálům projevovala relativní toleranci. Byly vydávány desítky specializovaných publikací zaměřených na muže, ženy a transvestity. Byly v nich články, lechtivé fotografie, a dokonce inzeráty na seznámení.

Napište nám