Dokument o vynikajícím českém barytonistovi naší první scény, který se dnes dožívá 70 let (1996). Režie T. Šimerda

Když v polovině sedmdesátých let minulého století poprvé stanul před televizními kamerami pětadvacetiletý laureát mezinárodních pěveckých soutěží, prozradil, že má svůj domov v Chrástu u Plzně. Narodil se 10. listopadu 1951 v Rokycanech. Svou uměleckou kariéru budoval pomalu a s rozvahou, až se mu vyplnil jeho sen. Stal se sólistou Národního divadla v Praze s tím, že jeho pěvecké umění poznalo též obecenstvo v zahraničí, včetně milánské La Scaly, newyorské Carnegie Hall, pařížských Opéra-Comique a Théâtre du Châtelet, dále v Opéra national de Lorraine v Nancy, ve vídeňské Státní opeře, v bruselské La Monnaie, či Berlínské státní opeře.

Ivan Kusnjer byl vždy skromný, nevtíravý a místo povídání raději zpíval. Pokorný pěvec s krásným barytonem a precizní technikou se prosadil na mnoha koncertních a divadelních pódiích. Operní scény v Ostravě a Brně byly pouze přestupními můstky k vytčenému cíli ve Zlaté kapličce, kde již řadu let působí jako vynikající představitel světových i českých operních postav. V roce 1994 byl vyznamenán cenou Thálie za roli Tonia v Leoncavallových Komediantech, která zahrnuje pěvecky obtížný Prolog, podruhé o šest let později za Voka Vítkovice ve Smetanově opeře Čertova stěna. Obě postavy ztvárnil na scéně našeho prvního operního domu. Jedním z vrcholů jeho pěvecké kariéry bylo vytvoření titulní postavy biblického Jeremiáše ve scénickém oratoriu Petra Ebena v katedrále sv. Víta. Nedostižné je též jeho barytonové sólo v Orffově kantátě na středověké texty Carmina Burana.

Napište nám