Zastavení s nestorem zpěváků dechové hudby Standou Procházkou, jehož nedožité sté narozeniny jsme si v uplynulých dnech připomněli (1994). Pořadem provází Josef Zíma. Kamera Z. Uher. Režie M. Macků

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Český zpěvák Stanislav Procházka, který se narodil 7. srpna 1919 v Mostě, se věnoval zejména dechové hudbě. Pocházel z hornické rodiny, v necelých šestnácti letech se odstěhoval do Kolína, kde se vyučil číšníkem, ale brzy u něj vyhrála hudba. Jeho vzorem byl zpěvák Jára Pospíšil. Účastnil se soutěží amatérských zpěváků a začal účinkovat s tanečními orchestry v Praze. Profesionálním zpěvákem se stal v roce 1939, byl sólistou v několika kabaretech (mj. U Šenfloků) a u celé řady orchestrů. Po angažmá v Lucerna Baru u orchestru Ferdinanda Petra, kde se mj. seznámil s R. A. Dvorským, získal v roce 1941 od dirigenta Jaroslava Maliny i prestižní místo v kavárně Vltava. Poté hrál až do konce druhé světové války v lidových operetách v divadle Járy Kohouta.

Po válce získal možnost vystupovat v rozhlase s orchestrem F. A. Tichého, čímž se jeho popularita rozšířila do celého tehdejšího Československa. V rozhlase ho dále proslavilo účinkování v pořadech s Orchestrem Karla Vlacha, v televizi v Televarieté nebo Kavárničce dříve narozených. Z doby účinkování v kavárně Vltava na něj vzpomíná Karel Gott: „Od roku 1958 jsme se Standou Procházkou stáli na jednom jevišti. On byl tehdy už velkou zpěváckou hvězdou. Nešlo si bez něho představit rozhlasové vysílání, měl za sebou už hodně úspěšných gramofonových desek, dokonce hrál i ve filmu. Přitom se s tím, jak se říká, nijak nevytahoval, nenosil nos nahoru. Naopak si mě, začátečníka, vzal jaksi pod svoje ochranná křídla. Radil mi, pomáhal – a také se upřímně radoval z mých stoupajících úspěchů“.

Procházkových vlastním projektem po roce 1967 byl dívčí orchestr Slávinky.

Publikum si z jeho písniček oblíbilo, například Ale ne, ale ne…, Nikdy se nevrátí, Andulička, Bílé konvalinky, Hej, panímámo, Skřivánek zpíval nebo Tam na stráni. Je též autorem několika písní a složil kupříkladu hymnu fotbalové Slavie Praha, které byl odnepaměti fanouškem a v jejímž dorostu jako mladý absolvoval několik tréninků. Osobně se znal se slávistickými legendami Františkem Pláničkou nebo Josefem Bicanem.

Stanislav Procházka vystupoval do vysokého věku, ještě ve svých 90 letech vydal nové CD Nedělej nám starosti, stáří. Zemřel 16. Dubna 2016 v Praze ve věku 97 let.

* 7. 8. 1919

† 16. 4. 2016


Stopáž33 minut
Rok výroby 1994
 4:3
ŽánrHudba